Zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu ukázala, že produkce kokainu ve světě je na rekordní úrovni, a to navzdory krátkodobému útlumu během nedávné pandemie. Kromě rozšířeného pěstování keřů koky je důvodem i zrychlení její chemické přeměny na kokain a také rostoucí poptávka, zejména v Evropě. Zločinecké skupiny využívají pro pašování drogy stále sofistikovanější metody, včetně impregnace kokainu do různých materiálů. Klíčovými vstupními bránami kokainu do Evropy se staly přístavy v Belgii a Nizozemsku.
Minulý týden zveřejnil Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) zprávu Global Report on Cocaine 2023 o produkci kokainu ve světě. Ačkoli sdělení konstatuje, že během pandemie koronaviru došlo v obchodu s drogami k útlumu, a to zejména kvůli omezení cestování a zavírání nočních klubů, nejnovější data naznačují, že tento krátkodobý pokles neměl na dlouhodobé trendy téměř žádný vliv. V současné době je celosvětová produkce kokainu totiž na rekordní úrovni.
Enormní množství této drogy je z části způsobeno rozšířeným pěstováním keřů koky v minulých deseti letech, zvlášť od roku 2020 do roku 2021, kdy vzrostlo o 35 %. Dalším důvodem je zrychlení chemické přeměny koky na hydrochlorid kokainu. Souběžně s tím narůstá i poptávka, jelikož počet uživatelů bílého prášku se ve většině regionů zvyšuje.
Ačkoli pašeráckým trasám stále vévodí Kolumbie, odkud se kokain pašuje zejména do Severní Ameriky, do kokainové mapy přibyly i trasy směřující do Evropy. Dominantní role kolumbijských přístavů jako výchozích bodů však klesá, překupníci totiž stále častěji své zboží přepravují přes Střední Ameriku nebo jiné jihoamerické země. Intenzita převozu stoupá i po takzvané trase jižního kuželu přes Paraguay a vodní cestu Paraná-Paraguay, kudy se kokain pašuje z Bolívie a Peru. Zločinecké skupiny využívají k překročení hranice letadla a poté lodě, s nimiž se dostanou až k Atlantickému oceánu.
Změnila se i místa příjezdu drogy do Evropy. Jestliže to v minulosti byly přístavy na Pyrenejském poloostrově, dnes jsou to především přímořská města v Belgii a Nizozemsku. Klíčovým vstupním bodem pro kokain z Jižní Ameriky do Evropy je nyní přístav v belgických Antverpách, odkud se převáží po souši do Nizozemska. Tam sídlí velké zločinecké skupiny, jež drogu následně distribuují do dalších zemí. I když trh zůstává koncentrován v Americe a částech Evropy, zpráva varuje, že existuje velký potenciál pro expanzi do Afriky a Asie.
Maskování kokainu v Evropě na vzestupu
Jednou z nejdůmyslnějších technik, jak kokain pašovat, je jeho impregnace do materiálů od textilu až po zvířecí kůži. Praxe napouštění hydrochloridu kokainu do oděvu funguje už několik desetiletí. Důkazy však svědčí o tom, že pašeráci jsou stále vynalézavější.
V poslední době vyšetřovatelé detekovali přítomnost kokainu ve včelím vosku, plastech, bylinách, dřevěném uhlí a v různých tekutinách. Díky těmto metodám je zejména v Evropě obtížné drogu odhalit. Oddělení kokainu od ostatních látek pak vyžaduje složitý proces chemické extrakce.
V Evropě byly v posledních letech odhaleny velké extrakční laboratoře, což nasvědčuje tomu, že se tato praxe skrývání kokainu stále rozšiřuje. Podle nizozemské policie jsou tyto laboratoře vytvořeny jako přesné kopie kolumbijských výroben kokainu. Nizozemské zločinecké gangy si do tajných laboratoří najímají kolumbijské chemické experty, kteří jim s procesem extrakce pomáhají.
Zpráva také uvádí, že válka v Ukrajině patrně ovlivní zásobovací linky. Podle OSN je pravděpodobné, že zahraniční zločinecké organizace, jež využívaly ukrajinské přístavy ve snaze vyhnout se kontrolním orgánům v západní Evropě, přesunou své aktivity do jiných přístavů v Černém moři, pravděpodobně do Bulharska nebo Rumunska. V Česku od roku 2020 do roku 2021 vzrostlo užívání kokainu na téměř jedno procento dospělých obyvatel ČR.