Slovensko: Z podpory pro solární elektrárny těžili oligarchové

V rámci plánu obnovy Evropské unie (Next Generation EU) má z celkových více než 800 miliard eur přitéct na Slovensko 6 miliard, více než třetina z toho (2,3 miliardy eur) na „zelené Slovensko“. Investigativní centrum Jána Kuciaka se proto podívalo na to, jak vláda Roberta Fica v roce 2009 rozjížděla podporu zelené energie, hlavně ze slunce. A zjištění naznačují, že miliony eur skončily a stále končí ve firmách spojených s oligarchy.

Třicet šest šťastných

Málokdo ví, že v konečné ceně elektřiny se dodnes odráží také netransparentní výběr firem, které získaly možnost provozovat solární elektrárny. V konečné částce, kterou spotřebitel vidí na faktuře, tvoří velkoobchodní cena elektřiny jen 40 procent, zbylých 60 procent činí různé poplatky – včetně peněz na solární elektrárny, jejichž výstavbu začal stát podporovat v roce 2009. Mnohé podnikatelské skupiny, včetně známých slovenských oligarchů, jako je Jozef Brhel či Oszkár Világi, tak mají na dlouhá léta zajištěný příjem, dotovaný z veřejných zdrojů.

První licence na solární elektrárny rozdával stát v roce 2009. Netransparentní výběrové řízení organizovala státní akciová společnost Slovenská elektrizačná a prenosová sústava (SEPS). Žadatelé měli na podání žádostí jen několik dní, výzva byla zveřejněna v pátek 27. listopadu, žádosti se přijímaly do 3. prosince, tedy do následujícího čtvrtka. Navíc se vyhodnocovaly v pořadí, v jakém přišly. Výhodu měli ti, kdo věděli, že se výběrové řízení na provozovatele solárů uskuteční.

Zatímco v Česku ve stejné době dostal licenci každý, kdo splnil podmínky (během „solárního boomu“ tu mezi lety 2008 a 2010 stoupl instalovaný výkon solárních elektráren ze 40 MW na 1959 MW), na Slovensku byl počet vydávaných licencí omezený.

Na základě neveřejné studie Žilinské univerzity stanovil SEPS limit pro větší solární elektrárny (s výkonem 1 až 4 MW) na celkových 120 MW. Když se limit naplnil, další žádosti už SEPS neposuzoval. Do výběrového řízení se přihlásilo 97 uchazečů, z toho 21 žádostí SEPS zamítl, a naopak 36 solárních elektráren schválil. Zbylých 40 obálek už SEPS ani neotevřel.

Jak v roce 2013 napsal slovenský týdeník Trend, rychlost, s jakou dokázali úspěšní žadatelé reagovat na výzvu, vzbuzovala dojem, že šlo o předem dohodnuté uchazeče. Nasvědčuje tomu i seznam firem, které uspěly. Za některými z nich se objevují známá jména jako Jozef Brhel, Oszkár Világi, či dokonce Antonino Vadala, nebo lidé spojení s tehdejší vládní stranou Smer.

Solární elektrárny nabízely zaručený příjem. Stát dal všem úspěšným uchazečům z roku 2009 na 15 let garanci vysoké výkupní ceny elektřiny ve výši 430,77 eur za MWh (tedy asi 10,75 korun za 1 kWh – pro srovnání, v Česku byla v roce 2010 státem garantovaná výkupní cena 12,15 korun za kWh, v roce 2011 klesla na 5,50 korun za 1 kWh). Přitom velkoobchodní cena elektrické energie byla v letech 2009 a 2010 přibližně 50 eur za MWh, dnes se na pražské burze, která je referenční i pro ceny na Slovensku, pohybuje kolem 90 eur. Průměrná cena za megawatthodinu elektřiny pro domácnosti je na Slovensku dnes 168 eur a v roce 2009 to bylo 154 eur.

Solární narkobaroni

Změna systému

Firmy, které postavily solární elektrárny v roce 2009, dostaly garanci vysoké výkupní ceny na 15 let dopředu a beze změny mohly prodávat elektřinu za ceny, které jim stát slíbil. Od příštího roku se ale bude státní podpora snižovat.

Změnu zavádí novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, kterou slovenští poslanci schválili letos začátkem července. Jednoduše – výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří dostávají státní podporu, zákon přikazuje vyrábět elektřinu dalších 5 let, avšak za nových podmínek. Díky nižším výkupním cenám stát ušetří dle státního tajemníka ministerstva průmyslu Karola Galeka asi 60 až 70 milionů eur ročně.

