Z bývalých asistentů europoslanců se stávají lobbisté komerčních společností. Jejich agendy se ale ve většině případů kříží a člověk z pozice poradce pro klimatickou politiku EU se může klidně stát lobbistou ropné společnosti Shell. I přes existenci pravidel, která mají chránit zájmy EU, je zřejmé, že kontrola není dostatečná a zákulisní hra mezi politikou a lobbisty pokračuje.
V roce 2021 přijala čínská telekomunikační společnost Huawei, úzce provázaná s tamním komunistickým režimem, Valeria Otattiho, bývalého asistenta europoslance, jenž v Bruselu pracoval téměř deset let jako politický poradce. Blíže nespecifikovaný zdroj řekl investigativním novinářům z projektu Follow the Money (FTM), že Valerio byl najat kvůli vazbám, které si vytvořil na půdě Evropského parlamentu (EP). Dokázal zprostředkovat schůzky mezi zástupci společnosti Huawei a europoslanci a díky svému vlivu mohl na akce pořádané společností Huawei zvát vysoce postavené osoby Europarlamentu.
„Asistenti europoslanců jsou na poli bruselské politiky poměrně neprozkoumanou skupinou. Řada z nich má přitom detailní povědomí o dokumentech Evropského parlamentu, což je pro lobbistické firmy přínosné“, říká Vicky Cann, analytička organizace Corporate Europe Observatory, která sleduje lobbingové aktivity.
Pro větší efektivnost své práce mají poslanci EP k ruce asistenty, kteří se mohou podílet na široké škále činností. Přímo se zapojují i do legislativní práce Parlamentu, když svým poslancům například připravují pozměňovací návrhy k právním předpisům Unie, a často se podílejí i na jednání v Parlamentu. Tito asistenti tak mají na bruselské politické scéně poměrně velký vliv, disponují řadou informací z vnitřního fungování Unie a mají vybudovanou širokou síť potřebných kontaktů.
Co se ale stane, když vyprší volební období asistentova europoslance, nebo v případě, kdy se asistent rozhodne odejít? Právě o tyto vysoce exponované osoby má velký zájem soukromý sektor. Přechod z EP do lobbistické organizace není pro takové osoby ničím neobvyklým. Podle zjištění novinářů z FTM, které vychází z webových stránek LobbyFacts a PartTrack, jsou lobbistické firmy vysoce atraktivními zaměstnavateli. Můžeme mezi nimi nalézt například Twitter, Google nebo Uber. Někdejší lobbista Uberu Mark McGann v rozhovoru pro FTM potvrdil, že firmy o bývalé poradce v EP silně usilují. Uvedl, že čím víc kontaktů daný člověk má, tím víc si ho soukromý sektor cení a je schopen ho také náležitě zaplatit.
Jak na to EU reaguje?
Evropská unie bere v potaz, že taková změna zaměstnání může poškozovat zájmy Evropského parlamentu, a pro odcházející zaměstnance proto vydala určitá pravidla. Funkčním příkladem mohou být úředníci Evropské komise (EK), kteří v průběhu dvou let po odchodu z pozice musí žádat o povolení EK pro výkon nové práce. Totéž pravidlo by měli dodržovat i bývalí asistenti europoslanců. Instituce EU mají možnost výkon nové práce zamítnout nebo uložit dočasný zákaz lobbování.
Za posledních deset let se ale ani jednou nestalo, že by Evropský parlament někomu nové zaměstnání neschválil, zákaz lobbingu však dostalo šest bývalých asistentů. V případě Parlamentu problém spočívá i v tom, že o povolení musí žádat jen ti asistenti europoslanců, kteří ve svých funkcích byli minimálně pět let. Pokud tedy funkci zastávali například čtyři roky a jedenáct měsíců, kdy už lze předpokládat, že mají perfektní síť kontaktů a znají vnitřní mechanismus fungování Parlamentu, pravidlo se na ně nevztahuje. Kvůli tomu lze toto nařízení momentálně aplikovat jen na čtvrtinu z více než dvou tisíc asistentů europoslanců.
Organizace Follow The Money navíc zjistila, že mnozí bývalí poradci novou práci nenahlašují a EP dodržování tohoto pravidla moc nekontroluje. Ze zjištění novinářů vyplývá, že pokud sledujeme období dvou let po odchodu poradců z EP, tak během posledního desetiletí se v této časově vymezené periodě 166 z nich stalo lobbisty v Bruselu, přičemž 120 z tohoto počtu začalo pracovat pro komerční poradenské firmy nebo společnosti.
Huawei najala na vysoké pozice takovýchto osob s konexemi více. Nedávno se ukázalo, že další bývalá asistentka, Despina Manousos Laurent, jež v současné době za tuto společnost lobbuje, se v březnu 2023 zúčastnila shromáždění absolventů školy London School of Economics and Political Science, aby měla možnost rozhovoru s řeckým eurokomisařem Margaretisem Schinasem. Sama Laurent svoje nabyté vědomosti o fungování vnitřního mechanismu EU prezentuje na svém profilu na sociální síti LinkedIn, kde si lidé vytvářejí své online životopisy. Na svém účtu také uvádí, že před nástupem do společnosti Huawei pracovala v Europarlamentu na tématech digitálního zaměření spojených s umělou inteligencí. Podle webu Politico Europe už se touto náborovu strategií Huawei zabývá Státní bezpečnostní služba v Belgii. Jejím cílem je především zjistit, zda bývalí asistenti Evropského parlamentu mají skrze společnost Huawei konexe na čínskou vládu.
Novináři z FTM objevili mnoho asistentů, jejichž témata z EP a současné praxe se protínají. Například Tsjerka Terpstru, bývalého asistenta nizozemského europoslance, jenž působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a nyní v Bruselu lobbuje za firmu LTO Nederland (nizozemská obchodní organizace pro farmáře a zahradníky). Nebo poradce Johannese Webera, který se v EP zapojoval do výboru pro bezpečnost potravin a po svém odchodu začal pracovat pro potravinářskou společnost Nestlé.
„O žádných pravidlech jsem nevěděl“
Dalším příkladem může být Quentin Deschandelliers, jenž po dobu šesti let pracoval v Evropském parlamentu na pravidlech pro autorská práva. Půl roku po odchodu z EP ho zaměstnali ve Federaci evropských vydavatelů, avšak tuto práci nikdy nenahlásil. Novinářům řekl, že o takovém nařízení neměl ani tušení. Tuto informaci investigativcům potvrdilo dalších osm bývalých asistentů, kteří pracují na lobbistických pozicích. Jeden z nich jim zaslal intranetovou schránku s detailními informacemi pro všechny asistenty, kde se o žádné nutnosti hlásit nové zaměstnání opravdu nepíše. Přesto lze na webových stránkách Evropského parlamentu nalézt materiály, kde jsou tato pravidla přesně vymezena.
Novinářům se ale podařilo najít i asistenty, kteří o povolení požádali a navzdory evidentnímu střetu zájmů jim EP nové zaměstnání povolil. Ostatně za posledních deset let žádný zákaz v tomto směru nevydal. Příkladem je bývalá politická poradkyně Claire Dilé, která zprvu pracovala pro výbor udržitelnosti a obchodu. Po odchodu z funkce ji zaměstnala sociální síť Facebook, po čase se však Dilé do EP opět vrátila a začala dělat poradkyni pro digitální záležitosti. Lobbistickou propustku od EP dostala i bývalá asistentka Judit Baumholczer, jež se zabývala tématy spojenými s Green Dealem a klimatickými ambicemi pro rok 2030. Rok po odchodu z Parlamentu se stala lobbistkou ropné společnosti Shell.
Autorka textu: Gabriela Jezberová
Zdroj úvodní fotografie: Canva