Daňová konkurence neboli dumping je ekonomický jev, který je širší veřejnosti často neznámý. Označuje neoficiální soutěž mezi zeměmi o to, kdo přiláká více lidí na nižší daně. Tento fenomén silně ovlivňuje daňové politiky států, členy EU nevyjímaje. Výrazná daňová konkurence v rámci EU pak vede k tomu, že se země zapojují do závodu o co nejnižší sazby, což má přímý vliv na finanční situaci států, odkud nabyté zisky pocházejí. Daňový dumping je zaměřen zejména na zahraniční poplatníky s vysokými příjmy a nadnárodní společnosti. V EU z něj profituje na 200 000 osob nebo podnikatelských subjektů.
Vliv těchto výhodných daňových nastavení je o to významnější, že jejich počet neustále roste. V letech 1995–2020 se jejich množství pouze v EU zvýšilo z 5 na 26, přičemž daňové náklady na ně činí nejméně 4,5 miliardy eur ročně. Podle autorů studie Evropské daňové observatoře se tato částka rovná ročnímu rozpočtu programu Erasmus. Studie dále uvádí, že nejvíce škodlivé daňové režimy zavedly Itálie, Řecko, Kypr a Portugalsko. Například v Itálii jsou příjmy ze zahraničí dlouhodobě zdaňovány paušální sazbou, která má přilákat bohaté důchodce.
Pokud jde o specifické režimy zaměřené na nadnárodní podniky, kromě obecného snížení sazeb daně z příjmů právnických osob uplatňují státy daňový dumping i u snížení základu daně, což pro nadnárodní společnosti vytváří podmínky, kdy se jejich daňová povinnost podstatně krátí. Těchto případů je rovněž mnoho, v roce 2019 bylo v EU v platnosti 1 348 jednostranných daňových rozhodnutí, jež zaváděla výhody do daňových režimů týkajících se nadnárodních podniků.
Často podceňované škodlivé účinky
V ekonomické rovině ohrožuje daňová konkurence finanční zdroje států, protože je nutí přenášet daňové břemeno na poplatníky, kteří nemohou snadno změnit místo své daňové adresy. Což se týká lidí nevlastnících prostředky na to, aby své peníze přesunuli do výhodnějšího daňového systému.
Na sociální úrovni pak tato forma dumpingu ohrožuje progresivitu zdanění, poněvadž se zaměřuje na nejbohatší, kteří tak platí mnohem nižší efektivní sazby než zbytek populace.
Europoslanec Sven Giegold, mluvčí pro finanční a hospodářskou politiku skupiny Zelení/EFA, k tomu na svém webu uvedl: „V Evropě zuří zničující daňová soutěž pro velmi bohaté. Daňový dumping členských států EU se rozšířil z příjmů z kapitálového majetku na daň z příjmů fyzických osob pro bohaté a důchodce. Jsme svědky zavádění finančních poměrů Monaka po celé Unii. Počet možností daňových úniků pro ty nejbohatší se v posledních letech zvýšil více než pětinásobně. Zvláštní zacházení je poskytováno několika nejbohatším lidem na úkor 450 milionů občanů EU. Prodělávají na tom zejména země, které se tohoto daňového závodu neúčastní. (…) Evropa by měla zastavit škodlivý závod o co nejnižší sazby nejen v oblasti daní z příjmu právnických osob, ale i v oblasti osvobození od daně z příjmu fyzických osob. (…) Dosud chybí i evropská spolupráce, která by společně učinila přítrž tomuto druhu daňových škod. Nová studie ukazuje, jak smysluplné bylo zřízení Evropské daňové observatoře.
Je také skandální, že několik zemí EU na žádost o údaje vůbec nereagovalo nebo reagovalo zcela nedostatečně. Kypr, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Malta a Portugalsko s Evropskou daňovou observatoří účinně nespolupracovali. Naopak odpověděli Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Spojené království.“ Tolik europoslanec Sven Giegold.
Autorka textu: Nina Kodhajová
Autorka grafiky: Lenka Matoušková