Když davy Slováků v roce 2018 vyšly po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové do ulic a požadovaly odstoupení policejního prezidenta Tibora Gašpara, pravděpodobně netušily, co jeho rezignace spustí. K dnešnímu datu je ve vazbě téměř celé tehdejší policejní vedení včetně dvou policejních prezidentů. Jsou podezřelí ze založení a podporování organizované zločinecké skupiny, braní úplatků i praní peněz. Stáváme se tak svědky odkrývání faktů o tom, že slovenská policie si založila vlastní vysoce výkonnou mafiánskou skupinu, která byla z podstaty věci nedotknutelná. Zatknout je přišli jejich podřízení. „Z akce Očistec jsem byl smutný a cítil spíš hanbu než zadostiučinění,“ řekl k tomu v rozhovoru pro Aktuality.sk Štefan Hamran, šéf komanda, které bývalé policisty zatýkalo.
Vazba pro prezidenty
Je tomu měsíc, co na Slovensku zadrželi nejdéle sloužícího policejního prezidenta Tibora Gašpara za založení a podporu zločinecké skupiny, přijímání úplatků, zneužívání pravomoci veřejného činitele a podplácení. Spolu s ním skončilo ve vazbě dalších 15 vysoce postavených policistů.
Tibor Gašpar byl ve funkci policejního prezidenta od roku 2012 až do své neochotné rezignace v roce 2018. Poté, co odstoupil, proběhlo výběrové řízení, které mělo minimálně působit tak, že je férové. Novým policejním prezidentem byl zvolen Milan Lučanský, favorit tehdejší ministryně vnitra Denisy Sakové z vládní strany SMER. Začátkem letošního prosince byl však zatčený i Lučanský.
- Gašparova kariéra
Kromě Milana Lučanského policie během akce Jidáš zadržela dalších šest funkcionářů bezpečnostních složek. Měli brát úplatky, vydírat podnikatele a podobně jako lidé z okolí Gašpara založit vlastní zločineckou skupinu.
Někteří tito dnes už bývalí policisté se rozhodli spolupracovat s vyšetřovateli. Mimo jiné vypověděli, jak fungovalo braní úplatků, které jen u Lučanského narostly až do výše přes půl milionu eur (okolo 13 milionů korun). Lučanský si za své služby údajně řekl o paušál. „Všichni v jeho okolí dělají kšefty a od něj pak chtějí, aby každého tahal ze sra*ek, přičemž on z toho nic nemá,“ vypověděl jeden ze zadržených Norbert Pakši, zástupce šéfa Úřadu zvláštních policejních činností, jenž se rozhodl spolupracovat. Byl to právě on, přes koho měly být úplatky Lučanskému vypláceny, a to přímo v kanceláři policejního prezidenta.
Podle usnesení o zahájení trestního stíhání, které má redakce investigace.cz k dispozici, Pakši tuto poznámku tlumočil i podnikateli Františku Böhmovi, který se zeptal, jestli to znamená, že Lučanský chce, aby mu byl placený nějaký paušál. Na to Pakši přikývl. Paušál měl Böhm vyplácet vždy k 15. v měsíci, a to od srpna 2018 až do konce minulého roku. Celková suma jednoho „měsíčního paušálu“ činila 45 tisíc eur (1 200 000 korun). Pakši pak tuto částku rozdělil podle výsledků následovně: 30 tisíc eur (téměř 800 tisíc korun) měsíčně pro Lučanského, 14 tisíc eur (370 tisíc korun) si ponechal Pakši a tisíc eur (25 tisíc korun) příslušelo jeho nadřízenému, šéfovi na Úřadu zvláštních policejních činností, Josefu Rehákovi.
- Obvinění v kauze Jidáš
- Milan Lučanský – bývalý policejní prezident – obviněn ze zvlášť závažného zločinu přijímání úplatku.
- Boris Beňa – náměstek šéfa SIS – obviněn z přečinu ohrožení důvěrné skutečnosti a vyzrazené skutečnosti a z vydírání.
- Peter Gašparovič – bývalý šéf kontrarozvědky SIS – obviněn z vydírání.
- Jozef Rehák – bývalý ředitel Úřadu zvláštních policejních činností MV – obviněn ze zločinu založení, zosnování a podpory zločinecké skupiny a z přijímání úplatků.
- Marián Kučerka – vyšetřovatel – obviněn z přijímání úplatků.
- Daniel Čech – bývalý viceprezident Finanční správy – obviněn z přijímání úplatků.
- Ladislav Vičan – bývalý policista – obviněn z vydírání.
- Norbert Bödör – oligarcha – obviněn z uplácení.
Pakšiho zadržela policie spolu s podnikatelem Františkem Böhmem v rámci policejní razie nazvané Boží mlýny. Böhm je bývalým pracovníkem bezpečnostních složek (SIS), i on se rozhodl s vyšetřovateli spolupracovat.
V Kočnerově Threemě se František Böhm objevuje pod jménem Fero SIS. S Marianem Kočnerem si vyměnil stovky zpráv o kauzách, jako je falšování směnek TV Markíza, vytunelování Technolopolu či zneužívání mladistvých v resocializačním zařízení Čistý den. Kočner přes Böhma rovněž příležitostně zadával úkoly určené pro dalšího zadrženého, tehdy vysoce postaveného policistu Ľudovíta Makóa.
Dohoda mezi podnikatelem Böhmem a policistou Lučanským byla taková, že za úplatky si Böhm zajistí nejen policejní krytí pro své kšeftování s pohonnými hmotami, ale i přístup k informacím z prostředí policie, například jestli je odposloucháván.
Někdy v roce 2018 Pakši upozornil Františka Böhma na to, že je odposloucháván Slovenskou informační službou (SIS). Böhm okamžitě kontaktoval Makóa, který hned ten večer domluvil osobní setkání s tehdejším 1. náměstkem SIS. Všichni se sešli v restauraci a Makó představil Böhma jako parťáka, se kterým kšeftuje s pohonnými hmotami. Na to měl ředitel kontrarozvědky SIS potvrdit, že Böhm je skutečně ze strany SIS odposloucháván. Hned ale omluvně dodal, že k odposlouchávání zřejmě došlo nedopatřením a bude do 24, nejvýše však 48 hodin ukončeno. František Böhm ve své výpovědi potvrdil, že se tak opravdu stalo a odposlouchávání bylo zastaveno.
Od Lučanského navíc očekával, že zastaví jakékoli vyšetřování jeho nebo lidí okolo něj. Vyšetřovatelé zjistili, že na „paušálu“ získal Lučanský minimálně 510 tisíc eur (víc než 13 milionů korun) a Pakšiho šéf Rehák 17 tisíc eur (téměř půl milionu korun).
Prezidentské apartmá na Floridě
Když se v roce 2018 Milan Lučanský stal novým policejním prezidentem, rozhodl se zveřejnit majetkové přiznání. Mělo to být vstřícné gesto vůči veřejnosti – slovenská policie se po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové snažila působit důvěryhodněji i transparentněji.
Zveřejněné majetkové přiznání ale mělo silné nedostatky. Kromě toho, že informace byly pouze dílčí, vyvolaly majetky dlouholetého zaměstnance policie spíš mnoho dalších otázek.
Lučanský přiznal, že od státu koupil dvoupokojový byt v Bratislavě za 85 tisíc eur (2 200 000 korun). Tato cena byla zarážející, protože tržní ceny bytů byly v daném období a oblasti zhruba o 30 procent vyšší. Kromě bytu Lučanský přiznal i vilu u města Martin za několik milionů korun nebo apartmán ve městě Sarasota na Floridě. Sarasota je zajímavá tím, že zde mají nemovitosti slovenští prominenti z politického prostředí. Lučanskému navíc tento apartmán zprostředkoval Michal Chynoradský, muž s kriminální minulostí, který tvrdil, že Lučanský za apartmán zaplatil nelegálně získanými penězi. Policejní prezident tvrzení označil za pokus o diskreditaci a prohlásil, že nákup nemovitosti v USA financoval z prodeje starší nemovitosti na Slovensku a ze svých úspor. Následně americkou nemovitost, kterou si pořídil za 90 tisíc eur (2 350 000 korun), prodal svému synovi za 75 tisíc eur (1 950 000 korun).
Právě kvůli Lučanského americké nemovitosti požádal prokurátor Peter Kysel v letošním prosinci o uvalení vazby na bývalého nejvyššího policistu. „Milan Lučanský disponuje nemovitostí na Floridě ve Spojených státech amerických. Je tedy možné vzhledem k hrozbě vysokého trestu (…) důvodně předpokládat, že v případě uznání viny za skutky, pro které je stíhán, uprchne nebo se bude skrývat. Uvedený postup v trestním řízení totiž poradil Františkovi Böhmovi,“ zdůvodnil svou žádost Kysel.
Prokurátor narážel na výpověď podnikatele Františka Böhma, podle které mu Lučanský volal hned poté, co policie zadržela a obvinila bývalého šéfa Kriminálního úřadu finanční správy (KÚFS) Ľudovíta Makóa. Do telefonu měl Böhmovi říct, aby se na Slovensko nevracel. Böhm vypověděl, že v rozhovoru mělo dokonce padnout i doporučení, že „pokud se chce vrátit, tak ať přijde teď, protože službu na Specializovaném trestním soudu má Roman Púchovský, který je jeho kamarád, a zkusí u něj zařídit, aby nešel do vazby“.
Z opatrných vyjádření současných policejních funkcionářů lze usuzovat, že vlna zatýkání na Slovensku ještě neskončila. Současně se tato mohutná čistka v policejním sboru odehrává v okamžiku, kdy Slovensko nemá řádně jmenovaného policejního prezidenta. Šéf speciální prokuratury, který by měl podobné policejní akce dozorovat, je navíc sám ve vazbě. Generální prokurátor byl sice zvolen minulý týden, prezidentka ho ale jmenovala teprve ve čtvrtek 10. prosince. I kvůli této patové situaci vláda navrhla nový zákon o policejním sboru.
Prezidenta policejního sboru bude i nadále jmenovat ministr vnitra, ale až po veřejném vyslechnutí na základě výběrového řízení a jen s doporučením výboru Národní rady SR pro obranu a bezpečnost. Prezident sboru pak může být jmenován pouze na dvě funkční období (maximální výkon funkce je osm let). Ministr vnitra bude mít možnost odvolat policejního prezidenta z funkce v opodstatněných případech, přičemž jeho důvody k tomuto kroku musí nejdříve schválit alespoň tři pětiny členů výboru Národní rady pro obranu a bezpečnost.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.