Od vypuknutí války na Ukrajině převládá názor, že Vladimira Putina v jeho snaze tuto zemi ovládnout snad zastaví nesouhlas ruské společnosti. Běžní obyvatelé Ruska pociťují ekonomické dopady invaze na Ukrajinu od samého začátku a tvrdé sankce mají na ekonomiku země ochromující dopad. Část Rusů se proti válce prezidenta Putina skutečně ozvala. Napadení sousedního státu odmítají, a byť riskují zatčení, vycházejí do ulic protestovat. Problém ale spočívá v tom, že v současném Rusku neexistují instituce či občanská sdružení, které by takové aktivity přímo organizovaly a spojovaly.
- Legislativa protestů v Rusku
Z hlediska ruské legislativy je každé spontánní politické shromáždění nezákonné, pokud se ho účastní více než jedna osoba. Úřady by měly být o takových akcích předem informovány a poté jsou povinny zajistit protestujícím bezpečnost a jejich požadavky sdělit adresátům protestu.
Jak to probíhá ve skutečnosti? Zákon sice nařizuje pouze oznamovací povinnost, avšak v praxi to nestačí: je třeba získat i souhlas úřadů. Městské správy tak vymýšlejí absurdní důvody, jak lidem ve vyjádření názoru zabránit. Posléze nastupují na scénu soudy: jakmile obdrží od konkrétní radnice dokument o odmítnutí souhlasu s veřejnou manifestací, její účastníky pokutují nebo uvězní. Ruští zákonodárci ukládají za účast na shromážděních, která neobdržela povolení úřadů, stále tvrdší tresty. V prokremelských médiích jsou pak taková shromáždění označována jako „nepovolená a nezákonná“.
Loňské potlačení sítě protivládních aktivistů Navalného zničilo hlavní organizační nástroj opozice. Ruská společnost tak postrádá instituce, jež by byly schopné v krátké době zorganizovat protestní akce. Loňský nesouhlas se zatčením Alexeje Navalného se organizoval právě prostřednictvím jeho sítě složené z koordinačních týmů po celé zemi. Od konce minulého desetiletí byla Navalného organizace FBK (Fond boje s korupcí) centrem téměř veškerých protestních aktivit v Rusku. Organizace zahrnovala 45 regionálních poboček se 180 zaměstnanci na plný úvazek a s neurčeným počtem dobrovolníků.
Díky těmto zdrojům a plánování se FBK podařilo navázat kontakt s širokou častí ruské společnosti. Poté, co byla organizace FBK v červnu 2021 prohlášena za extremistickou, mocenské orgány její právní strukturu zlikvidovaly a mnoho jejích zaměstnanců přinutily emigrovat do zahraničí. Účty sítě na sociálních sítích (včetně kanálů Telegram), které navazovaly kontakt s ruskou veřejností, byly zmrazeny.
Když proto Rusko minulý týden napadlo Ukrajinu, neexistoval v zemi žádný funkční mechanismus schopný rychle koordinovat lidi, aby hromadně vyšli do ulic. Zbývající mediální zdroje FBK (například na Twitteru) zveřejňovaly pouze zprávy o válce prokládané aktuálními informacemi ze soudní síně, kde pokračoval proces s Navalným.
Navzdory absenci zastřešující organizace se v ulicích ruských měst přesto objevilo nemálo protestujících lidí.
Během deseti dnů od zahájení války na Ukrajině podepsalo také více než 1,1 milionu lidí petici sepsanou aktivistou za lidská práva Levem Ponomarjovem, která vyzývá k ukončení konfliktu. Otevřený dopis proti válce pak signovalo více než 7 400 zástupců vědecké obce, vyzývajících k okamžitému zastavení agrese.
Předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin prohlásil, že protiválečný postoj „některých kulturních osobností“ je „nevhodný“ a „není ničím jiným než zradou vlastního národa“. Ani úřady a policie nelenily a přikročily k potlačení kritických hlasů. A jak tomu bývá v Rusku zvykem, učinily tak nekompromisně a proti všem, třeba i dětem. V úterý policie v Moskvě zadržela dvě ženy a pět dětí ve věku od 7 do 11 let, které chtěly položit květiny k ukrajinskému velvyslanectví. Na snímcích ze zadržení bylo vidět, jak děti drží plakát s nápisem „Ne válce“.
Zatýká se všude a ve velkém
Vzhledem k zásahům ruské policie, která neustále rozhání veškerá shromáždění, je obtížné přesně spočítat, kolik lidí se protiválečných protestů zúčastnilo. Občané v ulicích si uvědomili, že se nemohou shromáždit na jednom místě, a ve skupinkách se proto začali pohybovat po centrech měst, skandují hesla a vyhýbají se pořádkovým silám. To dodalo událostem na dramatičnosti, ale zabránilo protestujícím ukázat svou početní sílu – důležitý prvek váhy nesouhlasu.
Jejich počty sice jasné nejsou, naopak čísla zadržených jsou známá: organizace na ochranu lidských práv OVD-Info napočítala více než 12 000 osob. Pro srovnání, když byl v lednu 2021 zatčen opoziční předák Alexej Navalnyj a proběhly největší nepovolené protesty v dějinách nezávislého Ruska, bylo zadrženo 3 893 osob.
OVD-Info se přitom nemůže spolehnout na zdroje z ruských médií, jež se týkají protestů, a proto získává informace přímo z terénu i od samotných zadržených. „Volají nám na horkou linku nebo posílají zprávy našemu botovi na Telegramu,“ vysvětluje pro francouzskou televizi France 24 analytik organizace OVD-Info Grigory Durnovo. „Žádáme je, aby nám sdělili počet zadržených v policejním autobuse nebo na policejní stanici a jejich jména, jméno města a další důležité informace například o případných aktech násilí.“
„Oficiální média občas zmiňují protiválečné protesty, ale nemůžeme je používat jako zdroj, protože nevypovídají o všem. Někdy můžeme počet zadržených citovat z vyjádření policejních úředníků a porovnat ho s našimi údaji,“ komentoval situaci Durnov.
Mimo jiné, ruské státní zastupitelství vydalo 27. února upozornění, že každý, kdo poskytne finanční nebo jinou pomoc cizímu státu nebo mezinárodní organizaci zaměřené proti bezpečnosti Ruska, může být odsouzen za vlastizradu a hrozí mu trest až 20 let vězení.
Představa stanného práva dohání Rusy k útěku
Páteční mimořádné zasedání ruského parlamentu vzbudilo obavy, že moc kalkuluje se zavedením stanného práva v zájmu potlačení protestů a shromáždění namířených proti invazi na Ukrajinu. I když se tak nestalo a Kreml prohlásil, že stanné právo v Rusku neplánuje, tisíce Rusů začaly utíkat ze země. Donutil je k tomu strach ze zákona, který by mohl zahrnovat uzavření hranic, vojenskou cenzuru a další opatření ke kontrole a mobilizaci neboli zavedení válečného stavu, kdy na chod společnosti dohlížejí ozbrojené síly.
Podobné rozhodnutí by ruské armádě i policii mohlo poskytnout pravomoci s cílem umlčet nesouhlas vůči válce, uzavření internetových fór, sociálních médií a komunikačních aplikací, uvěznění protestujících a omezení cestování.
Útěk z Ruska ale není jednoduchý. Ceny letenek prudce vzrostly poté, co Kreml v reakci na sankce uvalené Západem uzavřel vzdušný prostor země leteckým společnostem z Evropské unie a z mnoha dalších států a výrazně tak omezil možnosti Rusů cestovat. Totéž se týká i vlakových a autobusových jízdenek do okolních zemí. Motivaci odjet co nejdříve za hranice popsalo podle singapurského deníku the Straits Times mnoho utíkajících Rusů i těmito slovy:
„Nechci v této válce bojovat. Nevěřím Kremlu, že říká pravdu.“
„Stydím se, že jsem nezůstala v Rusku, že nebojuji až do konce, neprotestuji v ulicích. Když ale vyjdete ven projevit svůj nesouhlas s válkou, tak vás zavřou, a navíc mají v rukou zákon o velezradě státu.“
Kromě vysokých cen letenek i jízdenek se Rusové potýkají i s dalším problémem. Ruskou vakcínu Sputnik proti covidu-19 EU neschválila, což znamená, že pokud by zamířili na Západ, minimálně do členských zemí Unie jim může být odepřen vstup ze zdravotních důvodů.
Chodorkovskij: Jděte do ulic, zachráníte ukrajinské životy
Michail Chodorkovskij, kdysi nejbohatší muž Ruska a poté přední kritik Vladimira Putina, byl v roce 2003 účelově uvězněn na základě obvinění z podvodů a daňových úniků na deset let. Po propuštění na svobodu Chodorkovskij opustil Rusko. Ve svém videu vyzval ruské občany, aby se nadále účastnili protestů i za cenu vlastního uvěznění: „Putin selhává. Zasekl se na Ukrajině, a proto tam posílá všechno, co má k dispozici. Všechny policejní i speciální jednotky. Každý člověk, který teď vyjde do ulic ruských měst, každý kdo vyjde protestovat, odklání část Putinových ozbrojených sil od zabíjení ukrajinských občanů. Vašich patnáct dnů vězení stojí za to, aby nezabili jednoho civilistu. Jděte do ulic a odseďte si to. Já jsem seděl deset let za správnou věc. Jestliže si myslíte, že je správné nezabíjet občany sousedního státu, postavte se proti tomu.“
Stejně se k situaci vyjádřil i vězněný Alexej Navalnyj, když vyzval k protestům po celé zemi i v zahraničí, aby se ukázalo, že ne všichni Rusové podporují válku. „Nemůžeme čekat ani o den déle. Ať jste kdekoli. V Rusku, v Bělorusku nebo na druhé straně planety,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na Twitteru jeho mluvčí.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: ČTK/ABACA/AA/ABACA