Kšefty se smetím aneb rekultivace české krajiny německým sajrajtem

Vypadalo to jako ideální materiál na zasypání bývalého dolu nebo pískovny. Navíc pocházel od německé společnosti, která je na trhu od 90. let a k této surovině dodává i certifikát nezávadnosti. Ve skutečnosti ale šlo o rozemletý odpad, který se do Česka dovážet nesmí, a jeho příjemcům hrozí v lepším případě pokuta, v horším trestní stíhání. Kde se materiál s názvem GEM 5000 vzal a proč nemá v české krajině co dělat, zkoumala investigace.cz společně s německými novináři v rámci projektu Kšefty se smetím

Pan Antonín (redakce pravé jméno muže na jeho přání změnila) získal v restituci velký pozemek na severu Čech, jehož součástí byla i opuštěná pískovna, zčásti zavezená umělohmotnými odpadky. Majitel chtěl pozemek o výměře více než 8 000 metrů čtverečních rekultivovat a vysadit na něm stromy. Aby vytěžený prostor zaplnil a povrch vyrovnal, nechal na pozemek navážet hlínu ze stavby silnic či suť ze zbouraných domů. Pak přišla nabídka na odběr zásypového materiálu GEM 5000 z Německa. To bylo poslední, co kamiony do bývalé pískovny navezly – materiál se totiž ukázal jako problematický. V roce 2019 na pozemek dorazila kontrola z Inspekce životního prostředí (ČIŽP), která s panem Antonínem nyní vede správní řízení. 

Povolení k rekultivaci pískovny majitel obdržel od Krajského úřadu Ústeckého kraje. V rámci povolení jsou definovány i materiály, jež se na pozemek mohou navážet – konkrétně jsou to cihly, keramické výrobky, beton, vytěžená zemina a kameny. Obecně se rekultivace provádí v několika případech: když je potřeba zavézt staré doly nebo právě pískovny, ale i při takzvaném uzavírání skládek či zasypávání kontaminovaných oblastí. Cílem je obnova krajiny a vytvoření například zemědělských ploch, lesa nebo míst pro rekreaci.

Pan Antonín popisuje, že po rekultivaci pozemku měl v plánu místo osadit a provozovat zde agroturistiku. Materiál na zasypávání staré pískovny bral například od silničářů, když vykopali při stavbě silnice zeminu, nebo z různých demolic. Za to, že tyto suroviny odebíral, dostával zaplaceno, což je v tomto případě běžný postup. 

„Asi před třemi lety přišel obchodník – jmenuje se Diviš – s kyblíkem něčeho, co vypadalo jako hlína. V ruce měl certifikát, že se jedná o materiál určený k rekultivaci. Tak jsme se dohodli na objednávce, k zavezení pískovny potřebujete hromady surovin,“ vysvětluje majitel pozemku, proč kývnul na nabídku v podobě GEM 5000.

„Nejdřív to bylo skvělé, zřejmě se jednalo o nějaký kompost, protože z toho dokonce začala sama od sebe růst rajčata,“ říká podnikatel. Stojíme spolu na hromadě zeminy nedaleko jeho statku, odkud je krásný výhled do okolní krajiny. Postupně pak procházíme celou plochu, kterou chce rekultivovat. Mezi částečně zarostlým a někde nerovným povrchem vede uježděná cesta. Kromě různých celkem nezajímavých druhů zeminy se v částech již rekultivovaného pozemku nacházejí místa hrající všemi barvami. Na první pohled je jasné, že se jedná o jakési nadrcené kousky plastů nebo dalších materiálů, nikoli o hlínu nebo kompost. 

GEM 5000 na pozemku pana Antonína. Zdroj: Lukáš Nechvátal

„Pak ale přivezli tuhle směsku,“ pokračuje ve vyprávění pan Antonín a ukáže na barevná místa, „byly toho dva kamiony. Když jsem to viděl, okamžitě jsem s nimi ukončil spolupráci.“ Jenže barevná „směska“ na pozemcích zůstala. Navíc tu zaměstnanci ČIŽP podle svých slov nenašli jen dva kamiony GEM 5000, ale minimálně 450 tun tohoto materiálu, což by muselo dovézt přinejmenším dvacet nákladních aut. Od letošního dubna proto inspekce vede s podnikatelem přestupkové řízení. Tříletou prodlevu úřad vysvětluje pandemií covidu-19 a složitou komunikací s panem Antonínem. Ten naopak namítá, že inspekci musel urgovat on.

