Orbánova vláda se opět uchyluje k taktikám autoritářských režimů, tentokrát namířených proti novináři Szabolcsi Panyimu, který odhaluje informace nepohodlné vládě. Redakce investigace.cz se přidává k prohlášení naší partnerské redakce VSquare a zveřejňuje celé jeho znění.

Těsně před publikací tohoto textu oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána, že maďarská vláda podala na Szabolcse Panyiho a maďarské médium Direkt36 trestní oznámení pro špionáž. 

Náš kolega Szabolcs Panyi, který působí ve VSquare jako redaktor a editor a také jako redaktor maďarského Direkt36, se stal terčem brutálního útoku koordinovaného maďarskou vládou. Děje se tak kvůli jeho investigativní práci na odhalování ruského vlivu v Budapešti. Maďarská vláda vůči němu zahájila dehonestační kampaň, která má jediný cíl: podrývat kredibilitu jeho zjištění, odvést pozornost veřejnosti a zdiskreditovat reportéra, který kompromitující informace odhalil.

To vše se děje jen několik dní před maďarskými parlamentními volbami, které by poprvé za více než dekádu mohly vyústit v konec vlády Viktora Orbána.

Přečtěte si

Novinář Panyi: V Maďarsku máme v čele státu zločince s bílými límečky, na Slovensku jsou to spíše mafiáni 

Je to typický modus operandi Kremlu, přesně podle pravidel v sovětských manuálech napsaných v Lubjance (manuály pro výcvik KGB agentů).

Maďarská vláda s nezávislými médii systematicky bojuje již roky a chová vůči nim hlubokou zášť. Není to navíc poprvé, co se Szabolcs stal terčem vládní kampaně – v roce 2021 jsme společně s partnery z celého světa odhalili, že maďarská vláda špehovala novináře prostřednictvím spywaru Pegasus. Szabolcs byl jedním z prvních známých jmen mezi špehovanými osobami z Maďarska. Dnes ho ta samá vláda obviňuje z toho, že „předal telefonní číslo maďarského ministra zahraničním tajným službám“, jako kdyby si tajné služby neuměly samy sehnat kontaktní údaje politiků.

Co se ve skutečnosti stalo: Szabolcs dlouhodobě zkoumá, jakými způsoby a kanály předával maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tajné informace z jednání představitelů EU ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: 2. díl – Szabolcs Panyi – Novinář, kterého sledoval stát

Orbánovu vládu nezajímají fakta ani logika. Zoufale se snaží přijít s divadlem, které by zlepšilo její pozici v nadcházejících volbách – například když maďarské složky zadržely ukrajinský konvoj ze státní banky, který prováděl rutinní převoz peněz z Rakouska do Ukrajiny. Zadržení personálu a peněz ale nemělo žádné právní opodstatnění. Za odhalením bizarního pozadí této akce stál také Szabolcs a právě kvůli jeho dlouhodobé zásadní novinářské práci se z něj stal cíl vládní pomlouvačné kampaně.

Maďarský úřad pro ochranu suverenity (Sovereignty Protection Office) o redakci VSquare šíří naprosté lži dlouhodobě, často jako součást šikany našich maďarských partnerů. Nařčení z toho, že sloužíme „cizím“ (polským, evropským, americkým…) zájmům, už jsou ze strany maďarské vlády ohraná písnička. Jejich jediným účelem je odvést pozornost od stále viditelnějších vazeb Budapešti na Moskvu.

Nenecháme se zastrašit. Budeme pokračovat v naší práci a sloužit veřejnému zájmu, našim čtenářům a demokracii, kterou Orbán tak opovrhuje.

Autoři prohlášení jsou Anna Gielewska (šéfredaktorka VSquare) a Wojciech Cieśla (předseda nadace Fundacja Reporterów, která vydává VSquare, a šéfredaktor polského FRONTSTORY).

Autorka české verze: Zuzana Šotová

The post Maďarská vláda podala trestní oznámení pro špionáž na nepohodlného novináře appeared first on investigace.cz.

Britský soud poslal do vězení muže, který si nelegálně objednal zbraně z Česka a ze Slovenska. Maďarští neonacisté podezřelí z terorismu pořádají koncert v Budapešti. Ališer Usmanov prodává svou luxusní vilu v Německu. Evropské oděvní značky používají bavlnu, kterou jsou v Turkmenistánu nuceny sbírat i děti. Konžský ministr dolů vydal povolení k těžbě zlata v chráněné oblasti kontroverzním postavám s vazbami na tamní vládu. 

Maďarská pobočka mezinárodní nacistické sítě Blood & Honour, podezřívaná britskou vládou z účasti na teroristické činnosti, pořádá dvoudenní koncert v Budapešti. Informoval o tom web Bellingcat. Koncert je posledním z řady mezinárodních neonacistických akcí pořádaných v maďarském hlavním městě, z nichž některé byly v předchozích letech zakázány. Únor je pro maďarské i zahraniční krajně pravicové skupiny obzvláště důležitý. Mnohé z nich přijíždějí do Budapešti uctít památku nacistických a kolaborantských jednotek, jež se v únoru 1945 pokusily z obleženého maďarského hlavního města uprchnout. Tyto akce označují jako „Den cti“.

