Prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik, který byl 26. února 2025 nepravomocně odsouzen, nedávno navštívil maďarského premiéra Viktora Orbána. Oficiálně spolu jednali o plánu politické a hospodářské spolupráce. Jejich setkání však mělo mnohem osobnější náplň – Dodik si přijel domluvit únikový plán. V případě, že by soud při projednávání jeho separatistických kroků nařídil jeho okamžité zatčení, měl být Dodik za pomoci maďarské speciální protiteroristické policejní jednotky odvezen do Maďarska, což zjistili novináři z VSquare. K tomu nakonec nedošlo. Dodik byl sice odsouzen k trestu odnětí svobody, zatčen ale nebyl a může se odvolat. Přítomnost maďarských speciálních sil a celý plán ovšem neunikly pozornosti vlád a institucí, které region pečlivě monitorují.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Milorad Dodik je od roku 2010 prezidentem Republiky srbské, nacházející se v části Bosny a Hercegoviny. V letech 1992–1995 se v Bosně odehrávala krvavá válka a od podepsání Daytonské dohody, jež válku na území Bosny a Hercegoviny v roce 1995 ukončila, je Bosna rozdělena na dva autonomní celky – kromě Republiky srbské jde o chorvatsko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Obě části spojuje slabá centrální vláda.
Dodik trvale usiluje o odtržení Republiky srbské od zbytku státu a pracuje na rozvolňování vazeb mezi touto entitou a celostátními institucemi, za což na něj USA a Velká Británie uvalily sankce a obvinili ho také z korupce a proruského politického směřování. Země sankcionovaly rovněž jeho rodinu a nejbližší okolí včetně tamního ministra vnitra.
Krom toho Bosna a Hercegovina od roku 2023 Dodika soudí za to, že podepsal kontroverzní zákon, jenž umožňuje Republice srbské obejít rozhodnutí nejvyššího představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Christiana Schmidta. Ten zrušil dva zákony schválené parlamentem Republiky srbské, které stanovily, že se tato entita nebude řídit verdikty celostátního ústavního soudu ani samotného vysokého představitele OSN. Následně bosenská prokuratura Dodika obžalovala. Na konci letošního února ho prvoinstanční soud uznal vinným a uložil mu nepodmíněný trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz působení v politice. Dodik má právo na odvolání a do vězení tedy nastoupit nemusí. Podle agentury AP obviněný ani jeho právníci nebyli při vynášení rozsudku přítomni.
Dodik ještě před zasedáním soudu prohlásil, že případné odsouzení nebude respektovat, a pohrozil „radikálními opatřeními“ včetně možného odtržení Republiky srbské.
Aktualizace k 12.3.2025:
Prokuratura Bosny a Hercegoviny údajně vydala zatykač na prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, premiéra RS Radovana Viškoviće a předsedu Národního shromáždění RS Nenada Stevandiće, a to za „útok na ústavní pořádek“. Stalo se tak v reakci na jejich opakované neuposlechnutí předvolání k výslechu.
Utajované policejní cvičení
Plán, který měl Dodik domluvený v případě odsouzení, spočíval v tom, že maďarské orgány mu pomůžou s útěkem do Maďarska, kde by získal politický azyl. Právě to si Dodik domluvil 17. února 2025 při společném setkání s Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem v Budapešti. Kdo tento scénář navrhl, není jasné.
Maďarsko v souladu s plánem vyslalo začátkem minulého týdne policisty z Maďarského protiteroristického centra (TEK) do Republiky srbské pod záminkou „operačního cvičení“, na nějž osobně dohlížel samotný šéf TEK János Hajdu – bývalý hlavní bodyguard Viktora Orbána. Podle pohraniční policie a ministerstva bezpečnosti Bosny a Hercegoviny do země vstoupili jako civilisté, cestovali v neoznačených vozidlech a beze zbraní.
