Kauza Kuciak, den 16: Kočner je podle psycholožky napravitelný

Možnost resocializace Mariana Kočnera je příznivá, tak zní závěr zprávy Eleny Fortis, která dělala Kočnerův psychologický posudek. Přednesla jej u Specializovaného trestního soudu v Pezinku zabývajícího se vraždami novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Jednání se po omezeních spojených s koronavirovou epidemií už opět mohla účastnit média i veřejnost. Šestnáctý den kromě detailní charakteristiky Kočnerovy osobnosti přinesl i další informace. Na základě lokalizačních dat z telefonu se Kočner a Zsuzsová měli potkat den po vraždě. Oba setkání popřeli.

První červnové projednávání otevřela Alena Zsuzsová námitkou zaujatosti médií i soudního senátu. Zsuzsová napsala dopis, který před soudem nahlas přečetla. Kritizovala v něm postoj médií vůči své osobě, zejména jmenovala vybraná slovenská média, televize Markíza a JOJ, Denník N, SME a Aktuality.sk, které o ní podle jejího názoru píšou účelově, neobjektivně a zamlčují důkazy, jež vypovídají v její prospěch. „V přímém přenosu vyhodnocují důkazy, vyjadřují se k mé osobě jako k vinné a informují o výšce trestu, který si zasloužím,“ stěžovala si Zsuzsová na média.

Mimo zaujatost médií i předsedkyně soudního senátu Ruženy Sabové, která jí měla znemožnit výpověď (soudkyně její žádost evidovala s tím, že může vypovídat po ukončení důkazního projednávání – pozn. red.), se pak Zsuzová věnovala obhájci rodiny Kuciakových Danielu Lipšicovi: „Zplnomocněnec poškozených je rovněž právním zástupcem TV Markíza (v kauze s TV Markíza byl již Kočner odsouzen – pozn. red.) a s touto osobou se znám osobně a to nejen zběžně. Na tenhle fakt jsem soudní senát upozornila, ten ale moji námitku nepochopitelně ignoroval.“ Daniel Lipšic měl být podle Zsuzové jednou ze známých osob, se kterými si pod falešným jménem psala a vyměňovala fotografie, někdy i intimniho charakteru.

Předsedkyně Sabová vyzvala obhájce Zsuzsové, aby uvedl jakého paragrafu se námitka jeho klientky k Lišpicovi týká. „Námitku zaujatosti vypracovala má klientka na základě ostatních výsledků soudního řízení. Je to pocit mé klientky,“ nedokázal obhájce Neszméry vyložit stížnost Zsuzsové podle žádného paragrafu. Samotný Lipšic uvedl, že zákon takové námitky nepřipouští. Soudní senát o stížnosti Zsuzsové nakonec nejednal.

Já, já, já jenom já

Další předvolanou znalkyní byla Elena Fortis, která dělala psychologický profil Mariana Kočnera, který s jeho vypracováním souhlasil až na druhý pokus. Prvního znalce Antona Heretika totiž označil za zaujatého a odmítl se podrobit jeho zkoumání. Elena Fortis ve svém posudku vyhodnotila osobnost Mariana Kočnera jako sebevědomého člověka. Své závěry okomentovala slovy: „Egocentrická osobnost s narcistickými rysy, má zvýšenou potřebu získat ocenění, obdiv a stát se středem pozornosti. Projevuje nízký zájem o jiné. Je to konfliktní typ, který se snadno uráží a přetvařuje, jelikož se snaží o účelovou sebeprezentaci, a tedy o to, aby se jevil v lepším světle. Má sklony k direktivnímu chování s cílem kontroly svého okolí. Svět vnímá jako soubor objektů, s nimiž je potřeba manipulovat za účelem výlučně osobního zájmu. Lidi vnímá jako prostředky, ne cíle.“

„Obdiv a poslušnost ostatních mu pomáhá zachovat si sebeúctu. Jeho interpersonální interakce mohou vyústit do boje o vliv a moc,“ dále analyzovala Elena Fortis i s tím, že Kočner je člověk s nadprůměrným intelektem, který ale nemá sklony k přehánění a vymýšlení si.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

chci vás podpořit pokračovat ve čtení

Frustrující překážka: novinář Kuciak

Kromě rozhovorů s Kočnerem, Fortis zkoumala i jeho chování. K dispozici měla zprávy z Threemy i dvě telefonické nahrávky, jež se v soudní síni přehrávaly jako další důkazy. První se týkala bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnky a Kočnera, ve které Kočner Trnku uráží a nadává mu. Celou nahrávku zveřejnil slovenský Denník N. Druhou byl telefonát mezi Kočnerem a Kuciakem, kde Kočner novináři vyhrožoval, že bude hledat špínu na něho i jeho rodinu.

