„Cílem Telegramu je přinášet dobro a hájit lidská práva zejména tam, kde jsou porušována,“ napsal šéf platformy Pavel Durov ve svém telegramovém kanálu hned poté, co byl letošního září propuštěn francouzskou policií. Zakladatel platformy v Paříži čelil obviněním z podílení se na šíření dětské pornografie, praní peněz a také prodeji drog. Problematické jsou však i samotné počátky Telegramu, financovaného z peněz, jež pocházely ze sankcionovaného prodeje donbaských surovin proruskými firmami, což dokládá zjištění ruské exilové redakce IStories. Miliony tehdy tekly i z české firmy, která jinak zřejmě nevyvíjela žádnou činnost.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Telegram byl založen bratry Durovovými v roce 2013. Několik prvních let byl vývoj této komunikační platformy údajně financován výhradně z osobních prostředků Pavla Durova, jež získal prodejem svého podílu v ruské obdobě Facebooku VKontaktě. Z dokumentů předložených americké Komisi pro cenné papíry (SEC) během kontroly financování Telegramu však vyplývá, že v roce 2017 jeho tvůrci na provoz a údržbu serverů potřebovali další prostředky. Durov zvažoval tradiční investory, avšak začátkem roku 2018 se rozhodl pro financování prostřednictvím blockchainového projektu TON (Telegram Open Network) a kryptoměny Gram. Aby mohli do projektu investovat i lidé z USA, musel předložit patřičné dokumenty SEC.
Vybraní investoři
Durov nakonec získal na projekt TON 1,8 miliardy dolarů (přes 39 miliard korun) od investorů z celého světa, přičemž mnozí z nich měli vazby na Rusko. Mezi nimi byli i oligarcha Roman Abramovič, někdejší ruský ministr Michail Abyzov, podnikatel ruského původu Said Gutseriev a také Jan Maršálek, bývalý vrcholový manažer zkrachovalé společnosti Wirecard. Jde o Rakušana s českými kořeny, v Německu trestně stíhaného za podvod. Nyní se skrývá v Rusku a v minulosti rovněž dlouhodobě spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Pavel Durov zdůrazňoval, že všichni investoři byli pečlivě prověřeni. „Durov si mohl dovolit schůzku pouze s několika vybranými zájemci, tak velký byl o jeho projekt zájem,“ zpětně popsal tuto etapu ruský časopis Forbes v roce 2021. „Všichni investoři prošli důsledným procesem KYC/AML (Know Your Customer/Anti-Money Laundering, prověřování původu peněz zákazníků a dodržování opatření proti praní špinavých peněz, pozn. red.) u předních evropských poskytovatelů těchto služeb a u evropských bank,“ uvedl zástupce Telegramu pro redakci IStories.
Mezi „vybranými“ investory, kteří měli projít procesem KYC, se však podle zjištění IStories ocitly i firmy, jež nakupovaly zpracované nerostné suroviny od donbaských proruských podniků za extrémně nízké ceny a vyvážely je do zahraničí, zejména do Ruska, odkud materiál putoval dále na Západ. A to v době, kdy byl ukrajinský Donbas již čtyři roky okupován Ruskem. V ruských i ukrajinských médiích byl tento export označován jako „Kurčenkovy schémata“.
Z Donbasu do Česka
Serhij Kurčenko, ukrajinský podnikatel s úzkými vazbami na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, byl znám především jako „Janukovyčova peněženka“. Podle ukrajinských investigativních novinářů pomáhal prezidentovi s praním peněz. Podobně jako Janukovyč utekl po událostech na kyjevském náměstí Majdan v roce 2014 do Ruska, aniž by se ovšem vzdal svých nároků na ukrajinské přírodní bohatství.
Poté, co byl šéf Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko v roce 2018 zavražděn, se Kurčenko stal jediným autorizovaným těžařem a obchodníkem se surovinami v Ruskem okupovaném regionu. Za atentátem na Zacharčenka měl stát právě on.
Vlaky plné uhlí putovaly z Donbasu do Ruska, kde suroviny získávaly padělané certifikáty osvědčující jejich ruský původ. Uhlí pak bylo vyváženo na Západ přes běloruskou hranici. Podle zjištění slovenského Denníku N patřily mezi koncové odběratele uhlí i české firmy.