Zdroj obeznámený s podrobnostmi mise prozradil webu VSquare, že do Republiky srbské byly vyslány čtyři operační a jedna průzkumná jednotka – celkem 70 plně vyzbrojených mužů, několik vozidel a velký nákladní automobil se sledovací technikou sloužící jako velitelské centrum operace. V rámci přípravy a zabezpečení eventuálního Dodikova útěku byl podle zdroje proveden rozsáhlý průzkum. Jednotka, která jej prováděla, byla v civilním oblečení a cestovala a operovala odděleně od zbytku skupiny, jež přijela ve vozidlech s nápisy TEK.
Jak zjistil web VSquare, maďarské speciální jednotky se usadily v areálu Tréninkového centra ministerstva vnitra Republiky Srbské na policejní akademii v Zalužani, nedaleko města Banja Luka. Na žádost novinářů o vyjádření zatím maďarská vláda nereagovala.
TEK je členem sítě ATLAS, evropské koalice speciálních zásahových jednotek, která pravidelně provádí společná mezinárodní cvičení. Ta jsou však obvykle předem veřejně oznámena a zdokumentována pro účely vztahů s veřejností. V síti ATLAS navíc nejsou žádné bosenské jednotky. Provádění krycího průzkumu před a během takového cvičení přitom není obvyklé.
Navzdory nasazení svých jednotek o operaci maďarské orgány několik dní mlčely. Teprve 26. února, jen několik hodin před vynesením rozsudku v Dodikově kauze, Maďarské protiteroristické centrum oficiálně přiznalo přítomnost svých sil v Bosně. O den dříve však jejich příjezd prozradil sám Dodik, jenž tvrdil, že v zemi budou provádět cvičení s místní policií a školit ji.
Pod záminkou cvičení ale měla jednotka TEK za úkol odvézt Dodika buď přes Chorvatsko, nebo přes Srbsko. Podle úředníka EU specializujícího se na bezpečnostní otázky se o plánované akci dozvěděly chorvatské úřady.
„Předpokládal bych, že by tomu stejně zabránily,“ řekl zmíněný úředník o údajném převozu Dodika přes Chorvatsko a zároveň upozornil, že chorvatská rozvědka pozorně sleduje vývoj v Bosně a Srbsku.
K tomu, aby maďarské speciální jednotky mohly se zbraněmi projet chorvatským územím, byla zapotřebí zvláštní povolení, jež nechtěně odhalila velikost celé akce – podle dalšího evropského úředníka byl její rozsah pro výcvikovou akci neobvyklý.
Na základě původního plánu měl Dodik překročit chorvatsko-maďarskou hranici u jihomaďarského města Moháč, prozradil zdroj obeznámený s podrobnostmi mise. Chorvatské úřady o tom nebyly informovány. V případě potřeby by Dodik mohl být propašován také přes Srbsko, a to mnohem delší trasou vedoucí přes srbsko-maďarskou hranici u města Segedín.
Podle maďarského zákona z roku 2010, jímž bylo TEK zřízeno a který vymezuje jeho povinnosti, není tato složka kombinující prvky donucovacích orgánů a národní bezpečnosti oprávněna pomáhat zahraničním politikům při útěku před spravedlností v cizí zemi. Pokud není v sázce přímý maďarský zájem, například záchrana maďarského rukojmího v zahraničí nebo ochrana maďarského vládního úředníka, nesmí TEK v takové situaci zasahovat.
Aby TEK mohlo Dodika legálně převézt do Maďarska, musel by mít maďarské občanství. K dispozici přitom nejsou žádné informace, které by potvrzovaly, že takový status získal.
V předvečer soudního rozhodnutí, 25. února, poté, co již informace o příjezdu TEK unikly na veřejnost, sám Dodik jejich přítomnost potvrdil. „V tuto chvíli, v těchto dnech, po dohodě s Orbánem, do Republiky srbské dnes, včera a předevčírem přijela jejich (maďarská, pozn. red.) protiteroristická jednotka v počtu 300 osob a společně s protiteroristickou jednotkou Ministerstva vnitra Republiky srbské provádějí v tomto ohledu výcvik a cvičení,“ prohlásil Dodik.
Podle údajů z roku 2022 zaměstnává TEK téměř 1 000 speciálních policistů a 300 dalších pracovníků.
Bosenský zpravodajský web Klix.ba uvedl, že Pohraniční policie Bosny a Hercegoviny obdržela předběžné oznámení o vstupu 70 příslušníků maďarské protiteroristické policie. Zdroj obeznámený s podrobnostmi mise rovněž hovořil o 70 lidech. Není jasné, proč Dodik zmínil „300 lidí“.
Přicházejí jako civilisté a vydávají se za uniformované osoby
Dne 26. února, několik hodin před rozhodnutím soudu, byly oficiálně zveřejněny fotografie a informace o přítomnosti TEK, včetně fotografií, které vypadají jako základní cvičení. Kromě toho je na snímcích vidět nákladní automobil operačního střediska TEK.
„Ředitel policie Republiky srbské Siniša Kostrešević a ředitel Centra pro boj s terorismem Ministerstva vnitra Maďarska, János Hajdu, včera (tzn. 25. února 2025, pozn. red.) v Banja Luka podepsali Memorandum o porozumění a posílení policejní spolupráce mezi Ministerstvem vnitra Republiky srbské a Centrem pro boj s terorismem Ministerstva vnitra Maďarska za účelem prevence a odhalování trestných činů terorismu,“ uvedlo 26. února ministerstvo vnitra Republiky srbské na Facebooku.
Sarajevské Centrum pro investigativní zpravodajství (CIN) následně ohledně údajné maďarské cvičné a výcvikové mise odhalilo mnoho podivností. Například příslušníci kontingentu TEK vstoupili do Bosny oficiálně jako civilisté, pak se ale náhle objevili v uniformách. Navíc bosenské ministerstvo zahraničí ani nestihlo zpracovat žádost o vstup maďarských policejních speciálních sil, které tak do země přijely bez povolení.
„Policisté k nám vstoupili, aniž by získali potřebná povolení od orgánů Bosny a Hercegoviny. Podle našich informací – které stále ověřujeme – překročili hranici neozbrojeni a v civilním oblečení,“ řekl CIN ministr zahraničí Elmedin Konaković a dodal, že „vstup do země se zbraněmi bez patřičných povolení a souhlasů by byl skandální a zároveň vážnou záležitostí“.
Zatímco se zdá, že příjezd TEK do Bosny proběhl ve spěchu a bez souhlasu tamních institucí, maďarské speciální jednotky tvrdí, že šlo o dlouho plánované cvičení.
„Určených 70 příslušníků protiteroristického centra se na základě dvoustranné dohody účastní výcvikové akce na území Republiky srbské v rámci programu mezinárodní policejní spolupráce. Základy spolupráce mezi jednotkami speciálních operací obou zemí byly položeny již v roce 2023 a podrobnosti současného výcvikového programu (obsah, místo, termín) byly dohodnuty v roce 2024 vedoucími představiteli TEK a speciálních policejních sil Republiky srbské,“ odpovědělo TEK na dotaz CIN a maďarských médií.
Napětí se po maďarském spiknutí stupňuje
Na Milorada Dodika, jeho rodinu a nejbližší okolí Spojené státy v několika kolech uvalily sankce. „Dodik svou korupcí a secesionistickou rétorikou nadále podkopává instituce Bosny a Hercegoviny a obohacuje svou rodinu na úkor lidu, čímž dále ohrožuje budoucnost Bosny a Hercegoviny v euroatlantických institucích,“ uvádí se v prohlášení amerického ministerstva financí z června 2024. Ministr vnitra Siniša Karan, který dohlíží na místní policii, jež se nyní oficiálně zapojila do spolupráce s Orbánovým TEK, je rovněž pod sankcemi USA za své separatistické aktivity.
