V neděli proběhly v Polsku parlamentní volby. Vyhrála je sice doposud vládnoucí strana Právo a Spravedlnost, ale šanci na sestavení vlády má nejvýše umístěná trojice opozičních stran, Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice. Budoucnost Polska by tak mohla přinést větší důraz na lidská práva, proevropské směřování, ale také ozdravení mediálního systému nebo obnovení nezávislosti justice. Jak moc jsou předvolební sliby opozice reálné, jak nenávistná byla kampaň a co by nová vláda mohla znamenat pro média, vysvětluje v rozhovoru novinářka Anna Gielewska.
Anna Gielewska je zástupkyní šéfredaktora polského média FRONTSTORY.PL a spoluzakladatelka projektu vsquare.org, který sdružuje redakce ze zemí Visegrádské čtyřky a jehož je investigace.cz součástí.
Ve volbách do parlamentu – Sejmu – sice vyhrála vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS), výsledky ale vypadají lépe pro opoziční strany. V senátních volbách opozice dokonce zvítězila. Čím to je?
Zaprvé je důležité říct, že v těchto volbách byla obrovská volební účast, téměř 75 % voličů, což se v historii demokratického Polska ještě nestalo. Lidé byli zkrátka motivováni jít volit, a to nejen v Polsku – z celého světa dostáváme zprávy, že na ambasádách se stály hodinové fronty. Ať už volili pro, nebo proti PiS, je jasné, že za velkou mobilizaci voličů může právě tato strana. Polská společnost je velmi polarizovaná, takže lidé cítili povinnost podpořit své kandidáty. Vidíme, že volilo i nezvykle hodně mladých lidí, ale také mnoho žen – řekla bych, že tyto skupiny značně aktivizovala témata jako práva žen nebo lidská práva obecně, ale i fakt, že lidé chtějí žít v demokratické zemi, chtějí mít dobré vztahy s Evropskou unií, záleží jim na přístupu vlády ke klimatickým změnám. Voliči se zkrátka proti PiS postavili, protože je to strana, která rovná práva potlačuje, je protievropská a v poslední době i protiukrajinská.
Když už zmiňuješ tato důležitá témata – jak vypadala předvolební kampaň?
Kampaň PiS, ale i ultrapravicové Konfederace, jež se nakonec stěží dostala do parlamentu, byla založená na propagandě, dezinformacích a nenávisti. PiS se vymezovala proti Evropské unii, vedla kampaň postavenou na strachu z migrantů z Afriky a Asie a prezentovala se jako jediný zachránce, který dokáže zemi ochránit, třeba právě na hranicích s Běloruskem. K tomu se navršila nenávistná kampaň vůči významné polské režisérce Agnieszce Holland a jejímu nedávno uvedenému filmu o humanitární krizi na bělorusko-polské hranici, který polští vládní politici srovnávali s nacistickou propagandou. Jenže v tu samou dobu vyšlo najevo, že ministerstvo zahraničních věcí prodávalo za velké peníze víza, aby se tak migranti mohli dostat přes polské hranice do západní Evropy. Ke konci se PiS vydala cestou ultrapravicových narativů a nakonec přebrala hlasy i zmiňované Konfederaci. Například protiukrajinské projevy, to bylo dost neočekávané, na jedné straně polská vláda Ukrajinu vždy podporovala, jakmile však nastala poslední fáze kampaně, najednou otočili a začali kritizovat Zelenského, šířit dezinformace o ukrajinském obilí a dalších produktech, přestali dodávat zbraně… Takže se najednou dějí věci, které si přímo odporují. Myslím, že tohle pokrytectví je rovněž jedním z důvodů, proč šli lidé volit v takovém počtu.
Změna postoje vůči Ukrajině je od politiků PiS otázka ideologie, nebo to byla taktika, jak získat více hlasů?
To je právě problém, nikdo totiž neví, co si tito politici myslí, čemu ve skutečnosti věří. Ukrajinu a protiruské sankce podporovali měsíce. Proto se domnívám, a myslí si to i Ukrajinci, se kterými jsem o tom mluvila, že jim šlo především o kampaň. Nakonec to ale PiS ani Konfederaci nevyšlo.
Takže PiS a Konfederace byli ti zlí a opoziční strany byly v kampani vždy hodné a korektní?
Ne, v této kampani nikdo hodný nebyl. Nic tak brutálního si v uplynulých dvaceti letech v politickém klání nepamatuju. Jednotlivé strany samozřejmě bojovaly mezi sebou, ale nenávist vůči menšinám a určitým skupinám obyvatel přicházela od PiS a Konfederace, nikdo jiný to nedělal. Také je důležité si uvědomit, že jednotlivé strany neměly stejné podmínky, PiS za kampaň utratila obrovské množství veřejných peněz. Měli k dispozici státní média, takže mohli prezentovat svou propagandu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. To byla prostě čistá propaganda, iracionální, primitivní. Třeba Donalda Tuska (lídr Občanské koalice, pozn. red.) prezentovala státní média jako posluhovače Německa a zároveň ruskou loutku, to přece nedává smysl. Mimo to vláda například prudce snížila ceny pohonných hmot, aby ukázala, jak se o své občany stará. Zkrátka nerovnost mezi podmínkami, jež měla ve volební kampani vláda oproti ostatním stranám, byla obrovská. I proto je úžasné, že se lidé dokázali zmobilizovat a šli volit.
Před několika měsíci podepsal prezident Andrzej Duda zákon o vyšetřování ruského vlivu na polskou bezpečnost. Jedním z postihů za tyto aktivity se měla stát i nemožnost zastávat veřejné funkce – tato část ale byla ze zákona nakonec vyjmuta. Měl přesto tento zákon nějaký vliv na volby?