Přečtěte si

Nákup v Midgårdu. Češi si objednávali ve skandinávském obchodě pro neonacisty

Přečtěte si

Hledání Midgårdu. O švédské neonacistické scéně s novinářem Danielem Olssonem

Ališer Usmanov prodává luxusní vilu v Německu za 25 milionů eur (v přepočtu 628 milionů korun). Usmanov, oblíbený oligarcha Vladimira Putina, je jedním z nejbohatších lidí na světě a koncem loňského listopadu byl po krátké pauze znovu zvolen šéfem Mezinárodní šermířské federace. Usmanov vilu využíval několik let jako rekreační sídlo, ale čtyři dny po Putinově invazi do Ukrajiny ji opustil a už se do ní nevrátil. Krátce po invazi byl zařazen na sankční seznam EU a německé úřady ho začaly vyšetřovat kvůli podezření z daňových úniků.

Přečtěte si

Sankcionovaný rusko-uzbecký miliardář Ališer Usmanov byl zvolen šéfem celosvětové šermířské federace. Česko bylo proti

Britský soud poslal na 13 let do vězení sedmadvacetiletého muže kvůli zorganizování dodávky dvanácti střelných zbraní, jež si objednal z České republiky a ze Slovenska. V roce 2018 tyto balíky zajistila pohraniční policie. Jeden z nich muž objednal na adresu svých sousedů, které přesvědčil k převzetí zásilky tím, že nechce, aby „se jeho matka dozvěděla, kolik utrácí za oblečení a boty“. Vyšetřování na Slovensku odhalilo, že dvě střelné zbraně zakoupil Slovák a posléze je prodal kupci na herním webu. Odsouzený Brit obdržel také devět dalších podezřelých balíčků z Ostravy, jež obsahovaly osm zbraní a tři dávky střeliva.

Přečtěte si

České zbraně v Rusku: stále v nabídce. Náboje putují přes Kazachstán, zbraně přes Kyrgyzstán a Arménii, optika přes Turecko

Turkmenský novinář Chudajberdy Allašov zemřel loni v srpnu na následky mučení a odepření léčby. Turkmenské úřady ho pronásledovaly dlouhých osm let. Poprvé ho zatkli v roce 2016 poté, co informoval o nucené práci na turkmenských polích s bavlnou. Novináři z webu Forbidden Stories se rozhodli jeho pátrání dokončit. Zjistili, že nucená práce na polích stále pokračuje a na sklizni bavlny se podílejí i děti. Bavlna se poté pašuje a prodává v zemích Evropské unie i jinde jako průmyslové zboží. Novináři identifikovali dvě značky, které výrobky z této bavlny používají – Essenza Home a Benetton.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Odhalení po 15 letech. Kdo zaplatil vraždu chorvatského novináře?

Přečtěte si

Analýza rozsudku v kauze Kuciak

Ministr dolů Konžské republiky vydal celkem 79 povolení k těžbě a průzkumu zlata v chráněném regionu, aféru popsal web Mongabay. Region Sangha je v programu REDD+, zaměřeném na snížení odlesňování a degradace lesů, což je neslučitelné s těžbou zlata, která naopak způsobuje rozsáhlé ničení lesů a znečištění vodních ploch. Ministr přesto takové povolení vydal, navíc kontroverzním postavám s vazbami na vládu.

Přečtěte si

Skandály diamantového magnáta

The post #zesvěta: Británie odsoudila muže za objednávky zbraní z Ostravy appeared first on investigace.cz.

Egypt patří v počtu vězněných novinářů k nejhorším zemím na světě. V posledním procesu poslal soud jednoho z egyptských nezávislých žurnalistů do vězení na dvacet pět let. Přední světoví prodejci oblečení nadále vyrábějí v továrnách v Myanmaru, navzdory tamnímu rozsáhlému porušování lidských práv. Francouzské zbrojní technologie skončily v rukou ozbrojenců v Súdánu, byť v tomto směru platí embargo OSN. Násilí gangů na Haiti eskaluje, ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci.

V poslední vlně tvrdých zákroků proti médiím odsoudili v Egyptě novináře Jásira Abú al-Elá k dvaceti pěti letům vězení. Egyptské bezpečnostní složky jej obvinily z „terorismu a šíření falešných zpráv“. Stejným obviněním čelí v Egyptě většina vězněných novinářů a řada dalších politických vězňů. Abú al-Elá je už od března držen ve vazbě. Soud proběhl začátkem listopadu v jeho nepřítomnosti a bez možnosti obhajoby. Podle Yeganeh Rezaian z Committee to Protect Journalists rozsudek ukazuje na „naprostou absenci spravedlivého procesu pro podobně obviněné novináře.“

Abú al-Elá je jedním z téměř dvacítky egyptských novinářů, kteří jsou v současné době v této zemi za mřížemi. Ve vězení zůstává i známý britsko-egyptský bloger Alá Abd al-Fattáh, jenž je v Egyptě nespravedlivě vězněn už od roku 2014, a to navzdory protestům řady mezinárodních organizací.

