Spousta lidí si myslí, že když v Česku nevybuchují auta, nestřílí se během dne na ulici a ve Vltavě neplavou mrtvoly, balkánský organizovaný zločin se nás netýká. Opak je ale pravdou. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ osvětlil pro investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič. 

Ilegální drogovou burzou v Miláně, kde se určují ceny kokainu, heroinu, metamfetaminu a dalších narkotik určených pro Evropu, ovládal kolem roku 2003 přes své spolupracovníky Černohorec se slovenským pasem Darko Šarič. Hovoří se o něm jako o jednom z největších balkánských narkobaronů posledních dvaceti let. On i jeho bratr měli v Česku firmy.

Přímo v Praze se 8. listopadu 2017 sešli v malebné hospodě Zlatý klas dva muži, kteří klidně mohli být jen starými přáteli. Branislav Cvijović přijel za Branislavem Bikićem, žijícím v českém hlavním městě již dlouhou dobu. Jenže důvod návštěvy nebyl rázu přátelského, jako spíš obchodního – kšeftování s kokainem. Oba byli nějakým způsobem spojeni s Grupo America – jednou z nejdůležitějších balkánských organizovaných zločineckých skupin působících po celém světě. Schůzky se zúčastnil i Josip Capik, který se tenkrát vrátil z Nizozemska, kam jel vyzvednout osm kilogramů kokainu. Zásilka sestávala ze dvou igelitových tašek zabalených v papíru. Kokain už byl trochu naředěný, policie jeho čistotu stanovila na 75 procent.

Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž vydal zatykač Interpol. Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, jenž do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. V Česku byl Kašćelan zatčen v bytě v centru Prahy. Svůj pobyt v hlavním městě vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Ve čtvrtek 1. srpna 2019 provedla policie v několika zemích světa koordinovaný zásah, po němž skončilo v poutech šestnáct lidí. Jedenáct z nich policisté dopadli v Asii a v Evropě. Mezi nimi byli i dva čeští piloti, kteří převáželi kokain z jihoamerické Uruguaye do Švýcarska. Jednoho zadrželi přímo ve Švýcarsku, druhého u něj doma v Česku.

V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.

To hledaný kosovský zločinec Ismet Osmani, známější jako Curi, byl srbskou a německou tajnou službou prohlášen za extrémně nebezpečného obchodníka s drogami. V Kosovu jej obvinili z lichvy a vydírání, avšak v brněnském Jundrově se cítil dostatečně bezpečně – jméno měl na schránce i na zvonku.

Citovaná jména představují skutečně pouze krátký výčet toho, jak se od devadesátých let v Česku usazuje a rozmáhá balkánská mafie a jak tu podniká. Podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část jihovýchodní Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je podle této zprávy Česká republika.

Zrod balkánských kartelů

Na začátku balkánského organizovaného zločinu stáli Srbové a Černohorci, kteří si po druhé světové válce vybudovali síť vazeb a kontaktů po celém světě. Spousta z nich byli nacionalisté, a proto museli z Jugoslávie utéct před vítěznými komunisty. „Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace,“ vysvětluje Stevan Dojčinovič.

Úkladné vraždy ale nemohl vykonat samotný stát – tehdejší jugoslávská vláda si nemohla dovolit poslat do zahraničí tajné služby, aby zlikvidovaly exilovou opozici. Proto se přibližně v šedesátých letech rozhodla obrátit na zločince. Jako odměnu jim stát nabídl ochranu a finanční provizi. Tento přístup se však záhy ukázal být dost komplikovaný. Zhruba do osmdesátých let totiž organizovaný zločin nebyl v jugoslávském komunistickém policejním státě etablovaný. Na vražedné mise do zahraničí tak byli vysíláni například zloději, kteří se zabíjením neměli sebemenší zkušenosti, což se ukázalo jako kontraproduktivní. Tito námezdní zabijáci neuměli naplánovat a vykonat profesionálně dokonalé odstranění nepohodlné osoby. Zbytečně páchali brutální zločiny, čímž přitahovali nechtěnou pozornost nejen zahraniční veřejnosti a policie, ale i médií.

„Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy to probíhalo, podle všeho se tento proces odehrával někdy mezi šedesátými a osmdesátými léty. Najatí zločinci se postupně začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout tomu, aby kdokoli sledoval je. S touto zkušeností pak na konci osmdesátých let ovládli srbští zločinci nejdůležitější evropská města, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli vycvičení lépe než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, který je vybavoval falešnými pasy, mohli bez problémů cestovat,“ vysvětluje Dojčinovič.

Když pak v devadesátých letech srbská mafie opanovala další evropská města, vznikl balkánský organizovaný zločin v podobě, jakou známe dodnes. Navíc zůstalo i propojení na srbské tajné služby. Právě to dělá zejména srbskou mafii tak silnou – nadále za ní totiž stojí stát.

Státní pašování cigaret

První mafiánské síťě vybudovali tehdejší Jugoslávci na obchodu s cigaretami. Titova vláda se dohodla s italskou mafií, že do Itálie bude pašovat cigarety – tedy dodávat je bez placení daní. „Je to první případ, kdy naše vláda spolupracovala s mafií. Jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly,“ dodává Dojčinovič.

Grupo America

Balkánci posléze využili tyto kontakty a trasy k pašování daleko ziskovějšího kokainu z Jižní Ameriky, a na scéně se tak objevil kartel jménem Grupo America. Jeho šéfové v New Yorku spolupracovali s Johnem Gottim, mafiánem známým svým působením v popkultuře. Mimochodem o Gottim byl natočen stejnojmenný hollywoodský film s Johnem Travoltou. Kartel Grupo America se rychle naučil mezinárodnímu obchodu s kokainem, který tato balkánská skupina řídila z New Yorku. Postupně si vytvořili téměř monopol na dovoz kokainu do Evropy. Jejich vůdce Mileta Miljanić byl v USA zatčen FBI i díky práci reportérů investigace.cz, která je citována v obžalobě. Synovec Milety Miljaniče mimo jiné země žije i na Slovensku, v Česku si členové Grupo America přeprodávají kokain po kilogramech.

Darko Šarić

Z Grupo America vzešel asi nejznámější balkánský narkobaron Darko Šarić. Ten se od skupiny odrodil a začal pašovat drogy na vlastní pěst. Jak už bylo řečeno, časem ovládl nejen milánskou drogovou burzu a nastavil spolupráci s italskou mafií na dovoz kokainu, a nespolupracoval s nikým, kdo nebyl schopný odebírat minimálně 50 kilogramů kokainu týdně.

V lednu roku 1998 Darko Šarić založil společně s několika dalšími občany tehdejší Jugoslávie firmu Solimba Z. M. na pražské adrese Táborská 22. Jednatelkou společnosti se stala Milka Štěpánková, která, jak řekla reportérům investigace.cz, utekla do Česka před jugoslávskou válkou.

„Ty dokumenty přinesl můj manžel Zoran. Já jsem je podepsala a na nic se neptala. Byli to moji krajané a potřebovali pomoc. A navíc jsem se bála manžela. Bil mě,“ vysvětlila Štěpánková pro investigaci.cz v roce 2016 okolnosti založení pražské firmy jednoho z největších balkánských narkobaronů.

Podle svých dalších slov netušila, že Darko Šarič byl drogový magnát.

„Znala jsem ho ještě z Pljevje, oba jsme se tam narodili. Vždycky na mě působil jako takový hodný kluk, možná trochu buran. Nikdy bych neřekla, že by měl mozek a konexe na to dělat do drog,“ tvrdí Milka Štěpánková. Jak sama dodává, potkala ho v Praze jen jednou, v roce 1993, kdy přijel podepsat nějaké dokumenty. „Od té doby jsem ho neviděla. Podíl ve firmě tady měl jen proto, aby získal papíry. Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v polovině evropských zemí. Mířil hlavně na Západ.“

Solimba Z. M. byla od začátku jen skořápkovou firmou a nikdy nepodala žádné daňové přiznání. To potvrdila i Milka Štěpánková: „Musela bych o tom vědět, musela bych to podepsat. A nic takového se nikdy nestalo.“

Jak investigaci.cz sdělilo slovenské ministerstvo vnitra, Darko Šarić obdržel v roce 2005 na Slovensku dokonce občanství, a to na základě fingované svatby s Veronikou Poláčikovou. O rozvod požádal jen několik týdnů po uznání občanství. Coby trvalou adresu měl uveden byt Dragoslava Kosmajca, pravděpodobného zakladatele takzvané Balkánské cesty – trasy, kterou přes Balkán putují drogy do Evropy. Kosmajca získal slovenské občanství již v roce 2004.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

V Česku měl firmu i šéf italské buňky Šarićova impéria Boško Nedić. Pro Šariće koordinoval velkoobchodní dodávky kokainu italským a albánským mafiím, jež se staraly o jeho další distribuci a prodej. V pondělí 19. ledna 2009 Boško Nedić naložil kokain do dodávky a společně se spolehlivými kurýry poslal zásilku ze skladiště v toskánské Tirrenii svým obchodním partnerům v Albánii. Dodávka však nikdy nedorazila. Byla zastavena italskou policií a následoval zátah v tirrénské vile pronajaté na jméno Jan Prosek, kde se našlo dalších 266 kilogramů kokainu. Jednalo se však už jen o zbytek z mnohem větší dodávky. Policie zatkla řidiče, avšak Boška Nediće nechala uprchnout s tím, že ji dovede k šéfům balkánského kartelu. Byl to risk, který se nevyplatil. Boško Nedić zmizel.

O tom, co Nedić od roku 2009 dělal, se toho moc neví. Jedno z mála bílých míst vyplňuje český obchodní rejstřík: půl roku po zmizení, 11. června 2009, si Nedić kupuje poloviční podíl ve firmě MAN – CO, která sídlí v Praze na Evropské ulici 550/28, v budově, jež patří ČVUT. Tato firma ale v Česku oficiálně nikdy nevyvíjela žádnou aktivitu a rovněž nikdy neplatila žádné daně.

Nedić před zatčením italskou policií uprchl do Jižní Ameriky, kde se v současné době skrývá. Jako spolupodílník je ve firmě uveden Vitomir Bajić, další ze Šarićova gangu. Podle vyšetřovatelů měl na starosti nájemné vraždy. Byl zatčen v Černé Hoře a eskortován do vězení v Itálii, kde v roce 2010 spáchal sebevraždu.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Superkartel aneb Titův kartel

Dnes je jedním z nejmocnějších balkánských kartelů takzvaný Titův kartel, v Latinské Americe jednoduše přezdívaný Cartel de Los Balkanes (Balkánský kartel), v Severní Americe a Evropě nepřesně nazývaný Superkartel, neboť v zájmu logistických potřeb obchodu s kokainem se spojilo několik kartelů. Šéfem je Edin Gačanin, narkobaron pocházející z Bosny, který se ale časem usadil v Dubaji a v současnosti dominuje nákupu a pašování peruánského kokainu.

Balkánská cesta i balkánská pračka

Přes Česko vede takzvaná „Balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Poslední dobou je ale využívána i k pašování lidí kvůli nucené práci či prostituci nebo migrantů ze zemí postižených válečnými konflikty.

Výše zmíněné informace ale zdaleka nepředstavují kompletní výčet toho, proč si balkánští mafiáni Česko oblíbili. Jak uvádí zpráva Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, balkánské drogové klany využívají Česko i kvůli legalizací výnosů z trestné činnosti a k další finanční kriminalitě.

Česko je pro zločince z bývalé Jugoslávie či současné Albánie hodlající proprat své peníze z prodeje drog lákavé hned z několika důvodů – daří se tu korupci, až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard a velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného.

Proč tedy balkánský organizovaný zločin není v Česku víc vidět? „Máme na to v Srbsku takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně právě proto se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí,“ vysvětluje Stevan Dojčinović.

The post MAFIE: 1. díl – Balkánské mafie v Česku appeared first on investigace.cz.

V 90. letech ovládl Evropu srbský organizovaný zločin, který se i díky vládní podpoře a konexím po celém světě stal jedním z globálně nejvýznamnějších. Šéfredaktor srbského média KRIK a regionální editor nadnárodní novinářské sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) Stevan Dojčinović vysvětluje, jak se balkánští mafiáni dostali k moci, proč je tak těžké předat je spravedlnosti a z čeho pramení jejich láska k Praze.

Jak je balkánský organizovaný zločin propojený s Českem a Slovenskem?

Obě země jsou pro balkánské gangy velmi důležité, Česká republika o něco více než Slovensko. Je to tak už po několik desetiletí, řekl bych, že od pádu komunismu. Jedním z důvodů, proč začala balkánská mafie na tomto území působit, je prodej drog, což ovšem dělají i například v Německu.

Česko je ale současně důležité i svou polohou, snadno se z něj dostanete do ostatních evropských zemí – pro balkánské gangy je v tomto směru zvláště důležité Rakousko a Německo. Zároveň mají zločinci pocit, že do Česka nějak zapadnou, jsou tam nenápadnější než ve zmíněných německy mluvících zemích. Existují i případy, kdy se v Česku ukrývali – například v Praze byl nedávno dopaden Slobodan Kašćelan, druhý nejdůležitější muž Kašćelanského klanu. V 90. letech bylo také jednoduché získat v Česku nejrůznější povolení – třeba založit společnost, obdržet povolení k pobytu. Bylo to snazší než v jiných zemích. Proto se členové zločineckých gangů do země stěhovali, žili tam, zakládali firmy, používali falešné identity. O balkánském organizovaném zločinu jsem toho napsal hodně a přibližně v polovině případů tam bylo nějaké propojení s Českem. 

I poslední text z média KRIK měl nějaké napojení na Česko.

Ano, asi před týdnem jsme publikovali článek o jednom z vysoce postavených spolupracovníků srbského narkobarona Darka Šariće. Dostali jsme tip, že to byl on, jehož tělo našli policisté před deseti lety v Paraguayi. Porovnali jsme tedy fotografie, s velkou pravděpodobností se skutečně jednalo o toho samého člověka. Když jsme příběh zkoumali, také jsme narazili na českou stopu. V České republice provozoval nejen byznys s drogami, měl tam i své firmy. 

Kvůli tomu jsme vlastně začali spolupracovat, posílal jsi mi jména a já je prověřovala.

Říkal jsem si, že v tom, jak je Česko přitahuje, je nějaký vzorec. Proto jsem se podíval na všechny podobné české stopy od roku 2013, ať už to byly české společnosti, cesty do Česka a tak dále. Pak jsem ti je začal posílat, abys je ověřovala, a tímto způsobem jsme postupně dali dohromady docela dlouhý seznam jmen a společností. Takto vyšlo najevo, jak je Česká republika pro balkánské zločince důležitá, což platí pořád. Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která nemá vazby na Česko. 

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Na čem pracujete teď? Je tam také česká stopa?

Ano, pracujeme na případu vraždy v Černé Hoře, jedná se o nějaké vyřizování účtů mezi gangy. Získali jsme přístup ke zprávám, které si zločinci posílali. Plánovali mimo jiné vraždu jednoho gangstera, ty zprávy jsou obecně velmi zajímavé. V jedné z nich byla fotografie čokolády, na obrázku je nějaká historická budova a nápis Praha. 

Šlo o Prašnou bránu.

Z toho jsme usoudili, že jeden z těch dopisovatelů je zrovna v Praze. Možná bychom měli vyšetřit, odkud ta čokoláda pochází. Nicméně pointa spočívá v tom, že Praha nebo Česká republika se při naší práci vždycky nějakým způsobem objeví. Našli jsme nějaké propojení také s Brnem, které se ale často týká především Albánců. 

Proč tolik milují Prahu? Je to kvůli jazyku?

Ne, balkánští kriminálníci jsou v jazycích velmi dobří, naprosto běžně mluví alespoň pěti jazyky a v rámci Evropy se mohu pohybovat prakticky kdekoli. Ano, v Praze prodávají drogy, ovšem není to jediné místo. Jejich kriminální aktivity pokrývají celý kontinent. Myslím, že za oblibou Prahy opravdu stojí logistika, z hlediska dopravy je to prostě výhodné místo. Víme, že například rakouská policie začíná velmi dobře chápat, kde a jak balkánské gangy působí, a to jak ve Vídni, tak i v Německu. A Německo, jak už jsem říkal, je pro ně extrémně důležitý trh. Proto si myslím, že pro tyto gangy je výhodné být sice velmi blízko těchto zemí, ale přece jen z dosahu tamní policie. Další důvod je možná ten, že česká policie je nevyšetřuje tak efektivně jako ty ostatní evropské. 

Organizovaný zločin je v Praze v podstatě neviditelný, a město proto působí bezpečným dojmem. Proč se tady gangy nechovají násilně? Nevidíme žádné vraždy, na pražských ulicích neexplodují auta… 

Máme na to takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně je to právě proto, že se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí.

Balkánský organizovaný zločin provozuje jeden z největších obchodů s kokainem na světě. Jak tento byznys vznikl a vyvíjel se?

Když to vezmeme úplně od začátku, musíme se v první řadě zaměřit na Srby a Černohorce – což už teď neplatí, neboť s kokainem obchodují všechny balkánské gangy. Dnes jsou všichni zločinci, kteří s tímto obchodem začínali, buď mrtví, nebo velmi staří. Tito staří bossové budovali síť vazeb a kontaktů už od konce druhé světové války, kdy spousta lidí z Jugoslávie emigrovala do různých zemí Evropy i do Ameriky. Pokud to hodně zjednoduším, byli to většinou nacionalisté, kteří museli utéct před vítěznými komunisty. Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace.

Úkladné vraždy prováděly jugoslávské tajné služby?

Právě že ne, vláda nechtěla, aby do toho byly přímo zapojeny tajné služby. Proto se rozhodla obrátit na zločince, což se stalo zhruba v 60. letech. Je ale důležité si uvědomit, že do té doby a také později, tedy až do 80. let, u nás neexistoval žádný organizovaný zločin. Do zahraničí tak odjížděli zločinci, třeba zloději, aby vládu zbavili nacionalistů, za což jim byla přislíbená ochrana. Jenže tito zabijáci tam páchali velmi brutální surové vraždy, čímž na sebe strhávali nechtěnou pozornost médií i veřejnosti. Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy se to dělo, ale byl to proces mezi 60. a 80. lety. Postupně se najatí zločinci začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout sledování. Na konci 80. let tak srbští zločinci ovládli části nejdůležitějších evropských měst, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli lépe vycvičení než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, měli falešné pasy, mohli bez problémů cestovat. 

Přečtěte si

Vůdce černohorského gangu zatčen v Praze

Když tedy srbská mafie převzala kontrolu nad evropskými městy, vznikl balkánský organizovaný zločin?

Ano, to bylo v 90. letech a funguje to dodnes. Jestli potřebuješ někoho kvalitně zavraždit, pošleš na to srbskou mafii. To platí nejen v Evropě, ale po celém světě. Jsou precizní, dobří střelci, mají dobrou logistiku, dají si s vraždou zkrátka práci a nedělají chyby. Dokonce existují zločinecké skupiny, které se specializují jen na úkladné vraždy – například mají své odstřelovače.

Jsou srbské tajné služby dodnes propojeny s organizovaným zločinem?

Samozřejmě. To propojení nikdy nezaniklo. Nedávno jsme například řešili případ, kdy se našlo velké pole marihuany, které chránili policisté a tajné služby. Jak fyzicky, tak i z pozice svých profesí. Na obchod s marihuanou dohlíželi například tím, že během své pracovní doby sledovali činnost nezasvěcených kolegů, aby mohli zločince včas varovat. Někteří už jsou za to odsouzení, ale jedná se o nízko postavené policisty, dokonce v tom jeli i vojáci, pravděpodobně jim to někdo nařídil. Kauza se otevřela v roce 2020, což ukazuje, že srbská vláda a organizovaný zločin jsou partneři. V tomto svazku není zapotřebí ani nikoho podplácet, spolupracují spolu dlouhodobě. Důkazy o tom máme už z dob komunistického vůdce Tita, tedy že jugoslávská vláda spolupracovala s italskou mafií na pašování cigaret. 

Jsou mezi policisty nějací kladní hrdinové?

Obecně je srbská policie velmi zkorumpovaná. Ale právě v případě toho pole s marihuanou se našel jeden poctivý policista, který celou kauzu vyšetřil a vynesl na světlo. V roce 2019 se mu podařilo pozatýkat své kolegy, co se zločinci spolupracovali. Jenže u toho neskončil a vyšetřoval dál, což se nelíbilo tajným službám, a tak se ho rozhodly zničit. Najednou se objevil na obálkách časopisů jako ten špatný, jako mafiánský policajt, je proti němu vedeno vyšetřování a pravděpodobně přijde o práci. Je těžké to sledovat. Navíc mu přidělili advokáta, který je členem parlamentu a má na starosti kontrolu a jmenování soudců. Ten policista je v háji. 

Co se týče organizovaného zločinu týče, Srbsko se tedy moc nezměnilo?

Ne, je to pořád stejné. A tím se vracíme k otázce, proč je srbská mafie tak mocná. Stojí za ní stát. Mají za sebou mocný systém a mají konexe po celém světě. 

Jakou tedy mají Balkánci roli v globálním obchodu s kokainem?

Abychom mohli mluvit o pašeráckých stezkách, musíme se vrátit k obchodu s cigaretami, který probíhal už za Jugoslávie. Jak jsem říkal, Titova vláda se tenkrát dohodla s italskou mafií, a to následujícím způsobem. Cigarety se nejprve vyvezou z jedné země, pak se do ní zase vrátí, ale už na černo, tedy bez placení daní. To se děje dodnes, dokonce se na pašování podílejí velké firmy, které najímají lidi, aby jim cigarety převáželi a ony tak na evropském trhu nemusely platit daně. Proč je tehdejší ilegální obchod s cigaretami ale důležitý? Jedná se o první případ, kdy vláda spolupracovala s mafií, jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly. 

Takže balkánský organizovaný zločin začínal s cigaretami?

Ano, to byl ten největší byznys. Pak se ti samí aktéři přesunuli k obchodu s kokainem. Používali dokonce stejné trasy. Kokain se stal výhodnějším zbožím, poněvadž zločinci pochopili, že tak mohou vydělat mnohem více peněz. A tady přichází na scénu Grupo America, kauza, kterou jsme vyšetřovali společně, o mocném balkánském zločineckém gangu, jenž patřil k nejdůležitějším obchodníkům s kokainem na světě. Z Grupo America například vzešel Darko Šarić, srbský narkoboss. Grupo America začínala s pašováním postupně, v 90. letech to byly malé dodávky, jež se postupně navyšovaly do obrovských rozměrů. Dnes jsou to desítky tun ročně. 

The post Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko appeared first on investigace.cz.

V dnešním #zesvěta si představíme nový byznys plán kolumbijského podsvětí, podíváme se na nový, neoficiální remake Dannyho parťáků, který se poslední čtyři roky „natáčel“ v bankách po Evropě, a vysvětlíme si, proč momentálně není dobrý nápad otevírat si stánek s ovocem a zeleninou v Saúdské Arábii. To vše a ještě mnohem více přinesl uplynulý týden ve světě (ne)organizovaného zločinu.

#1 Nová fakta o vraždě mexické novinářky

Regina Martínez byla významnou mexickou novinářkou, která informovala o drogových ganzích a politické korupci. V roce 2012 byla ve svém domě ubitá a uškrcená k smrti. Oficiální vyšetřování její vraždy bylo značně pochybné a ponechalo mnoho otázek nezodpovězených. Například podle prokurátorů měl Martínez zavraždit drogově závislý mužský prostitut, který byl podle nich jejím milencem. Nicméně její přátelé a kolegové trvají na tom, že tohoto muže neznala. A jediná osoba, která byla za vraždu odsouzena, jiný narkoman s problematickou minulostí, odvolal své přiznání s tím, že byl mučen, aby se policii k vraždě přiznal. V rámci snahy odhalit pravdu o vraždě Martínez podala OCCRP na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o vyšetřovací spis, který nyní také zveřejňuje.

Analýzu spisu, včetně upozornění na nesrovnalosti ve vyšetřování, a pro fajnšmekry i všech jeho 2148 stran si můžete přečíst na tomto odkazu.

#2 Krucinál, zatkli Kašćelana, parchanti!

Černohorská policie oznámila, že zatkla pět domnělých členů zločinecké skupiny, která se zabývala lichvou, úplatkářstvím, vydíráním a obchodem s drogami. Operace se uskutečnila v pobřežním městě Kotor, které je domovem dvou nejnebezpečnějších mafiánských klanů na Balkáně. Černohorská média informovala, že zatčenými byl vůdce mafiánského klanu Kavački Slobodan Kašćelan a čtyři jeho blízcí spolupracovníci. Kašćelan byl zatčen už několikrát, mimo jiné také před necelými třemi lety v Praze. Odtud byl následně vydán do Černé Hory, kde ale nebyl uvězněn, ale dostal podmínku po složení kauce v podobě majetku v hodnotě 500 000 eur (tehdy necelých 13 milionů korun).

Že i ti špatní holubi se vracejí se můžete přesvědčit zde.

https://www.investigace.cz/vudce-cernohorskeho-gangu-zatcen-v-praze/ 

#3 Z bílé na zlatou

„Ze vzduchu vypadají nelegální zlaté doly jako zranění husté džungle jižní Kolumbie – jizvy z červené, šedé a hnědé hlíny obklopující toxická jezírka. Při zvuku policejních a vojenských vrtulníků, které se snášejí z kopců, většina horníků prchá do listí a jen několik jich zůstává a snaží se policistům a vojákům vyskakujícím z vrtulníků postavit.“ Nelegální těžba zlata je v Kolumbii podle všeho stále narůstající problém. Nejenže kvůli tomu země přichází o miliardy dolarů ročně, těžba zlata je také hlavní příčinou sílícího odlesňování, vymírání živočišných druhů a znečišťování vodních toků v druhé biologicky nejrozmanitější zemi světa. A zatímco v první polovině roku 2010 zasahovaly kolumbijské ozbrojené složky proti nelegálním zlatým dolům 34, v první polovině 2020 provedly už 2 186 zásahů.

Jak vypadá zásah proti nelegálním dolům na zlato si můžete přečíst zde.

A proč je to problém a jak velký ve skutečnosti je, se zase dozvíte například tady.

#4 Dannyho parťáci 2.0

Tři muži z Brooklynu byli zatčeni za loupeže v „hollywoodském stylu“, při nichž pomocí špičkového vybavení ukradli z bankovních trezorů po celé Evropě cennosti v hodnotě 30 milionů dolarů (zhruba 640 milionů korun). Ač bez hvězdného obsazení a v menším počtu muži v průběhu čtyř let takto vykradli více než dva tucty hůře zabezpečených bank v sedmi převážně evropských zemích. Momentálně jsou všichni tři obžalovaní ze spiknutí za účelem praní špinavých peněz, za což jim hrozí až 20 let odnětí svobody.

Jak v neoficiálním remaku Dannyho parťáků loupeže probíhaly se můžete dočíst tady.

#5 Okénko italské mafie

V přísně střežené soudní síni s kapacitou 1000 osob, která byla postavena z bývalého call centra v kalábrijském městě Lamezia Terme, probíhá největší proces s italskou mafií za posledních třicet let. Asi 900 svědků má vypovídat proti více než 350 obžalovaným, včetně politiků a úředníků obviněných z členství v nejmocnější italské zločinecké skupině ‚Ndrangheta. Několik obžalovaných nyní bude vyslýcháno kvůli obvinění z praní špinavých peněz ve Velké Británii. Tam totiž měli zakládat společnosti simulující legální hospodářskou činnost, přes které údajně prali špinavé peníze. Podle „stovek vyšetřování“ ‘Ndrangheta v zemi za Lamanšem jen v posledních deseti letech vyprala miliardy eur. „Zájmy ‚Ndranghety ve Spojeném království hrály významnou roli, neboť klany využívaly zemi jako investiční a prací základnu,“ říká Nicola Gratteri, státní zástupce, jehož vyšetřování vyvrcholilo tímto monstrprocesem.

Co je v největším procesu s mafií za posledních 30 let nového, si můžete přečíst, když kliknete sem.

#6 Jak dostat teroristu do polepšovny

Nigerijská nápravná služba a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) zahájily s finanční podporou německé vlády nový projekt zaměřený na podporu rehabilitace a resocializace údajných spolupracovníků Boko Haram. Projekt se zaměří na věznici s maximální ostrahou Maiduguri ve státě Borno, kde je v současné době zadržováno více než 1 200 osob podezřelých ze spolupráce s Boko Haram, z nichž naprostá většina je nadále držena ve vyšetřovací vazbě. Vedle delší doby vazby a špatného socioekonomického zázemí ztěžuje začleňování do společnosti právě i stigmatizace, spojená s tím, že jsou zadržení vnímáni jako osoby spojené s Boko Haram.

O polepšovně pro domnělé teroristy si můžete přečíst zde.

#7 Tvrdá rána pro saúdskoarabský zelinářský průmysl

Saúdská Arábie až do odvolání zakázala dovoz jakéhokoliv ovoce a zeleniny z Libanonu. Důvod? Minulý pátek tamní celníci ve dvou zásilkách granátových jablek odhalili nejdříve více než 5,3 milionů tabletek Captagonu, a poté i téměř 2,5 milionů tabletek amfetaminů. Captagon je obchodní název amfetaminové drogy fenetyllin-hydrochlorid. Původně byl uváděn na trh jako lék na stavy jako je narkolepsie, deprese a hyperaktivita, ale od 80. let 20. století je ve většině zemí světa zakázán. Dnes se má vyrábět hlavně v Sýrii a být jedním ze způsobů obživy Islámského státu a dalších teroristických organizací. A když píšeme, že drogy byly ukryty v zásilkách granátových jablek, myslíme to doslova. Pašeráci granátová jablka rozřezali a místo zrníček nastrčili pilulky drog. Zákaz dovozu libanonského ovoce a zeleniny zůstane v platnosti, dokud libanonské orgány nezaručí, že přijmou nezbytná opatření k zastavení těchto operací. A vzhledem k tomu, že libanonský obchod s ovocem a zeleninou se Saúdskou Arábií má hodnotu přibližně 24 milionů dolarů ročně (více než 500 milionů korun), libanonští představitelé rychle přislíbili, že budou více bojovat proti pašování drog.

O problémech saúdskoarabského potravinářského průmyslu se dočtete zde. 

#8 Předložte svoje kuřácké legitimace, děti

Policie v Nizozemsku a Polsku v rámci operace koordinované Europolem zabavila 94 tun tabáku a 5,4 milionu padělaných cigaret a zatkla 30 osob. Podle prohlášení Europolu byli podezřelí členy „plodného organizovaného zločineckého gangu, který zaplavil Evropu miliony padělaných cigaret“ a pravděpodobně se podíleli i na násilných loupežích. Europol také uvedl, že podle prvních odhadů přesáhne škoda pro polský rozpočet 52 milionů polských zlotých (zhruba 295 milionů korun).

Jak moc pro zdraví Evropanů policie udělala se dozvíte tady.

The post #zesvěta: Těžký úděl saúdskoarabského zelináře appeared first on investigace.cz.

Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž Interpol vydal zatykač. Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, který do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok. Naše srbská partnerská organizace KRIK poslední rok mapovala, jak vlivný a nebezpečný zločinec Kašćelan je.

Vůdce černohorského gangu zatčen v Praze

Za dlouhá léta, kdy byl Slobodan Kaščelan vůdcem klanu, se na Balkáně stal téměř nedotknutelným. Z dokumentů, které nám poskytl KRIK, vyplývá, že měl své lidi jak na tamní policii, tak mezi politiky. Kašćelan vytvořil a vedl takzvaný Kavački klan. Ten měl zformovat v květnu 2010. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže v roce 2014 se členové této zločinecké organizace rozhádali o 200 kilogramů kokainu, což zavdalo příčinu rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně a trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru. Jedinečný vhled, jak válka probíhala a jak moc byly tyto drogové klany součástí systému, přinesli srbští investigativní novináři ze zmíněné organizace KRIK. Jejich popis dramatických událostí sice začíná jako vtip, pokračuje ale mrazivě.

Zlá krev: Jak tajná válka mezi černohorskými kokainovými kartely změnila Balkán

Bojana Pavlović, autorka článku, popisuje setkání policistky Mariji Nikolič s fotbalovým chuligánem a zároveň černohorským zločincem v lyžařském areálu na jihu Srbska. Jen o devět hodin později a několik stovek kilometrů severněji sedí vedle sebe v autě zaparkovaném v garáži tatáž policistka i zločinec, ten je však už rozstřílený na kousky. Policistka Marija Nikolić ale vyvázla bez jediného škrábnutí. Útočníci uprchli.

Situace z lyžařského areálu i z garáže zachytily v lednu 2018 kamery CCTV. Na záběrech jsou vidět dva muži, jeden je vyzbrojen pistolí a druhý poloautomatickou puškou. Vrahové obešli auto dokola a vystříleli do něj několik zásobníků. S Marijou Nikolić nyní v Srbsku probíhá soudní řízení. Po útoku v autě měla vzít příruční zbraň patřící oběti a zbavit se jí. Nikolić vypověděla, že byla v takovém šoku, že si vůbec nepamatuje, proč se rozhodla zbraň vzít a vyhodit ji do popelnice o tři ulice dál od místa činu.

 

Vražda i setkání policistky (údajné členky Kavački klanu) s fotbalovým chuligánem v lyžařském areálu odhalují propletenec vazeb mezi spojenci a odpůrci dvou rivalských černohorských klanů z přímořského města Kotor. „Rozsah konfliktu mezi klanem Škaljari a Kavački se dá vypozorovat i v tom, že srbské i černohorské podsvětí se rozštěpilo obdobně. […] Většina důležitých kriminálních organizací se přidala na jednu nebo druhou stranu sporu,“ psalo se ve zprávě srbské tajné policie v roce 2018.

Nájemný vrah s českým pasem

Spor je to krvavý a doprovázejí jej nájemné vraždy v půlce Evropy. Klany si svoje účty vyřizovaly mimo jiné v Německu, Španělsku, Rakousku, Holandsku a nedávno i v Řecku, kde byl vůdce klanu Škaljari zastřelen v restauraci, kam šel na večeři se svou manželkou a dětmi. Počet obětí, které má tato válka na svědomí, není oficiálně známý. Kolegům z KRIK se jich podařilo napočítat a ověřit 41, počet ale může být mnohem vyšší. Mezi oběťmi nejsou jen členové klanů, ale i jejich rodinní příslušníci nebo jen náhodní kolemjdoucí. Klany využívaly k vraždám pestrý arzenál prostředků: výbuchy aut, na dálku odpálené výbušniny, střelné zbraně. Minimálně ve dvou případech najali profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve francouzské Cizinecké legii.

Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Před tím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, zatkla ho policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem. „Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ řekl ve výpovědi jeden z nájemných vrahů.

Politika

Partnerem Kavački klanu se stala organizovaná skupina fotbalových hooligans, takzvaní Janisáři. Ti mají tradičně dobré vztahy se srbskými vládními představiteli. Vynikal tím zejména jejich bývalý vůdce Aleksandar Stanković, jenž byl v roce 2016 zavražděný. Právě členové Stankovičova gangu zabezpečovali v roce 2017 hladký průběh inaugurace srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, jehož dlouholetý tajemník chodíval se Stankovičem na střelnici. Den poté, co byl Stanković zavražděný, svolal srbský ministr vnitra tiskovou konferenci, kde vyhlásil „válku všem mafiím“.

Ve skutečnosti se ministrova slova týkala pouze jednoho klanu: Škaljari a jejich spojenců. Srbská tajná služba je označila za „jednu z nejnebezpečnějších skupin organizovaného zločinu s mezinárodní působností“. Srbští vládní úředníci často veřejně prohlašují, jak je klan Škaljari nebezpečný, a samotný prezident Vučić o nich dokonce emotivně prohlásil, že „[drogami] tráví naše děti“. Málokdy ale něco podobného zaznělo z úst představitelů srbského režimu o klanu Kavački, který přitom s drogami obchoduje minimálně ve stejném, ne-li větším objemu.

 

Autoři: Bojana Jovanović, Stevan Dojčinović, Svetlana Đokić (KRIK) a Pavla Holcová (investigace.cz)

Autor úvodní grafiky: OCCRP

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Kokainové gangy rozdělují Balkán appeared first on investigace.cz.

Jeden z nejdůležitějších vůdců balkánského podsvětí Slobodan Kašćelan byl v noci ze středy na čtvrtek zatčen v Praze. Speciální jednotka české policie ho zatkla v pronajatém bytě na základě zatykače vydaného Interpolem v únoru 2017. Kašćelanovi se dařilo vyhýbat policii i díky tomu, že často měnil místo svého pobytu a používal falešné identity.

Obžalován je v prvé řadě za vytvoření kriminální organizace, takzvaného Kaščeljanského klanu a jeho vedení. Ten měl zformovat v květnu 2010.

Mezi hlavní aktivity tzv. kavački klanu patří mj. obchodování s drogami, praní peněz, vydírání, lichva, ale i další trestné činy. Skupina je maximálně efektivní, protože pracuje podle přesně definovaných pravidel a každý z jejích členů má předem stanovenou roli a úkol.

Na konci května loňského roku bylo ve zvláštním stíhání obviněno 15 lidí kvůli podezření z členství v této kriminální skupině. Jako vůdci byli označeni Slobodan Kašćelan a Igor Božović, který je v současnosti stále na útěku.

Dalším důvodem, proč se po Slobodanu Kašćelanovi shání černohorská policie, je obvinění z pokusu o vraždu. Podle obžaloby se měl v roce 2010 pokusit zastřelit Igora Markoviće v černohorském městě Prčanj. Vzhledem k tomu, že muži na sebe stříleli navzájem, byli oba v tomto soudním řízení nejprve odsouzeni na 2,5 roku vězení. Avšak odvolací soud toto rozhodnutí na konci roku 2015 zrušil a nařídil nový proces.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Zatčení Slobodana Kašćelana je zatím posledním v řadě zatýkání osob napojených na černohorský organizovaný zločin. V září letošního roku byl v Turecku zatčen a následně vydán do Srbska a odsouzen k 15 měsícům vězení za používání falešných dokladů Jovan Vukotić, kterého bezpečnostní služby označují jako vůdce tzv. škaljarski klanu.

Tyto dva klany vedou od roku 2014 krvavou válku kvůli zmizelým 200 kilogramům kokainu. Na obou stranách již zemřelo několik lidí. O Jovana Vukotiće se zajímá i Řecko, které žádá jeho vydání kvůli obvinění z pašování kokainu. Jen o pár dní později byl v Bulharsku zatčen vysoce postavený člen kavački klanu Predrag Knežević.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Vůdce černohorského gangu zatčen v Praze appeared first on investigace.cz.