Analýza letů – dodávky zbraní na Blízký východ

Analyzovat lety a letecké společnosti, které přepravují vojenský materiál a zejména pak zbraně a munici není vůbec jednoduché. Přestože je spousta online nástrojů, které novinářům pomáhají sledovat letecký provoz, doprava zbraní má vlastní kategorii.

Jedním z prvních problémů je stáří dopravních letek jednotlivých společností. Pokud má společnost dopravní letadla starší zhruba deseti let (což je u letadel přepravující náklad dost časté), tak nemají vybavení k jejich snadnému sledování veřejností. Marcel Šulek, datový analytik a vystudovaný dopravní pilot, to vysvětluje následovně: „Letadla aktivně nevysílají svoji polohu, takže jejich sledování vyžaduje hustější radarovou síť. V rámci Evropy, kde mají i „hobby radary“ typu Flightradar spoustu přijímačů sledovat jdou, ale jakmile doletí za evropský rádiový horizont, tak se ztratí.“

Stejně složité je pak dostat informace k jednotlivým letům jak z Řízení letového provozu. Přeprava nebezpečného nákladu se totiž Řízení letového provozu hlásí jen v okamžiku, kdy se letadlo dostane do nouzové situace. „Při nouzové situaci se hlásí počet lidí na palubě, množství paliva a množství a druh nebezpečného zboží,“ doplňuje Šulek.

Spolu s BIRN a OCCRP jsme analyzovali 66 letů, které tyto dodávky zbraní během posledních 12ti měsíců přepravovaly. Lety, které startovaly v Srbsku, z nichž některé měly mezipřistání v Bratislavě či Ostravě, končily na leteckých vojenských základnách v Saúdské Arábii, Jordánsku nebo ve Spojených Arabských Emirátech. Tyto tři státy hrají podle mezinárodních pozorovatelů nezanedbatelnou logistickou roli při vyzbrojování syrských povstalců.

Analýza ukázala, že tok zbraní ze Střední a Východní Evropy na vojenské základny na Blízkém východě je stabilní: V průměru to vychází ne jednu leteckou dodávku zbraní týdně. Přitom před koncem roku 2012, kdy začaly masivní dodávky zbraní, nebyly nákladní lety z našeho regionu na Blízký východ vůbec obvyklé. To dokazují jak letová data z databází EU, tak nám to potvrdilo i několik planespotterů.

Jako hlavní dopravní uzly těchto armádních dodávek ze seznamu vyšla tři města: Bělehrad, Sofie a Bratislava. Na seznamu ale figuruje i letiště v Ostravě.

Důvody, proč si myslíme, že těchto 66 letů přepravovalo zbraně, jsou následující:

U 44 letů nám vojenskou povahu nákladu omylem potvrdil srbský letecký úřad.

Dalších 15 letů mělo cíl na vojenských základnách v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech. Sedm letů bylo vojenských a provozovaných společnostmi, u kterých je zdokumentováno, že dodávají zbraně syrským rebelům.

Podstatná část těchto letů měla mezipřistání na jednom z českých nebo slovenských letišť. To by mohlo znamenat, že posádky doplňovaly zásilku vojenského materiálu před tím, než se vydaly směr Blízký východ.

Letecké statistiky Evropské unie poskytují náhled toho, jak velká by celá letecká operace mohla být: hovoří o tisících tun neidentifikovaného nákladu, který startoval na Slovensku nebo v Bulharsku a končil na jedné z námi monitorovaných blízkovýchodních vojenských základen.

Důležitou logistickou roli při přepravě vojenského materiálu hrají přepravci z Běloruska TransAVIAexport a jejich partnerská firma ze Slovenska Air Cargo Global. Letecká společnost TransAVIAExport za sebou má – co se týká přepravy zbraní, dlouhou historii. V roce 2014 byly tyto aerolinie najaty známým obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešićem na to, aby dodaly srbské a běloruské zbraně na povstalecké letecké základny v Lybii. Sankční výbor OSN tento případ vyšetřoval s podezřením na porušení sankčních dohod.

Z Air Cargo Global na dotaz investigace.cz zaslaný mailem nikdo neodpověděl.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný