Díky Panama Papers se světová veřejnost před deseti lety poprvé dozvěděla o obrovských majetcích Vladimira Putina, o vyvádění státního bohatství z Afriky, ale i o daňových únicích evropských politiků. První velká mezinárodní spolupráce stovek investigativních novinářů vnesla světlo do machinací panamské právnické firmy Mossack Fonseca díky bezprecedentnímu úniku jedenácti a půl milionu důvěrných dokumentů. Co dnes víme o příběhu whistelblowera Johna Doea? Jaké důsledky Panama Papers měly? Co se na nich naučilo světové novinářstvo? Petr Gojda pozval k bilančnímu rozhovoru šéfredaktorku Pavlu Holcovou, která byla společně s celým týmem ICIJ za práci na Panama Papers oceněna Pulitzerovou cenou.

The post Podcast Odposlech: Daňové úniky, praní peněz, korupce. Deset let s Panama Papers appeared first on investigace.cz.

Maďarsko nabízelo zahraničním diplomatickým delegacím k ubytování hotel spojený s rodinou Viktora Orbána. Banky se zavázaly k uhlíkové neutralitě, pomáhaly však gigantům produkujícím fosilní paliva k zisku. Kmotřenec britského krále Karla úzce spolupracoval s americkým finančníkem obviněným z obrovských daňových úniků.

Kmotřenec krále Karla úzce spolupracoval s americkým finančníkem, kterého americká vláda obvinila z daňových úniků. Informoval o tom web Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů. Lord Charles Tryon zastával pozice v řadě společností spojených s Douglasem Edelmanem, bývalým dodavatelem zbraní, který byl v květnu obviněn z 30 daňových úniků, ze spiknutí a z poskytování nepravdivých informací americkým úřadům. Úniky se týkaly vojenských zakázek ve výši více než 350 milionů dolarů (asi 8,3 miliardy korun). Vyplývá to z firemních dokumentů. Tryon, jehož rodina má ke králi Karlovi blízko už od 70. let 20. století, ale z protiprávního jednání obviněn nebyl.

Prokurátoři tvrdí, že Edelman využíval několik offshorových společností v rámci propracovaného plánu, na jehož základě se pokoušel převést majetek na jméno své francouzské manželky a vyhnout se milionovým daňovým povinnostem v USA. Edelman si na jména offshorových společností otevřel zahraniční bankovní účty, jež použil na nákup sídla v luxusní londýnské čtvrti Kensington, rakouské lyžařské chaty a několika jachet. K provinění se přiznal.

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

Luxusní hotel patřící rodině Viktora Orbána profituje ze summitu lídrů EU v Budapešti. Se zjištěním přišel maďarský nezávislý web Direkt36. Maďarsko v rámci svého předsednictví Rady Evropské unie, které trvá do konce letošního roku, navrhlo několik hotelů pro hosty summitu pořádaného ve dnech 7. a 8. listopadu. Diplomat jedné ze zúčastněných zemí, jenž si přál zůstat v anonymitě, sdělil pro web Direkt36, že Maďaři doporučovali delegacím zejména hotel Dorothea, který vlastní zeť premiéra Viktora Orbána.

Toto doporučení sice nezavazuje ubytovat se zrovna v navržených hotelech a hosté si mohou vybrat i jiné možnosti ubytování, podle diplomatických zdrojů však Maďarsko nabídlo účastníkům summitu, že pro ně zařídí rezervaci i potřebné administrativní úkony, pokud se včas zaregistrují.

„Hotel Dorothea byl doporučen pro řadu akcí souvisejících s předsednictvím. Zajímalo by mě, jak moc zeť z předsednictví profitoval,“ uvedl zmíněný diplomat pro Direkt36.

Přečtěte si

Pellegrini si prostřednictvím Orbána domluvil předvolební návštěvu Moskvy v roce 2020

Banky se sice zavázaly k uhlíkové neutralitě, pomohly však získat gigantům produkujícím fosilní paliva bilion dolarů. Odhaluje to investigace webu The Bureau of Investigative Journalism. Uhlíková neutralita, tedy „net zero“, znamená, že stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jež do ovzduší vypouští. Lépe řečeno, subjekt svou činností žádné skleníkové plyny neubírá ani nepřidává, a je proto „uhlíkově neutrální“.

K bankám, které se k uhlíkové neutralitě zavázaly, patří například britská NatWest (National Westminster Bank). Ta podle novinářů porušila klimatický závazek tím, že financovala britskou energetickou společnost BP, dříve známou jako British Petroleum. Projekt této firmy u ázerbájdžánského pobřeží by mohl do atmosféry vypustit více než jednu miliardu tun uhlíku. To je více, než vypustí celé Spojené království za tři roky.

Společnost BP uvedla, že v příštích letech se chystá investovat do nových ropných a plynových polí. Obdobné projekty by však nemohla realizovat bez miliardové podpory velkých bank. Banka NatWest například loni pomohla BP získat v tomto směru téměř 500 milionů dolarů (asi 11,9 miliardy korun), čímž zjevně porušila své závazky v oblasti ochrany klimatu.

Přečtěte si

Firmy spojené s protiimigrační stranou Fidesz vydělávají na náboru zahraničních pracovníků

Novináři z nezávislého webu Átlátszó odmítají tvrzení uvedená ve zprávě maďarského Úřadu pro ochranu suverenity a podávají žalobu. Zmíněná instituce v březnu obvinila Átlátszó z toho, že údajně prosazuje zahraniční vliv a využívá zahraniční fondy k „lovu“ politiků. Zároveň se maďarské úřady zabývaly také financováním tohoto nezávislého webu a následně Átlátszó obvinily, že provádí investigativní práci financovanou a řízenou zahraničními zájmy.

Poté vyšla oficiální zpráva nazvaná „Dopad činnosti Átlátszó na maďarskou suverenitu“. V dokumentu se tvrdí, že organizace je součástí mezinárodní sítě vytvořené „dle doktríny nové strategie národní bezpečnosti a zahraničního vlivu USA, formulované v 80. letech 20. století“. Átlátszó tato tvrzení zpochybňuje s tím, že zpráva Úřadu pro ochranu suverenity je nepodložená a v mnoha případech obsahuje vyložené lži. „Proto proti nim podáváme žalobu pro pomluvu,“ vyjádřili se novináři na svém webu.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz / Canva

The post #zesvěta: Zisk a offshory. Kmotřenec krále Karla pracoval pro firmy spjaté s obviněným americkým finančníkem appeared first on investigace.cz.

V roce 2009 si Andrej Babiš pořídil nemovitosti na francouzském Azurovém pobřeží. Zámeček Bigaud s pěti ložnicemi, čtrnácti koupelnami, domácím kinem, třemi krby a saunou koupil za téměř 400 milionů korun, a to přes několik anonymních offshorových společností. Původ peněz na nákup nikdy přesvědčivě nevysvětlil, stejně tak nedokázal odpovědět, proč tento majetek nikdy neuvedl v majetkovém přiznání, jež byl povinen po svém vstupu do politiky každoročně vyplňovat a v němž jinak poskytuje detailní pohled do svých majetkových poměrů. O kauze jeho majetku ve Francii informovala investigace.cz v roce 2021. Tehdejší premiér následně prohrál parlamentní volby. V roce 2022 Babiše kvůli této transakci začala vyšetřovat francouzská prokuratura. Dnes se Andrej Babiš Château Bigaud zbavuje.

Podle inzerátu, který diskrétně neuvádí adresu, jde o luxusní nemovitost na pozemku o rozloze přibližně 5,5 hektarů. „Nemovitost nabízí výjimečné prostředí, kvalitní služby a ušlechtilé a elegantní materiály. Z bazénu si můžete v naprostém klidu vychutnat úchvatný a nádherný výhled na moře […] Sídlo má velmi krásný vchod, příjezdovou cestu a fontány. Nemovitost o rozloze 700 m² nabízí trojitou recepci s krbem, 5 apartmánů s koupelnami, kuchyní a spíží, hernu, domácí kino, saunu… […] Toto panství se také skládá z mnoha vedlejších budov včetně bytu správce, na přibližně 5,5 hektarech půdy nalezneme stáje, jízdárnu s výběhem, tenisový kurt i vyhřívaný bazén s úchvatným výhledem na moře,“ sděluje inzerát realitní kanceláře zaměřené na luxusní nemovitosti Sotheby’s.

V roce 2018 se v těchto místech fotila s kamarádkami a s nafukovacími plameňáky Monika Babišová. Na dovolenou do zámečku Bigaud na Azurovém pobřeží jezdila každé léto, jak dokládají i další fotografie z jejího Instagramu, kde používá hashtag Cannes a příslušný letopočet. Fotil se zde i Andrej Babiš – například v červenci roku 2015, kdy vykonával funkci ministra financí, tu byl vyfocen rozvalený v člunu s popiskem „25. 7. obhajuju rozpočet v Lánech, tak trénuju“. Dnes je dům k prodeji za necelých 568 milionů korun.

Video – Šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová vysvětluje, jak jsme ověřili, že nemovitost, která se prodává, je skutečně zámeček Château Bigaud Andreje Babiše:

Andrej Babiš si nechal za účelem nákupu realit vytvořit panamskou právní kanceláří Alcogal sérii offshorových firem. První byla registrována na Britských Panenských ostrovech v Karibiku, další v USA a v Monaku. Smlouva přibližně na 400 milionů korun ve formě půjčky na nemovitost, kterou si poskytl sám Andrej Babiš a využíval ji opět jen Andrej Babiš a jeho rodina, vyvolala řadu podezření. Půjčka je ve smlouvě definována tak, že je splatná společně s úrokem, a to 17. září 2019. Jenže obě firmy – jak věřitel, tak dlužník – před splatností půjčky zanikly bez jakéhokoli nástupce (Blakey Finance v roce 2015 a Boyne Holding v roce 2018). Není tedy jasné, jestli půjčku v hodnotě téměř 400 milionů korun vůbec někdy někdo splácel a zda ji někdy někdo vymáhal.

Svou karibskou firmu Blakey Finance, jež existovala do roku 2015, washingtonskou Boyne Holding, zrušenou až v roce 2018, ale ani 0,1 procenta monacké společnosti SCP Bigaud, která je majitelem zmíněné nemovitosti ve Francii, Babiš neuvedl v žádném majetkovém přiznání, jež byl povinen každoročně vyplňovat po vstupu do politiky a v němž jinak poskytuje detailní pohled do svých majetkových poměrů od luxusních hodinek až po životní pojištění nebo plat z Agrofertu.

Francouzský úřad pro boj s korupcí a finančními a daňovými podvody (Office central de lutte contre la corruption et les infractions financières et fiscales) českého poslance předběžně vyšetřuje od února 2022. Prokuratura vidí jako problematický fakt, že Babiš je majitelem jak firmy, která peníze poskytla, tak firmy, jež poté nemovitosti nakoupila. Původ peněz je přitom neznámý. Navíc se Babiš tím, že se jedná o půjčené peníze, vyhnul placení francouzské „daně z bohatství“.

Andrej Babiš na dotazy autorů textu nereagoval.

Přečtěte si

Pandora Papers: V hlavní roli Andrej Babiš

The post Babiš se zbavuje zámečku, kvůli kterému je ve Francii vyšetřován appeared first on investigace.cz.

Panamská právní kancelář Mossack Fonseca, jež poskytovala ve velkém offshorové finanční služby, byla ústředním aktérem v kauze Panama Papers. V té média z celého světa odhalila rozsáhlé využívání offshorových účtů k daňovým únikům a praní špinavých peněz. Následoval soudní proces, který letos na konci června dospěl k rozhodnutí a všech 28 osob napojených na Mossack Fonseca zprostil obvinění.

Panamský soud v pátek 28. června ukončil proces s 28 osobami, které byly souzeny za údajné zapojení v zakládání fiktivních společností používaných v úplatkářských a korupčních skandálech v Brazílii a Německu. Mezi nimi byl i Jürgen Mossack, jeden ze zakladatelů nyní již zrušené advokátní kanceláře Mossack Fonseca, která hrála v kauze Panama Papers hlavní roli.

