S pokračující ruskou agresí na Ukrajině uvalují evropské státy na Rusko a okruh podnikatelů propojených s Putinem další a další sankce. Evropská unie už zakázala dovoz většiny ruské ropy. Ten však podle nových informací nadále pokračuje.
Za dovozem ropy stojí lodní přepravní společnost Sovcomflot, na kterou EU a USA uvalily sankce už v únoru. Právě ropné tankery této ruské společnosti dodávají ropu do evropských přístavů. Naši kolegové z OCCRP identifikovali více než 18 tankerů Sovcomflotu, a to díky tomu, že jsou uvedeny v seznamu plavidel a ve finančních záznamech ruské přepravní společnosti za rok 2020. Každý z nich převáží palivo v průměrné hodnotě 240 milionů dolarů, což je v přepočtu více než 5,5 miliardy korun.
Vypnuté lodní lokalizátory
V minulosti se díky přístrojům na trasování letadel podařilo odhalit ruské lety, které kvůli sankcím nesmějí létat nad Evropou. V případě odhalování cest ropných tankerů naopak sehrály důležitou roli webové stránky pro sledování námořní dopravy, na nichž lze pohyb plavidel sledovat v reálném čase. Poté, co sankce vešly v platnost, ale lokalizační transpondéry (tedy telekomunikační zařízení, díky nimž se lodě dají sledovat) byly na některých tankerech vypnuty.
Mezi těmi, jež šlo i nadále sledovat, byl tanker, který počátkem května mířil do USA. Jeho kurz se ale rychle změnil, vydal se do Jižní Ameriky a loď byla následně přejmenována. OCCRP podobně sledovalo nejméně pět dalších tankerů, které mířily do Itálie, Dánska a Nizozemska nebo z těchto zemí odplouvaly či se nacházely přímo v evropských docích.
Pod liberijskou vlajkou
Aby se provozovatelé evropských přístavů i společnost Sovcomflot vyhnuli platným sankcím, používají jednoduchý trik: ruské tankery se plaví pod liberijskou vlajkou. Společnost se obecně postarala o co nejlepší maskování jakékoli vazby na Rusko. Své operace provádí prostřednictvím dceřiných společností na Kypru a ve Spojených arabských emirátech. Tam kotví i její plavidla, ačkoli je stále vlastní ruský stát.
Podle Ricarda Soarese, odborníka na mezinárodní politiku a financování, je téměř nemožné vystopovat vlastnictví takovýchto lodí až do Ruska. Samotná Libérie je známým námořním daňovým rájem a plavit se pod její vlajkou je jednoduché i výhodné.
To, že se tankery schovávají pod vlajkou jiné země a Sovcomflot působí v různých lodních základnách, ukazuje snahu Ruska zmírnit dopady západních sankcí nebo je v ideálním případě úplně obejít. Zakladatel organizace Tax Justice Network John Christensen nazval toto rozvrstvení do tří jurisdikcí (Arabských emirátů, Kypru a Libérie) hrou na schovávanou.
Odstřižení peněz pro Putina
Sovcomflot na žádost OCCRP o komentář nereagoval, nevyjádřila se ani tisková kancelář EU na otázky, jak je možné, že má společnost stále přístup do přístavů EU. Sankce jsou přitom jedním z opatření, jejichž cílem je uzavřít Kremlu přívod jakýchkoli zahraničních financí. Prodej zemního plynu a ropy je pro Rusko důležitým zdrojem příjmů. Rubl vůči měnám jako dolar nebo euro dlouhodobě klesá, a tak Rusko usiluje o vytvoření rezervy takzvané tvrdé měny – tedy měny jednoduše směnitelné, u které se předpokládá, že její hodnota zůstane poměrně stabilní.
Sankce také nutí námořní pojišťovny, aby samy vyhodnotily, zda dodržují omezení USA a EU, které se týká obchodování se Sovcomflotem. Dánské nezávislé médium Shipping Watch, jež se věnuje obchodnímu zpravodajství, informovalo o tom, že norský pojišťovací gigant Skuld ukončil se Sovcomflotem, tedy svým hlavním klientem, spolupráci a že ředitele ruské společnosti odvolal ze své správní rady.
Shipping Watch také odhalilo rozpory mezi přístupy západních zemí k tomu, jakým způsobem nejúčinněji omezovat příjmy Ruska z ropy a plynu. Největší evropské státy, které usilovaly o úplný zákaz dodávek ruského zemního plynu a ropy, narazily například u Maďarska na odpor a palivo z ruských tankerů nadále odebírají země jako Chorvatsko nebo Nizozemsko.
Sankce by měly také bránit energetickým společnostem platit Rusku v eurech. To pro změnu Německo a Itálie obcházejí tak, že umožňují svým společnostem otevření účtů v rublech, aby přes ně mohly platit za plyn od ruských státních dodavatelů. I z těchto důvodů dovoz ruské ropy do Evropy nadále vesele pokračuje.
Autorka článku: Kamila Plzáková
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Vita Jureviciene