Odposlechy, nepřiznaný majetek a vyhrožování novinářům. Léto se přehouplo do druhé půlky, avšak horka způsobená klimatickou změnou nejsou to jediné, co Evropu trápí. Zatímco řeckou politickou scénu ochromila kauza odposlechů novináře a jednoho z politiků, Gruzie by zase ráda do Evropské unie, má ale problémy s transparentností v řadách justice. Ukázalo se, že jeden z tamních nejvlivnějších soudců nepřiznal majetek své ženy, kam patří i několik bytů nebo luxusní oblečení. Mezitím stále pokračuje válka na Ukrajině a Putinův pohůnek hledá nové rekruty pro žoldáckou Vagnerovu skupinu v ruských věznicích. To všechno přináší dnešní přehled dění #zesvěta.
#1 Na řecké politické scéně je horko
Na řecké politické scéně to vře. Vedení tamních zpravodajských služeb přiznalo, že nechalo špehovat novináře Thanasise Koukakise, který pracuje pro řeckou odnož CNN a zabývá se financemi. Řecká vláda proto čelí tlaku, aby objasnila využití sledovacího softwaru Predator v zemi. Na konci července v Řecku zasedala parlamentní komise poté, co si lídr socialistické opoziční strany PASOK Nikos Androulakis stěžoval, že pomocí stejného špehovacího softwaru proběhly pokusy nabourat se do jeho telefonu. Podle agentury Reuters mluvčí řecké vlády Giannis Oikonomou posléze prohlásil, že řecké autority spyware údajně použitý ke špehování Koukakise nevyužívají a se společnostmi, jež tento spyware prodávají, neobchodují. Špehovací software Predator umí zjistit hesla, soubory, fotky i uložené kontakty a také aktivovat kameru a mikrofon telefonu. Novinář Koukakis, který publikuje investigativní články o finančních zločinech, o ekonomice a bankovním sektoru, nechápe, proč byl sledován. Více se dozvíte z článků (1 a 2) na webu Reuters.
#2 Putinův kuchař verbuje vojáky pro Vagnerovu skupinu
Ruský oligarcha Jevgenij Prigožin bývá někdy označován jako Putinův kuchař, neboť má k ruskému prezidentovi nejen velmi blízko, ale vlastní i síť restaurací. Především je však velmi úzce napojen na žoldáckou skupinu Vágnerovců. Momentálně prý objíždí ruské věznice, kde rekrutuje vězně, aby bojovali na Ukrajině. Podle vězňů, kteří verbování zažili, jim Prigožin nabídl, že když se přidají k Vágnerovcům na Ukrajině, dostanou plat sto tisíc rublů, bonusy a jejich rodina navíc obdrží pět milionů rublů, pokud v boji padnou. Jeden z nich průběh náboru detailně popsal. S Prigožinem se v jedné z věznic setkalo skoro 1 500 lidí, kromě odsouzenců naslouchal oligarchovi také personál. Putinův kuchař před nimi mluvil o třetí světové válce a o tom, že pokud se stanou členy Vágnerovců, odejdou navždy z vězení jako „svobodní muži, nebo mrtví muži“. Podle médií zástupci Vagnerovců navštívili nejméně 17 věznic a podařilo se jim rekrutovat alespoň tisíc odsouzenců, kteří by měli válčit na Ukrajině. Více se dočtete na webu Novaya Gazeta.
#3 Nepřiznané gruzínské bohatství
Jak souvisí majetek soudce Murusidze se vstupem Gruzie do Evropské unie? Víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Ještě nedávno se v gruzínských městech protestovalo. Lidé požadovali, aby tamní vláda více usilovala o členství v Evropské unii. Jenže podle EU musí tato země nejdříve provést reformy, které zajistí, že gruzínské instituce budou nejen demokratičtější, ale i transparentnější. V tomto směru je problematická například neschopnost státních úředníků přiznat svůj majetek. Jeden z nejvlivnějších gruzínských soudců Levan Murusidze třeba v majetkových přiznáních neuvedl bohatství své dlouhodobé partnerky. Kontrolním orgánům tak unikla existence jejích drahých šperků, luxusního oblečení a několika bytů. Obdobné kousky přitom nejsou v řadách tamní justice ojedinělé, problémy s přiznáváním majetku má i další soudce Michail Činčaladze. Oba Gruzínci navíc patří do čela mocné skupiny soudců, známé jako „klan“, jež údajně blokuje reformy potřebné k tomu, aby se Gruzie přiblížila EU. Více se dozvíte v článku od OCCRP.
#4 Falešné obvinění jako odplata
Dnes má padnout verdikt v případu kyrgyzského aktivisty Kamildžana Ruzijeva, obviněného z padělání dokumentů. Lidskoprávní skupina Equal Rights Coalition požaduje, aby úřady místo obvinění proti Ruzijevovi, které je podle nich falešné, raději prošetřily fakt, že mu tamní bezpečnostní služby vyhrožovaly. Ruzijev byl zatčen před dvěma lety před budovou městského soudu ve městě Karakol. V tu dobu tamní soud řešil žalobu, kterou tento aktivista podal proti kyrgyzským úřadům, poněvadž nevyšetřily jeho stížnost týkající se výhružek ze strany policistů. Následně byl obviněn z padělání dokumentů. Ruzijev, stojící v čele lidskoprávní organizace Ventus, tvrdí, že jeho zatčení byla odplata za to, že upozorňoval na porušování lidských práv v Kyrgyzstánu a na mučení a obtěžování ze strany policie a úředníků. Více se dozvíte na webu RFE.
Autorka textu: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl