Kočner jde do vězení na 19 let

Podnikatele Mariana Kočnera a bývalého ředitele TV Markíza Pavla Ruska slovenský Nejvyšší soud odsoudil na 19  let vězení. Rozsudek je pravomocný a nelze se odvolat. Prokurátor na dnešním jednání navrhnul i propadnutí Kočnerova majetku. Nakonec Kočner dostal penežitý trest 10 tisíc eur. Kvůli pandemickým opatřením senát Nejvyššího soudu vyloučil veřejnost, včetně novinářů, z jednání. Oba obvinění si přišli vyslechnout rozsudek osobně. Marian Kočner byl v kauze směnky ve vazbě od června 2018. Pavla Ruska vzali do vazby minulý měsíc. 

Slovenský Nejvyšší soud rozhodl o odvolání ve věci padělání směnek TV Markíza a maření spravedlnosti. Senát Specializovaného trestního soudu na začátku letošního roku odsoudil Mariana Kočnera a Pavla Ruska k 19 letům odnětí svobody. Kočner měl spolu s Ruskem vyhotovit čtyři falešné směnky v hodnotě 69 milionů eur (přibližně 1,8 miliardy českých korun). Vůči rozsudku se odvolal jak prokurátor, tak Kočner s Ruskem. Dnešní verdikt Nejvyššího soudu potvrzuje rozsudek prvního stupně o tom, že Kočner a Rusko tento podvod bezpochyby spáchali.

O co jde v kauze směnek? 

Případ začal v roce 2016, kdy se Marian Kočner spolu se svým kamarádem Pavlem Ruskem rozhodl vymáhat soudní cestou směnky od známé televize Markíza. Kočner tvrdil, že čtyři směnky mu měl Rusko z pozice televizního ředitele podepsat už v roce 2000, aby tak vyrovnal finanční spor o Markízu. Kočner žádal vyplacení směnek, a protože byl Rusko nemajetný, jejich hodnotu mu měla namísto Ruska uhradit televize Markíza.

V červnu 2018 prokurátor Ján Šanta obvinil Mariana Kočnera a Pavla Ruska z padělání směnek a maření spravedlnosti. Podle obžaloby nemohly být směnky podepsané v roce 2000, protože o jejich existenci tehdy nikdo nevěděl. Prokurátor vysvětlil, že směnky byly vytvořeny a podepsány až v roce 2016, tedy v době, kdy měl Kočner celý podvod vymyslet.

O dva měsíce později začal soudní proces trvající přes rok. Policie v tomto období Kočnera nejprve tři týdny tajně sledovala, podezřelý podnikatel nakonec skončil ve vazbě. Obavy, že uprchne do zahraničí, byly opodstatněné. Kočner totiž vlastní jachtu v Chorvatsku a plánoval na ní strávit nějaký čas.

Po Kočnerově zatčení policie získala jeho mobil a vyšetřovatelům se podařilo dešifrovat zprávy z aplikace Threema, které napomohly i při vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Pomocí Threemy ale Kočner komunikoval i o jiných případech a snažil se ovlivňovat soudní rozhodnutí v kauzách, ve kterých byl stíhán. Z komunikace tak vyplývá, že se Rusko s Kočnerem nejen dohadovali na společném postupu při výpovědích, ale Kočner aktivně ovlivňoval civilní soud, který rozhodoval o vyplacení směnek, přes svou spřátelenou soudkyni Moniku Jankovskou (která je momentálně rovněž ve vazbě, pozn. red.). Ta poté úkolovala konkrétní soudce ve prospěch Kočnera a on ji v komunikaci nazýval „svou opičkou“.

V únoru 2020 Specializovaný trestní soud dal za pravdu státnímu žalobci a potvrdil, že směnky jsou falešné. Při odůvodnění rozsudku soud zdůraznil několik klíčových faktů. Pavol Rusko se podepisoval v roce 2000 odlišným způsobem, než jakým byly údajné směnky z tohoto roku podepsány. Směnky rovněž nefigurovaly v účetnictví televize Markíza ani ve finančních dokladech Kočnerových firem. O směnkách v roce 2000 nikdo jiný nevěděl ani je neviděl. Verze obhajoby o údajném vyrovnání sporu mezi Kočnerem a Ruskem neboli TV Markíza se tak nepotvrdila. Finanční spor měli vyřešit řádným prodejem, a dodatečné podepisování dalších směnek tedy nemělo logiku.

