Tax Justice Network spolu s Public Services International (PSI) zveřejnili studii, podle které by státy mohly každý rok vybrat od nadnárodních firem na daních v přepočtu až o 10,95 bilionů korun více. Daňové sazby by se přitom nemusely zvyšovat.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Nadnárodní firmy připravily státy o miliardy tím, že desítky let obcházely daňová pravidla,“ uvedl generální tajemník PSI Daniel Bertossa. Stačilo by ale prý změnit pravidla tak, aby firmy odvedly daně v zemích, kde skutečně podnikají. Právě o takové změně nyní státy jednají pod hlavičkou OSN.

Podle Bertossy by připravovaná úmluva OSN mohla změnit způsob, jakým se ve světě vybírají daně. Firmy by podle nových pravidel odváděly peníze tam, kde jejich zisk skutečně vzniká, místo aby ho vykazovaly v zemích, kde mají sídlo jen formálně.

Allison Schultz, autorka studie a výzkumnice Tax Justice Network, upozornila, že samotné daňové sazby by se neměnily. Změnilo by se pouze to, kde firmy daně odvádějí. Podle ní by na tom vydělala téměř každá země, protože nadnárodní společnosti si po desetiletí přesouvaly zisky do zemí, kde z nich platily jen minimální nebo žádné daně.

„Tratily by na tom jen daňové ráje a firmy vyhýbající se daním, a to je velké vítězství pro pracující i pro veřejné služby všude na světě,“ doplňuje Bertossa.

Podle přepočtu by jednotlivé státy dohromady vybraly na daních o 24 % více. Změna by tak částečně napravila výpadek příjmů, ke kterému došlo v posledních desetiletích, kdy zisky velkých nadnárodních firem výrazně rostly.

Pro srovnání, největší americká automobilka General Motors vykázala v roce 1929 zisk 5,18 miliardy korun. Apple v roce 2025 vykázal zisk 2,45 bilionů korun, což je zhruba čtyřiadvacetkrát více. 

Kdo by získal nejvíce?

Nejvíce peněz by podle studie získaly vyspělé země. V poměru k dnešním příjmům z daní by ale změna nejvíce pomohla chudším státům, kde by se výběr daní zvýšil několikanásobně.

Vyspělé země by vybraly o 21 % více oproti současnému stavu, nejméně asi v přepočtu zhruba tři bilionu korun.

Země s vyššími středními příjmy by si polepšily o 31 %, tedy o přibližně 2,45 bilionu korun. Země s nižšími středními příjmy by výběr daní téměř ztrojnásobily. Získaly by nejméně asi 1,3 bilionu korun navíc. Nejchudší státy by výběr daní téměř zpětinásobily. Ročně by získaly přibližně 78,89 miliardy korun.

Co by změna znamenala pro Česko?

Studie konkrétní částku pro Česko neuvádí. Tax Justice Network zveřejnila podrobné propočty pouze pro vybrané velké ekonomiky, například Spojené státy, Velkou Británii nebo Indii.

Česko ale podle rozdělení ve studii patří mezi vyspělé země. Daň z příjmů právnických osob je u nás 21 %. Pokud by se pravidla změnila podle návrhu OSN, mohl by český stát podle obecného propočtu získat z daní od nadnárodních firem zhruba o pětinu více než dnes.

V absolutní částce by šlo o menší příjem než v největších světových ekonomikách. Pro chudší země by ale změna znamenala výrazně větší rozdíl, protože jejich dodatečné daňové příjmy by mohly představovat několikanásobek současného výběru.

Peníze na klima i zdravotnictví

Více peněz by získaly také státy Evropské unie. Dodatečné příjmy by mohly pokrýt například až čtyřnásobek současných výdajů na přizpůsobení zemědělství, energetiky a dopravy změně klimatu. Pro Španělsko se například počítá s částkou 81 miliard korun, pro Francii s zhruba 544 miliardami.

Ve Velké Británii by dodatečné příjmy podle studie stačily na šestinásobné pokrytí nových opatření vlády na zmírnění dopadů růstu životních nákladů. Mohly by také pokrýt více než dvě třetiny odhadovaných nákladů na zdravotní a sociální systém podle vzoru britské národní zdravotní služby.

Ve Spojených státech by dodatečné příjmy mohly být tak vysoké, že by země mohla zhruba pětačtyřicetkrát zvýšit své současné výdaje na obnovitelné zdroje energie. Zároveň by dle studie mohlo vzniknout více než 365 tisíc pracovních míst.

Prodělat by na změně naopak měla jen malá skupina zemí. Šlo by především o tradiční daňové ráje a státy, kde je vzhledem k velikosti jejich ekonomiky neobvykle mnoho sídel nadnárodních firem. Podle autorů studie by ale tyto země mohly výpadek příjmů vyrovnat mírným zvýšením daní na úroveň běžnou v ostatních zemích.

Nová pravidla má připravit OSN

O podobu celosvětových daňových pravidel se dosud starala především Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle Tax Justice Network se ale jednání nyní přesunulo na půdu OSN. OECD se podle autorů studie pokoušela systém změnit zhruba dvacet let, aniž se jí podařilo jeho fungování zásadně ovlivnit.

Jednání pod vedením OSN podle studie za poslední tři roky pokročila více než dvacetileté snahy OECD. O přijetí nové úmluvy mají státy hlasovat příští rok.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Státy přicházejí o stovky miliard korun ročně kvůli daňovým únikům nadnárodních firem. OSN nabízí řešení appeared first on investigace.cz.

Trumpův daňový zákon z roku 2017 umožnil americkým firmám přesouvat větší zisky  do daňových rájů. Evropská unie kvůli tomu každoročně přichází o 340 miliard korun, Česko o sedm miliard korun.  Řešení nyní navrhuje Organizace spojených národů.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Nová zpráva organizace Tax Justice Network odhaluje, že EU každoročně přichází o 14 miliard eur, v přepočtu téměř 340 miliard korun, kvůli daňovým únikům amerických nadnárodních společností. To je například částka rovnající se pětinásobku ročního HDP Grónska.

Kořeny současné krize sahají k první Trumpově administrativě a jejímu zákonu o snížení daní z roku 2017 (Tax Cuts and Jobs Act). Tento zákon americkým firmám umožnil zdvojnásobit přesouvání zisků do daňových rájů.

Čísla jsou alarmující: americké nadnárodní korporace v roce 2021 přesouvaly ze zemí, kde působí, do USA dvakrát více zisků než v roce 2016. Paradoxně však platí americké vládě o osm procent méně na daních než před přijetím Trumpova zákona – a to přes 74% nárůst zisků vykázaných v USA.

Americké firmy jsou dnes odpovědné za 29 % všech celosvětových ztrát na korporátních daních. Globálně připravují ostatní státy každoročně o 82 miliard dolarů. Například Meta, mateřská společnost, pod kterou spadá sociální síť Facebook nebo Instagram, vykázala značné platby daní v hotovosti Irsku, daňovému ráji, kde americké technologické a farmaceutické společnosti dlouhodobě evidují své zisky a někdy také umísťují výrobu.

