Proč by mělo být omezeno setkání už třeba 15 lidí? Tuto otázku si možná řada z nás kladla při loňském podzimním vrcholu pandemické vlny, kdy stát přistoupil k razantnímu omezení kontaktů v rámci systému PES. Odpověď dávala kalkulačka Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). Výsledky její letošní verze jsou o poznání optimističtější než loni. Nejdříve se ale na chvíli zastavme u situace v loňském roce.
Kalkulačkou spočítané výsledky přitom mohou mnohé překvapit. Ukažme příklad: Chystáte se udělat party ve velkém městě se 100 000 obyvateli. Je podzim 2020 a další vlna pandemie je v plném proudu. Po městě tak běhá 3 500 lidí, kteří nevědí, že jsou infekční. Jak velká je podle vás pravděpodobnost, že se na party objeví alespoň jeden z nich, tedy jeden nakažený?
Pokud jste tipovali, že je to kolem 50 %, tipovali jste správně. Většina lidí ovšem intuitivně řekne číslo mnohem nižší, neboť bude vycházet z úvahy, že na 100 lidí by připadalo 3,5 nakažených, takže na 15 jich bude připadat 0,5, což se může zdát zcela zanedbatelné.
Bohužel, intuice je v mnoha ohledech špatný rádce, což platí obzvlášť pro odhadování pravděpodobností. Pro ilustraci tohoto jevu vznikla v Centru pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) jednoduchá kalkulačka, která dokáže spočítat, jak velké je riziko, že se na akci vyskytne někdo nakažený. Ostatně stále si ji můžete vyzkoušet zde. O tom, jak a proč to funguje, se můžete dočíst přímo na stránkách BISOPu.
Samozřejmě, že tento model je zjednodušený, dobře ale ukazuje, jak vysoká byla rizika, když ještě nebyl nikdo očkovaný a zároveň ani nebyla významná část populace „promořena“.
Letošní situace je naštěstí v ledasčem lepší: máme už určitou míru promoření a také proočkovanosti. Obojí nám pomáhá. Loňská otázka nicméně zůstala. Jak bezpečné jsou nyní akce s vícero lidmi?
Dnešní odpověď je o něco složitější. Záleží totiž na tom, jaké bude zastoupení lidí očkovaných, neočkovaných a těch, kdo covid prodělali. A také na tom, jaká je míra vaší ochrany před infekcí. Výsledkem je nová kalkulačka BISOPu na základě modelu, který tyto prvky zohledňuje. Vyzkoušet si ji můžete zde.
Oproti loňské verzi kalkulačka nepočítá pravděpodobnost přítomnosti infikovaného člověka na akci, ale pravděpodobnost, s jakou se na akci nakazíte při rizikovém kontaktu se všemi účastníky. Její výsledky nejde přímo porovnat s předchozí verzí, zato ale dává přesnější obraz o současné situaci. Bere totiž v potaz celou řadu parametrů včetně míry promořenosti i zmenšující se kvality ochrany před nakažením u očkovaných. Kalkulačku doplňuje i odborný článek a parametry je možné libovolně měnit.
Například si představme menší rodinnou oslavu na chalupě oslavence, kde se sejde 20 příbuzných bez roušek, 14 z nich je očkováno, 5 nikoli a chorobu ani neprodělali, 1 ji naopak prodělal. Pokud budu jedním z neočkovaných, při současném stavu pandemie riskuji, že se nakazím, přibližně na 6,6 %, což rozhodně není málo, ale je to asi 8x méně, než by tomu bylo bez vysokého počtu očkovaných a chorobu prodělavších. U očkovaného je riziko nakažení výrazně nižší, i když se o něco zvětšuje s časem, který uplynul od druhé dávky. Avšak i na konci šestého měsíce od očkování má očkovaný ještě přibližně poloviční rizikovou vyhlídku než neočkovaný, přesněji řečeno 3,9 %, že se nakazi. Na vrcholu účinku vakcíny neboli krátce po vpichu druhé dávky (či 3. dávky) je to jen 0,6 %.
Je třeba zdůraznit, že se jedná o počty rizikových kontaktů, tedy takových, jež usnadňují přenos viru, jako například bezprostředně blízká komunikace, nevyužití roušek či respirátorů a podobně. Tato ochranná opatření totiž přinášejí další snížení rizika nákazy.
Následující grafy znázorňují riziko vašeho nakažení na akci při zvyšujících se počtech účastníků neočkovaných, bez roušek či další ochrany.
Na 50% riziko nakažení se jako zcela neočkovaný na velké akci s neočkovanými dostanete až při 90 lidech, při loňské podzimní vlně to bylo už při akci v počtu 10 lidí. Za tuhle změnu může současný stav promoření a proočkovanosti populace.
Velikost rizika se ovšem radikálně mění, když je člověk očkován. Pokud je na vrcholu ochrany, tedy 14 dnů po druhé dávce a vakcína učinkuje na 90 %, pak jsou čísla zásadně jiná. I poté, když její účinnost klesne k polovině, zůstáváte lépe chráněni než bez ní. Rozdíl je již ovšem vidět, proto se tak silně doporučuje právě dávka třetí, která vrací očkovaného zpět na původní účinnost vakcíny.
Vidíme tedy, že situace je podstatně lepší než loni, což nás ale zároveň vede k určité bezstarostnosti, která má ostatně svůj zásadní podíl na rozjezdu aktuální páté vlny. Neměli bychom podceňovat ta nejjednodušší opatření, jako jsou respirátory či pravidelné testování, a to i u očkovaných druhou dávkou.
Na závěr dodejme, že tato jednoduchá kalkulačka rizika se vztahuje k věkově průměrnému jedinci, čím je však člověk starší, tím více mu ochrana vakcínou v čase klesá. Naštěstí třetí posilující dávka vakcíny zvýší osobní ochranu opět nad 90 % a podle všeho vydrží ještě déle. Schválně si zkuste na kalkulačce spočítat, jaký rozdíl v riziku nákazy to udělá.
Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik , Autor matematického modelu: Martin Šmíd
Autorka grafiky: Lenka Matoušková