Obchodník Petr Diviš, který se objevil s nabídkou německého produktu GEM 5000, je podnikatel z Karlovarského kraje. Kromě zprostředkovávání dovozu zmíněného výrobku do České republiky podniká jeho společnost PD Power i s jinými odpady. Na svých stránkách firma nabízí „komplexní služby při nakládání s odpady, sběru odpadů, čištění kanalizací, ploch, jímek či lapolů“. PD Power má sídlo na pražském Žižkově, zástupce společnosti jsme tam ale hledali marně. Asi jsme nebyli první, poněvadž obyvatelé domu na vstupní dveře vylepili vysvětlující cedulku, která příchozí informuje, že společnosti, jež by měly přebývat v tomto domě, zde mají pouze virtuální sídla. PD Power ani Diviš na dotazy nereagovali. 

Ideální materiál k dráždění dýchacích cest

Minerální zásypová látka GEM 5000 je podle popisu výrobce šedo-hnědá a díky své „sypké/pevné konzistenci“ je vhodná mimo jiné k zasypávání skládek a zarovnávání povrchů, tedy k takzvané rekultivaci. Na první pohled se může skutečně jevit jako ideální materiál k zasypání jámy vzniklé po těžbě. 

Certifikát, který odběratelé této látky obdrží, navíc uvádí, že GEM 5000 nemá nic společného s odpadem, a proto jej lze dovážet ze zahraničí. Podle výrobce pak další trumf spočívá v tom, že neohrožuje přírodu. Pochybnosti ovšem vyvolávají už bezpečnostní pokyny ohledně manipulace. Ty totiž uvádí: „Dráždí oči a dýchací cesty. Nesmí se dostat do rukou dětí. Nosit ochranné rukavice a brýle.“ Samotný materiál, jejž reportéři investigace.cz na pozemku pana Antonína viděli, rozhodně šedo-hnědý nebyl. Naopak hrál všemi barvami. A to nejen v bývalé pískovně.

Česká inspekce životního prostředí je přesvědčena, že v roce 2020 přijala minimálně 9 500 tun materiálu GEM 5000 i společnost Celio, která provozuje skládku nedaleko Litvínova. „Podle mě je to jemnozrnný minerální prosev,“ vysvětluje majitel a provozovatel skládky Jaroslav Kříž. „Používá se na zasypávání kabelových výkopů, jako podklad při vyrovnávání terénu, případně pro zakrývání skládek a rekultivaci.“ Jeho společnost odebírala surovinu od německé zprostředkovatelské firmy Krug Logistik & Marketing mezi léty 2019 a 2021. Jaroslav Kříž tvrdí, že tento odběr dojednal bývalý zaměstnanec společnosti, a to ještě za časů starého vedení Celia. Kauzou se zabývá i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

Dovozce GEM 5000, firma Krug Logistik & Marketing, jež podle dostupných informací funguje nejen jako přepravce, ale likviduje i odpady, sídlí ve městě Stößen v okrese Burgenlandkreis v Sasku-Anhaltsku. Vedení firmy na naše opakované e-mailové ani telefonické dotazy nereagovalo.

Kde všude v Česku GEM 5000 ještě skončil, není jasné. Inspekce se s touto nebezpečnou látkou nesetkala jen v Celiu a u pana Antonína, byla zachycena i na hranicích. V únoru 2020 celníci z karlovarského kraje objevili při kontrole „nelegálně přepravovaný odpad (GEM 5000), jehož příjemcem dle CMR (přepravní dokumentace) měl být kamenolom Hutnický vrch“. Jak nás ale informovalo tiskové oddělení ČIŽP, „v dodacím listu byla jako příjemce uvedena společnost K.V. SIRIUS, s. r. o.“. 

