Z analýzy datové společnosti Dun & Bradstreet vyplývá, že od roku 2014 klesl počet českých firem s ruskými kořeny téměř o třetinu. Nejrychleji tyto firmy ubývaly v prvním roce válečného konfliktu v Ukrajině. V období mezi květnem 2021 a 2022 se jejich počet meziročně snížil o 8 %. Zatímco někteří bohatí Rusové byli dostatečně obezřetní a zabezpečili svůj majetek v Česku již před uvalením sankcí v roce 2014, zbytek se musel s problémem vypořádat až za pět minut dvanáct, tedy hned po únoru roku 2022. Firmy s ruskými vlastníky, kteří se obávají dopadu sankcí na svůj majetek, od té doby převádějí svá aktiva na členy rodiny, manažery nebo třetí osoby.
Zabírají sankce na ruské oligarchy? Jak konstatovala letošní studie založená na rozboru databáze offshorových leaků, západní protiruské sankce „se obcházejí mnohem snadněji, než jejich zákonodárci očekávali“. Problémem je skutečnost, že většina aktiv oligarchů není zapsána přímo na ně, ale na třetí osoby. Podle autorů studie by proto bylo mnohem účinnější uvalit sankce na tyto profesionální správce majetků, tedy na bankéře, právníky, manažery a účetní, kteří s ruskými oligarchy spolupracují.
Redakce investigace.cz identifikovala několik strategií, jež české firmy s ruskými kořeny používají k zastření vlastnictví majetků potenciálně ohrožených sankcemi. Patří k nim urychlený odprodej aktiv nebo jejich převod na rodinné příslušníky a blízké spolupracovníky, kteří zatím nejsou na sankčním seznamu. O tom, zda jsou zmíněné strategie úspěšné, rozhoduje jak správné načasování změn v registraci obchodních podílů, tak pohotovost českých úřadů.
Nové developerské hvězdy
Lovecký zámeček na Sokolovsku, pozemky poblíž pražského letiště, rezidenční projekt se stovkami bytů v centru Brna nebo lukrativní pozemky určené k výstavbě rodinných domů v Nouzově a v Čestlicích. To je pouze několik developerských projektů, jež před začátkem války v Ukrajině patřily do portfolia společností vlastněných rodinou Bažajevových. Mavlit a Musa Bažajevovi jsou podnikatelé čečenského původu a oba mají blízko k čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi i k Vladimiru Putnovi. Na oba, tedy Mavlita i Musu, se vztahují mezinárodní sankce.
Každý z těchto developerských projektů a na něj navázané nemovitosti spadaly do roku 2021 pod českou firmu Aza Trade, která část z nich získala v devadesátých letech tak, že je odkoupila od České konsolidační agentury za zlomek jejich původní ceny. Firmu Aza Trade Bažajevovi vlastnili prostřednictvím offshorové společnosti Harton Engeneering Ltd. Následně byly obě firmy převedeny pod jiný offshore, Higglo Investments, který ale stále patřil do portfolia Bažajevových. Situace se změnila až se začátkem války v Ukrajině, kdy všechny společnosti vlastnící a spravující citované české nemovitosti získaly nové majitele, kteří s Bažajevovými, zdá se, nemají nic společného.
Kyperský offshore Higglo Investments, tedy i firmy, jimž patří například pozemky kolem pražského letiště nebo zámeček na Sokolovsku, podle Evidence skutečných majitelů nyní vlastní Rustam Muchamedrachimov z Kazachstánu. Za celý balík společností a nemovitostí měl zaplatit v přepočtu necelých 290 milionů korun. Muchamedrachimov je majitelem kazachstánské sítě potravinových skladů a obchodů Green House Trading se sídlem v Almaty. V roce 2007 měla dle jeho slov organizace sedmnáct poboček. Jak rozsáhlá je dnes, se redakci dosud nepodařilo zjistit. Žádná aktuální informace o podnikateli totiž není veřejně dostupná.
Po opakovaných neúspěšných pokusech kontaktovat přímo Muchamedrachimova se nám alespoň podařilo spojit se s jeho zástupkyní Annou Kiseljevou. Podle jejích slov má kazašský podnikatel „velkou zkušenost v developmentu, přesněji řečeno se stavbami logistických, obchodních, průmyslových a obytných objektů“ a s Bažajevovým se seznámil až v době, kdy došlo k uzavření obchodu.
Martin Diviš, starosta Čestlic, kde se jeden z Muchamedrachimovových zakoupených pozemků nachází, se s novým majitelem stavebních parcel setkal v prosinci minulého roku. „Konkrétní záměr nám nebyl představen, pouze jsme dostali ujištění, že chtějí navázat na pokračování v jednání, které bylo vedeno se společností AZA, tedy ohledně obytné výstavby, což umožňuje náš územní plán,“ dodal.