Novináři jsou v egyptských věznicích často vystavováni bití i dalšímu násilnému zacházení. Během zatýkání se obvykle opakuje podobný scénář – nejdříve nucené zmizení, kdy bezpečnostní složky utajují místo, kde se zadržení novináři nacházejí, následně obvinění z „terorismu a šíření falešných zpráv“ a opakovaně prodlužovaná vazba po dobu až dvou let bez řádného a spravedlivého soudního procesu.

Podle organizace Reportéři bez hranic patří Egypt v počtu vězněných novinářů dlouhodobě k nejhorším zemím na světě. Od roku 2013, kdy se prezident Abd al-Fattáh as-Sísí dostal k moci, uvěznila egyptská vláda z politických důvodů desetitisíce lidí, z toho více než stovku novinářů.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Přední světoví prodejci oblečení New Yorker, Next a LPP čelí obviněním z porušování práv pracovníků továren v Myanmaru. Globální odborová organizace IndustriALL podala na tyto firmy stížnost u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od vojenského převratu v roce 2021 se podmínky v textilních továrnách v Myanmaru dramaticky zhoršují. Pod vládou vojenské junty v zemi platí zákaz shromažďování, který se vztahuje i na odborové organizace. Světové módní firmy v Myanmaru tak podle generálního tajemníka organizace IndustriALL Atle Høieho „těží z prostředí strachu, nucené práce a vykořisťování.“

Nevládní organizace Business and Human Rights v Myanmaru zmapovala mezi lety 2021 a 2024 téměř šest set případů porušování práv v továrnách, jež dodávaly zboží více než sto padesáti mezinárodním módním značkám. Podle organizace zjištěná čísla ukazují ve skutečnosti pouze „špičku ledovce“. Zdokumentované případy zahrnují nelidské pracovní podmínky, nucené přesčasy, nevyplacené odměny, ale i verbální a fyzické útoky či dětskou práci.

Přečtěte si

Místo, kde lidská práva neexistují. V íránských věznicích režim mučí vlastní občany

Polovojenské jednotky v Súdánu používají francouzské vojenské technologie, a to navzdory zbrojnímu embargu OSN. S odhalením přišla organizace Amnesty International. Válka o moc mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vypukla v dubnu 2023 a způsobila jednu z největších humanitárních krizí na světě. Více než dvacet tři tisíc lidí bylo zabito a třicet tři tisíc zraněno, z toho velkou část obětí tvoří civilisté. Přes jedenáct milionů lidí pak muselo kvůli konfliktu opustit své domovy. Ze země přicházejí zprávy o hladomoru, šíření cholery a nevybíravém násilí na civilistech, včetně masového vraždění a mnoha případů znásilnění. Organizace Amnesty International upozorňuje, že nepřetržitý tok zbraní dál roztáčí spirálu násilí a zhoršuje utrpení civilistů.

Přečtěte si

České zbraně se i nadále dostávají na ruský trh. Část z nich dováží Turecko

Násilí gangů na Haiti eskaluje. Ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci. „Všichni odlétají. Stát kompletně zkolaboval,“ řekl pro deník The New York Times haitský obránce lidských práv Pierre Espérance. V posledních týdnech se z Haiti evakuovala řada zaměstnanců ambasád i pracovníků OSN a humanitárních organizací. Kvůli stupňujícímu se násilí a cíleným útokům na své zaměstnance se ze země po více než třiceti letech stahují i Lékaři bez hranic.

Ozbrojené gangy kontrolují naprostou většinu území hlavního města Port-au-Prince. Haiti se zmítá v chaosu. Lidé nemají přístup k jídlu ani ke zdravotní péči. Statisíce jich muselo opustit své domovy. Organizace Human Rights Watch mluví v nově vydané zprávě o tisících případů sexuálního násilí na ženách a dětech.

Autorka článku: Johana Černochová

The post #zesvěta: Egyptští novináři za mřížemi appeared first on investigace.cz.

Soudkyně odvolacího soudu v Bělehradě Dušanka Đorđević podala dvě žaloby na novináře z investigativní sítě KRIK kvůli jejich databázi „Judge the Judges”. V té žurnalisté zmapovali stav srbského soudnictví. Đorđević podala žaloby spolu s manželem za údajné porušení práva na soukromí. Požaduje finanční odškodnění, dvouletý zákaz činnosti, ale také desetiměsíční trest odnětí svobody.

Soudkyně Dušanka Đorđević a její manžel, právník Aleksandar Đorđević, podali občanskoprávní a trestní žalobu na novinářku Bojanu Pavlović a šéfredaktora Stevana Dojčinoviće. Požadují náhradu škody ve výši 760 tisíc srbských dinárů (přes 160 tisíc korun) a odsouzení obou novinářů k deseti měsícům vězení a dvouletému zákazu výkonu povolání.

Žaloba na novináře

Žaloby byly podány kvůli profilu soudkyně zveřejněnému v databázi „Judge the Judges“ (Soud nad soudci). Tu reportéři z KRIK spustili na konci roku 2020 s cílem zvýšit transparentnost soudnictví v Srbsku. Databáze měla informovat občany o práci justice, vycházela z veřejně dostupných informací a podle KRIK v ní nebylo zveřejněno nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit bezpečnost soudců.

