Kauza Kuciak, den 15: Zprávy z Threemy jsou podle Kočnera zmanipulované

„Řešíš i ty interiéry na USB?“ ptá se v jedné zprávě Kočner Zsuzsové. Podle prokuratury měly být „interiéry na USB“ fotografie Jána Kuciaka, které Kočner dostal od sledovacího týmu. Fotografie měla Zsuzsová předat Andruskóovi a ten dále Szabóovi s Marčekem. 

Zsuzsová na svou obhajobu uvedla, že mělo jít o interiéry jedné z Kočnerových firem, nazývané Správa a inkaso pohľadávok, a že je chtěl prodat na maďarském trhu. Zsuzsová měla pro Kočnera pracovat i jako tlumočnice z maďarštiny a k interiérům měla udělat překlad a nabídnout je známému v Maďarsku.

K interiérům se komunikace vrací i později, kdy se Kočner ptá, jestli se „něco podařilo“. Zsuzsová odpovídá, že ano, prý ale sněžilo, ale „vyzvedne se“. Advokát paní Kušnírové Roman Kvasnica poukázal na to, že podle výpovědi střelce Marčeka, který se k vraždě přiznal, měl být Ján Kuciak nejdřív unesen. Což měla vysvětlovat zpráva, „vyzvedne se“.

Státní zástupci i advokáti poškozených poukazovali právě na „sníh“ jako na další krycí obrat pro vraždu. Kočner i Zsuzsová se často bavili o sněhu v negativním smyslu.

„Zůstaň hezky doma a odhazuj sníh :P :P :P“ „Myslíš, že z legrace nadávám na ten sku*vený sníh?“ „Mám spoustu důvodů být nervózní. Nenávidím zimu, nenávidím sníh, nenávidím čekat a tato zima ne a ne skončit.“ „Co tak vzít lopatu a jít odhazovat sníh?“ „Pi*i, ku*va tam i s pojeb*ným sněhem. Od teď ho nesnáším ještě víc.“ 

Několik desítek zpráv o sněhu si psali během celého února. Zsuzsová se před soudem bránila, že v tom období byl pro ni sníh opravdu důležitý, protože sbírala podpisy pro vznik nové strany, zakládané Marianem Kočnerem. Nikdo z jejich pomocníků by údajně v zimě a ve sněhu podpisy nesháněl.

Sen o smrti

V den vraždy Zsuzsová napsala Kočnerovi po ránu zprávu, že se jí zdál strašný sen o tom, jak jí vypadaly zuby. V komunikaci dále řeší, že podle snáře to znamená, že někdo zemře. Celý den se pak baví tím, jak jí vypadávají zuby, Kočner ji proto posílá k zubaři. V mnoha podobných zprávách oba používají i vysmáté emotikony.

„Protože tato zpráva přišla ráno a Andruskó sám vypověděl, že nevěděl, kdy čin provede, odkud pak měla paní Zsuzsová vědět o vraždě předem?“ snažil se zpochybnit konverzaci o zubech Marian Kočner. 

„Je to jeden z nejběžnějších snů a obvinit někoho z vraždy, že se mu zdál sen, není normální,“ reagovala Zsuzsová.

Brzy vypadne jeden zub

Pár hodin před vraždou Kočner posílá Zsuzsové emotikony s číslem 50, šipkou a s označením „soon“, anglicky „brzy“, a znak lebky. Advokáti poškozených si tuto zprávu vysvětlují jako poplatek 50 tisíc eur, jež měl Kočner zaplatit za vykonání vraždy, která měla být brzy provedena.

Kočner se naopak hájil tím, že 50 tisíc měla být investice do nové politické  strany. Advokát Kvasnica ale poznamenal, že ministerstvo vnitra registraci této strany odmítlo 8. února. Kočner na to odpověděl, že o registraci chtěl opakovaně požádat a Zsuzsová proto měla i  po 8. únoru nadále sbírat podpisy.

Advokát rodiny Kuciakových o emotikonu lebky řekl, že má pouze „limitovaný interpretační význam a že celá jejich konverzace ukazuje na vraždu“.

Ráno 22. února, den po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, se  Alena Zsuzsová měla podle výpovědi Andruskóa dozvědět, že se vražda opravdu stala. „1 už skutečně vypadl,“ napsala to ráno Kočnerovi s odkazem na jeden zub.

Roman Kvasnica reagoval na tuto konverzaci jako na jasný důkaz předání zprávy o vraždě objednateli: „V těchto čtyřech řádcích máme vysvětleno, kdo vraždu objednal a kdo je vykonavatelem.“

Alena Zsuzsová tuto interpretaci označila za pouhou fabulaci státních žalobců a zástupců poškozených. Za hanlivé verbální útoky na advokáta Lipšice pak byla napomenuta soudkyní.

„O panu Kuciakovi ani o vraždě se ve zprávách nemluví. Jsou to výmysly a lži pánů Lipšice a Kvasnici. Je to tam napsáno jasně a srozumitelně.“

Muži, které zapřel

Další osobou, se kterou si Kočner přes Threemu psával, byl Norbert Bödör. Jde o syna podnikatele z Nitry, jenž je majitelem firmy s bezpečnostní službou BONUL, která často dostává státní zakázky. Bödör mladší měl dobré kontakty na policii a obžaloba se domnívá, že Kočner díky němu sehnal údaje o Kuciakově bydlišti.

„Nechápu, jakou mají tyto zprávy souvislost se skutkem. Taková komunikace nikdy neproběhla,“ popřel Kočner threemové spojení s Bödörem.

Dalším mužem, s nímž se Kočner domlouval přes Threemu, byl Peter Tóth, někdejší agent Slovenské informační služby. Tóth měl pro Kočnera vytvořit sledovací tým, který špicloval novináře, politiky a prokurátory. Z činnosti týmu vzniklo několik fotek, jež měl Tóth odevzdat Kočnerovi. Jedním ze sledovaných byl i Ján Kuciak. Tóth ve zprávě probírané před soudem Kočnerovi připomíná, že mu zapomněl dát „nového adepta na rozpracování“, a také požaduje osobní údaje, aby je mohl předat dál.

Později se Tóth Kočnera ptá: „A to info na toho kok*ta z Aktualit?“ Kočnerova odpověď přijde dva dny poté: „Ján Kuciak, Veľká Mača 558, Galanta.“

Státní zástupci poté prezentovali ještě několik zpráv, v nichž se Tóth po vraždě Kuciaka  u Kočnera ujišťuje, že s tím nemá nic společného a nikomu jinému informace dál nepředával. Kočner ho ubezpečí, že nikdo, včetně „kámoše“ (což je krycí jméno Norberta Bödöra – pozn. red.) je nedostal. Tóth pak navrhuje pozastavit práci sledovacího týmu, s čímž Kočner nakonec souhlasí.

Kočner se ke komunikaci s Tóthem nechtěl souhrnně vyjádřit, pouze naznačil, že tato komunikace není autentická a bylo s ní manipulováno. Rovněž avizoval, že ke zprávám s Tóthem se vyjádří ve své výpovědi před koncem procesu.

Po skončení soudního dne, během kterého se projednávaly zprávy z Threemy, se přepis z této aplikace v plném znění veřejně objevil na slovenské internetové stránce pravnelisty.sk. Na stránku jej dal soudce Krajského soudu v Bratislavě Peter Šramko. 

„V neveřejném přípravném řízení by ze spisu neměly důkazy unikat. Pokud se tak již stalo a došlo k selektivnímu zveřejnění částí Threemy ze strany vybraných médií, a to s odůvodněním, že je to ve veřejném zájmu, pak je ve veřejném zájmu i zveřejnění kompletního obsahu Threemy, aby se každý, koho to zajímá, mohl seznámit s jeho obsahem,“ odůvodnil Šramko své rozhodnutí. Během soudu byly prezentovány pouze zprávy, které podle státního zástupce souvisely s vraždou. Předsedkyně senátu výslovně požádala prokurátora, aby při čtení respektoval práva třetích osob. Kočnerova Threema totiž obsahuje i zprávy intimního charakteru.

Chcete se o aktuálním dění na soudu dozvědět více? Poslechněte si náš podcast na téma Kočnerova knižnica a soud v Pezinku.