Konkrétně v případě Česka zpráva Tax Justice Report odhaduje, že země ročně přichází o zhruba sedm miliard korun kvůli zneužívání daní z příjmu právnických osob americkými nadnárodními společnostmi. 

Pro průměrného občana EU to znamená, že každý rok přijde o zhruba 30 eur, které by měly patřit veřejným rozpočtům. Místo toho putují do rozpočtů amerických korporací.

Plaťte, kde působíte

Problém nevyřešila diskuze na půdě OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), s návrhem řešení tak nyní přichází OSN. Jde o projekt mezinárodní daňové spolupráce, který má být  největší změnou globálních daňových pravidel v historii. Přinesl už první důležitou změnu. 

Většina zemí v loňských jednáních podpořila nahrazení metody „pay where you say“ metodou „pay where you play“, která zdaňuje nadnárodní společnosti tam, kde zaměstnávají pracovníky a prodávají zboží a služby.

Tento přístup by učinil daňové ráje prakticky nepoužitelnými. Pokud firma v daňovém ráji nemá skutečné zaměstnance ani prodeje, ale jen pronajatou poštovní schránku, podíl zisků, který tam může být zdaněn, by byl mizivý nebo nulový.

Důležité je i to, že  jednání na půdě OSN jsou transparentní. Jednání jsou přenášena živě a aktivisté již vytvořili veřejné databáze umožňující sledovat, jaké postoje jednotlivé vlády zaujímají.

Nejvíce poražený? Samotné USA

Ironií je, že největším poraženým Trumpovy daňové politiky jsou samotné Spojené státy. Od roku 2016 do roku 2021 přišly USA kvůli daňovým únikům vlastních nadnárodních korporací o více než 5,5 miliard korun, což je více než polovina všech celosvětových ztrát způsobených těmito firmami.

Trumpův slib, že daňové škrty přivedou americká pracovní místa zpět domů, se nenaplnil. Místo toho vznikl systém, který korporacím umožňuje maximalizovat zisky při minimalizaci daňových odvodů – na úkor jak amerických, tak evropských daňových poplatníků.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Trumpův daňový zákon posílil daňové úniky. Česko ročně přichází o 7 miliard korun appeared first on investigace.cz.

Egypt patří v počtu vězněných novinářů k nejhorším zemím na světě. V posledním procesu poslal soud jednoho z egyptských nezávislých žurnalistů do vězení na dvacet pět let. Přední světoví prodejci oblečení nadále vyrábějí v továrnách v Myanmaru, navzdory tamnímu rozsáhlému porušování lidských práv. Francouzské zbrojní technologie skončily v rukou ozbrojenců v Súdánu, byť v tomto směru platí embargo OSN. Násilí gangů na Haiti eskaluje, ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci.

V poslední vlně tvrdých zákroků proti médiím odsoudili v Egyptě novináře Jásira Abú al-Elá k dvaceti pěti letům vězení. Egyptské bezpečnostní složky jej obvinily z „terorismu a šíření falešných zpráv“. Stejným obviněním čelí v Egyptě většina vězněných novinářů a řada dalších politických vězňů. Abú al-Elá je už od března držen ve vazbě. Soud proběhl začátkem listopadu v jeho nepřítomnosti a bez možnosti obhajoby. Podle Yeganeh Rezaian z Committee to Protect Journalists rozsudek ukazuje na „naprostou absenci spravedlivého procesu pro podobně obviněné novináře.“

Abú al-Elá je jedním z téměř dvacítky egyptských novinářů, kteří jsou v současné době v této zemi za mřížemi. Ve vězení zůstává i známý britsko-egyptský bloger Alá Abd al-Fattáh, jenž je v Egyptě nespravedlivě vězněn už od roku 2014, a to navzdory protestům řady mezinárodních organizací.

Novináři jsou v egyptských věznicích často vystavováni bití i dalšímu násilnému zacházení. Během zatýkání se obvykle opakuje podobný scénář – nejdříve nucené zmizení, kdy bezpečnostní složky utajují místo, kde se zadržení novináři nacházejí, následně obvinění z „terorismu a šíření falešných zpráv“ a opakovaně prodlužovaná vazba po dobu až dvou let bez řádného a spravedlivého soudního procesu.

Podle organizace Reportéři bez hranic patří Egypt v počtu vězněných novinářů dlouhodobě k nejhorším zemím na světě. Od roku 2013, kdy se prezident Abd al-Fattáh as-Sísí dostal k moci, uvěznila egyptská vláda z politických důvodů desetitisíce lidí, z toho více než stovku novinářů.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Přední světoví prodejci oblečení New Yorker, Next a LPP čelí obviněním z porušování práv pracovníků továren v Myanmaru. Globální odborová organizace IndustriALL podala na tyto firmy stížnost u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od vojenského převratu v roce 2021 se podmínky v textilních továrnách v Myanmaru dramaticky zhoršují. Pod vládou vojenské junty v zemi platí zákaz shromažďování, který se vztahuje i na odborové organizace. Světové módní firmy v Myanmaru tak podle generálního tajemníka organizace IndustriALL Atle Høieho „těží z prostředí strachu, nucené práce a vykořisťování.“

Nevládní organizace Business and Human Rights v Myanmaru zmapovala mezi lety 2021 a 2024 téměř šest set případů porušování práv v továrnách, jež dodávaly zboží více než sto padesáti mezinárodním módním značkám. Podle organizace zjištěná čísla ukazují ve skutečnosti pouze „špičku ledovce“. Zdokumentované případy zahrnují nelidské pracovní podmínky, nucené přesčasy, nevyplacené odměny, ale i verbální a fyzické útoky či dětskou práci.

Přečtěte si

Místo, kde lidská práva neexistují. V íránských věznicích režim mučí vlastní občany

Polovojenské jednotky v Súdánu používají francouzské vojenské technologie, a to navzdory zbrojnímu embargu OSN. S odhalením přišla organizace Amnesty International. Válka o moc mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vypukla v dubnu 2023 a způsobila jednu z největších humanitárních krizí na světě. Více než dvacet tři tisíc lidí bylo zabito a třicet tři tisíc zraněno, z toho velkou část obětí tvoří civilisté. Přes jedenáct milionů lidí pak muselo kvůli konfliktu opustit své domovy. Ze země přicházejí zprávy o hladomoru, šíření cholery a nevybíravém násilí na civilistech, včetně masového vraždění a mnoha případů znásilnění. Organizace Amnesty International upozorňuje, že nepřetržitý tok zbraní dál roztáčí spirálu násilí a zhoršuje utrpení civilistů.

Přečtěte si

České zbraně se i nadále dostávají na ruský trh. Část z nich dováží Turecko

Násilí gangů na Haiti eskaluje. Ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci. „Všichni odlétají. Stát kompletně zkolaboval,“ řekl pro deník The New York Times haitský obránce lidských práv Pierre Espérance. V posledních týdnech se z Haiti evakuovala řada zaměstnanců ambasád i pracovníků OSN a humanitárních organizací. Kvůli stupňujícímu se násilí a cíleným útokům na své zaměstnance se ze země po více než třiceti letech stahují i Lékaři bez hranic.