⚠️ JUDGE SEEKS PRISON SENTENCES FOR KRIK JOURNALISTS

Appellate Court Judge Dušanka Đorđević is suing us because of the „Judge Who Judges“ database

This is an unprecedented pressure and an attempt to prohibit journalists from reporting on judges👇https://t.co/tAzoUtPA54

— KRIK (@KRIKrs) May 30, 2024

Přesto soudkyně Đorđević v obou žalobách tvrdí, že novináři porušili její soukromí tím, že zveřejnili její jméno a funkci u bělehradského odvolacího soudu a také informace o nemovitostech, jež vlastní se svým manželem. Zároveň tvrdí,  že ji novináři z KRIK vystavili nebezpečí a zločincům prozrazují, kde ji najít. Obvinění podle žaloby vyzývají k veřejnému lynčování soudců, kteří „denně bojují za odstranění příslušníků organizovaného zločinu z naší společnosti“. Zároveň prý dělají novináři ze soudců i jejich rodin terč a usnadňují zločincům jejich identifikaci.

Podle Đorđević redaktoři KRIK pracují „pod rouškou ušlechtilého cíle boje proti zločinu“ v „neregistrovaném“ médiu. Portál je ale registrován v souladu se srbskými zákony.

Právo psát o těch, kdo jsou u moci

Redakce KRIK považuje výše popsané žaloby za bezprecedentní nátlak na média a pokus zabránit novinářům v nezávislém informování o práci soudců i jejich bezúhonnosti.

„Je to zatím asi největší tlak na KRIK, avšak tyto žaloby také nepřímo ohrožují všechna ostatní média v Srbsku. Žaluje nás vysoce postavená soudkyně, která tvrdí, že jsme neměli zveřejnit ani její jméno, takže jsme nyní v pozici, kdy obhajujeme nejen naši práci, ale i zákonné právo novinářů psát o těch, kdo jsou u moci,“ vyjádřil se Stevan Dojčinović, šéfredaktor KRIK.

Podle něj si lidé musí uvědomit, že podobné procesy budou rozhodovat o tom, zda se novináři v Srbsku budou smět o soudcích vůbec zmiňovat či kritizovat a analyzovat jejich práci. „Tyto procesy vnímáme jako přímé potlačování svobody médií, protože sledování práce a majetku státních úředníků je jedním ze základních novinářských úkolů.“

Majetky soudkyně a jejího manžela

V profilu soudkyně Dušanky Đorđević v databázi KRIK jsou uvedeny podrobnosti o jejím kariérním vzestupu v justici, klíčové soudní případy o nichž rozhodovala, a také informace o nemovitostech vlastněných spolu s jejím manželem. Jde o pět bytů, dvě garáže, obchodní prostory v Bělehradě a pozemky u městečka Bajina Bašta v západním Srbsku. KRIK nezveřejnil přesnou adresu žádné z těchto nemovitostí.

Před publikováním jejího profilu v databázi se novináři z KRIK spojili se soudkyní a dali jí možnost reagovat a vysvětlit, jak ona a její manžel získali svůj majetek. Đorđević odmítla cokoliv komentovat a v písemné odpovědi uvedla, že novináři nemají právo se tímto tématem zabývat a že tím páchají trestný čin.

Svatba soudkyně a advokáta

Dušanka Đorđević se v roce 2005 stala soudkyní čtvrtého městského soudu v Bělehradě. Působila také jako mluvčí tohoto soudu a komunikace s médií patřila k její každodenní práci. V roce 2010 byla povýšena na soudkyni Vyššího soudu v Bělehradě.

Ve stejném roce se Đorđević objevila v médiích, vzala si totiž za muže právníka, který zastupoval muže obžalovaného v případu, jenž měla soudit. Její manžel Aleksandar Đorđević v té době obhajoval mladíka obviněného ze zabití policisty při autonehodě a z následného útěku. Soudkyně a advokát měli svatbu asi deset dní před zahájením procesu.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

Đorđević požádala o to, aby byla vyloučena z projednávání věci, čemuž bylo vyhověno. Rodina zemřelého a jejich advokát však tvrdili, že soudkyně případ záměrně zdržovala a v době, kdy soudní jednání nařizovala, již věděla, že se provdá za advokáta Đorđeviće, ale neinformovala je o tom.

Právník Aleksandar Đorđević je vlastníkem několika společností zabývajících se vymáháním pohledávek. Kromě toho byl srbskou vládou od července 2013 do května 2014 jmenován členem dozorčí rady „Výzkumného a vývojového institutu Kirila Saviće“. V posledních letech se rovněž angažoval v Rozvojovém fondu řízeném Správou státní pokladny srbského ministerstva financí.

Osvobození

Dušanka Đorđević se v roce 2020 stala soudkyní Odvolacího soudu v Bělehradě ve zvláštním oddělení určeném pro organizovaný zločin. Byla členkou komise, která zprostila viny muže obžalovaného z vraždy novináře Slavka Ćuruvije. Zasedala i v senátu, jenž zrušil rozsudek nad bývalým starostou Gročky (předměstí Bělehradu) Dragoljubem Simonovićem za zapálení domu novináře Milana Jovanoviće v roce 2021.

Đorđević nedávno také potvrdila osvobozující rozsudek nad generálním ředitelem bělehradského fotbalového klubu Rudá hvězda Zvezdanem Terzićem. Ten byl obviněn z toho, že si nelegálně bral peníze z prodeje fotbalistů.

Soudkyně zasedala i v komisi, jež loni v lednu stvrdila osvobozující rozsudek nad bývalým ministrem pro ochranu životního prostředí Oliverem Dulićem. A byla i jedním ze soudců, kteří na jaře 2022 zvýšili trest někdejšímu členovi Zemunského klanu Aleksandru Zdravkovićovi za pokus o vraždu podnikatele Milana Beka z devíti na 13 let vězení.

Co by měla veřejnost vědět o soudcích

Srbský novinář a šéfredaktor KRIK Stevan Dojčinović zdůrazňuje, že pokud by byly přijaty takové žaloby, jako je ta vedená proti KRIK, vyslalo by to všem novinářům signál, aby se neodvažovali psát o soudcích.

„Jde také o ohrožení transparentnosti srbského soudnictví, protože naše databáze ´Judge the Judges´ udělala v tomto směru velký pokrok a dala občanům možnost informovat se o práci důležitých soudců,“ říká Dojčinović a dodává: „Znepokojuje nás zejména skutečnost, že žaloby podal soudce, jehož úkolem by mělo být rozpoznávat a zastavovat žaloby SLAPP, nikoliv je iniciovat proti novinářům a usilovat o jejich uvěznění.“ (SLAPP neboli strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou neopodstatněné či zneužívané žaloby, podávané proti novinářům a obráncům lidských práv, pozn. red.)

KRIK dlouhodobě sleduje nejdůležitější soudní procesy v Srbsku, zabývá se soudnictvím a bojuje za transparentnost této složky státní moci. Z tohoto důvodu v roce 2020 tato organizace vytvořila online databázi „Judge the Judges“, obsahující informace o soudcích jakožto veřejných činitelích, o nichž občané do té doby věděli jen velmi málo.

Přečtěte si

Zmanipulované srbské volby: Jak do bělehradského zastupitelstva volila celá země

V databázi KRIK jsou profily 51 soudců s informacemi o jejich kariéře, nejdůležitějších soudních případech které řešili, o řízeních vedených proti nim a o jejich majetku. Databáze neobsahuje žádné informace, jež by mohly jakkoli ohrozit bezpečnost soudců nebo jejich rodinných příslušníků. Novináři získali všechny údaje oficiální cestou a našli je v oficiálních zdrojích. Před zveřejněním kontaktovali každého soudce s žádostí o rozhovor nebo komentář. Třetina oslovených soudců jim odpověděla.

Za vytvoření databáze obdržela organizace KRIK mezinárodní novinářské ocenění „Sigma“. Mezinárodní porota současně konstatovala, že „soudci, jejich činy a majetek jsou jedněmi z nejlépe střežených tajemství v srbské společnosti“ a KRIK se tím podařilo odhalit, co se skrývá za kontroverzními rozhodnutími, která ovlivňují občany po celá desetiletí.

Žaloby, jejichž cílem je odsoudit novináře k trestu odnětí svobody a na dva roky jim zakázat profesní činnost za to, že v demokratické zemi píší o práci veřejných činitelů, jsou jasným nátlakem na svobodu médií, zdůrazňují novináři z KRIK. Podle nich je zvláště znepokojivé to, že tento tlak pochází od soudkyně, která rozhoduje některé z nejdůležitějších případů organizovaného zločinu a  měla by mít vyšší míru tolerance k zájmu veřejnosti o její práci.

Autorka textu: Jelena Radivojević / česká verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: KRIK

The post Srbská soudkyně žaluje novináře z investigativního média KRIK appeared first on investigace.cz.

Prezident Miloš Zeman se pokoušel v průběhu svého funkčního období udržovat přátelské vztahy s kyrgyzskými politickými špičkami. Tamní právní stát přitom upadá a v zemi se od posledních voleb rozšířila korupce i útoky na opoziční novináře. Příběhem, který úpadek právního státu ilustruje, je politické stíhání kyrgyzského novináře Bolota Temirova. Ten byl sice na konci září kyrgyzským soudem osvobozen, původně mu ale hrozilo až dvacet let vězení.

Temirov byl obviněn mimo jiné kvůli údajnému držení drog a falšování osobních dokumentů. Soudce ale rozhodl, že vyšetřování ohledně jeho osoby bylo zaujaté, a prohlásil, že novinář je nevinen.

Bolot Temirov se svým novinářským týmem dlouhodobě prošetřuje a odhaluje korupci ve vysokých patrech kyrgyzské politiky. Policie letos v lednu vtrhla do redakce média Temirov LIVE, jež založil, a provedla tu razii. U novináře se údajně našly drogy. K prvnímu obvinění se posléze přidalo další. Týkalo se falešných dokumentů, které měl Temirov použít, aby si zařídil kyrgyzský pas. Novinář  je občanem Ruska, což je v Kyrgyzstánu běžné.

Z padělání úředních dokumentů Temirova obvinili už v roce 2008, trest ale nakonec nedostal, protože mezitím uplynula promlčecí lhůta. Údajně měl zfalšovat dokumenty, aby dostal kyrgyzský pas a občanství. Na základě tohoto zločinu byl rovněž obviněn  z nelegálního překročení hranice, když cestoval z Kyrgyzstánu.

Kyrgyzstán: Pravou tvář režimu ukáže proces s novinářem

Soud nakonec stíhaného novináře osvobodil z většiny obvinění. „Soudce řekl, že případ byl postaven tak, aby mě usvědčili,“ prohlásil Temirov. „Viděl, že případ byl proti mně zahájen úmyslně.“

Policejní spis, jejž mají novináři z OCCRP k dispozici, odhaluje, že obvinění proti Temirovovi byla vykonstruována kyrgyzskými tajnými službami. Jeho lednovému zatčení navíc předcházelo několik měsíců, kdy sledovali celou redakci Temirov LIVE. Souzený opozičník se v soudní síni vyjádřil, že kyrgyzské úřady se aktivně snaží potlačovat v zemi svobodu projevu tím, že proti novinářům vznášejí vymyšlená obvinění.

„Celé trestní stíhání je uvařené z vody,“ dodal Temirov pro OCCRP.

Česko-kyrgyzské přátelství?

Kyrgyzstán, kde podle odborníků i novinářů bují korupce, má i jednu důležitou vazbu na Česko, která úzce souvisí s prezidentem Milošem Zemanem a jeho podporou kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambayeva. Jak Zeman, tak i hradní kancléř Vratislav Mynář totiž právě jemu doporučili malou českou společnost Liglass Trading. Ta v roce 2017 díky tomu získala miliardovou zakázku na dostavbu vodních elektráren na tamní řece Naryn. Projekt měl zásobovat energií Kyrgyzstán a také sousední země.

Jenže kyrgyzští diplomaté začali mít pochyby o tom, zda má česká firma na obrovskou výstavbu vůbec kompetence a je schopna ji realizovat. Společnost totiž neměla v této sféře žádné zkušenosti. V roce 2016 například Liglass uskutečnil zakázky jen za 612 tisíc korun a utrpěl velké finanční ztráty. Smlouva na stavbu elektráren v Kyrgyzstánu měla přesahovat částku 12 miliard korun.

Později se navíc ukázalo, že na celé zakázce něco nesedí. Nejenže majitel firmy Michael Smelík dlužil státu několik milionů korun, Liglass navíc daroval 200 tisíc korun partaji založené Milošem Zemanem Strana práv občanů (SPO), a to ve stejné době, kdy český prezident i jeho kancléř firmu v Kyrgyzstánu doporučovali. Nakonec Kyrgyzstán smlouvu s firmou Liglass vypověděl.

Razie v redakci

Při lednové razii v kanceláři Temirov LIVE donutila policie novináře, aby si lehli na zem obličejem dolů. Když je šacovali, policisté tvrdili, že v Temirově zadní kapse našli pytlíček s drogami. Nejdříve to měla být marihuana, později se uváděl hašiš. Novinář byl zatčen a redakci zabavili počítače a další techniku.

Investigativní novinář je pro Kyrgyzy národním hrdinou. Věří, že dokáže všechno, tvrdí kyrgyzský novinář Toktakunov

Test na přítomnost drog v těle vyšel Temirovovi negativní. Jeho kolegové z redakce tvrdí, že omamné látky byly novináři podstrčeny policií. Organizace OCCRP, Radio Svobodná Evropa a kyrgyzská mediální platforma Kloop odhalily, že zátah policie na redakci byl dobře připravený a předcházelo mu několik měsíců sledování a dalších pokusů novináře zdiskreditovat.

Razie se odehrála pouze den poté, co redaktoři Temirov LIVE publikovali informace týkající se podnikatelských aktivit rodiny Kamčybeka Tašijeva, šéfa kyrgyzské Národní bezpečnostní agentury (GKNB) a dlouholetého spojence tamního prezidenta. Jeho příbuzní měli vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.

Tašijev však popřel nejen to, že by se GKNB účastnila sledování Temirova, ale i podezření, že by policejní razie nějak souvisela s odhalením týkajícím se korupce jeho rodiny.

Hlasy za alkohol

Ještě nedávno byla kyrgyzská vláda vnímána jako jedna z nejdemokratičtějších v zemích bývalého Sovětského svazu, a to ve sféře justice i médií. Na konci roku 2020 přišla vlna protestů, kterou spustily parlamentní volby, v nichž mělo docházet k porušování demokratických volebních procesů. Politici si měli kupovat hlasy za alkohol.

Tehdy začali odborníci varovat, že kyrgyzská míra demokracie začne po těchto volbách upadat. S příchodem nové vlády se v tomto směru opravdu mnohé změnilo. Země má novou ústavu, udělující hlavě státu větší pravomoce, a v platnosti je také zákon omezující svobodu slova.

Proměna politické situace se nejspíše odráží i v podobě, v jaké funguje Národní bezpečnostní agentura (GKNB). Ta vnímala Temirov LIVE jako hrozbu pro stát, což odhalují dokumenty, jež má k dispozici OCCRP. Agentura se prý obávala, že Temirov a další novináři zdiskreditují vojenské a politické vedení země, čímž se zvýší riziko, že se v zemi začne opět ve velkém protestovat.

