Dnes je to na den přesně 13 let, co po dlouhém mučení v ruských věznicích zemřel právník Sergej Magnitskij, který se svou odvahou znelíbil představitelům Ruska. Jeho smrt ovšem nezůstala bez povšimnutí a nepřipojila se k řadě podobných osudů, jež sice na čas vzruší svět, ale pozvolna se na ně zapomene. Jméno Sergeje Magnitského naopak přinejmenším Rusové jen tak nezapomenou. Jeho smrt dodnes hýbe světem a s mnohaletým odstupem letos i Českou republikou.
V Česku se totiž po letech projednávání a příprav začala postupně schvalovat právní norma „o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích“. Přesněji řečeno jde o sankční zákon pojmenovaný jako obdobné zákony všude po světě na počest Sergeje Magnitského.
Česká verze Magnitského zákona má naší zemi umožnit uvalení sankcí na národní úrovni vůči jednotlivcům i právnickým osobám, jež se v mezinárodním kontextu dopouštějí závažných protiprávních jednání – například porušování lidských práv či podílení se na terorismu nebo na kybernetických útocích. Stejně jako v případě původní americké verze Magnitského zákona tak bude český stát moci konkrétním osobám zabránit ve vstupu na své území nebo v pobytu na něm či zmrazit jejich tuzemský majetek.
Česká podoba Magnitského zákona doplňuje tu celoevropskou. Zjednodušeně řečeno, pokud ministerstvo zahraničí získá informaci o někom, kdo ještě není na sankčních seznamech Evropské unie a měl by tam být, navrhne vládě, aby ho na sankční seznam přidala. Vláda poté jméno provinilce ohlásí Evropské unii. Pokud jej EU na svůj seznam nezařadí do jednoho měsíce, může být zapsán na seznam český.
Tvůrce zákona Jan Lipavský byl v průběhu čtyř let, kdy na zákoně pracoval, jmenován ministrem zahraničí, a samotný zákon se tak stal i součástí programového prohlášení Fialovy vlády. Původně měl být vládou přijat do konce roku 2023, ruský vpád na Ukrajiny ale celou záležitost uspíšil. Zákon byl ke konci letošního června schválen vládou, odkud putoval do sněmovny, kde byl v říjnu schválen většinou 112 ze 130 přítomných poslanců. Proti se nikdo nevyslovil, hlasování se zdrželi všichni poslanci z SPD a dva poslanci z hnutí ANO.
Zákon čeká v rámci legislativního procesu ještě schválení senátem a prezidentem republiky, a jestliže při tom nenastanou žádné komplikace, vstoupí v platnost uveřejněním ve Sbírce zákonů. Obdobu Magnitského zákona už přijaly Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kosovo, Gibraltar, Austrálie nebo Evropská unie.
Kdo byl Sergej Magnitskij? Jak a kvůli čemu zemřel? A jaká byla a stále je odezva na jeho smrt ve světě i u nás? Dozvíte se v 97. díle Odposlechu. Dostupný na všech podcastových platformách.