Na seznamu pravidelných odběratelů donbaských surovin byla i nizozemská společnosti ME Property Invest ovládající firmu Stiron B. V., která v roce 2018 investovala do Durovova projektu TON přibližně 10 milionů eur (v přepočtu přes 256 milionů korun). Pro srovnání, podobnou částku investoval i Roman Abramovič.
Na nákup Durovových tokenů si Stiron půjčila 8,7 milionu eur (v přepočtu přes 224 milionů korun) od tří dalších firem – dvou společností z Velké Británie s registrovanými odštěpnými závody v Česku a od české firmy EURO AG Trade s.r.o.
Česká Euro AG Trade půjčila nizozemské firmě na nákup tokenů 2,17 milionu eur (přes 55 milionů korun). Společnost byla vymazána z českého obchodního rejstříku loni na podzim. Do své likvidace přitom nedodala jedinou účetní závěrku a není jasné, zda firma vyvíjela nějakou činnost a zda byla půjčka vůbec někdy splacena. Majitel Euro AG Trade, 44letý rumunský občan David Costin-Vivian, vlastní v Česku další firmu.
Konec TONu
Teprve rok po nashromáždění investic do projektu TON, tedy v roce 2019, označila americká Komise pro cenné papíry (SEC) kryptoměnu GRAM za cenný papír a zakázala její vydávání, protože emitenti nezveřejnili finanční a obchodní informace, ale ani informace o rizicích, jak to vyžaduje zákon. Soud nařídil Pavlu Durovovi, aby investorům vrátil peníze.
Ve stejné době, kdy měl Pavel Durov problémy s americkou finanční institucí, začal aktivně cestovat do Ruska, přestože předtím několikrát veřejně prohlásil, že svou vlast nenavštěvuje kvůli tlaku tamních úřadů. Podle výpočtů IStories zakladatel Telegramu v letech 2015 až 2021 celkově navštívil Rusko více než padesátkrát.
Právě po jedné z těchto návštěv v červnu 2020 podepsal Durov podle zjištění IStories dohodu o vyrovnání s americkou SEC a zavázal se vrátit investorům 1,2 miliardy dolarů, stejně jako zaplatit pokutu ve výši téměř 20 milionů dolarů. „Všechny investované prostředky byly investorům vráceny v souladu s dohodami poté, co byl Telegram nucen ukončit svou účast v projektu TON,“ potvrdil redakci IStories mluvčí Telegramu. Zda mezi nimi byly i Kurčenkovy firmy, ovšem mluvčí odmítl komentovat.
Exodus zločinců z Telegramu?
„Zatímco 99,999 % uživatelů Telegramu nemá s trestnou činností nic společného, 0,001 % zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatný obraz pro celou platformu a ohrožuje zájmy téměř miliardy uživatelů. Proto se letos zavazujeme, že na Telegramu změníme pravidla moderace,“ napsal Durov po propuštění z francouzské vazby. Někteří zločinci si tento příslib vyložili jako hrozbu a začali zvažovat odchod z Telegramu.
„Největší obavy mám ze ztráty kontaktů na svém nejstarším účtu, ale pomalu je přesouváme na Signal,“ uvedl pro web 404 Media jeden z hackerů, který stojí za útokem na cloudovou službu Snowflake. „Poslední šance! Mažu svůj účet,“ oznámil další uživatel, který poskytuje pomoc s obcházením KYC. Podobných oznámení je mezi provozovateli stínových služeb na Telegramu v poslední době mnoho. Přesto žádný z kanálů, o nichž investigace.cz v minulosti psala, zatím neohlásil svůj odchod z platformy.
Valdemar Balle, analytik otevřených zdrojů z dánské neziskové organizace Digitalt Ansvar, poskytl novinářům 404 Media několik screenshotů, na nichž dánsky mluvící prodejci drog na Telegramu vyzývají uživatele, aby se přidali k jejich záložní skupině na Signalu. Meredith Whittaker, prezidentka nadace Signal Foundation, se k tomuto trendu novinářům nevyjádřila.
Mezitím v ruskojazyčném segmentu Telegramu Durovovo zadržení vyvolalo novou vlnu podvodů. Zločinci začali rozesílat hromadné zprávy jménem podpory platformy. Tyto zprávy upozorňovaly uživatele, že po zadržení šéfa Telegramu není archiv jejich zpráv zcela v bezpečí. Aby si zajistili ochranu svých osobních údajů, měli uživatelé kliknout na podvodný odkaz.
Autorka textu: Kristina Vejnbender