Specializovaný trestní soud tehdy Kočenerovi i Ruskovi vyměřil 19 let odnětí svobody.

Jak se posunul případ Kuciakovy vraždy?

Během soudního jednání v kauze padělaných směnek se ale Marian Kočner stal hlavní postavou v daleko exponovanějším procesu, kde čelil obžalobě z objednávky vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Specializovaný trestní soud vedený Ruženou Sabovou ho ale v tomto případu osvobodil v září 2020. Rozporuplný rozsudek vyvolal velkou diskusi u veřejnosti i v médiích. Vůči rozsudku se odvolal prokurátor.

Spis se tak dostal k Nejvyššímu soudu, avšak pár dní poté byl jeden z členů soudního senátu kvůli podjatosti vyměněn za Ivettu Macejkovou. Tato soudkyně šéfovala Ústavnímu soudu v době, kdy byla zmíněná instituce často kritizována, že rozhoduje ve prospěch strany SMER-SD. Podle konverzace v Threemě měl Kočner mimochodem často komunikovat i s vrcholnými politiky SMERu. I přesto se Ivetta Macejková necítila zaujatá a bude tak společně s Petrem Paludou a Danou Wänkeovou rozhodovat o odvolání v případě vraždy. Všichni tři dostali obsáhlý spis k prostudování a jejich rozhodnutí lze očekávat v řádu několika měsíců, ne-li za více než rok. Nejvyšší soud může rozsudek Specializovaného soudu potvrdit, nebo jej vrátit zpět soudu první instance.

V kauze vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové vystupovalo pět lidí. Vraždu si měl objednat Marian Kočner skrze svou přítelkyni Alenu Zsuzsovou, která přípravou vraždy pověřila Zoltána Andruskóa. Brutální čin nakonec provedla dvojice Tomáš Szabó, jenž ke Kuciakovu domu přivezl střelce Miroslava Marčeka. 

Dva z pětičlenné zločinecké skupiny jsou už pravomocně odsouzeni – Zoltán Andruskó se přiznal ještě před zahájením soudu a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu. Za spolupráci dostal 15 let vězení. Druhým ze skupiny je vrah Miroslav Marček, jenž se k svému činu přiznal už v průběhu vazby. Díky přiznání se vyhnul doživotí, které mu za tři vraždy hrozilo. (Kromě Kuciaka a Kušnírové v minulosti zabil i podnikatele z Kolárova, pozn. red.). Nejvyšší soud v prosinci 2020 zvýšil Marčekův trest z 23 let na 25 let, což je konečný verdikt, a odsouzený nastoupil k výkonu trestu.

Co ostatní obžalovaní?

Zatím nepravomocně odsouzen je i řidič Tomáš Szabó, a to na 25 let. O jeho účasti na vraždě svědčili Marček a Andruskó. Kočner i Zsuzsová byli zproštěni viny, oba však zůstávají ve vazbě. Kočner kvůli rozsudku v kauze falešných směnek a Zsuzsová byla před pár dny odsouzena ze zprostředkování další vraždy v roce 2010. Tehdy šlo o bývalého primátora jihoslovenského města Hurbanovo Lászlóa Basternáka, který měl kandidovat ve volbách a jeho vraždu si měl objednat protikandidát Roman Ostružlík.

I v případě, že Nejvyšší soud potvrdí rozhodnutí Specializovaného soudu a Kočner i Zsuzsová budou v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové osvobozeni, je vězení podle všeho nemine. Kočner po dnešku nastupuje k výkonu 19 letého trestu za falšování směnek a Zsuzsová bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu vraždy Kuciaka i primátora Basternáka. Oba ale čelí i dalším stíháním, kromě Kočnerovy ekonomické trestné činnosti měli společně plánovat vraždu i několika slovenských prokurátorů.