Konec týdne a hned čtyři dvojky v datu si zasluhují čtyři příběhy tradičního #zesvěta. Zdá se, že v Japonsku xenofobní policisté konečně narazili. Totéž lze říct i o čínské dezinformační kampani, které se nepodařilo ovlivnit prezidentské volby na Tchaj-wanu. Na paškál přijdou i dvě výroční zprávy, ta první bude o vnímání korupce na východ od českých zemí a ta druhá o největších dezinformačních kampaních v Evropě za rok 2023.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.
#1 Tradiční japonská policie
„Od příjezdu do Japonska v roce 2002 jsem byl policií vyslýchán nejméně sedmdesátkrát,“ tvrdí muž indického původu s trvalým pobytem v Japonsku. On a další dva, rovněž narození v zahraničí, ale s trvalým pobytem v zemi vycházejícího slunce, proto žalují tamní úřady z rasového profilování. Žalobci tvrdí, že je policie vyslýchala, opakovaně zastavovala a prohledávala kvůli jejich původu, protože cizinec v očích policistů automaticky splývá se zločincem. Muži po soudu požadují uznání rasového profilování za nezákonné a každý z nich za vytrpěnou psychickou újmu požaduje tři miliony jenů odškodného (cca půl milionu korun). Dle právníků jde v Japonsku o první takový soudní proces. Již v prosinci 2021 varovalo americké velvyslanectví v Tokiu své občany před tím, že se japonská policie dopouští rasového profilování.
Rasové profilování
OSN definuje rasové profilování jako „proces, při němž se orgány činné v trestním řízení spoléhají na zobecnění založeném na rase, barvě pleti nebo národním či etnickém původu, spíše než na objektivní důkazy nebo individuální chování. Z těchto důvodů pak podrobují odlišně vyhlížející jedince pečlivým prohlídkám, kontrolám totožnosti a vyšetřování nebo jsou náchylné k přesvědčení, že jednotlivec jakkoli se lišící od masy místních byl či je zapojen do trestné činnosti“.
Co dalšího řekli muži, kteří japonskou policii žalují, si můžete přečíst na webu BBC.
#2 Dezinformátoři v roce 2023
Evropská unie vydala výroční zprávu o dezinformacích. Prověřila více než 750 dezinformačních útoků, jejichž cílem bylo šíření falešných příběhů a tím snižování důvěryhodnosti ve veřejné instituce a oživování nenávisti proti jednotlivým národům, rasám a menšinám. Dle výzkumu byla nejčastějším cílem dezinformátorů válka v Ukrajině. Kromě nástrojů zpochybňujících legitimní boj Ukrajiny s ruským agresorem zpráva zmiňuje i šíření falešných zpráv během voleb v Polsku a ve Španělsku. Dezinformační útoky cílily nejen na média, jako jsou Reuters, Deutsche Welle, New York Times nebo Euronews, ale i na příslušníky a organizace, které podporují LGBTQ+ lidi. K oslovení nového publika ataky dokonce využívaly obrázky celebrit, jako je Nicolas Cage, Margot Robbie nebo Elijah Wood. Výzkumníci prověřovali i cílené útoky na 59 konkrétních osob včetně ukrajinského či francouzského prezidenta.
Co popisují výzkumníci u konkrétních případů, lze najít na webu The Guardian.
#3 Jak se uplácí na Východě
Index vnímání korupce (CPI) vykresluje znepokojivý obraz východní Evropy a střední Asie. Tyto části světa totiž dosáhly druhého nejnižšího skóre, tedy 35 ze 100, na celé planetě. Ukazatele žebříčku zohledňují především nefunkční právní stát, rostoucí autoritářství a systémovou korupci. K rozkvětu korupce přispívají i slabé soudní systémy, válka a inflace. Zatímco některé země zaznamenaly v boji proti korupci pokrok, převážná většina jich stagnuje. Existují ovšem i takové, jež si oproti minulosti pohoršily, neboť se účinně nebrání koncentraci moci, což podmiňuje nárůst korupce. Tato diagnóza se týká Ruska s Putinovým režimem, politických tlaků v Turecku i složité vládní a soudní struktury v Bosně a Hercegovině a Srbsku. Pozitivní vývoj naopak vykazuje Moldavsko a Ukrajina, které se zaměřily na reformy soudnictví. Na nejnižších místech žebříčku se pohybují Ázerbájdžán, Tádžikistán a Turkmenistán, kde se autoritářské režimy drží u moci právě jen díky korupci.
Jak dopadly ostatní země v této části Evropy a Asie, najdete ve zprávě, kterou přinesla Transparency International.
#4 Čína se zlobí
Jak se dalo očekávat, tchajwanské volby s sebou přinesly masivní proud dezinformací, přicházející z čínských kanálů. Během voleb se tak začaly objevovat nepodložené informace o chybném sčítání, a dokonce i videa, která to měla dokazovat. Odborníci na odhalování dezinformací varují, že čínské metody jsou čím dál sofistikovanější. Díky zapojení kontrolních organizací, vládních institucí a influencerů reagoval Tchaj-wan naštěstí rychle a efektivně a dokázal zachovat integritu svých voleb, aby obyvatelé tohoto ostrova mohli v klidu zvolit novou hlavu státu.
O tom, jak Tchaj-wan zasáhl proti čínské dezinformační kampani, se dočtete informace v článku agentury The Associated Press.