Ozbrojené gangy kontrolují naprostou většinu území hlavního města Port-au-Prince. Haiti se zmítá v chaosu. Lidé nemají přístup k jídlu ani ke zdravotní péči. Statisíce jich muselo opustit své domovy. Organizace Human Rights Watch mluví v nově vydané zprávě o tisících případů sexuálního násilí na ženách a dětech.

Autorka článku: Johana Černochová

The post #zesvěta: Egyptští novináři za mřížemi appeared first on investigace.cz.

Bolivijskou přírodu devastuje odlesňování. Svobodu médií po celém světě ohrožuje rostoucí tlak ze strany státu a politických aktérů. Italská mafie se odklání od vyhrožování a vražd a zaměřuje se na „zločiny bílých límečků“, jako jsou finanční podvody a daňové úniky.

Řetězec environmentálních zločinů vede k odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti v Bolívii. Rozsáhlou investigaci publikoval web InSight Crime ve spolupráci s Institutem Igarapé. V roce 2023 dosáhla Bolívie nejvyšší úrovně odlesnění ve své historii. Došlo k úbytku téměř 500 tisíc hektarů lesů. Články mapují, jak k odlesňování přispívají lesní požáry, neustálé rozšiřování zemědělství, bující těžba zlata a výstavba letišť či vznik drogových laboratoří, které skrytě využívají faunu přírodních parků a chráněných oblastí. Na odlesňování se rovněž podílí i neregulovaná těžba dřeva nebo lov divoké zvěře. Bolívie je po Kolumbii a Peru třetím největším producentem koky na světě a slouží tak jako klíčová křižovatka pro obchod s kokainem a dalšími drogami.

Přečtěte si

Krvavé dřevo od vojenské junty. Západní firmy kupovaly teak z Myanmaru sankcím navzdory

OSN odmítla pomoct Ujgurům zadrženým v Thajsku a žádajícím o azyl. Podle novinářů z webu The New Humanitarian se organizace obávala, že by v opačném případě rozhněvala Peking a ten by následně omezil vzájemnou spolupráci. Podle dokumentů agentura odmítla pomoct 48 ujgurským uprchlíkům z Číny, kteří žádali o azyl a přes deset let byli drženi v Thajsku v životu nebezpečných podmínkách. Pět uprchlíků si odpykává trest odnětí svobody za pokus o útěk, dalších 43 je drženo bez obvinění v imigračním detenčním centru v Bangkoku. Ujgurové nemohou komunikovat s právníky, se svými rodinami ani mezi sebou.

Přečtěte si

Převaděč promluvil. Zachraňuji ukrajinské muže před smrtí. Cena sto tisíc korun

Svobodu médií po celém světě ohrožují politické autority, odhaluje zpráva Reportérů bez hranic (Reporters sans frontières; RSF). Každoroční zpráva World Press Freedom Index popisuje míru svobody, jakou mají novináři a mediální organizace. Ze sdělení vyplývá, že čím dál více vlád i politických autorit z celého světa neplní svou roli a negarantuje co nejlepší prostředí pro žurnalistiku či pro právo veřejnosti na spolehlivé a nezávislé zpravodajství. RSF upozorňují na pokles respektu k autonomii médií a na nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických aktérů. Pozoruhodný je podle zprávy také nezájem politiků prosazovat zásady ochrany novinářů. RSF přitom odkazují například na rekordní počet zabitých novinářů v Gaze. Česko se posunulo ze 14. na 17. místo, Slovensko na žebříčku kleslo ze 17. na 29. místo.

Přečtěte si

EU: Svoboda médií versus špionážní softwary

Pomocí sociálních sítí sledoval web Bellingcat ženijní prapor IDF (Israel Defense Forces), který se pohyboval napříč Gazou a demoloval tunely, domy i mešity. Bojový ženijní prapor 8219 Commando je přidružený k 551 Commando Brigade a je součástí 98. divize. Podle Bellingcat vojáci z komanda 8219 otevřeně publikovali informace o svých aktivitách v Gaze. Jeden z členů psal příspěvky formou válečného deníku, v němž si zaznamenával, kde vojáci byli a co všechno zničili. Bellingcat pomocí příspěvků na sítích a videí sestavil podrobný obraz o tažení této jednotky a o tom, co a proč demolovala. „Stali jsme se závislí na explozích,“ napsal kapitán praporu na sítě loňského 28. prosince. Satelitní snímky ukazují rozsah jejich destrukcí.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Italská mafie se čím dál častěji zaměřuje na „zločiny bílých límečků“, ty nahradily tradiční vraždy a vydírání. Podle oficiálních údajů bylo v roce 2022 v Itálii mafií zabito jen 17 lidí, v roce 1990 jich bylo více než 700, upozorňuje agentura Reuters. Místo toho se zločinecké klany zaměřují na méně rizikový a mnohem nenápadnější svět takzvaných „zločinů bílých límečků“, uvedli italští prokurátoři. Přechod mafie k daňovým únikům či finančním podvodům navíc podpořily miliardy eur z fondů na obnovu, jež měly po epidemii covidu-19 podpořit italskou ekonomiku, avšak místo toho se staly výhodným zdrojem pro mafiány.

Přečtěte si

Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář

Společnost NSO Group, která vyrábí spyware Pegasus, se pokouší získat informace o organizaci Citizen Lab, jež spyware monitoruje. V roce 2019 Citizen Lab informoval o desítkách případů, kdy byl Pegasus zneužit k cílenému napadení telefonů novinářů a lidskoprávních aktivistů prostřednictvím bezpečnostní chyby v aplikaci WhatsApp. Na NSO Group tak tehdy WhatsApp a společnost Meta podaly žalobu. Společnost vyrábějící Pegasus se teď snaží zneužít právě tento soudní proces k tomu, aby se dozvěděla, „jak Citizen Lab provedla svou analýzu“ v roce 2019. NSO Group v procesu požaduje, aby jim společnost Citizen Lab předala všechny dokumenty týkající se monitorování spywaru Pegasus. Soudce minulý týden poslední pokus NSO získat přístup k těmto materiálům zamítl. NSO Group je na černé listině americké vlády kvůli prodávání svého spywaru represivním režimům.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Do Indonésie se ve velkém dováží a v zemi poté nasazuje rozsáhlá škála invazivního spywaru a dalších sledovacích produktů. Odhalila to organizace Amnesty International se svými mediálními partnery. Na základě informací z otevřených zdrojů se objevily důkazy o tom, že indonéské společnosti i státní úřady v letech 2017 až 2023 ve velkém nakupovaly spyware. Ten by měly využívat Indonéská národní policie (Kepolisian Negara Republik Indonesia) a Národní agentura pro kybernetiku a šifrování (Badan Siber dan Sandi Negara). Prodej spywaru byl umožněn prostřednictvím nepřehledné sítě prodejců a zprostředkovatelů se složitou vlastnickou strukturou. Mezi prodejce, které se podařilo identifikovat, patří společnost Q Cyber Technologies (napojená na NSO Group) či konsorcium Intellexa spojené s podnikatelem Talem Dillianem, na něhož Spojené státy uvalily sankce.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Svoboda médií v ohrožení. Zprávy o spywaru. Izraelský prapor demolující domy v Gaze appeared first on investigace.cz.

S prvními poryvy podzimního větru přicházejí i mrazivé a bizarní zprávy ze světa organizovaného zločinu a korupce. Čínský pár se rozhodl vytvořit z radiací nabitého ostrova město budoucnosti, dostal se ale jen k tomu, že uplácel politiky po celém světě. Ve venezuelském vězení se zločinci rozhodli vytvořit příjemnější podmínky pro život a v Mexiku je po limetkách taková poptávka, že je musí chránit policie. Britský módní magnát využíval několik let služeb organizované skupiny, která mu dohazovala muže, jež měl sexuálně zneužívat.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.  Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Čínské úplatky v OSN a supermoderní město na Maršálech

V Pacifiku leží několik malých atolů, které jsou součástí Marshallových ostrovů. Nejedná se o nijak významné místo, až na to, že tam z dob Studené války zbyly pozůstatky radiace po testování nukleárních zbraní. Nedaleko ovšem leží významná americká vojenská základna. A právě jeden z těchto radiací nabitých ostrovů se měl stát supermoderní metropolí. Alespoň podle plánů čínského páru, který se díky štědrým úplatkům dostal do přízně vlivných politiků nejen z Marshallových ostrovů, ale i z řad OSN. Jejich scamovací kariéra započala prodejem magické vody a skončila americkým zatykačem.

Výsledky téměř roční práce našich kolegů z OCCRP si můžete přečíst tady. 

#2 Jak si zpříjemnit pobyt ve vězení

Profesionální baseballové hřiště, několik bazénů, dětské hřiště nebo menší zoo s opičkami a plameňáky. A betonový tunel pro snadný přístup. Zní to divně? Mělo by – jedná se totiž o popis venezuelské věznice Torocón. Policie do areálu vtrhla na popud venezuelské vlády, aby nad vězením převzala kontrolu. Zločinci si v něm totiž začali dělat, co se jim zlíbilo, dokonce si tam nastěhovali manželky s dětmi. Významného šéfa kartelu Tren de Aragua Héctora „El Niño“ Guerrera tu ale nenašli.

Další informace a fotografie z věznice můžete zhlédnout na webu The Washington Post. 

Přečtěte si

Jak šéfové čtyř kokainových kartelů naplánovali divoký útěk z vězení

#3 Bývalý šéf módní značky součástí organizovaného zneužívání mužů

Bývalý generální ředitel společnosti Abercrombie & Fitch Mike Jeffries a jeho partner čelí obvinění ze zneužívání mužů, které najímali na sexuální akce pořádané po celém světě.

Novináři z britské BBC zjistili, že organizovaná síť k vyhledávání mladých mužů pro akce s Jeffriesem využívala i vlastního prostředníka. Osm mužů BBC sdělilo, že se těchto akcí zúčastnili, a někteří z nich tvrdili, že byli vykořisťováni nebo zneužíváni. Jeffries se měl zneužívání dopustit mezi lety 2009 a 2015. Módní společnost opustil v roce 2014.

Více se dozvíte na stránkách BBC.

#4 Limetková policejní ochranka

Region Michoacán na jihozápadě Mexika je řáděním organizovaného zločinu postižen nejvíce ze všech. Území spolu s dalšími gangy kontroluje kartel Jalisco Nueva Generación, a to včetně plantáží, kde se pěstují limetky. Toto lahodně kyselé ovoce loni v Mexiku vzrostlo na ceně o více než 50 % a zločinci od jeho pěstitelů vybírají výpalné a různé další poplatky. A právě kvůli zvýšenému zájmu ze strany organizovaného zločinu se nyní policie v regionu rozhodla dodávky limetek mířící do zbytku země doprovázet.

Více o policejní a vojenské ochraně ovoce si můžete přečíst na serveru euronews. 

#Bonus: Útoky na novináře před slovenskými volbami

 Naši kolegové z Investigatívneho centra Jána Kuciaka (ICJK) analyzovali slovní napadání novinářů během předvolební kampaně před parlamentními volbami. Nejvíce negativních příspěvků na sociálních sítích publikovaly strany SMER, Republika a koalice OĽaNO-Za ľudí-KÚ. 

Celou analýzu najdete na jejich stránkách. 

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post #zesvěta: Od zázračné vody přes uplácení funkcionářů OSN až do vězení appeared first on investigace.cz.

Velikonoce jsou za námi, a další #zesvěta je proto před námi. Dozvíte se v něm o rozdílu mezi Severní a Jižní Koreou a také o vykutálené anglické sektě Lighthouse Group, která lidem brala nejen peníze. Další zprávy jsou o sporu mezi Tálibánem a OSN a na řadu rovněž přijdou íránští úředníci a jejich nový trik ohledně dodržování povinného zahalování žen. V diskriminaci žen nezůstali pozadu ani jejich egyptští kolegové, kteří pro změnu vytáhli do boje proti vlivným influencerkám.

#1 Sekta za všechny peníze

Novináři BBC přišli s příběhem prazvláštního kultu, jenž se postupně infiltroval do života svých stoupenců tak radikálním způsobem, až je oddělil od jejich vlastních rodin. K sektě Lighthouse International Group, která se prezentovala jako koučinková služba v oblasti zvané lidský život a jako bonus nabízela i mentoring v podnikání, se nejčastěji hlásily osoby hledající v životě nový směr. Ten v jejich životech skutečně nastal, neboť vedení sekty je nutilo přetrhat kontakty s rodinou a přáteli, které jim měly bránit nabytí vyšší úrovně osobního vývoje. Lidem, kteří se ke kultu přidali kvůli psychickým nemocem, zase přikazovali postupně vysadit léky a učili je, jak přesvědčit své psychiatry, že antidepresiva už nepotřebují.

Poskytované „služby“ samozřejmě nebyly zadarmo a formou předplatného skupina shromáždila velké částky. Mezi lety 2014 až 2022 získala od svých členů více než 2,5 milionu liber (cca 63 a půl milionu korun). Nejvyšší soud však tuto organizaci kvůli finančním nesrovnalostem minulý týden zrušil. Lighthouse se nacházel v insolvenci, nevykazoval žádná aktiva a předkládal falešné účty. Celou reportáž od BBC si můžete přečíst na jejich webových stránkách. 