Společnost Aza Trade, jež původně zastřešovala osm českých firem vlastnících zmiňované nemovitosti, se na konci loňského roku stala majetkem Oleny Derbencevy. Firma zároveň změnila název na Trabcde. Derbenceva, která společnost z holdingu Bažajevových koupila za 1,8 milionu korun, je podle obchodního rejstříku majitelkou ukrajinské cestovní agentury Vojaž, jejíž základní kapitál tvoří necelých šest tisíc korun. Na otázky redakce Olena Derbenceva neodpověděla. „O aktuálních aktivitách společnosti AZA již nemám informace, tudíž tuto otázku neumím komentovat,“ sdělil nám bývalý ředitel Aza Trade David Kučera.
Prostřednictvím dalšího offshoru Bažajevovi vlastnili i společnost Mendel Plaza. Ta v Brně plánuje výstavbu pěti obytných domů s kapacitou až 500 bytů. I Mendel Plaza loni změnila majitele – nově se jím stal Jásir Sofyan Asad Amro z Jordánska. „Ano, u zmiňovaných projektů došlo k jejich prodeji a mohu s dobrým pocitem potvrdit, že noví vlastníci těchto projektů již zahájili přípravy na jejich aktivní rozvoj. Věřím, že se to projeví již během letošního roku, a to minimálně ve formě finalizace konceptu každého z projektů a zahájení projekčních prací,“ potvrdil investigaci.cz prodej ten samý David Kučera, jenž momentálně zastává funkci jednatele Mendel Plaza.
Jásir Amro je podle dostupných informací vlastníkem pětiny akcií ukrajinské cestovní agentury Cosmos Travel Star, která Ukrajincům nabízí zájezdy do Spojených arabských Emirátů. Výše základního kapitálu firmy činí necelých 142 tisíc korun. Žádné další zmínky o novém majiteli miliardového projektu nejsou v otevřených zdrojích k dispozici. Totéž platí i pro informace, které by svědčily o zkušenostech podnikatele s developmentem. Na dotazy redakce ohledně nákupu developerského projektu v Brně Amro nereagoval. Zahájení stavby bytového komplexu se v minulosti několikrát odkládalo, aktuální datum dokončení prací není známo.
Partnerka jako paraván
Miliardář Vladimir Jevtušenkov je důležitou osobou nejen v Rusku. Od začátku války v Ukrajině dodává jeho koncern RTI Systems, jeden z největších výrobců obranných vojenských mechanismů na světě, rádiová zařízení pro řídicí a komunikační systémy ruských zbraní a bezpilotní vojenská letadla. Právě kvůli tomu jsou na firmu uvaleny mezinárodní sankce ze strany Ukrajiny, USA, Spojeného království a Evropské unie. Další Jevtušenkova společnost AFK Sistema vlastní strojírenské, zbrojařské, farmaceutické i technologické firmy a síť luxusních lázeňských a hotelových resortů Cosmos. Až do letošního ledna jí patřila také česká společnost Lunisoft, s. r. o., které náleží karlovarský pětihvězdičkový hotelový komplex Savoy Westend.
Jedná se o pět přepychových secesních vil, jež pocházejí z konce devatenáctého století a byly vyhlášené už mezi prvorepublikovými státníky. Do karlovarského komplexu jezdil relaxovat například první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk s rodinou. Hotel nabízí 115 pokojů včetně apartmánů. Všechny vily jsou vzájemně propojeny podzemními chodbami, a to i s hotelovým ozdravným centrem. „Jednou z největších výhod hotelu Savoy Westend je jeho přímé spojení s minerálními prameny,“ popisuje luxusní zařízení hotelový web. Cena za pokoj se pohybuje od 100 do 562 eur za noc, poslední zmíněná částka se vztahuje na prezidentský apartmán.
Téhož dne, kdy britské úřady zveřejnily rozhodnutí o Jevtušenkově zařazení na sankční seznam a zmrazily jeho britská aktiva, převedl ruský miliardář desetinu základního kapitálu společnosti AFK Sistema na svého syna Felixe, jednoho z vrcholových manažerů této firmy. Felixův nový podíl činil 15,2 %, Jevtušenkov starší si ponechal 49,2 % a pak dobrovolně odstoupil z představenstva společnosti a vzdal se postu předsedy.
