Jak vypadá svět twitterových účtů, které šíří konspirace či zavádějící informace spojené s očkováním proti covidu-19? Jaké jsou jejich oblíbené informační zdroje a jaké twitterové účty jim stojí za to sledovat? Cílem našeho datového výletu není snaha zesměšnit vidění světa 10 až 15 procent české populace, ale poskytnout ostatním příležitost do této sféry nahlédnout.
Naše exkurze není a nemůže být z povahy Twitteru reprezentativní, protože nemáme přístup ke všem uživatelům této sociální sítě. Analýza ale může ukázat, jak vypadá typický svět aktivních odpůrců očkování, jaké tweety publikují, jaké informační zdroje preferují a jaké další twitterové účty aktivně sledují a nechávají na sebe působit.
Východiskem byl dataset 95 účtů, jež od léta 2021 sdílely alespoň dvakrát odkaz na konspirační server Otevři svou mysl, který se zaměřuje na konspirace a dezinformace spojené především s očkování proti covidu-19. Analýzy jeho působení najdete například na serveru Hlídací pes nebo na slovenském webu Konšpirátori.sk a lze ho považovat za dobrý příklad zdroje konspiračních a zavádějících informací.
Pokud vás zajímá twitterový svět těchto uživatelů, můžete se na něj podívat v tomto twitter listu. Umístili jsme do něj uživatele, kteří zveřejnili alespoň pět odkazů na články ze zmíněného severu Otevři svou mysl. V seznamu uvidíte, jaké tweety sami sdílejí (jedná se o účty, které publikují veřejně a neblokují autorův účet na Twitteru).
Jak už bylo výše uvedeno, účty jsme vybrali podle obsahového kritéria, aniž bychom věděli, zda se mezi sebou sledují nebo tvoří určitou komunitu. Následně jsme se proto zaměřili na to, jestli se jedná o izolované účty, či zda se účty na síti navzájem sledují.
Ukázalo se, že 77 účtů z 95 analyzovaných je spolu propojeno na Twitteru buď tak, že jeden sleduje druhý, nebo se sledují navzájem.
Uvnitř této sítě pak dominují především tři účty, které sleduje více než polovina ostatních:
To, že jsou účty propojené, by nás ale nemělo překvapovat, protože lidé na sociálních sítích se propojují mimo jiné na principu sdílení společných zájmů. Účty si tak vytvářejí společný informační prostor a současně sdílejí společnou zálibu v jiných účtech, jež se věnují podobným zájmům. To je ostatně předmětem další části analýzy, v níž jsme se snažili identifikovat názorové vůdce této skupiny.
Využili jsme metodu takzvané afinitní analýzy (viz metodologická poznámka na konci). Získali jsme tím seznam účtů, které mají společně největší autoritu u našich sdílečů.
Najdeme zde několik veřejně působících osobností, jakými jsou například Lukáš Pollert, právník Zdravého fóra Tomáš Nielsen či Jana Bobošíková, ale také účty, jako je třeba Konspirační praxe, jenž se systematicky věnuje zveřejňování konspiračních teorií, například v tomto tweetu:
ČT: „Japonský útok na Pearl Harbor měl zabránit vstupu USA do války.“
Zcela očividná lež pro naivy. #PearlHarbor, tedy lidé a vojáci na této základně, byli americkou vládou obětováni právě za účelem opaku, tedy přesvědčení americké veřejnosti ke vstupu do války.#ČTlži
Zastoupeny jsou tedy jak veřejné osobnosti se statusem celebrit, tak také účty, které bychom mohli označit za celebrity lokální.
V seznamu opět vidíme podíl tematiky spojené s odporem k vakcinaci a celkovému zpochybňování závažnosti pandemie covidu-19 u nás, ale i celou řadu dalších politických zájmů, které odpovídají spíše národněidentitářskému proudu ve společnosti, případně silně konspiračnímu vidění světa.
Samotné účty jsou i komunikačně velmi aktivní. Z posledních dvě stě jejich tweetů tvoří odpovědi jinému twitterovému účtu více než 54 %.
V tabulce uživatelů, jimž námi analyzované účty nejvíce odpovídaly, vedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Nalezneme v něm rovněž další známá jména.
Na závěr naší návštěvy v antivakcinačním vzorku české twitterové populace jsme také prozkoumali, jaké odkazy na oficiální či takzvaně alternativní zpravodajské zdroje sdílejí. Z více než 4 081 různých odkazů jich 1 530 vedlo na další twitterové účty, případně videa na YouTube, posty na Facebooku či kanály na Telegramu. Zbytek pak tvoří odkazy na jiné servery.
V následující tabulce je prvních patnáct nejvíce zastoupených serverů. Z údajů vyplývá, že se mezi nimi nevyskytuje žádný jednoznačně preferovaný univerzální zdroj informací. Přesto tento seznam není nezajímavý, protože kromě velkých serverů, jako jsou Novinky či Seznam Zprávy, tu najdeme i známé konspirační servery typu Otevři svou mysl, CZ24 News či AC24, stejně jako ty méně známé. Zajímavá je i přítomnost odkazů na dva cizojazyčné weby. Známějším je Breitbart Steva Banona, méně známým pak německý server report24.news.
Informační prostor, který v naší sondě obklopuje analyzované účty, vytváří velmi silnou názorovou a hodnotovou bublinu s vlastními vůdci a informačními zdroji. Zároveň se tyto účty aktivně zapojují do debaty nejen se svými názorovými vůdci, ale i s osobnostmi veřejného života, jež mají buď přímý politický vliv, nebo vliv odborný.
Zároveň je vidět, že pokud jde o informovanost, nelze říci, že se jedná o populaci neinformovanou, ale spíše uzavřenou v širším hodnotovém rámci, s nímž je třeba počítat při dalších analýzách.
Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Metodologická poznámka
Základní možností, kterou jsme pro naši práci využili, je výpočet affinity účtů, které námi sledované účty sledují (viz využití tohoto principu pro analýzu fanoušků stránek Slušní lidé na Facebooku, z níž naše metodologická poznámka vychází).
V zásadě se jedná o využití takzvaného affinity indexu, který vyvinul tým Cahners Publications a Simmons Market Research Bureau pro potřeby vyhodnocování intenzity vztahu mezi médiem a cílovou skupinou reklamy. Jednoduchost výpočtu indexu přispívá k tomu, že je dnes běžným standardem v takzvaném media planningu a svoje uplatnění nachází i jinde.
„Afinita (TAI, Target Affinity Index, vhodnost) je index, který popisuje vhodnost konkrétního reklamního nosiče (magazínu, TV pořadu) pro cílovou skupinu, kampaň. Charakterizuje, jak konkrétní cílová skupina sleduje dané médium ve srovnání s obecnou populací (obvykle dospělí 15+ nebo dospělí 12+). Počítá se jako sledovanost média v konkrétní cílové skupině děleno sledovaností v populaci. (…) Čím vyšší afinita, tím je médium vhodnější pro oslovení konkrétní cílové skupiny. Obvykle afinita vyšší než jedna znamená, že médium je vhodné pro použití v kampani (cílová skupina ho sleduje relativně více než populace).
Příklad: Deník Sport čte v populaci 3,4 % lidí (mužů i žen) ve věku 12 a více let. Mezi muži ve věku 12 a více let najdeme 6,5 % mužů, kteří četli poslední vydání Sportu. Afinita deníku Sport v cílové skupině muži 12+ je rovna 6,5 % / 3,4 % = 1,9. Muži čtou deník Sport relativně více než populace.“
V Česku aplikoval tuto metodu na facebookové stránky jako první Jan Schmid, my ji modifikujeme na účty twitterové. Východisko je následující:
Víme, kolik procent účtů z našeho zkoumaného datasetu zároveň sleduje konkrétní twitterové účty.
Víme, kolik má tento účet na Twitteru sledujících.
Můžeme spočítat, kolik procent sledujících z domácí populace účet sleduje, protože víme, kolik je přibližně aktivních uživatelů domácího Twitteru (pro nás to bylo 400 000).
Následně tak můžeme spočítat, oč častěji se vyskytují sledující daného účtu uvnitř zkoumaného datasetu, než kdyby se jednalo o náhodně vybranou skupinu uživatelů Twitteru o stejné velikosti.
Ukažme si to na jednoduchém příkladu: V našem datasetu například víme, že 67 uživatelů sleduje účet Lukáš Pollerta. To je 70 % z celého datasetu. Účet Lukáše Pollerta má přitom na Twitteru 7 413 sledujících, což znamená, že jeho sledujcí představují 0.016 % uživatelů českého Twitter. V praxi tak v našem datasetu má skoro 43× více sledujících a účet Lukáše Pollerta je tedy vůči naší skupině silně affinitní. Oproti tomu účet Petra Fialy má v naší analyzované skupině uživatelů 22 % sledujících, na celém českém Twitteru jej ale sleduje 28 % všech uživatelů. Affinita se tu blíží 1, tím pádem účet není affinitní.
Kromě samotné affinity ale hraje roli i celkové procentuální zastoupení v datasetu. My jsme zvolili průnik 30 % a více, a zároveň affinity alespoň 30×.
Tričko i ponožky získáte jako odměnu za váš dar, který nám pošlete přes Darujme.cz či přímo na účet. Minimální výše daru za triko je 500 Kč, za ponožky 200 Kč. Můžete tak udělat radost sobě, či svým blízkým a darovat smysluplnou věc, navíc z udržitelných a etických materiálů.
Na našem webu používáme cookies, abychom věděli, jaká témata vás zajímají, a aby nám tu vše správně fungovalo.
Technické nebo funkční soubory cookies
Vždy aktivní
Některé soubory cookies zajišťují, že určité části webu fungují správně a že vaše uživatelské preference zůstávají známé. Umístěním funkčních souborů cookies usnadňujeme návštěvu našich webových stránek. Tímto způsobem nemusíte při návštěvě našich webových stránek opakovaně zadávat stejné informace a například položky zůstanou v nákupním košíku, dokud nezaplatíte. Tyto cookies můžeme umístit bez vašeho souhlasu.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické cookies
Statistické soubory cookies využíváme k optimalizaci webových stránek pro naše uživatele. Díky těmto statistickým cookies získáváme přehled o používání našich webových stránek. Žádáme vás o povolení k ukládání statistických souborů cookies.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové/Sledovací cookies
Marketingové/sledovací cookies jsou soubory cookies nebo jakákoli jiná forma místního úložiště, které se používají k vytváření uživatelských profilů k zobrazování reklamy nebo ke sledování uživatele na tomto webu nebo na několika webech pro podobné marketingové účely.