V malém státě Delaware na východním pobřežím USA sídlí asi 1,5 milionu firem, a to včetně největších světových technologických gigantů nebo kultovních fastfoodů a výrobců limonád. K nalezení jsou tu ale i české firmy. Proč je druhý nejmenší americký stát natolik významným daňovým rájem? Zkrátka vyhrál „závod na dno“.
Důvod, proč společnosti s oblibou využívají takzvané daňové ráje, je prostý – nechtějí, aby jim stát ukusoval z tvrdě vydřených příjmů. A čím víc vydělávají, tím méně se jim chce vysoké částky odvádět do státních pokladen. Pro státy, které se stávají daňovými ráji, je motivace také zřejmá – pokud firmy vůbec nějaké daně platí, platí je tam, kde mají ony nebo jejich mateřské společnosti své sídlo, navíc velké společnosti mohou vytvořit i pracovní místa. Příkladem je kreativní daňová politika, kterou zavedlo Irsko s cílem udržet si ve své zemi sídlo jednoho z největších technologických gigantů Apple.
Ulívání peněz do daňových rájů je problematické hlavně proto, že se přímo dotýká každého občana státu, odkud takto převedené finance mizí. Kdyby totiž společnosti platily daně ve všech státech, kde nějakým způsobem podnikají, získaly by státní kasy podíl v přepočtu 9,1 bilionů korun, jež ročně v daňových rájích zmizí. Takové peníze by mohly putovat na zkvalitnění školství či zdravotní péče nebo na boj s klimatickými změnami.
Jak už bylo řečeno, v Delaware, státu čítajícím zhruba milion obyvatel, má podle článku v The Hustle své sídlo téměř 1,5 milionu společností, přičemž více než čtvrtina z nich se usadila v maličké a nenápadné kancelářské budově bez jakéhokoli označení na jedné z vedlejších ulic města Wilmington. Mezi delawarskými firmami lze najít i 915 mateřských nebo dceřiných firem českých společností, zastoupena jsou téměř všechna myslitelná odvětví – od pivovarů přes finanční služby a realitky až po obchodní domy nebo knižní nakladatelství, banky a pojišťovny.
Vedle českých firem jsou však především zastoupena i celosvětově zvučná jména jako například Amazon, Facebook, Coca-Cola, McDonald’s, několik automobilek, Nike nebo Walt Disney. Až 68 % firem z 500 nejbohatších na světě se rozhodlo usadit v této americké mekce pro velké korporace. A je to dáno historicky.
https://www.investigace.cz/danova-spravedlnost-pro-cely-svet/
Na konci 19. století, kdy se daně platily ještě v místě podnikání a státy je spíše navyšovaly a snažily se omezovat velké hráče na trhu, aby nevznikly monopoly, měl Delaware trochu jiný nápad. Inspiroval se sousedním New Jersey, které vyhlásilo zákon umožňující firmám dělat doslova, co se jim zlíbí – například platit velmi nízké daně. Společnosti se do tohoto pobřežního státu jen hrnuly a New Jersey vybralo na (nízkých) daních obrovské sumy. To se ostatním americkým státům moc nelíbilo, a poněvadž si chtěly své firmy udržet, začal takzvaný závod na dno. Neboli předhánění se v tom, kdo nabídne výhodnější daňovou politiku. Takto se stal Delaware zemí korporacím zaslíbenou, kde se neplatí téměř žádné daně a obchodní aktivity nesužuje ani zbytečná byrokracie. Jenže závod na dno je problematický, neboť většinou končí na dně, kde není nic, státy nevydělávají a prospívají jen velké společnosti.
Zatímco ostatní státy svou benevolentní daňovou politiku časem měnily, Delaware neustoupil ani o krok a je stále oblíbeným místem, kde lze z jakéhokoli koutu světa umístit sídlo své firmy. Prvním z důvodů, proč je to výhodné, je nezdanění nemovitého majetku, což jsou ochranné a obchodní známky nebo autorská práva. Odliv peněz pak zjednodušeně funguje následovně: firma například prodává oblečení po celém světě, ale autorská práva na její značku drží jediná společnost v Delaware. Prodejci z celého světa proto musí držiteli práv na značku proplácet její užívání. Tímto rafinovaným způsobem firmy vyvedou ze svých poboček většinu příjmů a tím sníží své daňové zatížení v jednotlivých zemích, kde podnikají. Do Delaware pak putují obrovské sumy, které benevolentní americký stát nezdaňuje a tyto transakce ani jinak neomezuje.
Po rezidentních firmách Delaware rovněž nevyžaduje žádné daně z příjmu, investic, nemovitostí ani třeba dědickou daň. Jediný poplatek tvoří takzvaná franšízová daň, která nepřekračuje 200 tisíc dolarů za rok, přitom její celkový objem tvoří 41 % příjmů malého státu. V roce 2019 vybral Delaware od rezidentních firem v přepočtu zhruba 30 miliard korun.
Další a možná nejdůležitější výhodou tohoto amerického daňového ráje je anonymita a bryskní soudnictví. Pokud si tam chcete zaregistrovat firmu, činíte tak přes agenta, jenž se o vše postará – jak o potřebné dokumenty a papírování, tak o fyzické sídlo firmy. Celý proces údajně zabere méně než hodinu a o konečné vlastníky firem se nikdo nezajímá. Například vyhlášený latinskoamerický drogový boss El Chapo využíval svou delawareskou firmu k prodeji drog.
Přičteme-li k tomu soudní systém, v němž rozhodují pouze soudci a nikoli porota a který pro firmy udělá první i poslední, není těžké pochopit, proč Delaware představuje finanční ráj. Podle Tax Justice Network se ale problém ulívání daní týká celých Spojených států, a nejen tohoto pidistátečku. USA se na celosvětovém žebříčku daňových rájů drží na druhém místě.
Edit 23.06.2021, 10:45 – patent se neřadí mezi nemovité majetky.
Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková