#zesvěta: Mýdlo, nebo heroin?

Hackeři mají problém, jejich zbraně se totiž leckdy obracejí proti nim. Někteří se potýkají s útokem z vlastních řad. V Indii mezitím řeší obrovský záchyt dodávky heroinu, jenž byl přepravován velmi kreativní, byť podivnou formou. A americká FBI má potíže se statistikou. Chcete vědět víc? Přečtěte si říjnový souhrn #zesvěta.

#1 Heroin v pouzdru na mýdlo

Jeden by řekl „obyčejná plastová škatulka na mýdlo“, vyšetřující orgán by však vzápětí dodal „jejímž obsahem se ale neumyjete“. Co toto záhadné souvětí znamená, dobře vědí v indickém městě Karimganj ve státě Assam, kde policie objevila 764 pouzder na mýdlo naplněných více než devíti kilogramy heroinu. Zásilka měla pocházet z Mizóramu, indického hornatého státu u hranic s Myanmarem. Policie heroin našla ve skrytém prostoru nákladního auta. Mezinárodní tržní hodnota zabavených drog by prý přesáhla 80 milionů rupií, tedy přes 24 milionů korun. Více informací o indickém zásahu proti drogám najdete na webu Times Now.

#2 Hacknutí hackeři

Občas se stane, že se proti hackerům obrátí někdo z vlastních řad. Přísloví kdo jinému jámu kopá zkrátka pořád platí, o čemž se aktuálně přesvědčil ransomwarový gang Conti. Minulý rok tito lidé přitom úspěšně nabourali irský systém zdravotní péče. Pak se ale jeden z hackerů naštval na kolegy a publikoval interní školicí příručku, kterou skupina poskytuje svým členům. Aby toho nebylo málo, poté, co tato skupina podpořila ruskou invazi v Ukrajině, anonymní twitterový účet zveřejnil záznamy interních konverzací mezi jejími členy. Osoba, která za tím stála, řekla pro CNN, že pracuje jako ukrajinský výzkumník a už dlouhou dobu má přístup k systémům používaným hackery z Conti. Nejde ale o ojedinělý případ. K únikům interních dat hackerských skupin může docházet z několika důvodů, míní odborník Allan Liska z organizace Recorded Future. Hackeři buď publikují nevhodné prohlášení ke geopolitickým událostem, nebo se nechovají s respektem k některým svým členům. Více o hackerech, jež někdo hacknul, se dozvíte v příspěvku na webu The Washington Post.

#3 FBI a trable se statistikou

Podle dat, jež FBI publikovala v první půlce října, v USA loni dramaticky vzrostl počet vražd. Jenže možná je všechno trochu jinak. Pokud by totiž data byla správná, znamenalo by to, že ve Spojených státech se loni odehrálo více vražd než za posledních 28 let, přesněji řečeno od roku 1994. Zda je to pravda či ne, se možná brzy dozvíme. Zatím je jisté, že Federální úřad pro vyšetřování přešel na nový způsob hlášení zločinů, který vyžaduje, aby téměř 19 tisíc oddělení této instituce předkládalo informace o zločinech pomocí speciálního systému. A poněvadž novinkám se úřední moloch většinou brání, některá policejní oddělení tak požadované informace jednoduše neodeslala. Nízká míra hlášení proto znamenala jediné — statistickým mozkům FBI nezbývalo nic jiného, než údaje o kriminalitě v zemi prostě odhadnout. Zajímá vás, jakým způsobem? Vše se dozvíte v článku na webu Vox.

#4 Organizovaný zločin ohrožuje Afriku

Afriku ohrožuje rostoucí terorismus a organizovaný zločin, oznámilo OSN. Podle Ghady Waly z úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) měly teroristické činy v subsaharské Africe za poslední rok za následek smrt 3 500 lidí. To je téměř polovina celosvětově zaznamenaných případů. K problému přispívá nelegální těžba drahých kovů a nerostů, jež podle OSN poskytuje velký zdroj příjmů extremistům a ozbrojeným skupinám, které kontrolují těžbu a obchodní cesty. Nelegální obchod připravuje Afričany o významný zdroj příjmů. „(Tento obchod) okrádá miliony lidí, kteří jsou na přírodních zdrojích závislí jako na živobytí. Podněcuje konflikty a prohlubuje nestabilitu,“ uzavřela Ghada Waly. Jak situaci Afričanů zlepšit? Dozvíte se v příspěvku na webu OSN.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní fotografie: Martina Bartl