Postavit v roce 2009 na Slovensku solární elektrárnu byl vynikající byznys plán. Ale o tom, kdo tuto možnost dostal, rozhodlo už zmíněné výběrové řízení. Nová zjištění Investigativního centra Jána Kuciaka odhalují majetkové pozadí firem, kterým se to povedlo – a za více než 10 uplynulých let tak na doplatcích od státu inkasovaly desítky milionů eur.

 

FirmaVýkonLokalitaDoplatky 2012-2020
Agromyšľa, s. r. o., Ružomberok3,999 MWBuzitka14 170 859,39
Alter energo, a. s., Nitrianske Hrnčiarovce3,300 MWVeľké Dvorany
BOVINEX Europa, s. r. o., Michalovce3,000 MWRatka
Buzitka Solar, a. s., Šavoľ3,894 MWBuzitka
CTC-Tenisový klub, s. r. o., Prešov4,000 MWZemplínske Hradište
Elektrovod-Energie, s. r. o., Košice3,990 MWTornaľa
ENERGYWOOD, s. r. o., Prešov4,000 MWZemplínske Hradište3 470 026,69
ESENTIA, s. r. o., Bratislava1,125 MWRimavská Sobota3 574 004,92
Estates reality, s. r. o., Komárno3,300 MWHurbanovo13 324 052,91
EUROCOM & Co, s. r. o., Bratislava3,975 MWKameničná
European electroning Trading, s. r. o., Komárno3,300 MWHurbanovo13 755 732,16
EX Project, a. s., Bratislava3,990 MWTornaľa
GEMCASS PROGRESS, s. r. o., Košice4,000 MWZemplínske Hradište3 596 374,41
GRUY spol. s r. o., Lučenec3,820 MWMikušovce
H&T Communication, s. r. o., Komárno3,000 MWVeľké Dvorany
INDUSTRIAL ZONE KÚTNIKY, a. s., Dunajská Streda3,200 MWBlažov, obec Kútniky15 012 989,39
Ingos Prešov, s. r. o., Prešov3,990 MWNový Ruskov
Jakor, s. r. o., Vranov nad Topľou3,950 MWMoldava nad Bodvou
KOLEK, s. r. o., Lučenec2,700 MWHoliša57 442,51
Maltech, s. r. o., Šaľa3,300 MWHurbanovo13 542 688,52
MyEnergy SPV 1, s. r. o., Bratislava4,000 MWKosihy
MyEnergy SPV 8, s. r. o., Bratislava1,200 MWPoltár
N.O.S. Construction, s. r. o., Komárno3,200 MWBlažov, obec Kútniky14 815 951,56
RoTTel, s. r. o., Prešov3,990 MWTornaľa
rvm corporation, s. r. o., Stará Ľubovňa3,900 MWČečejovce
SE 2010, a. s., Bratislava3,200 MWBlažov, obec Kútniky14 705 724,3
Solar Land 1, s. r. o., Bratislava3,990 MWRimavská Sobota
Solar Land 1, s. r. o., Bratislava3,990 MWRimavské Janovce
Sun Energy Slovakia, s. r. o., 080 01 Prešov3,999 MWNový Ruskov
Sun Fuel, Košice3,999 MWNový Ruskov
SUN4ENERGY LC, s. r. o., Banská Bystrica3,999 MWBuzitka
SUN4ENERGY LC, s. r. o., Banská Bystrica2,000 MWHladký Majer
TLS, s. r. o., Vranov nad Topľou3,000 MWZemplínske Hradište
Vellox, s. r. o., Bratislava1,800 MWVeľká Lúka, Pôtor
Vellox, s. r. o., Bratislava2,000 MWPriekopa
Vellox, s. r. o., Bratislava1,900 MWValavné, obec Chrťany

 

Za většinou úspěšných firem byla zvučná jména. Například Tomáš Malatinský, pozdější ministr průmyslu ve druhé Ficově vládě, nebo Ladislav Lazár, který byl už v době získání licence za Smer-SD generálním ředitelem a předsedou představenstva Tepláren Košice a později byl za tuto stranu zvolen do parlamentu. Dále například Roman Šipoš, někdejší poslanec SDĹ a dlouholetý nejbližší spolupracovník Roberta Fica, kterému od roku 2015 dělal ředitele kanceláře.

