Na projektu Pegasus jsme dlouhodobě spolupracovali s novináři ze 17 světových médií a pod taktovkou Forbidden Stories a OCCRP. V červenci jsme tak společně informovali o tom, že klienti izraelské firmy NSO Group používali její hackerský software Pegasus k útokům na aktivisty za lidská práva, novináře a právníky. V těchto dnech Evropská unie vyzývá členské státy k urychlenému zásahu právě proti tomuto spywaru, ale i proti jakémukoliv protiprávnímu sledování občanů Unie.
Naše rozsáhlé rešerše byly založeny na forenzních analýzách softwarem napadených telefonů a zkoumání uniklé databáze 50 000 čísel, včetně čísel francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedy Evropské rady Charlese Michela. Vedle těchto politiků ale byly softwarem Pegasus sledovány další hlavy států, vysocí vládní představitelé, diplomaté či armádní důstojníci ze 34 zemí.
Hlavní aktéři
NSO Group je izraelská technologická společnost regulovaná ministerstvem obrany, které schvaluje prodej jejich výrobků špionážního charakteru vládním klientům z celého světa.
Společnost uvádí, že tuto technologii prodává pouze vojenským, policejním a zpravodajským orgánům ve čtyřiceti nejmenovaných zemích, a to pro účely boje s terorismem a organizovaným zločinem.
NSO zároveň tvrdí, že před prodejem svých výrobků klienty důsledně prověřuje, zda ve svých zemích dodržují lidská práva. Na druhou stranu ale společnost údajně „nemá přístup k informacím o cílových skupinách svých zákazníků“. Přesněji řečeno NSO není obeznámená s tím, proti komu vláda konkrétního státu její technologii posléze použije. Kauza Pegasus přitom v mnoha případech odhalila zneužívání softwaru proti vládě nepohodlným lidem, kteří s terorismem ani s organizovaným zločinem nemají nic společného.
Didier Reynders, bývalý belgický ministr spravedlnosti a současný komisař pro spravedlnost v Evropském parlamentu, proto minulý týden v EP o aféře Pegasus inicioval rozpravu.
„V návaznosti na skandál se špionážním softwarem Pegasus musí EU urychleně přijmout právní předpisy na ochranu práv aktivistů, novinářů a politiků. A pachatelé nezákonných odposlechů musí být stíháni,“ uvedl Reynders. „Různé zprávy ukázaly, že některé národní bezpečnostní služby používaly špionážní software Pegasus, aby měly přímý přístup k občanům, jejích zařízením, včetně politických oponentů a novinářů. Dovolte mi proto hned na začátku říct, že Evropská komise naprosto odsuzuje jakýkoli nezákonný přístup k soukromým informacím nebo jakýkoli druh nezákonného zachycování či odposlouchávání komunikace uživatelů z řad kterékoli komunity. V celé Evropské unii je to trestný čin.“
Sophie in ‚t Veld, nizozemská poslankyně Evropského parlamentu, následně prohlásila, že parlamentní výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, kterému předsedá, zahájí vyšetřování používání programu Pegasus v rámci EU.
Didier Reynders poslancům Evropského parlamentu také řekl, že „jakékoli náznaky, že k takovému narušení soukromí skutečně došlo, je třeba důkladně prošetřit, a všechny osoby odpovědné za taková jednání musí být postaveny před soud. Což samozřejmě spadá do pravomocí každého členského státu EU, zároveň ale očekávám, že v případě Pegasus příslušné orgány tato obvinění důkladně prověří.“
Reynders pak dodal, že výkonná moc EU pozorně sleduje i vyšetřování maďarského úřadu pro ochranu údajů (NAIH), jenž tvrdí, že krajně pravicová vláda Viktora Orbána patřila k těm, kdo zneužíval špionážní software Pegasus k protiprávnímu sledování novinářů, médií a opozičních politických osobností. Minulý měsíc maďarský NAIH uvedl, že zahájil oficiální vyšetřování obvinění týkajících se používání softwaru Pegasus maďarskou vládou.
Na uniklém seznamu, který jsme v rámci výše zmíněného novinářského konsorcia prověřovali, se objevilo nejméně pět maďarských novinářů. Zákony v této zemi ale zpravodajským službám povolují, aby v případech, kdy je ohrožena národní bezpečnost, mohly provádět sledování bez soudního dohledu, stačí jim k tomu pouze souhlas ministra spravedlnosti. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová k tomu prohlásila: „Každý stát takové nástroje potřebuje.“
Podle belgického komisaře se v rámci Unie proto připravuje přísnější verze nařízení o ochraně soukromí, Reynders pak vyzval poslance Evropského parlamentu a členské státy, aby se ve světle skandálu se spywarem urychleně dohodli na podrobnostech tohoto nového zákona.
Nizozemská poslankyně Sophie in ‚t Veld k tomu dodala: „Novináři, politici a lidskoprávní aktivisté musejí mít možnost vykonávat svou práci, aniž by byli špehováni stále autoritářštějšími vládami. Cokoliv jiného je masivním porušením občanských svobod.“