Bývalý komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček mohl za své vstřícné postoje k ruské politice dostávat zaplaceno. Alespoň to vyplývá z uniklých e-mailů tajné pracovní skupiny řízené z ruského parlamentu.
„Protiruské sankce lze obejít například přes Bělorusko, Kazachstán nebo Arménii,“ řekl pro ruskou tiskovou agenturu RIA Novosti v roce 2018 Jaromír Kohlíček. České firmy by podle něj měly s Krymem spolupracovat v oblasti turismu, energetiky či sklářství. V rozhovoru pro Lenta.ru pak prohlásil: „Krym byl, je a bude ruský. Drtivá většina místních obyvatel, jak vidím, chce být Rusy.“ Jeho prohlášení tehdy vyvolalo vlnu nevole nejen u ukrajinských diplomatů, ale i značné části české veřejnosti. Nové dokumenty ukazují, že za taková prohlášení mohl dostávat zaplaceno.
V rámci poslední kauzy vydané kolegy z OCCRP byly analyzovány stovky uniklých e-mailů, které ozřejmují, jak utajovaná lobbistická organizace řízená zevnitř ruského parlamentu roky úspěšně zasahovala do evropské politiky. Podrobnosti o činnosti této skupiny vyšly najevo prostřednictvím hacknutých a uniklých e-mailů patřících jejímu koordinátorovi, ruskému parlamentnímu pracovníkovi Sargisi Mirzachanianovi, jenž v letech po anexi Krymu vedl „Mezinárodní agenturu pro současnou politiku“.
Uniklé e-maily dokládají, jak ruský pracovník aparátu státní dumy vybudoval síť analytiků, novinářů a dalších osob, které mu pomáhaly prosazovat zájmy Kremlu v zahraničí, zejména co se týká odstranění sankcí nebo anexe Krymu.
Jeho skupina nabízela evropským politikům peníze za to, že v místních zákonodárných sborech navrhnou proruské návrhy, a rovněž platila krajně pravicovým aktivistům za publikování prokremelských článků.
Síť také organizovala cesty na okupovaný Krym pro evropské politiky a podnikatele, přičemž cestu a ubytování hradily ruské státní organizace a některým jednotlivcům byly podle informací v dokumentech nabídnuty i statisícové honoráře. V e-mailu, který obsahoval nástin projektu pro Itálii a Rakousko, Mirzachanian tyto platby bez obalu označil za „cenu hlasování“.
Z e-mailů například vyplývá, jak Mirzachanianova lobbistická skupina měla k dispozici celý rozpočet, aby zajistila, že politici EU budou ve svých domovských zemích hlasovat za prokremelské návrhy. Skupina plánovala, že italský senátor Paolo Tosato a rakouský poslanec Johannes Hübner, oba z krajně pravicových stran, předloží ve svých zákonodárných sborech usnesení o zrušení sankcí proti Rusku.
V náčrtech projektu není vše podrobně popsáno, ale pro italskou i rakouskou rezoluci byl uveden „rozpočet“ 20 000 eur, přičemž „v případě úspěšného hlasování“ by každý z politiků obdržel dalších 15 000 eur. Není jasné, zda tyto částky měly být vyplaceny přímo oběma, nebo šlo o rozpočty na celé projekty.
Hübner i Tosato na půdě svých parlamentů rezoluce proti ruským sankcím nakonec předložili, zákonodárci ale návrhy nepřijali. Tosato popřel, že by za rezoluci dostal od Ruska zaplaceno, stejně se vyjádřila i Hübnerova strana FPÖ.
Schůzky v Jaltě
V několika případech lze navázání spolupráce mezi evropskými politiky a Kremlem vysledovat až k Jaltskému mezinárodnímu ekonomickému fóru, organizovanému za asistence Mirzachaniana a jeho lobbistické skupiny.
V dubnu 2016 Mirzachanian poslal kolegovi dokument nazvaný „Evropské odhady“, v němž bylo uvedeno devět evropských politiků z Rakouska, Německa, Itálie, České republiky a Polska, kteří se měli zúčastnit jaltského fóra, spolu s „honoráři“ v celkové hodnotě 21 500 eur, rozdělenými mezi jednotlivé politiky. Tyto honoráře podle všeho nejsou náhrady cestovních výdajů, protože cestovní náklady každého účastníka řešily samostatné e-maily.
Bývalý český europoslanec Jaromír Kohlíček se Jaltského ekonomického fóra zúčastnil v letech 2016, 2017 a 2018. Spolu s ním tam byl i Jaroslav Doubrava, který si nechal zaplatit za chválení voleb v Ázerbájdžánu.
V uniklých dokumentech je ale zmiňován jen Jaromír Kohlíček, a to v souvislosti s platbou 5 000 eur (tehdy téměř 120 000 korun), uvedenou jako honorář.
Jestli tuto platbu Jaromír Kohlíček opravdu od lobbistické skupiny obdržel, není možné ověřit, neboť v roce 2020 zemřel.
Marcus Pretzell, bývalý poslanec Evropského parlamentu z Německa, jehož jméno bylo v dokumentu uvedeno, popřel, že by mu za jeho účast na jaltském fóru byly nabídnuty jakékoli peníze.
„Bylo mi nabídnuto členství ve správní radě fóra, což jsem odmítl,“ řekl OCCRP.
V dokumentu „Evropské odhady“ jsou jmenováni také současný poslanec rakouského parlamentu Axel Kassegger a bývalá politička Barbara Rosenkranz, oba spojeni s pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Ti OCCRP sdělili, že žádné platby rovněž neobdrželi.