GKNB je přitom nejmocnější bezpečnostní služba v Kyrgyzstánu. Navazuje na dědictví sovětské KGB. Erica Marat z National Defense University ve Washingtonu D.C. vysvětluje, že GKNB byla vždy politizovaná a loajální kyrgyzské vládě. V minulých letech podle americké specialistky zatýkala lidi na základě smyšlených obvinění a dokonce i zabíjela své oponenty.

„Chtějí umlčet Temirova, ale také dávají celé společnosti mnohem silnější znamení: Nepodílejte se na všech těch procesech, kterým říkáte demokratické,“ uzavírá odbornice Marat.

Výhružky a odposlechy

V průběhu vyšetřování byl Temirov od ledna v domácím vězení. Úřady k obvinění z držení drog postupně přidaly i další prohřešky týkající se hlavně falšování dokumentů. Podle uniklých dokumentů se o něj  tajné služby zajímaly už několik měsíců před zátahem v lednu 2022. Zjišťovaly si informace o jeho cestách do zahraničí.

Meantime, in Kyrgyzstan: Fearless journalist Bolot Temirov is detained. His investigations of political corruption have been too inconvenient for Japarov. Photo from Bermet Bukasheva pic.twitter.com/SpwF0A3T0V

— Erica Marat (@EricaMarat) January 22, 2022

Jenže v té době proti Temirovovi nebylo vedeno žádné vyšetřování. A bez legálního vyšetřování neexistovalo žádné zákonné odůvodnění pro policii či GKNB, aby se novinářem zabývaly. Právník z Biškeku Ermek Baibošunov zdůrazňuje, že kyrgyzské vyšetřovací orgány mohou sledovat člověka teprve tehdy, když předloží pádný důkaz opravňující k tomuto kroku.

Tlak na redakci se postupně stupňoval. Na podzim 2021 si novináři z Temirov LIVE všimli, že před jejich budovou parkují podezřelá auta. Temirova rodina následně našla v obývacím pokoji schovanou kameru. Podle novináře byl záznam z tohoto zařízení využit v propagandistických videích namířených proti němu. Jedna ze zaměstnankyň Temir LIVE měla poměr s mladým mužem, z něhož se vyklubal agent GKNB. Záznam jejich sexuálního styku měl být použit k jejímu vydírání.

Kyrgyzské úřady ale odmítají, že by Temirovo vyšetřování bylo politicky motivované.

Novináři ve vazbě

Bolot Temirov není jediným novinářem, na nějž se kyrgyzská bezpečnostní služba zaměřila. Před několika týdny byl obviněn Taalaibek Duišenbiev, jenž stojí v čele opozičního média Next TV, z podněcování k etnické nenávisti a odsouzen na tři roky podmíněně. GKNB ho zatkla letos v březnu, a to poté, co Next TV publikovala na sociálních sítích prohlášení bývalého kazašského bezpečnostního činitele, který naznačil, že Kyrgyzstán je připravený vojensky podpořit Rusko ve válce s Ukrajinou. Soud označil tento příspěvek za extremistický.

V polovině srpna pak policie zatkla Yryse Žekšenalieva kvůli údajnému podněcování občanských nepokojů. Tento mladý aktivista publikoval na své facebookové stránce staré video, kde bývalý šéf GKNB vyjadřuje nesouhlas s přípravou těžby ložiska železné rudy, což tehdy navrhoval kyrgyzský prezident. Žekšenaliev je stále ve vazbě.

Kyrgyzské úřady perzekvovaly také aktivistku a právničku Leilu Nazgul Sejitbek nebo blogerku Batmakan Žolbolduevu. Obě byly zadrženy kvůli několika obviněním, mimo jiné například z falšování osobních dokladů. Podle Sejitbek jde o častý postup kyrgyzské vlády – k jednomu obvinění postupně přidá další. Když je tu někdo stíhán, úřady pak mohou chtít o tomto člověku další informace nebo ho začnou sledovat. Všechny zmíněné kauzy zkrátka ukazují, že se Kyrgyzstán rychle vzdaluje z pozice nejdemokratičtější země bývalého Sovětského svazu.

The post Novinář Temirov je bez viny, rozhodl kyrgyzský soud. Podle soudce byl obětí podjatého vyšetřování appeared first on investigace.cz.

Kyrgyzský investigativní novinář Bolot Temirov a jeho tým zasvětil svůj pracovní život odhalování korupce v rodné zemi. Kyrgyzská vláda zase zasvětila své policejní prostředky tomu, aby z něj udělala uživatele drog a podvodníka. Temirov tak nyní čeká na rozsudek, který ho může poslat do vězení až na 20 let. Podle policejního spisu, jejž má OCCRP k dispozici, jsou ale vůči němu vznesená obvinění vykonstruovaná kyrgyzskými tajnými službami a soud de facto rozhoduje o svobodě médií v celé zemi. Soudní proces začal 24. června.

