Kauza Kuciak, den 21: Prokurátor a advokáti poškozených přednesli závěrečné řeči

Proces v případě vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se chýlí ke konci. Specializovaný trestní soud v Pezinku uzavřel dokazování a začaly se číst závěrečné řeči. Prokurátor obžalovaným navrhnul pětadvacetileté tresty.

Dvacátý první den soudního jednání opět otevřel svědek Dušan Mikulaj. Přestože tento počítačový expert před soudem vypovídal už několikrát, prokurátor si vyžádal doplnění lokalizačních dat. Jeho úkolem byla analýza dat mezi BTS stanicemi (čili stanicemi, které jsou zodpovědné za přenos a příjem signálů) a mobilními telefony obžalovaných.

Mikulaj prezentoval závěry svého zkoumání prostřednictvím tabulky, ve které označil telefonní čísla jednotlivých obžalovaných. Dále byl v tabulce uveden čas, datum, délka hovoru, iniciátor hovoru, příjemce i název BTS stanice. Právě z lokalizace BTS stanic pak Mikulaj vyvodil, zda se dotyčné telefony mohly setkat.

Odborník detailně vysvětlil dvě data. V prvním případě se jednalo o 22. února čili den po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Z údajů BTS stanic Mikulaj vyčetl a před soudem vynesl tento závěr: „Je možné, že se uživatelé Zsuzsová a Andruskó setkali 22. února kolem osmé hodiny ráno v Komárně. Nedá se to jednoznačně potvrdit, ale je možné, že se pohybovali ve stejném čase a na stejném místě.“ Obžaloba o tomto setkání mluví jako o předání zprávy, že vražda byla vykonána.

V ten samý den došlo k dalšímu klíčovému momentu. Dušan Mikulaj potvrdil, že čísla Zsuzsové i Kočnera se setkala ve stejném okruhu bratislavské BTS Vajanského nábřeží a obě pobyla tam po dobu 20 minut. O tomto setkání existuje taky záznam v Threemě. „Jsem tady,“ napsal Kočner Zsuzsové. „Já taky,“ odpověděla. Oba obžalovaní toto setkání před soudem popřeli. Zpráva byla podle nich zmanipulována. Při této schůzce měla Zsuzsová sdělit Marianu Kočnerovi informaci o vykonané vraždě.

Kočner se počítačového znalce dotazoval na Andruskóovo číslo. Snažil se dokázat, že Andruskó se v ten samý den potkal s někým jiným, kdo měl maďarské číslo. Tím narážel na své tvrzení z minulých soudních jednání, že právě tento Maďar mohl být zapleten do vraždy. Expert Mikulaj mu potvrdil, že na dané číslo Andruskó volal nebo jej prozváněl. „Mohl se Andruskó setkat v tom samém čase s někým jiným?“ zeptal se Kočner znalce. Advokát rodiny Kuciakových Daniel Lipšic proti jeho otázce namítl: „Je spekulativní. Mohl se setkat s kýmkoli.“ Předsedkyně soudního senátu Sabová nakonec Kočnerovu otázku skutečně nepřipustila a jako důvod uvedla, že Mikulajovým úkolem nebylo zkoumání hypotetických setkání.

„Když mobilní telefon nezaznamenával žádnou aktivitu, neobjevil se zápis v tomhle seznamu čili musely být přeneseny data, hovor nebo SMS,“ doplnil Mikulaj. Alena Zsuzsová ve svém vyjádření k důkazu řekla, že žádné SMS, které by naznačovaly setkání u Vajanského nábřeží, nebyly zaznamenány. Daniel Lipšic ale reagoval, že zprávy „jsem tady“ a „já taky“ byly napsány v aplikaci Threema, která využívá internetové připojení. Mikulaj vysvětlil, že pokud byly mobily připojené k síti wifi, používání mobilů se nezobrazilo v tabulce, neboť zaslané zprávy nešly přes operátora.

25 let pro všechny

Závěrečné řeči otevřel prokurátor Vladimír Turan promluvou k novinářům. Kritizoval nezodpovědné úniky z vyšetřovacího spisu ještě ve stádiu přípravného jednání a zveřejňování informací o nezletilých příbuzných aktérů soudního stání. „Není pravda, že bez mediálního tlaku by se tento případ nevyšetřil,“ uvedl Turan. Ve své devadesátiminutové řeči, kterou přečetl z připraveného dokumentu, zopakoval závěry vyšetřování a detailně se věnoval činům všech obžalovaných a jejich rolím v organizaci a vykonání vraždy.

Máte rádi naši práci? Pomozte nám v ní pokračovat.

Přidejte se k našim pravidelným podporovatelům a bojujte s námi proti organizovanému zločinu a korupci.

Věnoval se i důvěryhodnosti klíčových svědků Zoltána Andruskóa a Petra Tótha, jejichž věrohodnost nezpochybnil. Podle prokurátora Andruskó začal spolupracovat s policií hned po zadržení a dohodu o vině a trestu uzavřel až poté, co poskytl všechny své svědecké výpovědi. 

Díky Andruskóově výpovědi byla během 24 hodin zadržena a vzata do vazby Alena Zsuzsová, o které policie do té doby neměla tušení. Ta od té doby zpochybňuje nejen jeho výpovědi, ale obecně i jeho důvěryhodnost jako svědka a jako podnikatele. „Proč s ním, podle ní takovým lhářem a podvodníkem, udržovala kontakt a řešila i osobní věci?“ položil si Vladimír Turan řečnickou otázku. 