Druhý ze zakladatelů, Ramón Fonseca Mora, zemřel v květnu před ukončením soudního procesu, což vedlo k zamítnutí žaloby proti němu.

Osmdesát pět hodin dlouhý soudní proces se konal v dubnu, téměř přesně osm let po prvním zveřejnění zjištění z Panama Papers. Účastnili se ho tři žalobci a 18 obhájců. Bylo předloženo více než 50 různých důkazních materiálů a soudkyně Baloisa Marquínez vyslechla 27 svědků. Marquínez nakonec rozhodla, že materiály, které byly součástí úniku dokumentů, nebyly získány v souladu s řádným procesem a že důkazní materiál, který soud posuzoval, není dostatečný k tomu, aby byla prokázána vina.

Soudkyně měla původně na vynesení rozsudku 30 pracovních dní, panamský soudní řád jí však umožňoval den navíc za každých sto stran spisu. Zástupce soudu sdělil Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (International Consortium of Investigative Journalists, ICIJ), že spis obsahoval celkem více než 300 000 stran, což teoreticky znamenalo, že vynesení rozsudku mohlo podle panamských zákonů trvat až 23 let.

Přečtěte si

Tajemný zdroj Panama Papers po letech promluvil, zmínil i Jána Kuciaka

Obžaloba požadovala maximální trest 12 let odnětí svobody pro zakladatele právnické kanceláře Jürgena Mossacka, dnes již zesnulého Ramóna Fonsecu Moru a tři další osoby za to, že se podíleli na praní špinavých peněz. Patnáct dalších osob bylo obviněno jako hlavní a pět jako vedlejší spolupachatelé. Pro tři další osoby obžaloba požadovala zproštění viny.

Panama Papers zůstávají jednou z největších přeshraničních novinářských spoluprací v historii. V povědomí veřejnosti se staly zkratkou pro praní peněz, daňové úniky, finanční machinace a politickou korupci.

Vyšetřování stálo na 11,5 milionu dokumentů, které unikly do německých novin Süddeutsche Zeitung a byly poskytnuty ICIJ. Odhalilo offshorová finanční tajemství světových lídrů a dalších vlivných veřejných osobností a vyvolalo protesty, vládní vyšetřování nebo rezignaci islandského premiéra. Zjištění také vedla k celosvětovým daňovým reformám, navýšení příjmů do státních kas o v přepočtu 31 miliard korun na daních a prudkému poklesu počtu registrací společností v Panamě.

Přečtěte si

Sedm let s Panama Papers: Co se stalo s klíčovými postavami vyšetřování?

V roce 2022 byli oba zakladatelé právní kanceláře Mossack Fonseca, Ramón Fonseca Mora a Jürgen Mossack, zproštěni viny v samostatném obvinění z praní špinavých peněz. Oba jakoukoli účast na nezákonných aktivitách opakovaně popřeli.

„Ačkoli soud tyto obžalované nedohnal k odpovědnosti, trvalý dopad našeho vyšetřování přetrvává,“ uvedl v prohlášení Gerard Ryle, výkonný ředitel ICIJ. „Odhalováním skrytých pravd, což jsme učinili v případě Panama Papers, dodáváme veřejnosti informace, které potřebuje k tomu, aby mohla požadovat odpovědnost a prosazovat reformy.“

Podle Rylea červnové rozhodnutí soudu odhaluje problémy, které se objevují při stíhání finanční kriminality a zneužívání mezer v zákonech. Ve výsledku právě tento druh kriminality nejvíce dopadá na osoby závislé na veřejných službách a pomoci státu. Daňové úniky a praní peněz totiž snižují schopnost vlád poskytovat lidem základní služby, jako je vzdělávání a zdravotní péče, a ve výsledku tak prohlubují nerovnosti ve společnosti.

The post Soud zprostil obviněné v kauze Panama Papers appeared first on investigace.cz.

V posledním letošním Odposlechu se můžete setkat takřka s celou naší redakcí. Jaké kauzy nás letos nejvíc bavily a co bylo nejpřekvapivější? O své práci za poslední rok mluví v anketním podcastu Zuzana Šotová, Josef Šlerka, Kamila Plzáková, Kristina Vejnbender, Veronika Divišová, Barbora Šturmová, Jaroslav Formánek, Mahulena Kopecká, Marie Wichterlová a Hana Čápová.

Na otázky se členů redakce investigace.cz ptal Petr Gojda.

Přečtěte si

Nejlepší investigativní podcasty: Dvanáct tipů od naší redakce

The post Podcast Odposlech: „Vánoční kolekce“ investigace.cz appeared first on investigace.cz.

Jak odhalily uniklé dokumenty zpracované v rámci projektu Cyprus Confidential, offshorové společnosti bývalého majitele FC Chelsea Romana Abramoviče prováděly zákulisní platby v hodnotě desítek milionů dolarů. Peníze mířily k fotbalovým agentům, klubům, skautům a manažerům. Platby za obchody spojené s fotbalem neprocházely oficiálním účetnictvím klubu, a tím se mohly porušovat pravidla UEFA ohledně finančního fair play, která omezují klubové výdaje. Podle odborníků tak mohla Chelsea získat nespravedlivou výhodu oproti svým soupeřům.

Když se v červenci 2017 slavný fotbalový tým FC Chelsea vydal na předsezónní turné do Číny a Singapuru, objevila se v médiích zpráva, která fanoušky nadchla. Antonio Conte, renomovaný italský trenér, tehdy podepsal novou dvouletou smlouvu, jež ukončila týdny spekulací o jeho budoucnosti.

Smlouva byla považována za nejlukrativnější v historii Chelsea. Conte, který si svými okázalými oslavami na hřišti získal srdce příznivců klubu, měl údajně vydělávat v přepočtu více než 270 milionů korun ročně, čímž by si upevnil místo mezi nejlépe placenými sportovními manažery světa.

Roman Abramovič, ruský miliardář a tehdejší majitel Chelsea, však toho dne neuzavíral smlouvu pouze s Contem.

Ve stejné červencové úterý roku 2017 se společnost z Britských Panenských ostrovů, kterou Abramovič vlastní, dohodla na vyplacení v přepočtu více než 280 milionů korun italskému fotbalovému agentovi Federicu Pastorellovi.

Na rozdíl od Conteho halasně proklamovaného podpisu smlouvy se tato dohoda odehrála tiše, zastřená závojem offshorového tajemství a před publikováním tohoto článku nebyla nikdy zveřejněna.

Abramovič souhlasil s tím, že od Pastorella koupí většinový podíl v neprůhledné společnosti, kterou Ital vlastnil v americkém státě Delaware pod názvem Excellence Investment Fund (EIF, LLC). Tato firma přitom neměla žádný veřejný profil a není jasné, jaká aktiva vlastnila a proč měla cenu ve stovkách milionů korun.

Přečtěte si

Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím

Abramovičova společnost Conibair Holdings Limited, jež nákup provedla, neměla s Chelsea žádné formální spojení. Její jedinou známou obchodní činností bylo to, že sloužila jako holdingová společnost pro Abramovičovo soukromé letadlo.

Na otázku OCCRP, zda platba souvisí s podpisem nové smlouvy s Contem, se Pastorello odmítl vyjádřit. Uvedl alespoň informaci, že „Conte není naším klientem.“ V roce 2021 deníku The Telegraph řekl, že není Conteho agentem, ale přiznal, že mu v roce 2017 pomáhal s potenciálním přestupem jednoho hráče, který ale nakonec ztroskotal. Conte na žádost OCCRP o komentář nereagoval a není jasné, zda o transakci vůbec věděl.

Podobných fotbalových transakcí je přitom v uniklých dokumentech více. Společně je analyzovali novináři z Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) a deníku The Guardian.

Podle odborníků mohly transakce porušovat pravidla finančního fair play (FFP), která Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) zavedla v roce 2011 s cílem omezit výdaje klubů a chránit integritu a finanční udržitelnost evropského fotbalu. Je proto možné, že Abramovičova snaha směřovat některé platby přes své vlastní společnosti uměle snížila náklady klubu, aby odpovídaly pravidlům nastaveným UEFA.

„Pokud by klub skrýval výdaje, jako jsou mzdy nebo amortizace přestupů, tím, že by tyto částky platil prostřednictvím jiných subjektů, lze si představit, že by mohl porušit pravidla FFP,“ řekl OCCRP Samuel Cuthbert, advokát v oblasti sportovního práva z londýnské kanceláře Outer Temple Chambers, poté, co prozkoumal uniklé spisy. „Ve skutečnosti by tak obcházel regulační požadavky, jež omezují možnost utrácet, a místo toho by utrácel prostřednictvím offshorové společnosti.“

Sankce za porušení pravidel FFP mohou zahrnovat pokuty, odečty bodů, vyloučení ze soutěží, omezení platů hráčů a odebrání odměn.

Dva lidé, kteří obdrželi platby od Abramovičových offshorových firem, potvrdili OCCRP, že peníze byly určeny na aktivity spojené s Chelsea.

Cílem pravidel FFP je zajistit, aby klubové výdaje odpovídaly příjmům, a omezit tak rozsah financování týmu, které si může superbohatý mecenáš typu Abramoviče dovolit. Pravidla však ohrožovala Abramovičovy ambice v Chelsea. Když v roce 2000 ruský miliardář a oligarcha klub získal, utratil jen za hráče stovky milionů dolarů, což přineslo Chelsea dlouho vytoužený úspěch. I po zavedení pravidel FFP pokračovala Chelsea v náboru špičkových fotbalistů a pod Abramovičovým vedením tým získal pět titulů v Premier League a dvě trofeje v Lize mistrů.

Abramovič na e-mailové otázky ohledně uniklých smluv neodpověděl.

Chelsea, která loni změnila majitele, uvedla: „Tato obvinění vznikla před současným vlastnictvím klubu a netýkají se žádné osoby, která v klubu momentálně působí.“ Zároveň vedení klubu dodalo, že si „je vědomo neúplných finančních výkazů týkajících se historických transakcí během předchozího vlastnictví klubu“. Klub tyto záležitosti sám nahlásil všem příslušným fotbalovým regulačním orgánům.

UEFA udělila Chelsea za porušení pravidel FFP za Abramovičova vlastnictví v červenci letošního roku pokutu ve výši více než 240 milionů korun. Kvůli možnému porušení FFP je klub rovněž vyšetřován vedením anglické Premier League. The Football Association, řídící orgán anglického fotbalu, uvedla: „Provádíme vyšetřování.“

Střet zájmů

Jednoho říjnového večera roku 2004 nastoupili hráči Chelsea na svém londýnském stadionu Stamford Bridge k historicky prvnímu zápasu Ligy mistrů UEFA proti CSKA Moskva. Kapitán John Terry tehdy otevřel skóre zápasu, který měl být prvním ze dvou podzimních vítězství nad ruským týmem.

Spokojený Roman Abramovič, jenž dění na stadionu samozřejmě sledoval, měl další důvod k oslavě.

Přečtěte si

KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi

Měsíc před tím totiž dospělo vyšetřování UEFA k závěru, že miliardář nemá v CSKA Moskva „kontrolní podíl“. Tehdy se objevila obvinění z jeho nevhodných vazeb na ruské fotbalové mistry, neboť Abramovičova ropná společnost Sibněfť uzavřela s CSKA tříletou sponzorskou smlouvu v hodnotě 54 milionů dolarů.

Aby se zabránilo střetu zájmů a zajistila se integrita soutěže, pravidla UEFA vyžadují, aby „žádná fyzická nebo právnická osoba neměla kontrolu nebo vliv nad více než jedním klubem účastnícím se klubové soutěže UEFA“. Vzhledem k tomu, že většinovým vlastníkem společnosti Sibněfť byl Abramovič, vyvolalo její sponzorování klubu CSKA Moskva u UEFA nepříjemné otázky.

Na záběrech ze zmiňovaného zápasu Chelsea s CSKA Moskva v roce 2004 je vidět Abramoviče stojícího po boku prezidenta ruského klubu Jevgenije Ginera. Od té doby byli oba v tisku popisováni jako „blízcí přátelé“. Uniklé dokumenty však naznačují, že jsou si ještě bližší, než bylo dosud známo. Abramoviče s prezidentem CSKA Moskva spojují také tajné finanční dohody přesahující rámec smlouvy se Sibněfť.

Z uniklých dokumentů zpracovaných v rámci projektu Cyprus Confidential totiž vyplývá, že mezi lety 2010 a 2016 se tři společnosti z Britských Panenských ostrovů vlastněné Abramovičem dohodly na půjčkách v celkové výši přesahující 2,1 miliardy korun určených společnosti se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Tu přes další britskopanenskou firmu vlastnil Ginerův syn Vadim.

Podle smluv, jež má OCCRP k dispozici, měly být půjčky použity k „všeobecným firemním účelům“ a k financování „investic do komerčních nemovitostí“. V několika případech se Jevgenij Giner za půjčky osobně zaručil. Jedna z půjček byla poskytnuta offshorové firmě syna ruského fotbalového šéfa v únoru 2012, kdy Chelsea a CSKA Moskva soutěžily v Lize mistrů a mohly hrát proti sobě, pokud by CSKA Moskva postoupila do finále. Chelsea tenkrát soutěž vyhrála.

Nespravedlivá výhoda

Po 19 letech vlastnictví Abramovič loni Chelsea prodal, poněvadž na něj v důsledku ruské invaze do Ukrajiny britská vláda uvalila sankce. Jeho působení v klubu ale přineslo Chelsea nebývalé úspěchy. Tým získal 21 domácích a mezinárodních trofejí, včetně dvou vítězství ve finále nejprestižnější evropské fotbalové soutěže Ligy mistrů, naposled nad Manchesterem City v roce 2021.

Od té doby šly ale výkony týmu dolů.

V minulé sezoně skončila Chelsea v Premier League na dvanáctém místě, což je nejnižší umístění od roku 1994, a nepodařilo se jí kvalifikovat ani do jedné z hlavních soutěží UEFA – Ligy mistrů, Evropské ligy a Konferenční ligy.

Klub se potýká s problémy i mimo hřiště. Kromě pokuty, kterou Chelsea v červenci obdržela od UEFA, by mohla čelit dalším trestům, pokud probíhající vyšetřování Premier League odhalí porušení FFP za Abramovičova vedení.

„Zpětné tresty však nemohou zvrátit výsledky minulých soutěží, a pokud by se zjistilo, že Chelsea získala nespravedlivou výhodu, mohlo by to vážně poškodit pověst sportu,“ vysvětlil OCCRP advokát Samuel Cuthbert. „Jakákoli možnost získat nespravedlivou výhodu vychyluje soutěž ve prospěch určitého klubu a podkopává důvěru ve fotbal.“

„Jde o to, aby kluby hrály férově a bylo také vidět, že férově hrají. Bez obou těchto věcí důvěra ve hru klesá.“

The post Cyprus Confidential: Abramovičovy fauly v Chelsea appeared first on investigace.cz.

V dubnu 2022 publikoval tehdy už bývalý premiér Andrej Babiš na své facebookové stránce koláž s fotografií Pavly Holcové a textem nazvaným „Došlo Whatsappem“. Zpráva zněla: „Pokud by se Babiš opovážil kandidovat na prezidenta, tak už je dávno s panem Sorosem domluvené, že na něho týden před volbami zase našijeme nějakou nepravdivou špínu. Posledně to zabralo. Pan Soros byl velmi spokojený!“

Příspěvek reagoval na mezinárodní novinářskou kauzu Pandora Papers, v jejímž rámci investigace.cz zveřejnila v říjnu 2021 průkazné informace o tom, že Andrej Babiš nakupoval nemovitosti ve Francii přes řetězec offshorových firem a tyto majetky pak nikdy nepřiznal ve svém majetkovém přiznání, od politiků zákonem vyžadovaném. Babiš následně ve svém pravidelném videoblogu tvrdil, že Pavla Holcová mu prohrála říjnové volby. Samotný text, v němž byla popsána celá kauza, kdy přes firmy na Britských Panenských ostrovech, Washingtonu a Monaku investoval skoro 400 000 000 korun neznámého původu, ale Babiš nikdy nerozporoval. Dnes je za tento nákup nemovitostí vyšetřován francouzskou prokuraturou.

Už soud prvního stupně nařídil text smazat protože „kritika žalobkyně rozhodně nemohla vyvolat seriózní diskusi, byla odvetou za kauzu Pandora Papers a byla evidentně šířena s úmyslem poškodit žalobkyni“. Odvolací soud přidal i povinnost omluvy.

Přestože Andrej Babiš se svým marketingovým týmem tento příspěvek nevytvořil, ale jen sdílel, soud přihlédl k tomu, že „žalovaný je bývalým předsedou vlády, kandidátem na funkci prezidenta republiky, je předsedou významné politické strany, poslancem Parlamentu ČR, vlastníkem řady významných celostátních médií, a tedy osobou veřejně činnou s velkým vlivem na veřejné mínění a tomu odpovídá i významně větší počet sledujících. Žalovaný si mohl a měl být vědom, že jeho příspěvek povede k nenávistným reakcím vůči žalobkyni, přesto nikterak debatu nemoderoval, nemírnil, nevysvětloval, že se, jak začal tvrdit až v tomto řízení, údajně jedná jen o legraci a nadsázku.“

Soud prvního stupně se také vyjádřil k tomu, že Andrej Babiš měl pod svým příspěvkem moderovat nenávistné komentáře, které se vztahovaly k osobě Pavly Holcové: „Vzhledem ke komentářům pod příspěvkem měl mít žalovaný přinejmenším pochybnost o tom, že příspěvek je čtenáři vnímám jako pravdivý, a měl vyvinout potřebné úsilí k vysvětlení svého postupu, což však neučinil, přestože byl žalobkyní k jeho dobrovolnému odstranění vyzván.“

„Jsem přesvědčena o tom, že se jako novináři dodržující etické standardy máme postavit politikům, kteří nám až příliš často malují terče na záda a ponoukají své fanoušky k tomu, aby nás šikanovali,“ vyjádřila se k rozsudku Pavla Holcová.

„Soud potvrdil, že žalovanému nešlo o seriózní veřejnou diskusi, ale že se dopustil zlovolného utoku,“ doplnil advokát novinářky Tomáš Němeček.

Tématem zodpovědností za nenávistné debaty pod posty politiků na sociálních sítích se letos zabýval i velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Ten 5. května 2023 ve věci Sánchez proti Francii shledal, že „trestněprávní postih stěžovatele nepředstavuje porušení jeho práva na svobodu projevu dle čl. 10 EÚLP“, tedy uznal, že politici mohou být trestně zodpovědní za své posty na sociálních sítích a nenávistné reakce, které vyvolávají.

The post Andrej Babiš se musí omluvit novinářce Holcové appeared first on investigace.cz.

Podle organizace Tax Justice Network (TJN) přijdou v následujících deseti letech země celého světa o 109 bilionů korun kvůli únikům peněz do daňových rájů. Česká republika takto ztrácí 14 miliard ročně. V loňském roce se přitom členské země Organizace spojených národů (OSN) shodly, že je třeba položit základní stavební kameny mezinárodní dohody týkající se daňových úniků. Na konci tohoto roku by měly státy hlasovat, zda zahájí formální jednání.

V červenci letošního roku vydala organizace Tax Justice Network studii, z níž vyplývá, že kvůli nadnárodním společnostem přicházejí aktuálně země o 6,5 bilionů korun ročně. Co se týče movitých lidí, kteří své bohatství schovávají v offshorech, státy kvůli nim ztrácejí téměř 4 biliony korun ročně. Z České republiky mají v offshorových společnostech majetek například Andrej Babiš nebo podnikatelka Ivana Tykač.

Jak podotýká ekonom Petr Janský, výhody offshorů související s neplacením daní využívají především dvě základní skupiny: „Jsou to nadnárodní společnosti, jejichž velká část využívá daňové ráje k tomu, aby například neplatila korporátní daně v Česku nebo v dalších zemích, v nichž jsou ekonomicky aktivní. Do druhé skupiny patří velmi bohatí lidé, kteří nechtějí platit daně ze svých příjmů. Těm vychází vstříc třeba Švýcarsko.“

Únikem peněz do daňových rájů trpí především chudé země, jež v minulosti neměly žádné slovo v tom, jak budou celosvětová pravidla ohledně daní vypadat. Až 90 % ztrát (více než 9 bilionů korun) sice utrpí státy s vyššími příjmy, částka v bohatší zemi odpovídá zhruba desetině rozpočtu na veřejné zdravotnictví. Chudší země, kde se podobné ztráty pohybují okolo bilionu korun ročně, ale takto přicházejí o více než polovinu svého rozpočtu na zdravotnictví.

Přečtěte si

Můj soused offshorník

Z evropských států kvůli daňovým únikům ročně odtečou celkem téměř dva biliony korun. Třetinu této částky má na svém kontě Francie, pětinu Velká Británie i Německo. Roční deficit České republiky přesahuje 14 miliard korun, Slovensko vykazuje o necelé čtyři miliardy méně. Dohromady tak na Česko a Slovensko připadá 1,5 % daňových ztrát z celé Evropy. 

Potíže s daňovým systémem

Od roku 2013 se celosvětovými pravidly daňové politiky zabývá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta v roce 2019 navrhla řešení, jak se daňovým únikům bránit. Jeho součástí bylo zavedení minimální 15% daně, kterou měly všechny společnosti platit ze svých výnosů kdekoli na světě, tedy bez ohledu na to, v jaké zemi oficiálně sídlí. OECD si od tohoto opatření slibovala, že právnické osoby nebudou mít potřebu utíkat do zemí s nejnižšími daňovými sazbami a státy zase nebudou snižovat své sazby, aby tím přilákaly zahraniční investice. Dohoda měla vládám také umožnit, aby danily největší firmy podle toho, kde své zboží prodávají, a nikoli na základě místa oficiálního sídla společnosti.

První část dohody, tedy ta týkající se zdanění zisku společností v jurisdikcích, kde mají tržby, by měla vejít v platnost letos. Druhá část, vztahující se ke globální minimální dani, se odložila na rok 2024. Jakákoli mezinárodní minimální daň z příjmů právnických osob totiž od jednotlivých států vyžaduje, aby tuto sazbu začlenily do svého daňového systému. V roce 2022 vyvstaly komplikace v USA, kde se senátoři nedokázali dohodnout, jakým způsobem daň zavést. V Maďarsku pak 15% minimální daň vyloženě odmítli, neboť slovy maďarského ministra zahraničních věcí Pétera Szijjártóa má „Evropa dostatek problému i bez toho, aby se zaváděla celosvětová minimální daň“.

OSN na scéně

V listopadu 2022 schválila OSN návrh (v originále „resolution“, pozn. red.) padesáti čtyř států reprezentovaných Nigérií, jenž otevřel debatu o novém celosvětovém daňovém systému na tomto fóru. Šlo o záležitost, kterou dosud praktikovaly pouze bohatší státy pod záštitou OECD. Podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) by tento návrh mohl být cestou k opatřením, jež by mohla následně omezit případy, kdy se subjekty vyhýbají daňovým povinnostem. Jde například o zřízení mezinárodního daňového orgánu, jenž by následně mohl stanovit daňové standardy pro všechny země a také by se ujal koordinace při zavádění výše zmíněné celosvětové minimální daně.

Podle právníka Bruce Zagarise, specialisty na celosvětovou daňovou politiku, snahy OSN přiměly OECD, aby se více zapojila do řešení problému. Ačkoli je možné, že OSN získá v ohledech daňové politiky některé pravomoce, úplný přesun agendy k této organizaci by trval roky. „V nejbližší době bude mít OECD nadále hlavní slovo a bude přijímat většinu rozhodnutí, které se daní týkají,“ shrnul Zagaris pro ICIJ.

Přečtěte si

Globální minimální daň v procesu

Zda by byl nový systém účinný, závisí i na podpoře bohatých zemí, jež se snahám o sjednocení daňového systému prozatím bránily. Podle výkonného ředitele Tax Justice Network Alexe Cobhama stojí státy tak jako tak před důležitým rozhodnutím. „Země OSN mají na konci roku na výběr. Buď ztratí budoucnost, budeme-li pokračovat v nastoleném kurzu, nebo se pustí do demokratizace celosvětových daňových pravidel, abychom si mohli udržet veřejné peníze, které potřebujeme pro řešení budoucích výzev,“ prohlásil Cobham.

Nezávislá expertka na dluhy, mezinárodní finanční závazky a lidská práva, keňská profesorka Attiya Waris, vypracovala zprávu obsahující i doporučení, jak by měla OSN při boji s daňovými úniky postupovat. Konkrétně by měla „reformovat celosvětový daňový systém, neprodleně svolat čtvrtou mezinárodní konferenci o financování globálního rozvoje“ a „zahájit jednání o celosvětové daňové úmluvě pod vedením OSN“.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Seth Wenig

The post Biliony korun zmizí v daňových rájích. Do boje s úniky se zapojí OSN appeared first on investigace.cz.

V jaké chvíli se z podnikatele s nemovitostmi stane obchodník s chudobou? U koho končí miliony státního podniku Česká pošta? A je výstavba rodinných domů veřejným zájmem? Nejenom tyto otázky postupně zodpoví tři příběhy, kterým se věnuje druhý díl podcastu ze série Komu patří Česko.

Rozhovory s reportérkami investigace.cz Mahulenou Kopeckou, Kamilou Plzákovou a Gabrielou Jezberovou. Dostupné na všech podcastových platformách.

• Zedníkovy majetky v Mostě. Nákup bytů jako způsob, jak si vydělat? (00:00)
• Po stopách peněz České pošty do daňových rájů (10:06)
• Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích (29:34)

The post Podcast ODPOSLECH: Komu patří Česko, díl 2. – rozhovory appeared first on investigace.cz.

Korupce v Ukrajině bují i během války. V podvodu s nezdaněným vývozem obilí do Evropy za miliardy korun nehrají roli jen naštvaní čeští farmáři, figurují v něm i pacienti nemocnice v Brně.

Když středoevropští farmáři protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, netušili, že nežádají o nápravu oficiální ukrajinské exportní politiky. Obilí v minimální hodnotě přes deset miliard korun (10 712 542 500 korun) do Evropy totiž během posledních dvou let doputovalo v rámci obrovského mezinárodního podvodu. Zneužiti byli i pacienti brněnské nemocnice, a to jako nastrčení ředitelé fiktivních společností. Ukrajinská prokuratura nyní vyšetřuje stovky rumunských, maďarských i českých firem. Vyšetřovatelé mají za to, že firmy posloužily k vývozu obilí bez jakýchkoli dokumentů a také k vyhýbání se daňovým povinnostem.

Letos v dubnu se v Brně sešli představitelé agrárních komor z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka, aby podepsali memorandum, v němž vyzývají Evropskou komisi k zastavení bezcelního dovozu ukrajinského obilí minimálně do období, než jmenované země prodají své staré zásoby. „Zemědělci obilí nemají kam prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku ho nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí,“ řekl zástupce České agrární komory Jan Doležal pro ČTK.

Jako odpověď na tuto situaci Polsko, Slovensko a Rumunsko dočasně dovoz ukrajinského obilí zakázaly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tato omezení kritizoval jako reálné ohrožení národní ekonomiky. Jak ale ukazuje nová kauza, na které spolupracovali rumunští novináři z RISE project, ukrajinští novináři z OCCRP a investigace.cz, středoevropské farmáře i ukrajinskou ekonomiku ohrožuje při vývozu obilí zejména ukrajinská korupce.

Obchodní údaje, které reportéři získali, totiž dokládají, že v prvních sedmi měsících ruské invaze do Ukrajiny byla velká část tamního obilí prodána pochybnými ukrajinskými společnostmi, jež ukrajinští vyšetřovatelé obviňují z daňových úniků a dalších trestných činů. Podle jejich názoru podvodná schémata – jimž celní služba nedokázala zabránit – jen v loňském roce připravila Ukrajinu o více než tři miliardy korun. „Ze současného vývozu obilí toho Ukrajina moc nemá,“ okomentoval situaci ukrajinský zákonodárce Maryan Zablotskyj, který se nelegálním vývozem obilí dlouhodobě zabývá.

Přes tři sta firem, které měly být v těchto schématech zapojeny, od září 2022 vyšetřuje ukrajinský Úřad pro ekonomickou bezpečnost ve spolupráci s tajnými službami. Během vyšetřování orgány zabavily desítky tisíc tun obilí, některé firmy se ale odvolaly a případy se nyní zabývá soud. Obviněni byli mimo jiné vysoce postavení úředníci, a to včetně celníků z přístavu Oděsa.

Z exportních a importních dat pokrývajících první půlrok války v Ukrajině vyplývá, že podvodným způsobem se do Evropy dostalo přes 1,7 milionů tun obilí v hodnotě přes deset miliard korun. Dovážet je měly firmy zapsané v Česku, Maďarsku nebo Rumunsku. Při bližším pohledu je ale jasné, že tyto firmy jsou přinejmenším problematické. Jedná se totiž o mix offshorových společností s neznámým majitelem, v němž jsou zastoupeny již zlikvidované firmy, které nikdy nedodaly zákonem vyžadované dokumenty, další část firem uváděných v dokumentech ani neexistuje a zbylou část pak tvoří skořápkové firmy či podniky napojené na politiky nebo odsouzené zločince. Do podvodů jsou ale zapojené i respektované společnosti obchodující se zemědělskými produkty.