Podle přepravní dokumentace měl tedy materiál směřovat na rekultivaci kamenolomu Hutnický vrch, k níž má povolení společnost LB, spol. s r. o. Na dotaz, zda o této látce vlastník společnosti věděl, ale majitel Josef Lexa odpověděl, že netuší, o co se jedná. Podobně nic nevěděl ani zaměstnanec firmy LB, s nímž investigace.cz mluvila před několika měsíci v sídle této společnosti. LB údajně bere materiály k rekultivaci pouze od českých dodavatelů, a nadto se prý většinou zásobuje sama, protože provádí demolice budov. Současné vedení společnosti K.V. SIRIUS, u které není jasné, čím se zabývá, se nám nepodařilo kontaktovat. Bývalý jednatel, jenž ve firmě působil do ledna 2020, tedy předtím, než byl na hranicích GEM 5000 zachycen, o tomto materiálu nikdy neslyšel. 

S certifikátem v kapse hurá do Česka

Za produktem GEM 5000 stojí německá firma GEMES Abfallentsorgung und Recycling GmbH. Ta na svých stránkách uvádí, že kromě jiného vyrábí celou řadu zemin a substrátů. Společnost sídlí v Durynsku a funguje již od 90. let. Na zpracovávání odpadu má dvě pobočky, přičemž v jedné z nich se vyrábějí i různé druhy kompostu. Proč se společnost rozhodla GEM 5000 vydávat za plnohodnotný produkt, se nám nepodařilo zjistit, vedení firmy na naše dotazy nereagovalo.

V roce 2018 společnost GEMES podala na Zemský úřad okresu Saale-Holzland ve spolkové zemi Durynsko oznámení o výrobě GEM 5000 a jeho uvedení na trh. Úřad na to reagoval větami, jejichž český překlad zní: „Zařízení (GEMES) je označeno jako provozně-interní závod pro zpracování zeminy. Zamýšlejí vyrábět z odpadu AW 19 12 09 výrobek (GEM 5000).“ Zemský úřad, konkrétně tamní Úřad pro životní prostředí, poté konstatoval, že podle zákona není v tomto případě nutné jeho schválení. Kromě certifikátu jsou i tyto písemnosti součástí dokumentace, kterou GEMES ke svému výrobku odběratelům poskytuje. 

Úřadem zmíněný kód 19 12 09 se v katalogizaci odpadů používá pro označení nerostů, například písku a kamení. Z vyjádření úřadu dále plyne, že se jedná o minerální látku, která pozbyla vlastnosti odpadu a je tedy možné ji volně používat a nabízet na trhu s tím, že nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. Česká inspekce životního prostředí má ovšem jiný názor.

Certifikát GEM 5000 od firmy GEMES. Zdroj: investigace.cz

Je to GEM, není to GEM?

Přestože čeští příjemci GEM 5000 inspektorům předložili certifikaci, ČIŽP vyhodnotila jeho dovoz jako nelegální. Podle tiskového oddělení inspekce totiž produkt, který při svých kontrolách našla, naprosto neodpovídá popisu v doložených certifikátech. „Jednalo se o heterogenní prosátou jemnozrnnou směs organických materiálů (papír, dřevo, ale i významný podíl různorodých plastů) a minerálních materiálů (sklo, písek). Odpad navíc vykazoval biologický zápach.“ V případě zavezení své skládky materiálem GEM 5000 nadto společnost Celio dostala za jeho odběr zaplaceno, což nedává smysl. Podle zákona o odpadech se totiž do Česka může dovážet pouze materiál, který lze nějakým způsobem využít a má tržní hodnotu. To znamená, že peníze by měly putovat opačným směrem, pokud by opravdu šlo o zákonem stanovený druh odpadu, a měl by to být tedy příjemce – Celio –, kdo má zaplatit.

Na otázku, jaká byla motivace německé firmy dovážet GEM 5000 do Česka, když za jeho dovoz minimálně Celiu zaplatila, ČIŽP odpovídá: „Smyslem tohoto jednání je zcela zakrýt nezákonný a oboustranně výhodný obchod s odpadem, například s ohledem na rozdílnou výši skládkovacích poplatků v jednotlivých zemích. Není to poprvé, co se inspekce s tímto modem operandi v rámci přeshraniční přepravy odpadů setkala.“ Z vyjádření ČIŽP tak vyplývá, že společnost GEMES se potřebovala svého odpadu zbavit a jeho import do Česka v podobě GEM 5000 ji vyšel levněji než jeho likvidace v Německu.

Na druhou stranu se v této fázi našeho pátrání nabízela i možnost, že německá firma produkt GEM 5000, který odpovídá certifikátu, skutečně vyrábí. A někde po cestě do Česka se do něj dostanou věci, co tam nepatří. To se ale nepotvrdilo. 

K tomuto textu najdete podkladové dokumenty v Neprůstřelné sekci.

Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup.

V rámci pátrání po tom, co přesně GEM 5000 je, nechala investigace.cz materiál z pozemku pana Antonína analyzovat akreditovanou laboratoří. Výsledky posléze vyhodnotili odborníci na odpady z neziskové organizace Arnika a chemici z Akademie věd. Všichni se shodli, že GEM je rozhodně problematický, neboť mimo jiné obsahuje i těžké kovy. Milan Havel, specialista na odpady z Arniky, popsal odebraný vzorek GEMu následovně: „Neměl by být používán ve svrchní vrstvě zasypávání skládky, protože v některých parametrech, tedy co se týče obsahu škodlivin, překračuje hodnoty pro zásypový materiál.“ Konkrétně se jednalo o příliš vysoký obsah olova, zinku a polyaromatických uhlovodíků. Materiál by šlo podle jeho názoru teoreticky použít pouze k technickému zabezpečení skládky, kde platí jiné parametry. (Technické zabezpečení znamená například vyrovnání povrchu skládky předtím, než se zasype nějakým rekultivačním materiálem, třeba zeminou.)

Materiál, který německá firma prezentuje jako GEM 5000, podle inspekce životního prostředí vzniká jako zbytkový produkt po třídění. Dle ČIŽP je „původ odpadu v zařízení, jenž upravuje odpady, což je pravděpodobně průmyslová kompostárna zabývající se zpracováním biologicky rozložitelných odpadů, čemuž skutečně odpovídá jedna z provozoven firmy GEMES“.

Případ pana Antonína byl pro ČIŽP prvním setkáním s produktem GEM 5000. Vzorky odebrané v bývalé pískovně inspektoři později srovnali s ostatními případy a „výrobek“ měl ve všech případech podobné složení.

Německá vyšší instituce zasahuje

Na začátku roku 2020 celníci zachytili čtyři pokusy o převoz GEM 5000 do Česka. Kromě české strany se tak o celou záležitost začala zajímat i ta německá, konkrétně Durynský zemský úřad pro životní prostředí, hornictví a ochranu přírody (TLUBN), který podal trestní oznámení lokálnímu státnímu zastupitelství. Právě pod durynský zemský úřad spadá již zmiňovaný úřad okresu Saale-Holzland, jenž v roce 2018 de facto potvrdil, že GEM 5000 pozbyl vlastností odpadu a může být označován za bezpečný produkt. 

Durynský zemský úřad také uvedl, že naprosto souhlasí s ČIŽP, jež označila GEM 5000 za odpad. Zároveň si úřad, který dohlíží na mezinárodní přepravu odpadů z Durynska, není vědom, že by tato látka putovala kromě Česka ještě někam jinam. Na dotaz, jak vypadal materiál, který se německá firma snažila do Česka odeslat, úřad odpověděl, že se jednalo o „zapáchající, nehomogenní směs minerálních složek promíchaných s plasty, dřevem, keramikou a gumou“. Úřad rovněž konstatoval, že uvádění GEMu na trh zakázal v září 2021. Poté, co se společnost GEMES proti tomuto rozhodnutí odvolala, byla platnost zákazu letos v září obnovena. 

Státní zastupitelství Durynska našim kolegům z Německa potvrdilo, že GEMES a jeho produkt aktuálně vyšetřuje, a proto nemůže sdělovat podrobnosti. 

Jak dopadne vyšetřování na české straně, také není jasné. Národní centrála proti organizovanému zločinu, která se zabývá společností Celio, se k věci odmítla jakkoli vyjádřit. Za nedovolené nakládání s odpady každopádně pachatelům v Česku hrozí peněžitý trest, zákaz činnosti nebo odnětí svobody až na pět let. Zároveň jsou ale tresty v této oblasti obecně mírné a do vězení za nelegální dovoz odpadů ještě nikdo nešel. 

Autorka článku: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Série Kšefty se smetím vznikla za podpory Journalismfund.eu.