Dne 19. května 2023 Specializovaný trestní soud v Pezinku opětovně vynesl rozsudek o nevině Mariana Kočnera v kauze vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Jeho spolupachatelka Alena Zsuzsová byla naopak shledána vinnou jak z přípravy vražd dvou slovenských prokurátorů, tak z objednání vraždy Jána Kuciaka. Po vynesení rozsudku proběhla slovenskou společností vlna nedůvěry ve spravedlnost, protože zdůvodnění Kočnerovy neviny přišlo rodinám obětí i novinářům přítomným v soudní síni zmatečné. Soudnímu senátu trvalo skoro další tři měsíce, než sepsali zdůvodnění rozsudku. Jeho součástí je i disent (odlišný názor) jednoho ze soudců, což je ve slovenské justici málo obvyklé. Ve spolupráci s Investigativním centrem Jána Kuciaka (ICJK) přinášíme analýzu rozsudku.
Soudkyně Ružena Sabová a soudce Rastislav Stieranka, kteří rozhodli o Kočnerově nevině, argumentovali zásadou „in dubio pro reo“ neboli „pochybnosti jsou ve prospěch obžalovaného“, a za jedinou objednavatelku vraždy proto označili Alenu Zsuzsovou.
„Soud nemohl spolehlivě a bez rozumných a důvodných argumentů dospět k závěru, že skutek spojený se zavražděním Jána Kuciaka spáchal obžalovaný Marian Kočner,“ píše se ve zdůvodnění rozsudku. Sabová a Stieranka zároveň dodávají, že „Soud (…) dospěl k přesvědčení, že Kočner o vraždě Kuciaka před jejím veřejným odhalením nevěděl“.
Třetí člen tribunálu, soudce Jozef Pikna, s tímto přístupem nesouhlasil a ve svém disentu napsal: „důkazy předložené během hlavního projednávání tvoří logickou a ničím nenarušenou soustavu navzájem se doplňujících důkazů, které ve své celistvosti vylučují možnost jakéhokoli jiného závěru než toho, že obžalovaný Marian Kočner skutek spáchal“. Důkazy podle něj prokazují, že vraždu si neobjednala Alena Zsuzsová, ale Marian Kočner.
Soudce Pikna nepochybuje ani o tom, že Kočner si objednal i vraždy prokurátorů Maroše Žilinky a Petra Šufliarského. ŽIlinka jako prokurátor (státní zástupce) dozoroval Kočnerovy trestní kauzy a Šufliarský ho zklamal tím, že i přes osobní známost jej nechtěl pustit z trestní vazby.
Důležitý důkaz – fotky ze sledování
Jedním z nejdůležitějších důkazů, jež byly předloženy během procesu, jsou fotografie z tajného a podle všeho Kočnerem iniciovaného sledování Jána Kuciaka. Jde o fotografie, které zprostředkovateli vraždy, Zoltánu Andruskóvi, podle jeho výpovědi ukázala Alena Zsuzsová s tím, že „Kuciaka je potřeba sejmout“. Tyto fotografie se během policejní prohlídky zároveň našly u Kočnera doma na USB klíči v dokumentu pojmenovaném Edgar_objects. Nikdo ze soudců nepochybuje o tom, že Zuzsová je dostala od Kočnera.
Obhajoba Kočnera i Zsuzsové naopak tvrdí, že snímky byly pořízeny kvůli tomu, aby Kočner mohl novináře Kuciaka kompromitovat na webové stránce „Na pranýři“, kterou chtěl vytvořit za účelem očerňování novinářů – dva členové soudního senátu s tímto tvrzením souhlasí. Jozef Pikna se však proti této verzi ohradil: „To, že by tyto materiály měla mít (Alena Zsuzsová, pozn. red.) za účelem webu ‚Na pranýři‘, nemá logiku, protože stránka se měla spustit až v létě 2018. Nebyl důvod, aby měla fotografie k dispozici půl roku dopředu,“ argumentuje Pikna. Pro soudce Sabovou a Stieranku byla ale potřeba fotografií k obsluze webu „Na pranýři“ Zsuzsovou dostačujícím důvodem.
Samotné materiály ze sledování Kuciaka přitom neobsahují žádné kompromitující důkazy, jedná se pouze o popis a fotografie z jeho každodenních běžných činností: Kuciak jde po ulici před redakcí, čeká na autobusové zastávce, pracuje na opravě svého domu. Pro kompromitující použití na webu by byly nevhodné. Ostatně bývalý agent slovenské tajné služby SIS, který sledování prováděl, do reportu jasně napsal, že „Kuciak žije jako mnich.“
Kde vzala Zsuzsová peníze na vraždy?
Soudce Pikna ve svém nesouhlasném stanovisku k rozsudku zmiňuje i to, že Alena Zsuzsová, která v době plánování a vykonání vraždy Jána Kuciaka čelila několika exekucím, nemohla disponovat tolika penězi, aby zaplatila nákup nelegálních zbraní i samotné vraždy. Ostatní dva soudci tuto situaci vysvětlili v rozsudku tím, že Zsuzsová si vydělávala půjčováním peněz na vysoké úroky. Proč by za takové situace ale byla nadále závislá na Kočnerových financích, už soudci neobjasnili.
„Jediným zdrojem jejích (Aleny Zsuzsové, pozn. red.) peněz byl Marian Kočner,“ tvrdí soudci ve svém zdůvodnění, a potvrzují tak finanční závislost Zsuzsové na Kočnerovi. „Zároveň s příjmy, jež měla od Kočnera, měla i další příjem z obchodování s penězi. Souhrn těchto výdělků byl pak dostatečným zdrojem finančních prostředků nutných k nákupu zbraní i poskytnutí zálohy (v hodnotě 20 000 eur, pozn. red.) na vraždu JUDr. Žilinky nebo na zavraždění Kuciaka,“ konstatují soudci Sabová a Stieranka.
Soudce Pikna ale nabídl jiné vysvětlení, a sice že Zsuzsová měla peníze na vraždy od svého mecenáše Kočnera.
Threema
Ružena Sabová a Rastislav Stieranka ve zdůvodnění neviny navíc interpretují jako nedůkazní také komunikaci a kódované vzkazy z šifrované mobilní aplikace Threema. Zatímco obhajoba tvrdila, že Kočner se Zsuzsovou nepoužívali kódy pro plánování vražd, ale v zabezpečené aplikaci se bavili o počasí a zubaři, oba soudci v rozsudku uvádějí, že zpráva napsaná v podobě emotikonů „50, šipka, lebka“ (viz níže) obecně interpretovaná jako slib 50 000 eur za vykonání vraždy, nemůže být o odměně vrahům, protože Kočner by v den vraždy komunikoval se Zsuzsovou opatrněji.
Proč Zsuzsovou odsoudili?
Na tom, že je Alena Zsuzsová vinna, se však shodli všichni tři členové soudního senátu. Zsuzsová si podle soudců objednala vraždu Jána Kuciaka a dvou prokurátorů „ze strachu, že by přišla o svůj pravidelný měsíční příjem a jiné materiální výhody, které jí poskytoval obžalovaný Marian Kočner“.
Oproti Jozefu Piknovi ovšem soudcové Sabová a Stieranka došli k názoru, že Zsuzsová si vraždu objednala z vlastní iniciativy. Do zdůvodnění rozsudku k tomu napsali: „obžalovaná Zsuzsová byla vedena svou naivní představou o síle praktik woodoo, které v době vzetí Kočnera do vazby podnítily její rozhodnutí zavraždit jmenovaného prokurátora (Šufliarského)“.