Licenci na výstavbu fotovoltaické elektrárny dostala také firma Bovinex Europa tehdy ještě neznámého italského podnikatele Antonina Vadaly. Na Slovensku podnikal s realitami, v zemědělství a energetice, jeho firmy čerpaly evropské fondy a dotace. Podnikal například s Máriou Troškovou, pozdější asistentkou Roberta Fica, či s bývalým poslancem a tajemníkem bezpečnostní rady státu Viliamem Jasoněm. Později v roce 2019 byl Vadala v Itálii za pašování drog odsouzen k 9 letům vězení.

K vlastnictví firmy Alter Energo, která získala licenci na výrobu sluneční energie v obci Velké Dvorany, kde žije matka expremiéra Roberta Fica, se později přiznal Jozef Brhel, oligarcha blízký Smeru. Ten je od letošního února stíhaný v takzvané kauze Mýtnik. Byl obviněn z toho, že vedl organizovanou skupinu, která na Finanční správě ovlivňovala veřejné zakázky na IT služby. Brhel kromě toho, že podnikal v IT systémech a energetice, působil také v politice. Byl například poslancem HZDS Vladimíra Mečiara. Ze strany však vystoupil, poté začal finančně podporovat stranu Smer, stal se jedním z jejích hlavních sponzorů.

Investigativnímu centru Jána Kuciaka (ICJK) se teď podařilo zjistit, že minimálně dalších 12 projektů slunečních elektráren bylo s Brhelem a jeho firmami propojeno, i když to na první pohled vypadalo, že s tímto oligarchou nemají nic společného.

Půjčky na rok

V době, kdy stát v roce 2009 uspořádal výběrové řízení na licence pro solární elektrárny, vlastnila Brhelova firma PATRIA Consulting & Development společnost Bio-Energo Slovakia. Tato firma půjčila miliony eur sedmi firmám právě v době, kdy získaly licence na stavbu fotovoltaické elektrárny.

FirmaPůjčka
Estates reality, s. r. o.1 250 000
H&T Communication, s. r. o.50 000
EX Projekt, a. s.10 409
ELVOD-Energie, s. r. o.181 709
Maltech, s. r. o.877 000
Maltech, s. r. o.40 000
European electroning Trading, s. r. o.1 250 000
Ing. Peter Biró (VRÚOZE)233 333
Ing. Peter Biró (VRÚOZE)358 800
VRÚOZE, a. s.540 000

Všechny půjčky měly splatnost pouze jeden rok, od žádného ze současných majitelů těchto společností se ICJK nepodařilo získat odpověď na otázku, na co vlastně byly tyto půjčky určené.

Situaci komplikuje fakt, že mnoho firem, které v roce 2009 budovaly solární elektrárny, od té doby i několikrát změnilo majitele. Například Estates Reality a European electroning Trading, které od Brhelovy firmy získaly největší půjčky (dohromady 2,5 milionu eur), ale i H&T Communication a Maltech dnes vlastní podnikatel Ján Katrušík.

„O takových půjčkách nemáme záznamy,“ reagoval na otázky ICJK Katrušík, který v současné době vlastní více solárních elektráren a firmy, jichž se půjčky týkají, koupil v letech 2015 a 2016 od akcionáře, kterým podle jeho slov byla „kyperská společnost“. Její identitu Katrušík neprozradil: „Na tuto otázku nemohu odpovídat, protože jsem vázán mlčenlivostí, ke které jsem se zavázal v kupní smlouvě o koupi akcií.“

Podle účetních uzávěrek a dalších dokumentů si další firmy půjčovaly také od firmy Andex, o které psal jako o firmě z portfolia Jozefa Brhela zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak.

Energetická oligarchie

Zjištění ICJK o firmě Bio-Energo Slovakia ukazují na dlouholeté angažmá Jozefa Brhela v energetice a naznačují, že Brhel a lidé s ním spojení se nacházeli v centru dění. Ale zapojena jsou také další jména známých podnikatelů.

Brhelova firma v roce 2010 vlastnila 30 procent v jedné ze tří solárních elektráren v Kútnikách, o které ICJK zjistilo, že byla spojena také s oligarchou Oszkárem Világim. V současné době ale třetinový podíl ve všech třech – SE 2010, N.O.S. Construction a INDUSTRIAL ZONE KÚTNIKY – vlastní akciová společnost GameBet.

Předsedou představenstva firmy GameBet je od roku 2012 Stanislav Žiačik, bývalý generální ředitel loterijní společnosti Tipos, který v roce 2010 odstoupil poté, co média zveřejnila informace o zakázkách této státní firmy pro PR agenturu VYV, jejímž byl Žiačik spolumajitelem a šéfem.

V životopise na sociální síti LinkedIn Žiačik uvádí, že po odchodu ze státního Tiposu začal působit jako projektový manažer společnosti E-group, jejímiž koncovými uživateli výhod jsou členové rodiny Jozefa Brhela.

Žiačik je také jednatelem české firmy BIOENERGO–KOMPLEX, ve které Brhelova Bio-Energo Slovakia od roku 2008 vlastnila 49,969 procenta. Těsnou většinu v ní má CHEMOLAK Juraje Širokého. Firma BIOENERGO–KOMPLEX se ve středočeském Kolíně zabývá výrobou řepkového oleje a provozuje také elektrárnu na biomasu.

Slovensko: SMER korupce

Ekologické řešení

Dalším problémem velkých solárních elektráren je podle šéfa slovenské inspekce životního prostředí Jána Jenča fakt, že často zabírají úrodnou půdu.

Solární elektrárny, které dostaly licenci v netransparentní soutěži v roce 2009, často stojí – jak ukazuje katastr nemovitostí a dokumenty o posuzování vlivu na životní prostředí – na parcelách označených jako „orná půda“.

„Některé z elektráren byly v minulosti opravdu postavené na orné půdě. Využívané ale byly i hnědé zóny a ostatní plochy,“ připouští státní tajemník ministerstva průmyslu Karol Galek. „Později po roce 2011, po novele zákona z dílny SaS, se už ale stavěly fotovoltaiky jen na střechách a stěnách budov.“ V té době už ale velké solární elektrárny licenci měly a stojí na orné půdě, vyňaté z půdního fondu.

V nejbližších pěti letech se na tom nic nezmění, protože stát má zájem, aby tyto sluneční elektrárny dál fungovaly. Slovensko má totiž podle mezinárodních závazků daná procenta elektřiny, kterou musí vyrobit z obnovitelných zdrojů.

„S ministerstvem zemědělství jsme se domluvili a dali do zákona, že elektrárny, které jsou na pozemcích vyňatých ze zemědělského půdního fondu a bude se na ně vztahovat prolongace, dostanou výjimku také na prodloužení tohoto vynětí. Tedy že tam bude automatické prodloužení této výjimky o pět let,“ říká Galek o jednom z ústupků, který solárnímu byznysu udělal stát při schvalování červencové novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů.

Evropské peníze z plánu obnovy se už budou rozdělovat podle jiných pravidel. „Vyčlenili jsme 60 milionů korun na investice do rekonstrukcí obnovitelných zdrojů, kterým končí podpora. Chceme, aby nás už nežádali o provozní podporu, ale jen o podporu na investice a do obnovy,“ vysvětluje Galek. Systém státem garantované výkupní ceny podle něj tím pádem skončí. Elektrárny budou moci čerpat podporu na rekonstrukci, elektřinu však budou muset prodávat za běžnou tržní cenu.

Solárních elektráren se to ale netýká. Jak vysvětluje Galek, je to proto, že tyto elektrárny nemají ani zdaleka takové náklady na provoz a údržbu jako jiné obnovitelné zdroje.

Slunečním elektrárnám navíc stát v rámci zmiňované novely zákona přidal 15 procent ke garantované výkupní ceně a to by jejich náklady na nutnou rekonstrukci mělo pokrýt.

Dalších 60 milionů eur z plánu obnovy má být podle Galeka použito na zvýšení flexibility sítí, tedy na modernizaci přenosové soustavy. A až 100 milionů eur bude určeno na výstavbu úplně nových elektráren. A znovu, podpora nebude provozní, ale investiční. Zájemci budou soutěžit v aukci, poměřovat se bude nutná výše investiční podpory, díky které budou schopni prodávat elektřinu za tržní cenu.

Galek slibuje, že stát si začne dávat pozor také na to, kde budou nové elektrárny stát. Měly by růst například na brownfieldech či jiných nevyužívaných plochách, žadatel by měl území rekultivovat a zavázat se také, že přispěje k rozvoji a stabilitě přenosové soustavy.

To by mělo zajistit, aby ekologická výroba elektrické energie byla opravdu zelená. Zda to tak skutečně bude a peníze z plánu obnovy nebudou znovu čerpat především oligarchové, se v následujících letech teprve ukáže.

Text byl zkrácen. Celý článek si můžete přečíst na ICJK.

Autor textu: Tomáš Madleňák
Preložila: Hana Čápová

Zdroj úvodní grafiky: ICJK

Tento text vznikl díky finanční podpoře Journalismfund.eu.