K podobnému kroku přistoupil i v případě karlovarského luxusního hotelu. Od konce letošního ledna patří Savoy Westend prostřednictvím české společnosti Lunisoft, s. r. o., ruské firmě Hotel Holding se sídlem v Moskvě, jež byla založena měsíc po rozpoutání války v Ukrajině. Přestože skutečným majitelem karlovarského hotelu je v české evidenci stále uveden Jevtušenkov, stoprocentní majitelkou akcií firmy Hotel Holding je Jelena Anatoljevna Brusilova. Jedná se o Jevtušenkovu neoficiální partnerku, která působí od roku 2014 jako prezidentka ruské sítě lékařských center a soukromých klinik Medsi, což je další z firem z holdingu AFK Sistema. Šedesátileté Brusilové, s níž má Jevtušenkov děti, též patří několik vil na italském pobřeží Forte dei Marmi.
Na sankčním seznamu Evropské unie Vladimir Jevtušenkov ani jeho rodinní příslušníci zatím nejsou, ovšem koncem letošního června se podnikatel i jeho syn dostali na český seznam Magnitského. V obchodním rejstříku se tak objevil záznam o tom, že obchodní podíl společnosti Hotel Holding ve společnosti Lunisoft „se považuje za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce“. Hotel Savoy Westend poté přestal registrovat nové hosty a rezervační hotelový systém už nenabízí možnost rezervace.
Redakce se obrátila na Finanční analytický úřad (FAÚ) s dotazem, zda skutečnost, že obchodní podíl Hotel Holding patří třetí osobě, formálně nesouvisející s ruským miliardářem, může zabránit trvalejšímu zmrazení. „FAÚ ani ministerstvo financí na základě mlčenlivosti dané zákonem nebudou komentovat konkrétní případy, kterými se FAÚ zabývá,“ odpověděl mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. Tuto situaci odmítla komentovat i ředitelka odboru Magdalena Plevová.
Loajální manažer
Část českých firem se sankcionovanými majiteli řeší omezení spojená s uvalením sankcí až post factum. To se stalo například firmě Safina, jež se věnuje zpracování drahých kovů a výrobě laboratorních potřeb. Už od roku 2018 musela společnost čelit americkým sankcím uvaleným na jejího ruského majitele miliardáře Viktora Vekselberga, přezdívaného hliníkový magnát, a jeho společnost Renova, které česká Safina patřila.
V roce 2019 si generální ředitel Safiny Vadim Kartavcev dokonce postěžoval, že americké sankce brání české firmě v růstu. „Do budoucna je kvůli dalšímu rozvoji společnosti, a to i na trhu v USA, proto potřeba systémové řešení otázky sankcí, což je v kompetenci mateřského holdingu. Ten již podobné situace v důsledku sankcí úspěšně vyřešil u svých dalších firem v západní Evropě,“ prohlásil Kartavcev.
Ve stejném roce došlo k avizovanému řešení i v Česku – Safina byla prodána novému majiteli. Tím se stal Alexandr Okatov, vrcholový manažer a generální ředitel jekatěrinburgského závodu na zpracování drahých kovů, jenž byl dlouhá leta součástí Vekselbergova holdingu Renova. Jedná se o závod, který před deseti lety „ztratil“ 33 tun zlata a výnosy z prodeje „ztraceného kovu“ byly investovány do nemovitostí po celé České republice.
Změna vlastníků přinesla kýžený efekt. Auditní uzávěrka firmy za rok 2021 uvádí, že válka v Ukrajině, jakkoliv „hrůzná sama o sobě, ekonomicky nikterak neovlivňuje další chod společnosti, neboť společnost neodebírá ani nedodává zboží státům zúčastněným v konfliktu“.
Daniel Chvátal, který je odpovědný za dodavatelský řetězec Safiny, redakci odpověděl, že není oprávněný poskytnout informace o tom, zda používané kovy pocházejí z Ruska. Asistentka ředitele společnosti Jaroslava Záhejská redakci potvrdila, že firma momentálně neobchoduje s žádnými státy z postsovětského prostoru. Vedení společnosti Safina také odmítá, že by měl podnik s Viktorem Vekselbergem ještě nějaké skryté vazby. Objem letošních zakázek pro státní instituce včetně například České geologické služby nebo ČVUT v Praze se pohybuje ve výši zhruba 340 tisíc korun, v roce 2022 jejich hodnota dosáhla 2,4 milionů korun.
Jak Jevtušenkov, tak hliníkový magnát Vekselberg jsou na nově publikovaném seznamu nazvaném „Váleční psi“, který sestavil ruský investigativní server Projekt. Seznam obsahuje jména 81 ruských podnikatelů, jejichž firmy se podílely na vývoji ruských zbraní používaných při vojenských operacích či ostřelování civilního obyvatelstva Ukrajiny. Jevtušenkovy i Vekselbergovy společnosti například přispěly k vývoji BMD-4 neboli ruského bojového vozidla pěchoty určeného k přepravě výsadkových jednotek a také dalších zbraní. Oba se také podílejí na výrobě ruské rakety FAB-500.