Zopakoval také okolnosti, za jakých Peter Tóth podle své výpovědi pochopil, kdo je tajemný Kočnerův kontakt „Dušan Keményi“. Byla jím Alena Zsuzsová, jež měla Kočnerovi vyřídit, co o jeho osudu říká věštkyně. Marian Kočner totiž věštkyni pravidelně navštěvoval a na její rady dbal. Když byla Alena Zsuzsová zadržena, přestala s Tóthem komunikovat a jemu okamžitě došlo, o koho se jedná, přestože ho Kočner několikrát ubezpečoval, že s žádnou ženou z Komárna (bydliště Zsuzsové, pozn. red.) nikdy nespolupracoval. Nebyla to ale pravda. Jak se později před soudem ukázalo, Alena Zsuzsová byla na Kočnerovi finančně závislá. Každý měsíc jí posílal výplatu na účet její dcery. 

Vladimír Turan pro obžalované navrhl tresty ve výši 25 let. Tato sazba je poslední možný trest před doživotím, které soudy vynášejí jen v naprosto výjimečných případech.

Daniel Lipšic, advokát rodiny Kuciakových foto: Branislav Wáclav / Aktuality.sk

Tímto žil, na tomto pracoval, a proto zemřel

Na prokurátora navázal se závěrečnou řečí právní zástupce rodiny Kuciakových, advokát Daniel Lipšic. Jeho verbální vystoupení doplnil i malířský stojan a série vysvětlujících nákresů vytištěných na velkém formátu, jež prezentoval soudnímu senátu. Svoji řeč uvedl tím, že se bude věnovat zejména Marianu Kočnerovi.

Ve svém projevu se zaměřil na tři okruhy: Usvědčující výpovědi klíčových svědků, sledování Jána Kuciaka a evidentní motiv k vraždě. Detailně se zabýval i rolí Petra Tótha. Kočner se u soudu snažil bagatelizovat jejich vztah a tím znevěrohodnit detaily, které o něm Tóth ve svých svědeckých výpovědích poskytl. „Peter Tóth byl roky nejbližším důvěrníkem Mariana Kočnera a ten mu absolutně důvěřoval. Komunikoval s ním z vazby, dal mu přístupové údaje do svého telefonu a posílal mu motáky s instrukcemi,“ vysvětlil jejich vztah Lipšic.

Obhájce také poukázal na nekonzistentnost, s níž obžalovaní Kočner i Zsuzsová mluví o klíčovém důkazu, takzvané Threemě. Ta se stala předmětem dokazování i v dalších kauzách. 

Celou řeč pak ukončil velmi emotivně citátem z výpovědi Kuciakova šéfredaktora Petra Bárdyho: „Ján Kuciak byl ztělesněné dobro, svoji práci nedělal pro peníze, ale pro vyšší princip… pro dobro a spravedlnost. Vnímal svoji práci jako službu společnosti nebo poslání, aby se ze Slovenska stala lepší země. Tímto žil, na tomto pracoval, a proto zemřel.“

Roman Kvasnica se Zlatou Kušnírovou, foto: Branislav Wáclav / Aktuality.sk

Předstírali, že komunikují na jiné téma

Poslední závěrečnou řeč včerejšího dne měl právní zástupce Zlaty Kušnírové, advokát Roman Kvasnica. Ten se detailně věnoval chronologii případu a rozebíral zprávy mezi Kočnerem a Zsuzsovou z mobilní aplikace Threema. Jako jediný tak detailně vysvětlil kódová označení a metafory, jež během konverzace pro označení vraždy používali. 

Podle něj obžalovaní „často předstírali, že komunikují na jiné téma, než byl skutečný obsah a význam zasílaných informací“. Kvasnica se věnoval několika metaforám, a to „svrab“, což bylo kódové označení pro Jána Kuciaka. O „svrabu“ si pak psali, že se ho potřebují zbavit, vyléčit, a že je to „zkur**ně velký rozje*aný aknéovitý bolák“. 

Další metaforou byla podle advokáta zpráva s textem: „Řešíš i ty interiéry na USB?“ Podle Kvasnici měly „interiéry na USB“ označovat USB se záznamy ze sledování Jána Kuciaka. USB s fotkami se našel u Kočnera při domovní prohlídce. Hlavní svědek případu Andruskó později fotografie identifikovat jako podkladové informace pro vraždu, které mu měla předat Alena Zsuzsová.

Roman Kvasnica opět zdůraznil, že sledování Jána Kuciaka bylo vedeno profesionály s mnohaletou zkušeností z tajných služeb. Informace navíc doplňovaly i výpisy z policejních databází. Policista, který takto Kuciaka lustroval, je momentálně trestně stíhán a čelí obvinění ze zneužití pravomocí veřejného činitele. 

Po závěrečné řeči Romana Kvasnici předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová uzavřela jednání a vyhlásila další dva termíny projednávání kauzy, kterými jsou pátek 31. července a středa 5. srpna 2020. Je pravděpodobné, že během těchto dvou dní procesu padne rozsudek.

Autoři článku: Pavla Holcová, Eva Kubániová
Autor úvodní grafiky: Branislav Wáclav / Aktuality.sk
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.