Kauza Kuciak, den 19: Výslech Zsuzsové v rukách soudkyně 

Podle Zsuzsové se s Kočnerem seznámila přes Facebook v únoru 2012 a poprvé se setkali v červnu 2012. Kočner sice při své výpovědi prohlásil, že Facebook nemá a nepoužívá jej. Údajně měl Facebook jenom půl roku a následně svůj účet zrušil. Zsuzsová prý tenkrát hledala klienty na tlumočení z italštiny a maďarštiny. Podobnou formu komunikace ostatně vedla mezi lety 2012 a 2013 s více muži včetně politiků. „Hledala jsem si klienty na tlumočení. Činnost jsem ale neměla registrovanou,“ popsala tuto aktivitu u soudu. Touto cestou údajně přišla ke dvěma zakázkám. Po roce 2013 hledání zákazníků na Facebooku ukončila, ale v telefonu jí zůstaly některé kontakty. 

Obžaloba pracuje s verzí, že Zsuzsová dělala pro Kočnera „volavku“ na vlivné lidi a tímto způsobem mu měla zajišťovat kompromitující materiál. Což Zsuzsová v pondělí odmítla.  Naopak tvrdila, že pro Kočnera pouze tlumočila, hledala realitní projekty, sbírala podpisy na založení Kočnerovy politické strany Cíl a přes Facebook odpovídala fanouškům webové  stránky „Na pranýři“, kde Kočner publikoval negativní zprávy o nepohodlných novinářích. 

„Byl to nezávazný flirt. Nebyl mezi námi milenecký vztah,“ odpovídala soudkyni o počátcích jejich vztahu a dodala, že poprvé se s Kočnerem setkala, když jí přivezl auto Porsche Cayenne, tedy údajně půl roku od seznámení. Auto mělo být napsané na její matku a měla jej Kočnerovi splácet z pojistky za předešlý vůz, který jí ukradli. „Můj vztah s panem Kočnerem nebyl nikdy tajný. Vždy jsme se setkávali veřejně,“ dodala. Od roku 2014 se začali setkávat pravidelně.

Kočner a jeho kmotřenci

Zsuzsová dnes odmítla, že by si od Kočnera brala peníze. Přiznala, že Kočner podporoval její dceru, protože byl její kmotr. Kromě pravidelného měsíčního příspěvku v hodnotě 1300 eur (cca 35 tisíc korun) dcera Aleny Zsuzsové vlastnila i platinovou bankovní kartu k jednomu z Kočnerových účtů. Zsuzsová vysvětlila přístup k účtu tím, že tuto kartu měla pouze pro skládání depozitu za ubytování během dovolených, ale vyloučila, že by dcera nebo ona sama kartu někdy použila. Měsíční limit měl být 1500 eur.

V sérii otázek soudkyně Sabové ale přiznala, že Kočner jí dával 1000 eur před Vánocemi jako „vánoční dárek“. Což prováděl od roku 2014 v hotovosti a na parkovišti před obchodním centrem Aupark. Kromě toho ještě platil téměř 700 eur jako splátku za Zsuzsové mercedes, protože „výživné“ měli dohodnuté na 2000 eur.

Zsuzsové ani Kočnerovi se systematické měsíční finanční odměny určené dceři Zsuzsové nezdály neadekvátní. Podle obžalované Kočner stejným způsobem podporoval dalších šest dívek a dva chlapce, jež ale odmítl jmenovat.

„Vím, že pan Kočner má ještě jiné kmotřence, nikdy jsem se o to nestarala, nevím, jakou sumou je podporoval, je to jeho soukromá věc,“ reagovala Zsuzsová.

„K objednání vraždy Jána Kuciaka jsem neměla žádný motiv. Měla jsem všechno, co jsem potřebovala. Vždy jsem dokázala vydělat tolik, kolik jsem potřebovala. Měla jsem auto, dům, nic bych tím nezískala a neměla jsem ani důvod, to udělat.“ Její finanční situace se podle její výpovědi nijak nezměnila ani po vraždě. Na otázku, jaké měla výdaje v létě 2018, odpověděla „dovolená v Řecku, dovolená v Chorvatsku“. Na podobné dovolené prý ale jezdila i předtím. V září 2018 také zaplatila zálohu 3 tisíce eur na zubní korunky. Všechno údajně pokryla z vlastních prostředků.

S Threemou nemohlo být manipulováno

Jak bylo zmíněno v úvodu, před soudem v pondělí už potřetí vystoupil počítačový expert Dušan Mikulaj, jenž analyzoval pohyby mobilů obžalovaných a vycházel přitom z dat, která policii poskytli mobilní operátoři. Mikulaj tvrdil, že aplikace Threema se našla v obou Kočnerových telefonech zajištěných policií. V jednom z mobilů bylo o deset tisíc zpráv více než v druhém. Jde o zprávy hlavně z posledního měsíce před Kočnerovým vzetím do vazby na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma mobily byl ten, že pouze v jednom se zprávy z posledního měsíce ukládaly.

Kočner i jeho obhájce kladli Mikulajovi otázky zaměřené na manipulaci s Threemou v Kočnerově mobilu. Obžalovaný se ptal, jestli lze text zprávy dodatečně změnit. Mikulaj odpověděl kladně, ale dodal, že v takovém případě by zůstaly digitální stopy.

„Jedna věc je vytvořit obsah, druhá je ho zašifrovat a dostat do telefonu, aniž by o tom majitel věděl. Zařízení má bezpečnostní modul a každá zpráva v tom validačním bloku má číslo, které jde použít pouze jednou – je to dlouhé automaticky generované číslo,“ řekl Mikulaj. Tím vysvětlil, že je těžké manipuloval zprávy v Threemě, protože každá z nich má v metadatech ono unikátní náhodně vygenerované číslo a to samé číslo se zobrazí i v mobilu příjemce zprávy. 

„Soubor je podle mého názoru konzistentní. Nebyl měněn,“ prohlásil Mikulaj a dodal, že v jeho týmu nikdy nevznikla pochybnost, že se zprávami bylo manipulováno. Argumentoval tím, že i když jsou zprávy z Threemy vymazané, unikátní čísla zůstávají jako digitální stopa. Přesně tato čísla se našla i v mobilu Zsuzsové a byla spárována s Kočnerovými.

Kdyby bylo s Threemou manipulováno a zpráva by byla později vložena do Kočnerova mobilu, chybělo by ono unikátní číslo u protistrany, neboli v mobilu Zsuzsové. Podle slov experta je právě tato vlastnost aplikace prevencí vůči tomu, aby se šifrovaná zpráva posílala opakovaně a tím manipulovala s protistranou.