Právě tyto dva telefonáty Elena Fortis uvedla za příklady chování, jež popsala jako projev agrese. Před soudem vysvětlila, že závěry o mezilidské komunikaci byly učiněny na základě sebehodnocení samotného Kočnera. V dotazníku, na který odpověděl, vyhodnotil sám sebe jako autokratickou a egocentrickou osobnost, která používá projevy hněvu, nenávisti a odmítání a má sklon přistupovat ke svému okolí tvrdě, necitlivě, represivně a hrozivě.

Fortis dále poznamenala, že verbální agrese Kočner používal při telefonování jako manipulativní prostředek k dosažení svých cílů. Za tímto typem agrese skrýval svůj pocit frustrace spojené s úzkostí. „Když nechci být odhalen, že trpím úzkostí, začnu být dominantní, agresivní a direktivní,“ citovala znalkyně Kočnerova slova.

Dospěla tak k závěru, že právě Kuciakova investigativní práce mohla představovat pro Kočnera frustrující překážku. Čímž se pravděpodobně aktivovala agrese obžalovaného jako reakce na frustraci z neúspěchu, když se snažil o prosazení a dosažení svých zájmů.

Kočner před soudem popřel, že by Kuciakovi v telefonu vyhrožoval. Telefonu předcházel e-mail, na který mu Kočner odpověděl. Novinářův článek měl podle Kočnera zasahovat do soukromí jiných osob. „Prodej bytu přece není něco, o čem by bylo potřeba psát,“ reagoval Kočner a zdůraznil, že Kuciak způsobil újmu lidem, kteří daný byt koupili.

Když se znalkyně Kočnera během rozhovoru zeptala na objednávku likvidace novináře, vinu popřel. Dodal, že k věci u soudu ještě nevypovídal a vše, co k tomu řekne, vypoví před soudem. „Nic jsem si neobjednal a nic špatného jsem neudělal,“ konstatoval obžalovaný.

I přesto znalkyně Fortis vidí u Kočnera možnost resocializace, čili nápravy. Advokát rodiny Kuciakových se zeptal, jestli by bylo případné odsouzení Kočnera v souladu s jeho celkovým psychologickým uspořádáním. „Psychologická diagnostika nemá prediktivní charakter, nemůžeme diagnosticky předpokládat, kdo byl schopný, co udělat,“ reagovala na Lipšicovu otázku znalkyně a dodala: „I když obžalovaný nebo odsouzený racionálně popírá vinu, nemá to vliv na možné pozitivní prvky resocializace.“

Svět podle Kočnera

Schůzka v Bratislavě

Posledním svědkem včerejšího soudního líčení byl Dušan Mikulaj, policejní odborník na počítačovou kriminalitu, který analyzoval tzv. lokalizační data mobilních telefonů. Jde o data, jež vysílají mobilní telefony i v době, kdy je uživatel nepoužívá. Mikulaj zkoumal nejdříve dvě čísla použitá střelcem MIroslavem Marčekem a řidičem Tomášem Szabóem v den vraždy i předtím. Tato čísla měla být podle experta „pracovními telefony“, které oba využívali při vzájemné komunikaci během výjezdu do Velké Mače.

Další dvojici čísel, jež Mikulaj prověřil, byla čísla Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové. Podle jeho výpovědi se měl Kočner se Zsuzsovou potkat 22. února, tedy den po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, v Bratislavě. Obžaloba tvrdí, že ten den měl Kočner odevzdat Zsuzsové peníze za vraždu.

Zsuzsová i Kočner ale popřeli, že by se ten den setkali. Kočner se také snažil zpochybnit samotná lokalizační data, na což mu Mikulaj odpověděl: „Já tu nemám, co vysvětlovat, co se vám zdá jako anomálie, to jsou spekulace. Já měl dát do čitelné podoby data, která poskytli operátoři.“

Advokát Daniel Lipšic v závěru soudního jednání poznamenal, že kromě lokalizačních dat o bratislavském setkání si Kočner se Zsuzsovou psali. „Jsem tady,“ napsal Kočner Zsuzsové. „Já taky,“ odpověděla.