Není divu, že americké úřady byly po zjištění skrytých záměrů Orbánovy elitní policejní mise speciálních sil v Banja Luce rozzlobeny. Podle zdroje obeznámeného s podrobnostmi američtí představitelé TEK důrazně varovali a v prohlášení jim nařídili, aby se v budoucnu podobných zásahů v Bosně zdrželi, jinak riskují vyloučení z mezinárodní spolupráce.
Vláda Bosny a Hercegoviny nadto vrátila Maďarsku úder nejen kvůli přítomnosti TEK, ale také kvůli výrokům vysokých představitelů, kteří popřeli Dodikovy zločiny. Ministr obrany Zukan Helez například 3. března 2025 nepovolil přelet a přistání maďarského vojenského letadla na letišti v Sarajevu a následně ani v Banja Luce. Letadlem měl přiletět maďarský státní tajemník zahraničních věcí Levente Magyar.
„Proč mělo vojenské letadlo přistát právě v Banja Luce, zůstává nejasné. V kontextu příjezdu 70 příslušníků speciální protiteroristické jednotky maďarského ministerstva vnitra na podporu policie Republiky srbské je to však v této době velmi výmluvné. Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě podporuje prezidenta menší bosensko-hercegovinské entity Milorada Dodika v jeho útocích na ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že přílet maďarského vojenského letadla měl poskytnout určitý druh podpory Dodikovi a jeho klice při snaze rozbít Bosnu a Hercegovinu,“ uvedl ministr Helez na Facebooku.
V důsledku tohoto rozhodnutí musel Levente Magyar zvolit jinou dopravu a upravit své plány. Cestu do Sarajeva nakonec neuskutečnil, cestoval přímo do Banja Luky, kde se setkal s prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem. Na společné tiskové konferenci pak Magyar řekl, že soudní řízení vedené proti Dodikovi je ze zahraničí organizovaný politický hon na čarodějnice a znovu potvrdil maďarskou podporu prezidenta i lidu Republiky srbské. Mimo to kritizoval Západ, že přistupuje k Bosně a Hercegovině spíše jako ke kolonii než k suverénnímu státu.
Željko Komšić, zástupce Chorvatů v předsednictvu Bosny a Hercegoviny si kvůli maďarskému vměšování do záležitostí Bosny a Hercegoviny předvolal velvyslance Krisztiána Pósu a předal mu protestní nótu. „Maďarský vyslanec byl informován, že Bosna a Hercegovina v budoucnu neudělí vstupní povolení pro maďarské vojenské policejní jednotky. Kromě toho Bosna a Hercegovina požádá o stažení maďarského kontingentu z mise EUFOR ALTHEA, a to kvůli obavám z maďarského vměšování do vnitřních záležitostí země,“ uvedl server N1.
Dne 5. března ministr obrany Zukan Helez pro bosenskou redakci Radio Free Europe uvedl, že o plánovaném útěku Milorada Dodika obdržel „poměrně spolehlivé informace“.
Tentýž den však Dodik využil jinou možnost: podepsal zákony zakazující působení policejních a justičních orgánů centrální vlády na území Republiky srbské, čímž dále eskaloval své separatistické kroky.
Azyl obviněným
Maďarský plán na záchranu Dodika před vězením je dalším z řady zásahů Viktora Orbána, jimiž se snaží chránit své pravicově populistické spojence po celém světě před obviněními z korupce či zneužití moci.
V roce 2018 pomohla maďarská zahraniční rozvědka bývalému premiérovi Severní Makedonie Nikolovi Gruevskému vyhnout se zatčení a uprchnout do Maďarska, kde mu byl udělen azyl. V roce 2024 se někdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro na dva dny uchýlil na maďarské velvyslanectví v Brazílii, protože se obával zatčení poté, co mu byl zabaven pas. Později téhož roku uprchl do Maďarska i bývalý náměstek polského ministra spravedlnosti Marcin Romanowski, který čelil 11 obviněním z korupce a zneužití úřední moci a po němž bylo vyhlášeno pátrání na základě evropského zatýkacího rozkazu, i jemu byl udělen azyl.