Polský antimonopolní úřad zablokoval prodej skupiny rozhlasových stanic Eurozet, které mimo jiné provozují jedno z nejposlouchanějších polských rádií. Chtěla ji koupit polská mediální společnost Agora, a to od české firmy SFS Ventures. Žádost o schválení transakce si Agora podala již v roce 2019, kdy byla transakce také kritizována polskou vládnoucí stranou Právo a Spravedlnost (PiS) kvůli tomu, že by na mediálním trhu vznikl monopol. Mediální společnost Agora mimo jiné vlastní opoziční deník Gazeta Wyborcza.
Skupina rozhlasových stanic Eurozet patřila ještě na začátku roku 2019 české společnosti Czech Media Invest (CMI), jejímž spolumajitelem a ředitelem je Daniel Křetínský. V Česku firma vlastní například deník Blesk nebo rádia Evropa 2 a Frekvence 1. V únoru 2019 pak skupinu Eurozet získala z 60 % česká firma SFS Ventures – projekt podporující nezávislou žurnalistiku – a ze 40 % polská mediální skupina Agora.
Agora zároveň dostala možnost v budoucnu koupit zbylý podíl a stát se tak jediným vlastníkem. Což také v září téhož roku učinila s tím, že transakci musí nejprve schválit polský antimonopolní úřad. Ten ji nyní zamítl a své stanovisko odůvodnil obavami, že by se polská rádia, jež nepatří pod tuto skupinu, ocitla ve velmi nevýhodné pozici.
„Výsledkem této koncentrace by vznikla silná skupina provozovatelů rádií, která by omezovala konkurenci na trhu radiové inzerce a rádiového vysílání,“ uvedl polský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UOKiK). Skupina Eurozet provozuje druhé nejposlouchanější Rádio Zet a několik webových stránek. Skupina Agora kromě opozičního deníku Gazeta Wyborcza vlastní i další rádiové stanice. Po spojení by obě mediální skupiny ovládly 70 % rádiového trhu v Polsku, vysvětluje své obavy antimonopolní úřad. Pro srovnání, v Česku jasný monopol nikdo nemá, nejvíce poslouchanými stanicemi jsou Impuls, Radiožurnál a Frekvence 1, každá vlastněná někým jiným.
Mediální skupina Agora rozhodnutí ostře kritizovala. Mimo jiné uvedla, že se tím antimonopolní úřad „jen ztrapňuje“ a je v rozporu se zákonnými normami a administrativním procesem. UOKiK podle Agory nevzal v potaz ekonomické analýzy, které skupina prezentovala. Uvádí také, že by spojení dvou mediálních skupin získalo sotva 65 % trhu, a ne 70 %, jak uvádí antimonopolní úřad. Mediální skupina oznámila, že se proti rozhodnutí antimonopolního úřadu odvolá a „využije všechny dostupné právní prostředky“ k tomu, aby rozhodnutí zvrátila.
Opozice se obává, že UOKiK transakci zastavil proto, aby skupinu Eurozet dostala pod kontrolu vláda, respektive nejsilnější strana Právo a Spravedlnost, která podporuje i prezidenta země. Na koupi Eurozetu od Křetínského CMI si totiž už na konci roku 2018 dělala zálusk jiná polská mediální skupina – Fratria Group, která vydává provládní, konzervativní týdeník Sieci.
„Nacházíme se v dost paradoxní situaci. Na jednu stranu polská vláda protlačuje myšlenku návratu k polským médiím vlastněným Poláky, na druhou stranu nechce antimonopolní úřad – což je vládní instituce – povolit polské firmě Agora koupi Eurozetu od zahraničního majitele. Proto se někteří experti domnívají, že to rozhodnutí je politicky motivované,“ vysvětlila pro investigaci.cz novinářka Ania Gielewska, viceprezidentka Fundacja Reporterów, organizace podporující polské investigativní novináře.