Nová homepage

Ze solární elektrárny u brněnského letiště nemá kraj nic, i když stojí na jeho pozemcích

Ze solární elektrárny u brněnského letiště nemá kraj nic, i když stojí na jeho pozemcích

U brněnského letiště stojí čtvrtá největší solární elektrárna v zemi. Jejími spolumajiteli jsou advokáti, podnikatelé či lobbisté, ale také lidé pohybující se blízko jihomoravských politiků. A také firmy s akciemi na majitele. Brno – Jihomoravský kraj pronajal v roce 2004 mezinárodní letiště v Brně-Tuřanech na padesát let akciové společnosti Letiště Brno. Jejím spolumajitelem je stranický kolega tehdejšího hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL) Jiří Filip. Majitelé firmy provozující letiště se těší přízni kraje i nyní, kdy je Juránek náměstkem hejtmana Michala Haška (ČSSD). Každý rok dostává letiště od kraje milionové dotace, ačkoliv například v roce 2013 vydělalo kolem padesáti milionů korun. Kde vlastně část zisků končí není...

Kolotočové podvody v Česku

Kolotočové podvody v Česku

Kolotočové či karuselové podvody při odvodech daně z přidané hodnoty jsou v Česku velmi obvyklým druhem kriminality. Dochází při nich k vyvádění vysokých částek ze státních financí na soukromé účty podnikatelů, konkrétně z účtů finančních úřadů, od kterých organizované skupiny obchodníků neoprávněně žádají vrácení daně z přidané hodnoty. Značné finanční úniky vznikají při tomto typu podvodu mj. díky možnosti snadno trestnou činnost neustále opakovat (princip kolotoče). O co jde? Daň z přidané hodnoty (DPH či anglicky VAT) je daň, kterou musí kupující zaplatit dodavateli při nákupu zboží podléhajícího dani v rámci území daného státu. Protože se tato daň týká většiny obchodů, říká se jí také univerzální...

Roberto Saviano: Můj život s ozbrojenou ochrankou

Roberto Saviano: Můj život s ozbrojenou ochrankou

Už osm let čelí novinář Roberto Saviano každodenní hrozbě smrti za odhalení tajemství neapolské mafie ve své knize Gomora. Je život pod dozorem ochranky cenou, kterou je spisovatel ochoten zaplatit? Jako mladý spisovatel vyrůstající v Casertě, neapolském předměstí, jsem cítil, jak ve mně roste hněv. Probíhala zde válka o nadvládu mezi dvěma mafiánskými klany a s ní vtrhlo do ulic násilí. Chtěl jsem světu říct, jaká tahle válečná zóna je: rodiny obětí rvoucí si bolestí nad ztrátou blízkého oblečení, pach moči muže, který věděl, že umře a nemohl ovládnout svůj strach, lidé zastřelení na ulici jen proto, že se podobali...

V Evropě působí čeští i čínští pašeráci lidí

V Evropě působí čeští i čínští pašeráci lidí

Jakým způsobem dochází k pašování lidí do Evropské unie? Příkladem může být nedávno rozpletený případ sítě organizovaného zločinu. Ta byla tvořena 77 osobami, které pocházeli i z České republiky, dále ze Slovenska, Srbska, Kosova, Bosny a Hercegoviny a Makedonie. Zásah policistů Europolu a jednotlivých zemí 24. března 2015 byl prvním hmatatelným výsledkem Operace FALKO iniciované Maďarskem, která byla součástí akčního plánu EMPACT 2015. Kriminální síť organizovala nelegální vstup do EU ze Srbska, kde byli cizinci prvně propašováni do Maďarska mimo hraniční přechody překročením tzv. „zelené hranice“. Po příjezdu do Maďarska přešli migranti pod kontrolu další buňky stejné kriminální sítě. V mnoha případech...

Pracovní vykořisťování v Evropě: Za co David Cameron pochválil sweatshop?

Pracovní vykořisťování v Evropě: Za co David Cameron pochválil sweatshop?

Přinášíme překlad textu VICE News, který ukazuje, že vykořisťování pracovníků se netýká jen jihovýchodní Asie a dalších vzdálených světů, ale také Evropy. O asijských továrnách, ve kterých panují nelidské podmínky (tzv. sweatshopy) se v poslední době mluví stále víc. Mohou za to především novináři a neziskové organizace, které upozorňují na okolnosti, ve kterých lidé vyrábějí produkty dovážené na západní trh. Zde se prodávají s obrovskou marží, která činí až sto padesát procent (patří sem známé značky jako například H&M, Benetton a další). Pracovní podmínky vypadají tak, že ve výrobní hale bez jakýchkoli ventilačních zařízení pracuje klidně i tři tisíce zaměstnanců až třináct hodin...

Brněnské letiště patří kraji, část zisku může končit až v Panamě

Brněnské letiště patří kraji, část zisku může končit až v Panamě

Brněnské letiště odbaví ročně více než půl milionu cestujících, létá se z něj do Londýna, Eindhovenu nebo na moskevské Vnukovo. Malé regionální letiště nevypadá, že je něčím zvláštní. Ale to jenom do chvíle, kdy se blíže podíváme na majetkové poměry a na lidi, kteří se kolem něj pohybují. Letiště sice vlastní Jihomoravský kraj, ten jej ale pronajímá soukromé firmě, kolem níž se vytvořil neprůhledný propletenec dalších firem. Není tak jasné, kam plyne část zisků z letiště. Brno – Jihomoravský kraj pronajímá miliardový majetek tuřanského mezinárodního letiště akciové společnosti Letiště Brno, která v roce 2013 vydělala 45 milionů korun (aktuálnější data...