#2 Středověk v Severní Koreji

Jižní Korea vydala bezprecedentní zprávu o tom, jak Severní Korea zachází se svými občany. Podle zpravodajské společnosti Hlas Ameriky už Soul zkrátka nevěří, že mlčení o porušování lidských práv usnadní cestu ve vyjednávání se severokorejským Pchjongjangem o ukončení jeho jaderných programů. Poprvé tak jihokorejské Ministerstvo sjednocení, jež se zabývá společnou korejskou agendou, publikovalo zprávu, v níž se podrobně popisuje porušování lidských práv komunistickým režimem Kim Čong-una, a to na základě svědectví více než 500 Severokorejců, kteří v letech 2017 až 2022 uprchli do Jižní Koreje.

Zpráva uvádí, že severokorejský režim upírá lidem práva na spravedlivý proces, shromažďování a svobodný projev a pohyb. Mimo to provádí veřejné popravy dětí i dospělých a lidi používá jako objekty lékařských testů. Zpráva čítá více než 400 stran a vyšla poté, co Soul podpořil návrh odsuzující rezoluce OSN. Podobný návrh vydává Organizace spojených národů již od roku 2003, nicméně exprezidenti Jižní Koreje dosud odmítali tuto rezoluci podpořit. V loňském roce si však Jihokorejci zvolili v přímé volbě nového prezidenta, jenž s odsuzujícím dokumentem souhlasí. Co dalšího vypověděli uprchlí Severokorejci a jaká momentálně panuje atmosféra mezi oběma Korejemi, se dozvíte z celého článku na webu Voice of America.

#3 Ženy ani náhodou

V Afghánistánu je to horší a horší. Jednání radikálního hnutí Tálibán se už přímo dotklo i OSN a přimělo ji k neobvyklému kroku. Organizace vyzvala své zaměstnance v Afghánistánu čítající ženy i muže, aby do tamních kanceláří OSN chodili pouze ve výjimečných případech. Reaguje tak na situaci z minulého týdne, kdy se afghánští muži pracující pro OSN v Kábulu rozhodli, že zůstanou doma v solidaritě se svými kolegyněmi. Důvodem bylo rozhodnutí Tálibánu, jež afghánským ženám zakazuje pracovat pro OSN v Afghánistánu.

Zvláštní představitelka generálního taajemníka OSN pro Afghánistán dokonce uvedla, že žádný režim nikdy nezakázal ženám pracovat pro tuto organizaci jen proto, že jsou ženy. Tálibán již v předchozích měsících ženám zakázal podílet se na práci humanitárních organizací. Ženy také nesmějí navštěvovat střední školy ani univerzity, chodit do parku nebo cestovat na dlouhou vzdálenost bez vousatého doprovodu. Další detailní informace naleznete na stránkách CNN. 

#4 Inovativní opatření v Íránu

Na veřejných místech v Íránu je poněkud rušno, státní úřady tam totiž instalují monitorovací kamery, které budou hlídat, zda ženy chodí správně oblečené a neporušují zákon, který jim ukládá nosit hidžáb. V opačném případě, tedy bez povinné pokrývky hlavy, jim tradičně hrozí vězení, avšak tentokrát je budou mít bdělí strážci hodnot islámské republiky mnohem více pod kontrolou. Poté, co ve vazbě zemřela žena zavřená za porušení tohoto zákona, se v Íránu vzedmula vlna odporu. Což se vládě šíitských radikálních muslimů samozřejmě nelíbilo, a proto vymyslela výše popsané inovativní opatření, jež má údajně předcházet napětím a konfliktům ve společnosti.

Jestliže kamery proradnou ženu zaznamenají, bude jí bezprostředně zaslána varovná zpráva, kde a kdy se dopustila tohoto ukrutného zločinu. O tom, jak íránský režim opatruje své hodnoty, se můžete přesvědčit na stránkách CNN, kde najdete i virální video zachycující muže, jenž v obchodě dvěma íránským ženám za to, že na sobě neměly hidžáb, hodil na hlavu jogurt.

#5 Influencerka porušuje morálku země pyramid 

Od roku 2020 vedou egyptské úřady kampaň za umlčení influencerek na sociálních sítích a využívají k tomu zákon o počítačové kriminalitě. V obvinění se uvádí podkopávání veřejné morálky nebo rodinných hodnot. Minulý týden takto zatkly další vlivnou ženu, modelku a influencerku Samu Elshimu, která má na sociální sítí TikTok přes tři miliony sledujících. Egyptský státní zástupce doporučil, aby byla na čtyři dny zadržena na základě obvinění z šíření nemravnosti.

Podle organizace Human Rights Watch jsou zatýkání kvůli nevhodným fotografiím a videím v Egyptě stále častější. Pokud bude Elshima odsouzena, hrozí jí až pět let vězení a pokuta 8 tisíc eur (cca 186 tisíc korun) za porušení veřejné morálky. To ale není všechno, neboť za porušení rodinných hodnot by mohla do vězení na dalších šest měsíců a zaplatit až 3 tisíce eur (cca 70 tisíc korun). Jaké další ženy narušují egyptskou morálku, se můžete dočíst v detailním článku webu France24.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Lidská práva a feministické okénko appeared first on investigace.cz.

Máme za sebou první adventní neděli, blíží se Vánoce, a předzvěstí nadílky budiž i pravidelné #zesvěta, které přináší pár dobrých, ale jak už to na světě chodí bohužel i špatných zpráv. K těm dobrým lze přiřadit britský Úřad pro regulaci advokátů, jenž hodlá řešit nesmyslnost vyfabulovaných soudních sporů, jejichž jediným cílem je umlčet novináře nebo aktivisty. Mimo to se vědcům podařilo vypěstovat kokain z tabáku, což asi není tak dobrá zpráva pro vás, co nešňupete, ale představte si ten jásot v ústředí drogových kartelů! No, a zatímco jste dost možná ani nevěděli, že existuje něco jako superkartel, Europolu se jeden podařilo rozbít.

#1 Běda advokátům, co pomohou umlčet novináře

Britský Úřad pro regulaci advokátů (Solicitors Regulation Authority, SRA) varoval ostrovní právní zástupce, aby se nezapojovali do soudních sporů, jejichž cílem je umlčet kritiku publikovanou ve veřejném zájmu. Jedná se o tzv. SLAPPs (Strategic Lawsuit Against Public Participation). Úřad, jenž dohlíží na všechny advokáty a většinu advokátních kanceláří v Anglii a Walesu, uvedl, že tyto žaloby se používají, aby mohlo být zablokováno zveřejňování informací ve veřejném zájmu, což je například akademický výzkum, aktivita whistleblowerů nebo investigativní žurnalistika. Výkonný ředitel SRA Paul Phillip v prohlášení dodává, že SLAPPs představují významnou hrozbu pro právní stát, svobodu projevu a svobodný tisk, a pokud advokáti „překročí hranici a použijí SLAPP, bude jeho úřad jednat“. Ve Velké Británii je tento typ žalob dlouhodobě velmi populární.

O pokárání advokátů včetně návodu jak SLAPP rozpoznat a jak se proti němu bránit, si můžete přečíst v tiskové zprávě SRA.

Žaloby typu SLAPP jsou zejména pro investigativní novináře skutečně značným problémem, což dokládá i fakt, že novináři a média z mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP momentálně bojují proti 41 žalobám, jež na ně podaly subjekty jejich vyšetřování. OCCRP ovšem nesložila ruce v klín a rozhodla se zahájit protiútok ve formě kampaně „OCCRP SLAPPs Back“. Cílem je shromáždit vlastní fond, který by novinářům této organizace pomohl finančně, a také alespoň trochu vyrovnal častý nepoměr těchto právních bojů.

Pokud byste investigativním novinářům chtěli v boji Davida s Goliášem pomoci i vy, můžete se na webu OCCRP rovněž zapojit do kampaně.

#2 Tabák s překvapením

Není to jen Všemohoucí, který vytváří nové formy organického života. Leccos podobného dokáží i jeho vlastní kreace nazývané Homo sapiens. Světlo světa totiž spatřila první rostlina tabáku, jež byla vyšlechtěna k tomu, aby ve svých listech produkovala kokain. Za tímto objevem ovšem nestojí kolumbijské drogové kartely, jak byste pravděpodobně čekali, nýbrž vědci z čínského Kunming Institute of Botany, jimž se podařilo zmapovat biochemický postup výroby kokainu a následně ho i zrekonstruovat v rostlině tabáku. Od svého objevu si slibují, že by jednoho dne mohl způsobit revoluci ve způsobu vývoje a průmyslové výroby léčiv, neboť deriváty kokainu se používají například jako anestetika. Že by objev přinesl revoluci také v drogovém průmyslů je prý nepravděpodobné. My však známe svoje lidi a vzhledem k vynalézavosti drogových kartelů lze předpokládat, že nabídka „speciálních energetických doutníků“ bude jistě jen otázkou času.

Že monopol na kokain už nemá jen keř rudodřev koka ale nově také listy tabáku se můžete dozvědět ve shrnutí Science alert.

#3 Genderové problémy Latinské Ameriky

Země Jižní Ameriky mají bezesporu spoustu problémů. Potýkají se například s chudobou, odlesňováním největší pralesní plochy na světě, nebo s drogovými kartely. Jakoby to ale nestačilo, neboť OSN upozornila na další problém – genderově podmíněné násilí. Podle zprávy místní regionální komise OSN zveřejněné minulý pátek u příležitosti Mezinárodního den boje proti násilí na ženách, bylo v loňském roce v Latinské Americe a Karibiku zabito nejméně 4 473 žen. To znamená, že v každé z 29 zemí této části amerického kontinentu bylo denně zabito nejméně 12 žen. Nejvyšší míru zavražděných žen vykázaly Honduras, Dominikánská republika, Salvador a Bolívie. V Karibiku pak bylo nejvíce žen zavražděno v Belize a Guyaně. Zatímco v zemích jako je Chile, Paraguay, Ekvádor, Peru, Uruguay a Argentina, byla většina obětí zabita jejich partnery, v Hondurasu a Salvadoru převážnou část vražd spáchal někdo, s kým ženy neměly žádný intimní vztah, včetně úplně cizích osob. Navzdory tomu, že „státy Latinské Ameriky a Karibiku si uvědomují závažnost násilí a zabíjení žen již 15 let“, tento typ vražd podle zprávy komise přetrvává a neexistují žádné jasné signály, že by se počty obětí snižovaly.

Jak mohou ve vyhrocených případech dopadnout dlouhodobě neřešené strukturální problémy genderové nerovnosti a hluboce zakořeněné patriarchální, diskriminační a násilnické vzorce chování, se dozvíte ve zprávě komise ECLAC OSN nebo v jejím shrnutí na stránkách OCCRP.

#4 K-k-k-kartel Breaker!

Víte, co vznikne, když spojíte několik kartelů dohromady? Superkartel! Jeden takový, jenž ovládal přibližně třetinu obchodu s kokainem v Evropě, se podařilo policistům ze šesti zemí světa rozbít v rámci akce Pouštní světlo koordinované Europolem. Zatčeno bylo celkem 49 podezřelých, včetně několika velice zvučných jmen. Ačkoliv Europol nezveřejnil žádná konkrétní jména zadržených, nizozemský kriminální zpravodajský portál Crimesite přišel s informací, že mezi nimi byl i Edin „Tito“ Gačanin, klíčový hráč v celosvětovém obchodu s kokainem, podle americké DEA jeden z 50 největších drogových dealerů na světě a vůdce kartelu Tito a Dino přezdívaný „evropský Escobar“.Ve vazbě skončil i Zohair B., známý také jako Beertje, který byl mezinárodně hledaný všemi členskými zeměmi Interpolu a nizozemskými prokurátory stíhaný za dovoz tisíců kilogramů kokainu do Nizozemska, účast ve zločinecké organizaci, praní velkého množství peněz, korupci úředníků a držení střelných zbraní.

Jak to dopadne, když si policisté „posvítí“ na drogové superkartely, se dozvíte v tiskové zprávě Europolu nebo ve zprávě OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Běda advokátům, co pomohou umlčet novináře appeared first on investigace.cz.

Dnes sice oslavujeme výročí vzniku samostatného Československa, ale i v tento významný den přemýšlíme nad problémy, jež trápí současnou společnost. V dnešním #zesvěta se proto například dozvíte, jaké hrozby číhají v rozvíjejícím se metaverzu, nebo na jakých platformách můžete být nejsnadněji vystaveni dezinformacím. Pokud vás pak zajímají i informace o tom, jak se navzdory sankcím do Ruska dostává vojenská technologie, používaná i během invaze na Ukrajinu, tak jste na správné adrese.

#1 Metaproblémy metaverza

Už německý filosof Arthur Schopenhauer si všiml, že každý pokrok nepřináší jen pozitiva, ale ruku v ruce se s ním snoubí i negativa. Přeneseno do našeho věku, objeví-li se jakákoliv nová technologie, dříve či později se ji pokusí zneužít zločinci ke svým nekalým záměrům. Výjimkou proto není ani čím dál více skloňované metaverzum, neboli paralelní realita existující na internetu, o níž se mluví jako o budoucnosti internetu. I když je metaverzum teprve v plenkách, Europol již vydal zprávu s podrobným přehledem potenciálu trestné činnosti v metaverzu, a to včetně doporučení pro policejní složky, jak s těmito hrozbami v paralelní realitě bojovat.

Co na vás může číhat v neprozkoumaných krajinách nové internetové reality se dozvíte ze zprávy Europolu.

#2 Šíříme dezinformace snadno a rychle

Už jste někdy uvažovali o tom, jakými kanály mimo ty městské odpadní by bylo nejlepší šířit libovolnou dezinformaci? Lidé z organizace Global Witness a iniciativy Cybersecurity for Democracy už o tom nejen přemýšleli, ale pustili se i do díla. Na TikTok, Facebook a YouTube sdíleli a promovali nepravdivé zprávy o blížících se amerických volbách a zjistili, že zatímco YouTube odhalil a zablokoval všechny nastrčené dezinformace i jejich šiřitele, Facebook nemalou část z nich schválil a TikTok v tomto testu úplně pohořel. Anebo uspěl, záleží na úhlu pohledu. Je nutné ovšem dodat, že výsledky jsou pravděpodobně aplikovatelné pouze na americkou verzi těchto platforem. Když totiž výzkumníci prováděli obdobné testy před dvěma měsíci v Brazílii, výsledky byly diametrálně odlišné.