Temirov LIVE, kyrgyzské médium zaměřené na odhalování korupce, vzniklo teprve nedávno v hlavním městě Biškeku. Jeho zakladatelem a šéfredaktorem je jeden z předních kyrgyzských nezávislých novinářů Bolot Temirov. Na začátku roku toto médium publikovalo významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB Kamčybekovi Tašijevovi. Podle zjištění novinářů měli členové jeho rodiny vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.

Krátce po zveřejnění těchto zjištění, 22. ledna, vtrhla do redakce Temirov LIVE policie, šéfredaktora prohledala a mezi jeho věcmi našla malý plastový sáček, který měl podle původních informací obsahovat marihuanu (později vyšetřovatelé uvádějí, že se jednalo o sáček s hašišem). Následně byl novinář zatčen a celé redakci byly zabaveny počítače a další technické vybavení. To, že měl Temirov negativní test na přítomnost drog v těle a že jeho kolegové tvrdili, že policie na něj drogy narafičila, nikoho z vyšetřovatelů posléze nezajímalo. Společné vyšetřování OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzské mediální organizace Kloop ale ukázalo, že zátah na redakci nebyl náhodným aktem, nýbrž výsledkem několikaměsíčního sledování a pokusů zdiskreditovat Temirovův tým.

Kyrgyzstán: Investigativní novináři na mušce mocných

Pro své příznivce, řádově desítky tisíc diváků Temirov LIVE, se zatčený šéfredaktor stal hrdinným bojovníkem se všemocným státem a korupčním systémem. Pro kyrgyzské autority je naopak zahraničním agentem, který se rozhodl šikanovat a podrývat místní vládu. Podle dalšího obvinění údajně získal občanství a doklady předložením falešných dokumentů a touto lstí nabytý cestovní pas pak používal při cestování do zahraničí.

Jak už bylo řečeno, Temirovovo stíhání začalo na začátku roku, momentálně probíhá soud, který pro novináře může skončit až dvacetiletým vězením. Ostře sledovaný proces kromě osudu investigativního novináře nadto ukáže postoj kyrgyzské vlády – donedávna považované za jednu z nejdemokratičtějších ze zemí někdejšího Sovětského svazu – nejen vůči svobodě médií, ale i nezávislosti justice. „Celé trestní stíhání je uvařené z vody,“ komentoval pro OCCRP a kyrgyzské médium Kloop kauzu Temirov.

Šéf tajných služeb Kamčybek Tašijev, přitom jakoukoli účast na stíhání novináře popírá. Jenže z analýzy policejních dokumentů, které mají novináři z OCCRP a Kloop k dispozici, vyplývá, že spíše než nestranné vyšetřování podezřelého bylo Temirovovo stíhání od počátku vedené jako proces s nepohodlným novinářem, jenž šťoural do věcí, do kterých neměl.

Policie případ zakládá na obvinění z držení hašiše, což má být zároveň Temirovův nejzávažnější prohřešek. Avšak podle uniklých dokumentů se o novináře tajné služby začaly zajímat již několik měsíců před zátahem v sídle redakce Temirov LIVE a vyžádaly si informace o jeho cestovním pasu a výjezdech do zahraničí. V té době ale proti němu nebylo vedeno žádné oficiální vyšetřování, na jehož základě by mohly tajné služby takové informace požadovat. Zároveň je pochybné i odůvodnění samotného zátahu na redakci, při němž policie objevila malý sáček s hašišem. Policie tenkrát údajně reagovala na udání.

Hlas za flašku: Volby v Kyrgyzstánu

Zvláštní se jeví i fakt, že podobně jako Temirov dopadli i další dva Kyrgyzové – právnička a aktivistka za lidská práva Leila Nazgul Sejitbek a populární blogerka Batmakan Žolboldueva. Obě si svou angažovaností vytvořily mezi politickými elitami země nepřátele a byly zadrženy na základě obvinění, která poškozují jejich reputaci, k čemuž bylo záhy připojeno i nařčení z falšování osobních dokladů. Právě Leila Nazgul Sejitbek, která po nezákonném stíhání získala politický azyl v Rakousku, OCCRP vysvětlila, že ze strany kyrgyzské vlády jde o běžný postup. „Začnou jedním obviněním a pak přidávají další. Jakmile je někdo trestně stíhán, mohou požadovat různá další prověření jeho osoby nebo sledování.“

Současný prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov i šéf tajných služeb se k moci dostali po vlně protestů na konci roku 2020. Ty vypukly po kontroverzních parlamentních volbách, kdy mezinárodní pozorovatelé a aktivisté hlásili četná porušení demokratických volebních procesů – politici si například kupovali hlasy za láhve alkoholu. Odborníci na Kyrgyzstán zároveň varovali před vládou, která se takto dostala k moci, a předpovídali úpadek tamní demokracie a nástup populismu – což se již projevilo například přijetím nové ústavy, jež oproti té předešlé poskytuje mnohem více pravomocí hlavě státu, nebo schválením zákona limitujícího svobodu slova. Proces s novinářem Bolotem Temirovem zkrátka ukáže, zda v Kyrgyzstánu ještě existuje nezávislá justice, která svým rozsudkem dokáže zvrátit zvůli mocných.

The post Kyrgyzstán: Pravou tvář režimu ukáže proces s novinářem appeared first on investigace.cz.