Myslím, že ne. Zákon skutečně vešel v platnost, ale po obrovských protestech z něj byly vyjmuty právě ty nejkontroverznější části – třeba zrovna to, že jakmile by speciálně ustanovená komise někoho označila za ruského agenta, nesměl by kandidovat do veřejných funkcí. Zmíněná komise sice vznikla, ale myslím, že se sešla dvakrát nebo třikrát a nikdo ji nebral vážně, i proto, že ji samozřejmě sestavila vládnoucí strana. Komise označila Donalda Tuska a další opoziční politiky za ruské agenty, ale to už je stará písnička. Předseda komise pak ve státním médiu Reset vypustil „dokument“, což byl ve skutečnosti propagandistický film o Tuskovi, jinak ale jejich činnost žádný velký dopad neměla. Možná jedině v tom, že podnítila občany, aby šli volit proti PiS, mobilizovala opozici.
Pojďme se bavit o budoucnosti. Předpokládá se, že tři opoziční strany – Občanské koalice, Třetí cesta a Nová levice –, které mají dohromady 248 mandátů, sestaví koalici. Součástí jejich kampaně byla také reforma justice a médií. Jak toho chtějí dosáhnout?
To je rozhodně velmi relevantní otázka s nejistou odpovědí. Změny ale určitě nenastanou hned zítra ráno, vyjednávání ohledně nové vlády může trvat měsíce. Prezident nabídne první šanci sestavit vládu vítězi voleb, tedy PiS, těm se to ale pravděpodobně nepodaří, takže přijde na řadu opozice. V tom mezičase se ale ještě může stát mnoho věcí, PiS jen tak nesloží ruce do klína. Pravděpodobně se budou snažit po sobě zahladit stopy, zničit inkriminující dokumenty nebo do různých institucí na poslední chvíli dosadit svoje lidi. Můžou toho ještě hodně napáchat. Navíc je už teď jasné, že budou silná opozice, mají na své straně prezidenta a za roky u moci i některé instituce, například Národní banku, finanční komisi, komisi dozorující státní média, a dokonce i Ústavní soud. Myslím, že jedna z prvních věcí, které nová koalice udělá, jestliže se chopí vlády, bude usmíření s Evropskou unií, aby do Polska začaly zase proudit evropské peníze.
A co podniknou se státními médii?
Polská mediální scéna je velmi polarizovaná a státní média mají velmi silnou pozici. Když byla veřejnoprávní média převzata státem, vláda si do jejich vedení samozřejmě dosadila lidi, kteří šířili provládní propagandu. Největší polské médium Polska Press, jež má stovky webů, před dvěma lety zase převzala státní petrochemická společnost Orlen. Takže veřejnoprávní rádio a televize už jsou kompletně státní a pak tady máme takzvaná Orlen-média. V jednom ze svých předvolebních projevů Donald Tusk prohlásil, že má plán, jak během 24 hodin ukončit nadvládu PiS nad médii. Předpokládám, že by změny museli udělat formou nějakého vládního nařízení, protože zákon neprojde přes prezidenta.
Tuskovo prohlášení trochu zní jako předvolební sliby, které reálně nejdou provést.
To je pravda, na druhou stranu ale PiS převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii přes noc. Předpokládám, že koalice má nějaký plán, jak vliv současné vlády na média omezit. Zároveň s novou vládou spadne do klína současné opozice i státní podnik Orlen, a je tedy otázka, co udělají s médii, které tato firma vlastní. Mohli by je prodat, těžko říct.
Reforma justice je také slib, který půjde těžko splnit?
Uvidíme, nakolik jsou to jen sliby a jaká bude realita. Opozice tvrdí, že chce soudy osvobodit od politického vlivu a politiky PiS, kteří se na rozkladu justice podíleli, dovést k odpovědnosti, vytvořit nějakou komisi. Jednoduchým krokem by mohla být výměna kandidátů na různé soudce. Předpokládám, že ohledně justice budou chtít prosadit nové zákony, jenže s tím asi budou muset počkat až na dalšího prezidenta. Volby budou v roce 2025.
Takže se může stát, že se více než rok v Polsku nebude nic dít?
To si nemyslím, vláda má pořád nástroje, jak své věci prosazovat – například má v gesci rozpočet na chod prezidentské kanceláře. Myslím, že Duda v některých případech ustoupí. Důležitým krokem bude zlepšení vztahů s EU, například tím, že nová vláda zruší kontroverzní Kárný senát Nejvyššího soudu, který Evropská komise považuje za nástroj k pronásledování soudců kritických vůči vládě.
Vypadá to tedy, že polským novinářům svítá na lepší časy?
Podle mého názoru se mediální prostor ozdraví už jen tím, že nebude naplněný státní propagandou. Doufám, že svoboda a nezávislost médií se bude zvyšovat, protože v uplynulých letech velmi poklesla. Zároveň ale budeme nadále dělat svou práci a mám takový pocit, že jí bude hodně. Nejen s odhalováním všeho, co napáchala odcházející vláda, ale i se sledováním té nové. Svobodná média jsou totiž jediná věc, která Polsku zbyla, všechny ostatní instituce dokázala PiS převzít. Vláda, soudy, prokuratura, nikdo z nich v posledních letech neplnil svoji roli strážců demokracie. Myslím si, že to Polákům došlo, že už měli plné zuby propagandy, která připomínala doby komunismu, a proto oceňují, že v Polsku ještě zbyla i velká nezávislá média, která jim přinášejí relevantní informace. Samozřejmě část společnosti považuje nezávislé novináře za někoho, kdo jim narušuje jejich vnímání světa, polská společnost je velmi rozdělená. Ale třeba se začne měnit i tohle.