Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

„Už to teď vlastně nahrává, se mi zdá,“ ozve se neznámý hlas. Potom se hodiny nahrávky posunou skoro o 23 hodin. „Sedni si sem,“ zazní Kočnerův hlas, po chvíli se v záběru objeví Dobroslav Trnka. Poté si přesedne. „Tady sedáváme,“ řekne Kočnerovi. Ten se pokusí nastavit kameru tak, aby byl v záběru Trnka i místo pro návštěvníka. „OK, teď pojď sem,“ navádí Kočner náměstka a záběr po několika vteřinách končí.

To, že bývalý slovenský generální prokurátor Dobroslav Trnka dlouhodobě spolupracoval s Marianem Kočnerem, potvrdil nedávný únik nahrávky hovoru obou mužů. Kočner v ní vytýkal Trnkovi, že chtěl prostřednictvím nahrávek z tzv. kauzy Gorila vydírat zakladatele společnosti Penta Jaroslava Haščáka. 

Nový záznam, který Investigace.cz získala prostřednictvím anonymního zdroje OCCRP, ukazuje, že mezi Kočnerem, v současnosti obžalovaným z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, a bývalým šéfem prokuratury Trnkou existovala již dříve aktivní spolupráce. Trnka se v době, kdy zastával pozici náměstka generálního prokurátora, nezdráhal Kočnerovi umožnit i na poměry postkomunistických států střední Evropy doslova nevídanou věc – nainstalování videokamery ve své kanceláři.  

(Mezi roky 1999 a 2004 působil Trnka jako náměstek slovenského generálního prokurátora, v únoru 2004 povýšil do funkce generálního prokurátora, jímž byl až do roku 2011. Datum pořízení zmíněné nahrávky není přesně známé. Na záznamu je zobrazeno 1. ledna 2000, je však možné, že jde o defaultní nastavení času na přístroji, pozn. red.)

Bývalý generální prokurátor Trnka na kameru pózuje pro Mariana Kočnera, zdroj: OCCRP

Gorila se vrací

V roce 2011 získala slovenská média přepis odposlechů v tzv. kauze Gorila. Odposlech provedla Slovenská informační služba (SIS), záznam rozvědky zachycoval schůzky šéfa společnosti Penta Jaroslava Haščáka se špičkami slovenské politiky včetně předsedy v současnosti nejsilnější parlamentní strany SMER-SD Roberta Fica. Haščák měl výměnou za „příspěvky“ do stranické kasy zajistit pro Pentu zisk veřejných zakázek.

Nahrávky vznikly víceméně náhodou. V roce 2005 si agent SIS Peter Holúbek všiml, že  sousední bratislavský byt navštěvuje jeden ze zakladatelů Penty a jeden z nejbohatších Slováků Haščák a další vysoce postavení představitelé státu. Samotný byt, v němž ke schůzkám docházelo, patřil bývalému policistovi a Haščákovu příteli Zoltánu Vargovi – díky jeho vzezření, tedy mohutným tělesným proporcím, dostala kauza jméno Gorila.

Původní záznam odposlechů se však dlouho nepodařilo nalézt a všechny zúčastněné strany, od politiků až po prokuraturu, samotnou existenci těchto nahrávek vehementně popíraly. Trvalo osm let, než se podařilo záznam objevit, a to víceméně náhodou při domovní prohlídce kontroverzního slovenského podnikatele Mariana Kočnera obžalovaného z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vedle zmíněné nahrávky vyšetřovatelé v Kočnerově sejfu našli také záznam nedávno zveřejněného hovoru mezi ním a bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou.

Kočner v něm spílá Trnkovi, že se v roce 2014 pokoušel Haščáka vydírat odposlechy z kauzy Gorila. Kočner totiž nahrávku z této kauzy tenkrát uschoval na zdánlivě nejbezpečnějším místě v zemi – v trezoru generálního prokurátora. To ale Haščák netušil, myslel si, že Gorila je pro něj minulostí. Prokurátorovo vydírání pro něj mimo jiné znamenalo ztrátu důvěry ke Kočnerovi. Poslední jmenovaný si proto vylil vztek na šéfovi prokuratury, jehož rukama procházely takřka všechny zásadní trestní kauzy na Slovensku.

https://www.investigace.cz/brucho-a-jeho-kumpani/

Tady je Kočnerovo

Jméno podnikatele Mariana Kočnera dnes média skloňují ve všech pádech v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře Jána Kuciaka.

Stopa šestapadesátiletého rodáka z Ružomberoku však prostupuje napříč slovenskými dějinami již od devadesátých let minulého století.

Osoba bezskrupulózního podnikatele figurovala už v roce 1992 v podvodné kauze Technopol, kdy na něj bavorský soud vydal mezinárodní zatykač. Mezi obviněnými byl také syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče. Kauza posloužila jako záminka k zavlečení Michala Kováče mladšího do Rakouska a v konečném výsledku k diskreditaci samotného prezidenta, tehdy politického oponenta předsedy vlády Vladimíra Mečiara. Vyšetřování Kočnera i Kováče ml. v roce 1997 zastavila prezidentská amnestie a pátrání po únoscích pro změnu znemožnila amnestie podepsaná o rok později premiérem Mečiarem.

Někdy v roce 1998 se amnestovaný Kočner pokusil se svou firmou Gamatex o převzetí největšího soukromého televizního kanálu Markíza. S tehdejším ředitelem stanice Pavlem Ruskem soupeřil o získání majoritního podílu v této televizi. Kauza Gamatex vyvolala velké protesty. „Markízu nedáme!“ prohlašoval tenkrát budoucí zakladatel SMER- SD, poslanec Strany demokratické levice (SDĽ) Robert Fico.

S prázdnou však Marian Kočner neodešel. Rusko spor o Markízu urovnal podepsáním čtyř směnek ve prospěch ružomberského rodáka a jeho obchodního partnera Štefana Agha. Dvě směnky v hodnotě 250 milionů slovenských korun a dvě bianko směnky nabyly splatnosti v roce 2015. Kočner tuto sumu požadoval soudní cestou, místo toho však skončil v červnu minulého roku ve vazbě kvůli podezření z falšování těchto směnek.

Od 90. let si Kočner vybudoval síť kontaktů mezi prokurátory, policisty, členy rozvědky i ministry. Každou schůzku s těmito lidmi si nahrával a na všechny měl kompromitující materiály. I proto zřejmě nesmazal nahrávky z kauzy Gorila a díky tomu vešla ve známost úzká vazba s někdejším šéfem slovenské prokuratury Trnkou. Trnkův nástupce ve vedení  generální prokuratury Jaromír Čižnár ale takovou „spolupráci“ s Kočnerem odmítl. Jak minulý týden informovala mluvčí prokuratury, Kočner ho alespoň nechal sledovat.

Kočnerova taktika nahrávat každičký rozhovor se nicméně obrátila proti němu samotnému. Stalo se tak ve chvíli, kdy v rámci vyšetřování vraždy investigativního novináře nechtěně poskytl kriminalistům velké množství kompromitujícího materiálu na sebe samého. V posledních měsících se tak hromadí důkazy o tom, kam až sahal Kočnerův vliv minimálně od poloviny 90. let.

Autor článku: Marek Martinovský, OCCRP
Autorka grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.