S blížícími se prezidentskými volbami v Česku by dozajista i nám prospěl podobný výzkum. Do té doby se budeme muset spokojit s analýzou Global Witness popisující situaci ve Spojených státech, Brazílii, Myanmaru, Etiopii nebo Keni.

#3 Kam Rus přes sankce nemůže, tam si někým nastrčeným pomůže

Jak prosté, milý Watsone! Abyste mohl obejít sankce, stačí si prostě zařídit prostředníka, jenž nakoupí technologie, k nimž momentálně nemáte přístup, místo vás, a navíc vám je ještě dodá. Akorát si musíte dát pozor, drahý Watsone, aby vás při tom neodhalili a nezatkli, což se teď stalo pěti Rusům a dvěma Venezuelanům, kteří v uplynulých letech skryti za nastrčené firmy a falešné dokumenty, nakupovali od Spojených států vojenské technologie a technologie dvojího užití a od Venezuely ropu. První citované zboží poté dopravovali do Ruska a druhou komoditu, víte kam? Samozřejmě nevíte, no přece do Číny, starý brachu.

Jak složitou operaci se americkým vyšetřovatelům podařilo odhalit, se dočtete v textu OCCRP.

#4 Špatně mířená humanitární pomoc

Občas se může stát, že něco děláte s dobrým úmyslem, ale výsledek tomu neodpovídá. Přesně jako ve stylu bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina, který se nesmazatelně zapsal do historie svým výrokem: “Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle.” Podobný problém zažívá Organizace spojených národů. Podle nové studie, na níž spolupracovala mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP, vyplatila OSN desítky milionů dolarů syrským společnostem napojeným na lidi profitující z tamního vojenského konfliktu a porušující lidská práva. Aby toho nebylo málo, na své si přišli z kasy OSN i sankcionované osoby spojené s režimem Bašára Asada. Ačkoliv podle Francesca Galtieriho, vysokého úředníka OSN se sídlem v Damašku, OSN poskytovala pomoc „při přísném dodržování humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nezávislosti a nestrannosti“, někudy jim zkrátka utekly finance do kapes odpudivých osob a neprůhledných firem, a to v přepočtu více než tři miliardy korun. Inu, mysleli jsme to dobře…

Někteří zástupci OSN by si možná měli znovu zopakovat zásady jako je KYC. Vy se zatím můžete dozvědět o této problematice více z textu OCCRP, případně přímo ze zmiňované studie.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Metaproblémy metaverza appeared first on investigace.cz.

Na světě je momentálně 35 milionů obětí obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování neboli „sex trafficking“.  Tato informace pochází z nové dánské analýzy od Bedbible. Co dalšího víme o obchodu s lidmi? Kdo jsou jeho oběti? Jak jej ovlivnila pandemie a jak je na tom Česko?

„Lidé, kteří se vrátili z Evropy do Nigérie, byli bohatí a přislíbili mi práci v nigerijské restauraci v Itálii. Jenže když jsem do Itálie přijela, řekli mi, že musím zaplatit 40 000 liber (1 172 200 korun), než mě pustí. Řekli mi, že mě zabijí, pokud nebudu vykonávat sexuální služby. Bylo to nebezpečné, dvakrát mě bodli nožem. Podařilo se mi utéct. Obchodníci s lidmi vám seberou všechno, co vás dělá člověkem,“ popsala své zkušenosti pro Global Slavery Index, nigerijská žena (43), která se stala obětí obchodu s lidmi a byla přinucena k sexuální práci.

Podle OSN tvoří dospělé ženy a dívky 70 procent všech obětí obchodu s lidmi. Zhruba 20 procent pak v těchto pochybných aktivitách představují nezletilé dívky a dalších 15 procent nezletilí chlapci, čili 35 procent obětí jsou děti.

Obchodníci cílící na děti je vyhledávají v chudých domácnostech, dysfunkčních rodinách a mezi osiřelými. V rozvojových zemích představují nezletilí zhruba polovinu všech obětí obchodu s lidmi. V zemích s vyšším příjmem se s dětmi obchoduje mimo účely sexuální exploatace, hlavně ve sférách nucené kriminální činnosti nebo žebrání.

Podle zprávy OSN je pravděpodobné, že jedním z důsledků aktuální pandemie bude strmý nárůst obětí obchodu s lidmi, a to hlavně v zemích potýkajících se s ekonomickou krizí a s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Ze zprávy rovněž vyplývá, že lidé v těchto zemích jsou ochotní brát rizikovější práce v naději, že se jejich životní úroveň zlepší.

Je také pravděpodobné, že obchod s lidmi z nejchudších komunit bude orientován do těch částí světa, které se z pandemie rychle vzpamatovaly .

Tyto obavy potvrzuje i Jacob Østerby, autor statistické analýzy o obchodu s lidmi z Bedbible.

„Během pandemie se obchodníci naučili lákat oběti i v online prostředí. Počet obětí sexuální exploatace, které byly rekrutovány přes Facebook a Instagram, se v průběhu pandemie zvýšil o 120 procent.“

Největší nárůst lze podle Østerbyho očekávat v zemích jižní Ameriky. „Už teď je tento region známý svým exportem lidí za účelem sexuálního vykořisťování. Politická nestabilita a nezvládnutá pandemie znamená, že očekávají největší nárůst takových obětí v zemích jako Kolumbie a Bolívie.“

Dalším důvodem zvýšení počtu obětí sex traffickingu je podle Østerbyho rozvolňování epidemických opatření.

„Země se pomalu dostávají z pandemie, tím pádem je čím dál tím jednodušší překračovat hranice, stýkat se s lidmi a pořádat večírky. Vzrůstá tak i poptávka po sexuálních službách.“

Dalším faktorem nárůstu počtu vykázaných obětí je větší angažovanost státních autorit a více zahájených trestních stíhání.

„V mnoha zemích se postupem času upravuje legislativa tak, aby bylo možné obchod s lidmi lépe rozpoznat a zasáhnout do něj,“ popisuje Østerby pro investigace.cz.

Každý má svou cenu?

Z globálních statistik vyplývá, že z celkového obchodu s lidmi je více než 50 procent obětí nuceno do sexuální práce. Podle dat z Global Slavery Index a OSN  jsou v tomto směru nejzranitelnější lidé ze zemí subsaharské Afriky, východní Evropy a jihovýchodní Asie, kde vysoké počty takových obětí ovlivňuje masová migrace způsobená chudobou, vysokou nezaměstnaností, lokálními válkami a násilnostmi.

Jaká je situace v České republice?

Podle dat OSN v Česku nedochází k zásadnímu nárůstu v počtech obětí obchodu s lidmi hlavně díky relativně malé nezaměstnanosti.