Jako majitel jedné z českých společností je uveden člověk, který nám vysvětlil, že byl hospitalizovaný v léčebně, kde mu někdo nabídl deset tisíc korun za to, aby se do firmy nechal zapsat. Někdejší pacient navíc poukázal na skutečnost, že v léčebně nebyl zdaleka sám, kdo podobnou nabídku dostal.

Pacient nastrčeným ředitelem

Nejplodnějším ukrajinským vývozcem obilí byla firma Talstaktiv, jež podle prokuratury „legalizovala příjmy získané trestnou činností, neodváděla daň z přidané hodnoty z obilí a nepřiznávala příjmy v cizí měně“. Společnost byla založena v únoru 2021, tedy rok před ruskou invazí do Ukrajiny.

Talstaktiv v letech 2021 a 2022 podle celních údajů prodala obilí za více než 150 milionů dolarů dvěma maďarským společnostem, The Mark Global a Borko Trade, jejichž likvidaci nařídil maďarský soud, neboť za svou existenci nikdy nedodaly finanční dokumenty. Maďarské úřady navíc nebyly schopné zjistit, kdo za těmito společnostmi reálně stojí. Firma The Mark Global nicméně pokračovala v obchodování s obilím i po své likvidaci.

Jako ředitelé nebo majitelé obou společností jsou uvedeni i někteří Češi. Jedním z nich je sedmadvacetiletý Ondřej S. Řekl nám, že nabídku k ředitelování firmy dostal, když byl před pár lety hospitalizován v jedné z brněnských nemocnic (identitu Ondřeje S. i konkrétní nemocnici redakce zná).

Z jeho vyprávění vyplývá, že jeho i několik dalších pacientů oslovil muž vystupující pod jménem Albert a navrhl jim, aby se stali společníky ve firmách.

„Nabídl nám za to nějakých deset tisíc měsíčně. Ty peníze jsem dostal během let tak maximálně sedmkrát,“ vysvětluje Ondřej S. „Brzo mi došlo, že to byla chyba, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Tak jsem je požádal, aby moje jméno vymazali,“ dodává.

Oním Albertem byl pravděpodobně Albert Janiševskij, jehož e-mailová adresa se uvádí v zakládacích dokumentech firmy The Mark Global. Janiševskij vysvětlil, že v Česku kdysi řídil právní kancelář, která za poplatek zřizovala firmy na klíč. Podle něj byla firma The Mark Global právě jednou z nich, jinak s ní, jak zdůraznil, údajně neměl nic společného. Zároveň popřel, že by kdy oslovoval pacienty léčebny s nabídkou, že budou zapsáni jako jednatelé nebo majitelé společností. Na to, že za pár lidmi šel, aby podepsali dokumenty, si ale vzpomněl. Prý ale až poté, co mu jeho klienti řekli, že „… tohle bude jednatel“.

Dalším z oslovených je Matej B. (jeho identitu redakce zná), třicetiletý Slovák. I on se podle Ondřeje S. léčil v téže nemocnici a rovněž ho měl oslovit Janiševskij. Matej B. nicméně popřel, že by byl generálním ředitelem společnosti The Mark Global se stomilionovým obratem. Na naše další dotazy pak přestal odpovídat.

Nemocnice se k této kauze nevyjádřila s odvoláním na povinnou mlčenlivost.

Sám Matej B. je předmětem ukrajinského vyšetřování. Byl totiž uvedený jako jednatel či společník v IT firmě, kterou původně vlastnil Ukrajinec Viktor Holovčyk.

Právě na Holovčykovy společnosti se zaměřili ukrajinští vyšetřovatelé s podezřením, že se podílely na praní peněz, a to ve spolupráci s vysoce postavenými úředníky z Národní banky Ukrajiny.

V jednom z případů, jenž se měl týkat právě zaměstnanců Národní banky, prokurátoři uvedli, že Holovčyk používal k praní peněz nezákonného původu fiktivní společnost. Právník této společnosti na její obhajobu uvedl, že dotyčné peníze představovaly zálohy z prodeje obilí. Kauza se nadále vyšetřuje. Novinářům se nepodařilo Holovčyka zastihnout, aby se k případu vyjádřil.

Bílý kůň prodávající oves

Ukrajinské vyšetřování začalo poté, co si vyšetřovatelé všimli, že velké množství podezřelých společností neplatí žádné daně, a přitom obchodují s obilím v hodnotě miliard korun.

Ukrajinská prokuratura tak vyšetřuje stovky společností, které vlastní nebo spravují „neznámé osoby“. Z velké části jde o skořápkové firmy nevykazující reálnou obchodní činnost.

Osoby stojící za tímto schématem „převáděly výrobky z jedné ‚fiktivní společnosti‘ do druhé (…), aby ‚smazaly stopy‘ a vyhnuly se povinným platbám do rozpočtu,“ uvedla v lednu ukrajinská Bezpečnostní služba. Tamní Úřad pro ekonomickou bezpečnost pak odmítl poskytnout další informace s tím, že vyšetřování stále probíhá.

Další podrobnosti o černém obchodu s obilím jsou však k dispozici ve zprávě, kterou v dubnu zveřejnila ukrajinská parlamentní komise. Podle této zprávy ukrajinská celní služba řádně neprověřila více než 600 společností vyvážejících obilí, na jejichž podezřelé chování upozorňoval daňový úřad. Ten tyto společnosti identifikoval jako neplatiče daní s podezřením z praní špinavých peněz.

„Právě tyto faktory způsobily, že ukrajinské obilí bylo na evropském trhu tak levné, a tudíž tak kontroverzní,“ řekl novinářům šéf komise a poslanec Jaroslav Železňak a dodal, že tyto zločiny také vedou k obrovským dírám v ukrajinském rozpočtu.

„Jsou z toho nulové, nulové, nulové daně,“ řekl Železňak a jmenoval různé policejní skupiny, jež jsou podle něj přítomné na ukrajinských celních stanovištích. „K čemu tam tyhle šmejdské orgány činné v trestním řízení jsou, když to nevidí?“ dodal.

The post Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti appeared first on investigace.cz.