Kapesní revoluce ve jménu Ruska

Možná je blázen, lhář a podvodník. Baron Prášil ruského vlivu ve Střední Evropě. Přestože může kauza Alexandra Usovského vyznívat jako fraška, je velmi důležitá. Stala se prvním detailně zdokumentovaným případem toho, jak Moskva praktikuje svoji zahraniční politiku. Odhaluje zdroje financování a vysvětluje, kdo se zodpovídá hybatelům kremelské propagandy. A jak Rusko dokáže využívat radikální nacionalisty.

V březnu letošního roku ukrajinští hackeři sdružení ve skupinách CyberHunta a Cyber Alliance publikovali na webových stránkách Inform Napalm tisíce dokumentů a e-mailů získaných nabouráním do e-mailu a facebookového profilu Alexandra Usovského. Muže, který podle uniklých dat v zemích Visegrádské čtyřky (Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku) ovlivňoval veřejné mínění ve prospěch Ruska. Jako zprostředkovatel  ruského miliardáře posílal peníze proruským aktivistům a snažil se ovlivňovat politické dění v regionu.

Jedním z těch, kdo od Usovského peníze obdrželi, byl bývalý komunistický politik Ladislav Kašuka. Pracovník bezpečnostní služby v supermarketu, který ve volném čase spravuje facebookovou stránku s názvem „Česko – Slovensko – Ruské priateľstvo a Slovanská vzájomnosť II“ a je velkým obdivovatelem Stalina, Putina nebo Gottwalda.

Kašuka před časem své napojení na Usovského několika médiím včetně The New York Times potvrdil. „Potřebujete pomoc?“, zněla první zpráva. Záhy následovaly další nabízející Kašukovi peníze na nákup vlajek na plánovanou demonstraci „proti fašistům v Kyjevě“ nebo fotoaparátu na zaznamenání připravovaných proruských akcí.

„Bylo to všechno trochu podivné, takže jsem byl překvapený,“ přiznal Kašuka pro The New York Times. Nakonec se ale rozhodl obě platby ve výši 300 a 500 euro přijmout, jelikož byly peníze koneckonců určeny „na dobrou věc“ – oslabení vlivu Západu v bývalých satelitních státech Sovětského svazu.

Usovskij na základě uniklé korespondence peníze, z nichž část putovala i ke Kašukovi, získal od ruského miliardáře Konstantina Malofejevova. Ten má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a je soustavným propagátorem ortodoxního křesťanství a růstu ruského vlivu ve světě.

V roce 2014 Malofejev Usovskému na jeho proruské aktivity věnoval sto tisíc eur. Částku Usovskij obdržel v hotovosti. Obratem si zhruba za pětinu získaných peněz koupil nové auto SUV Geely Emgrand X7. Zbylé peníze poté Usovskij dle svých slov využil k vytvoření sítě „svých lidí“.

V Česku s levicí, na Slovensku s pravicí

Na Slovensku Usovskij zvolil odlišnou taktiku. V roce 2013 zde založil neziskovou organizaci zvanou „Východoeurópská Kultúrna Iniciativa“. Ta oficiálně sídlí v Bratislavě, žádnou činnost ovšem nevykazuje a spíše tak Usovskému sloužila pouze jako potenciální platforma k poptávání dalších finančních prostředků. E-mailová schránka Usovského obsahuje stovky zpráv, které Bělorus rozeslal jako „ředitel evropské neziskové organizace”.

Za svého spojence na Slovensku poté Usovskij označil Mariána Kotlebu – lídra parlamentní krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko (LSNS). Česká média Mariána Kotlebu přezdívají “Nácek s elegancí Švejka”. Mezi jeho nápady patří například podpora domobrany nebo takzvané „vlakové hlídky”.

Na základě reportáže německé televize ZDF o Usovském financování LSNS začala v létě na podnět generální prokuratury vyšetřovat slovenská Národní kriminální agentura. Obě strany nicméně jakýkoliv přesun financí popřeli, Usovskij jen připustil, že „by s LSNS rád spolupracoval, žádné peníze ji ovšem neposlal”.

V České republice o aktivitách Alexandra Usovského informovala většina hlavních zpravodajských médií. Nikdo se ale do „souborů Usovskij“ neponořil hlouběji. Jaká je Usovského minulost a kdo byli jeho dalšími spojenci? A jaký byl jeho postup v Polsku nebo v Maďarsku?

Pokud se chcete o příběhu Alexandra Usovského dozvědět více, navštivte nově vzniklý projekt Vsquare, sdružující investigativní novináře ze zemí V4.

komentář