Ze zprávy Ministerstva vnitra vyplývá, že v roce 2020 bylo v ČR registrováno celkem 18 trestných činů obchodování s lidmi. To je o 3 případy méně než v předešlém roce. Počet obětí ve výše uvedených trestných činech jako například sexuální vykořisťování není znám.

Vliv pandemie na tuto situaci není zřejmý. Podle zprávy však nelze vyloučit, že v důsledku ekonomického propadu se po pandemii počty trestných činů zvýší.

Ředitelka neziskové organizace La Strada Markéta Hronková ale upozorňuje, že Česko je unikátní v tom, že se  pro obchodníky s lidmi jedná o zdrojovou, tranzitní i cílovou zemi.

„Je to dané naší geografickou i ekonomickou situací. Jsme nadále zdrojovou zemí (zemí vývozů obětí), protože na evropském severu a dál na západě jsou země, které poskytují vyšší míru životní úrovně, než je u nás. Tím pádem je možné zlákat a vylákat české občany, obzvlášť pokud jde o lidi zranitelné, tedy lidi, co mají nějaké sociální nebo ekonomické potíže.“

Podle Hronkové se obchodníci s lidmi většinou orientují na jedince poznamenané nějakými problémy. Těmi může být například absence sociálních kontaktů, vazeb na rodinu, závislost na alkoholu, ztráta práce nebo ztráta rodinného zázemí. „Jsou to situace, kdy je snadné člověka přesvědčit o tom, že někde jinde bude líp,“ vysvětluje.

„Na druhou stranu a na rozdíl od jiných zemí ve východní Evropě máme relativně nízkou nezaměstnanost a existují zde nabídky práce, které většina Čechů odmítá dělat. Tím pádem se z nás stává cílová destinace pro lidi pocházející z chudších zemí či zemí postižených nějakou přírodní katastrofou nebo nestabilním politickým režimem.“ Právě mezi touto populací pak mohou lovit obchodníci s lidmi.

To, že jsme zemí tranzitní, je dáno naší geografickou polohou – spojujeme východ a západ.

Úpadek obchodu s lidmi přisuzuje Hronková tomu, že se stále více sexuálních služeb přesouvá do online prostoru či do privátních bytů. „To způsobuje, že jsou služby levnější a zároveň je těžší zjistit, kdo byl do služeb donucen a kdo je dělal dobrovolně.“

„Je také možné, že násilné obchodování s lidmi za účelem sexuální práce se přestává obchodníkům vyplácet, neboť si umějí spočítat, že se vyplatí oběť přemluvit, aby do sexuálních služeb vstoupila dobrovolně, a něco málo jí zaplatit než ji k tomu přinutit fyzickým násilím.“

The post Co víme o sexuálním vykořisťování a jaký vliv měla pandemie na obchod s lidmi? appeared first on investigace.cz.

OSN v lednu zahájí jednání mezi svými členskými státy o vytvoření právních nástrojů pro boj s rostoucí kyberkriminalitou. V tomto směru se dlouhá léta nic nedělo. Diskuse to však rozhodně nebude jednoduchá, neboť jednotlivé země mají různé představy o tom, co kyberkriminalita je a jak si boj proti ní představují. Dokládá to především aktivita Ruska, které sice s kyberkriminalitou chce bojovat, ale zároveň je zemí, kde tento druh zločinu přímo kvete a často je i vládou podporován. Novou snahu OSN v boji s kriminalitou na internetu rozebírá Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime, GI-TOC)

Lidské aktivity se stále více přesouvají na internet, a kyberkriminalita se proto stala lukrativní jak pro nové, tak i zavedené zločinecké organizace. Tento trend ještě více urychlila pandemie, jež přinutila miliony lidí pracovat z domova a komunikovat s ostatními téměř výhradně online.

Na rozdíl od jiných trestných činů není kyberkriminalita omezená fyzickým prostorem, zřídkakdy se odehrává v rámci jedné země, natož jedné jurisdikce. Organizace spojených národů ale dosud nemá žádnou smlouvu, od níž by se odvíjel postup, který by se zabýval přeshraniční kyberkriminalitou. V rámci OSN dokonce ani neexistuje společná definice toho, co to vůbec kyberkriminalita je.

2021: Podvodníkům s kryptoměnami se dařilo

„V lednu 2022 zahájí vlády na půdě OSN proces, jehož cílem by mělo být vytvoření globálního nástroje pro boj s kyberkriminalitou – prvního nástroje, který se bude zabývat tímto všudypřítomným a komplexním fenoménem,“ uvádí se ve zprávě GI-TOC. „Ačkoli panuje téměř všeobecné přesvědčení, že by se mělo něco udělat pro zvýšení globální spolupráce a vytvoření společného porozumění v této problematice, celý proces zatím brzdí hluboká nedůvěra mezi členskými státy.“

Proti záměrům OSN se ostře postavila řada západních zemí včetně USA a Velké Británie. Návrh na vznik globálního opatření vůči kyberkriminalitě totiž paradoxně navrhlo Rusko, které je zároveň hlavním centrem kybernetických zločinců, útočících na jiné země.

Důvodem, proč západní země odmítají ruský návrh, jsou obavy, že by nová legislativa mohla být pojata příliš široce, a ohrožovala by tak svobodu projevu a politické aktivisty.

„Ruský návrh smlouvy předložený k posouzení sice obsahuje ustanovení proti šíření dětské pornografie, proti hanobení na rasovém nebo etnickém základě a týká se i zločinů proti lidskosti a dalších problémů jako potírání podněcování k sebevraždě nebo trestných činů mladistvých,“ uvedla GI-TOC. 

Kyberzločin: Evoluce, ne revoluce

Současně ale tento návrh vyzývá signatáře k tomu, aby do svých zákonů připsali mezi trestné činy například šíření materiálů podněcujících k ideologicky založeným nenávistným činům, což by vzhledem k obecnému výkladu mohla zneužít jakákoliv autoritativní vláda vůči legitimní opozici. 

Podle GI-TOC existuje několik možných cest, kudy se OSN bude ubírat. Buď zvítězí návrh podporovaný Ruskem, jenž bude vycházet z již existující Budapešťské úmluvy o kybernetické kriminalitě z roku 2004. Nebo dostane přednost alternativa, která také využívá Budapešťskou úmluvu jako základ, ale odstraňuje některé nebezpečné ruské koncepty. Může se ovšem také stát, že tyto diskuse nepřinesou žádné řešení.

„Souhrnně vzato, dosavadní argumenty a procesy odhalily významné politické, ideologické a věcné překážky k vytvoření nové smlouvy o kyberkriminalitě,“ píše se ve zprávě GI-TOC.

„Nedostatek transparentních reakcí ze strany některých zemí na kybernetické kriminální útoky navíc vyvolává otázku, zda členské státy OSN tuto smlouvu skutečně chtějí.“

The post Kyberkriminalita: Ruský kozel zahradníkem appeared first on investigace.cz.