Americká obranná skupina jedná o koupi špionážního softwaru Pegasus

Americký obranný dodavatel, společnost L3Harris, jedná o převzetí sledovací technologie společnosti NSO Group. Tento obchod by americké společnosti poskytl kontrolu nad spywarem Pegasus, jedním z nejsofistikovanějších a nejkontroverznějších hackerských softwarů na světě.

Transakce vyvolává obavy

Několik zdrojů deníků The Guardian a Financial Times potvrdilo, že obchodní jednání se soustřeďují na prodej klíčové technologie – softwaru izraelské společnosti NSO – a také na možný přechod zaměstnanců NSO do společnosti L3Harris. Jakákoli dohoda však stále naráží na značné překážky, včetně nutnosti souhlasu vlád USA a Izraele, které dosud nedaly dohodě zelenou.

Vysoký úřadník Bíleho domu se pro The Guardian vyjádřil, že USA se jednání neúčastnily, a dodal, že „taková transakce, pokud by se uskutečnila, vyvolává pro USA vážné kontrarozvědné a bezpečnostní obavy“.

Pokud by byla dohoda schválena, znamenalo by to pro společnost NSO radikální obrat necelý rok poté, co ji Bidenova administrativa zařadila na černou listinu a obvinila ji, že jedná „v rozporu se zahraniční politikou a zájmy národní bezpečnosti USA“.

Systém Pegasus, který mění telefony v odposlouchávací zařízení a odhaluje jejich šifrovaný obsah, vyvinuli zaměstnanci elitních izraelských vojenských zpravodajských jednotek. Ministerstvo obrany této země také reguluje jeho prodej současným nebo budoucím spojencům.

Loni psala investigace.cz o tom, jak vládní klienti společnosti NSO využívají sledovací technologie k cílenému sledování novinářů, aktivistů za lidská práva, vysokých vládních úředníků a právníků po celém světě. Napíchnutým telefonům se nevyhnul ani Emmanuel Macron či úřad britského premiéra. 

Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron 

Vyjádření stran

Mluvčí společnosti L3Harris v komentáři pro The Guardian uvedl: „Jsme si vědomi možností softwaru a neustále vyhodnocujeme potřeby našich zákazníků v oblasti národní bezpečnosti. V tuto chvíli je cokoli nad rámec těchto informací spekulací.“

Citovaný vysoký úředník Bílého domu také uvedl, že americká vláda „nesouhlasí se snahami zahraničních společností obcházet americká opatření pro kontrolu vývozu nebo sankce včetně umístění na seznam subjektů amerického ministerstva obchodu pro škodlivé kybernetické aktivity“.

„Každá americká společnost – zejména prověřený americký obranný dodavatel – by si měla být vědoma toho, že transakce se společností zařazenou na černou listinu ji automaticky nevyřadí ze seznamu pochybných subjektů. Stále bude podnětem k prověrce, zda transakce nepředstavuje kontrašpionážní hrozbu pro vládu USA nebo pro její systémy a informace, zda mohou být ohroženy další americké majetkové účasti u obranného dodavatele, do jaké míry si zahraniční subjekt nebo vláda zachová určitý stupeň přístupu nebo kontroly a širší důsledky pro lidská práva,“ dodal úředník Bílého domu.

Dohoda naráží na několik nevyřešených otázek, včetně toho, zda by byla technologie umístěna v Izraeli nebo v USA a zda bude Izraeli jako zákazníkovi umožněno technologii nadále využívat.

Jakákoli transakce by rovněž narazila na překážky na izraelské straně. Jedním z předpokladů je, že by dohled nad technologií, veškerý vývoj Pegasu a personál musel zůstat v Izraeli.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Společnost NSO je regulována izraelským ministerstvem obrany, které má konečné slovo nad vládními klienty společnosti. Izrael v minulosti čelil intenzivní kritice za to, že souhlasil s prodejem sledovací technologie zemím se špatnou pověstí v oblasti ochrany lidských práv, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Také americká vláda loni NSO Group zařadila na svou černou obchodní listinu, což znamená, že nemohou nakupovat vybavení nebo služby od amerických společností bez schválení. 

USA uvedly, že společnost zařadily na černou listinu, protože Pegasus umožnil autoritářským vládám útočit na disidenty, novináře a aktivisty. Společnost NSO naopak tvrdí, že své technologie prodává pouze za účelem boje proti terorismu a zločinu, a to po pečlivém prověření svých vládních klientů a po získání souhlasu izraelské vlády.

 

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Forbidden stories