Co mají společného vykopaný tunel v Černé Hoře, zablokované ruské vlaky, vloupání do Buckinghamského paláce a otevření Pandořiny skříňky plné dat z Microsoftu? Na jednu stranu nic, na stranu druhou je přesto něco spojuje, neboť si o nich přečtete v dnešním #zesvěta. Takže vzhůru do temného podzemního tunelu, mezi znehybněné vlaky na hranicích Evropské unie a samozřejmě i za uniklými daty, které se nikdy neměly dostat na veřejnost.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.  Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Železná opona trochu jinak

V blízkosti ukrajinsko-polských, slovenských a maďarských hranic stojí od loňského února, kdy Rusko zahájilo válečnou agresi vůči Ukrajině, stovky prázdných ruských i běloruských nákladních vagónů. Hlavním důvodem jejich znehybnění není jen válka, ale i rozdíl v železničních tratích mezi evropskými a postsovětskými zeměmi. Zatímco Rusko a Ukrajina používají tzv. širokorozchodné koleje, coby dědictví po Sovětském svazu, na území EU vlaky jezdí jen po těch s nižším rozchodem, přesněji řečeno užších. Kdykoli tak přijíždí vlak z Ukrajiny do EU, zboží se musí přeložit na vagóny s evropskou normou rozchodu kol. Prázdné železniční soupravy by se za normální situace vrátily zpět do Ukrajiny. Jenže od loňského února situace normální není. Z důvodů válečného konfliktu proto nákladní vagony trčí na místě a blokují koleje, čímž omezují průjezdnost a zpomalují ukrajinský obchod po železnici s EU. Některé z těchto vlaků se i tak vrátily zpátky do Ruska, především pak z Polska a Maďarska.

Více o znehybněných vagónech se dočtete na webu VSquare.org.

#2 V hlavní roli tunel

Černohorská policie zahájila vyšetřování případu, v němž hraje důležitou roli podzemní tunel spojující jeden bytový dům se soudním skladem, kde se nacházely policií zabavené drogy a další důkazy doličné. Proč byl tunel vykopán, si lze domyslet, byť ze skladu nebylo nic odcizeno. Podle ministra vnitra Filipa Adžiće byl byt, odkud podzemní tunel vycházel, pronajat před několika měsíci: „Šlo o dobře naplánovanou a organizovanou akci, která byla připravována několik měsíců a připomíná akční filmy.” Vyšetřování pokračuje, a proto nezbývá než čekat, co muži zákona o záhadném tunelu a jeho kopáčích ještě objeví. Jedna věc je přesto už dnes jistá, podle všeho se nejedná o tunel ze školního areálu jako ve filmu Fakjů pane učiteli, to by si režiséři tohoto německého snímku mohli nárokovat autorská práva.

Více o tajuplném tunelu a vyšetřování se dočtete na stránkách AP News.

#3 Kaskadér Daniela Craiga

Vloupat se do Buckinghamského paláce není tak jednoduché jako třeba vyvěsit červené trenýrky na Pražském hradě. Své o tom ví od sobotního rána jistý muž, zadržený právě u sídla Karla III. v okamžiku, kdy se snažil proniknout do královských stájí (Royal Mew). Ty sousedí se zahradou samotného paláce a mimo jiné je v nich odstaven i kočár pro osm koní, dodnes používaný královskou rodinou. Úmysl pětadvacetiletého muže je prozatím nejasný, přesto byl obviněn z neoprávněného vniknutí na cizí pozemek. Snad se jednalo o agenta 007, kterého místní úřady kvůli maskování nepoznali. Ať už šlo o Daniela Craiga, nebo obyčejného občana, tak jako tak si prozatím posedí ve vazbě. 

Více informací o rádoby Jamesi Bondovi se dočtete na stránkách New York Post.

#4 Pandořina skříňka informací z Microsoftu

Microsoftu se podařila výjimečné věc, když omylem zveřejnili 37 terabajtů soukromých dat. Konkrétně šlo až o tři roky stará data včetně záloh osobních počítačů zaměstnanců Microsoftu, hesla ke službám Microsoftu, tajné klíče a více než 30 tisíc interních zpráv ze služby Microsoft Teams. Problém nastal s výzkumnou divizí AI a jejím online úložištěm GitHub. Toto úložiště mělo poskytovat pouze přístup k otevřenému zdrojovému kódu a modelům pro rozpoznávání obrazu. Jeho URL adresa ale byla špatně nastavená, a tak se skrz odkaz mohl k interním informacím dostat kdokoli.

Více informací o datovém úniku se dočtete na stránkách Infosecurity Magazine.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autor úvodní grafiky: investigace.cz

The post #zesvěta: Tunel jako z akčňáku appeared first on investigace.cz.

Ruský propagandistický web NewsFront je jedním z klíčových nástrojů šíření kremelských dezinformací v Evropě. Na tvorbě obsahu a jeho expedování se přitom podílejí lidé, kteří zdánlivě nemají nic společného a tuto činnost často dělají zcela zadarmo. I když na tvůrce i samotné webové stránky uvalila sankce Evropská unie i Spojené státy, propagandistům NewsFront se daří úspěšně různá omezení obcházet. Celá situace tak připomíná hru na schovávanou. Dokazuje to i šetření mezinárodního týmů novinářů ze šesti zemí, na němž se podílela rovněž investigace.cz a které publikoval server VSquare. 

Kromě ruskojazyčné verze operuje NewsFront v celé řadě dalších jazyků včetně slovenštiny, polštiny, maďarštiny, němčiny a dalších. Práce mezinárodního týmu novinářů ukázala, že je to možné i díky více než 70 redaktorům a externistům nejen z Ruska, ale i z dalších částí Evropy. Novináři analyzovali data, včetně více než sta e-mailových adres spojených s weby NewsFront, a podařilo se jim některé z nich spojit se skutečnými lidmi, kteří kremelskou propagandu šíří v Evropě i mimo ni.

Člen krajně pravicové německé strany AFD z malého bavorského městečka; srbští pravicoví aktivisté; „tatarský“ imám; bývalý maďarský diplomat a amatérský tlumočník – tyto na první pohled nesouvisející osoby přesto mají něco společného. Přispívají nebo aktivně podporují NewsFront, ruskou propagandistickou továrnu publikující v jedenácti jazycích, napojenou údajně na ruskou FSB. Pro nástroj Putinovy informační agrese vůči Evropě navíc často pracují zadarmo a ideologicky se nezřídka hlásí k radikální pravici.

Přečtěte si

NewsFront: Nenávistné pozdravy z Krymu

Na svých webových stránkách NewsFront tvrdí, že má pobočky v Bulharsku, Srbsku, Německu, Francii, Španělsku, Velké Británii, Gruzii a Maďarsku a že většina jeho pracovníků jsou dobrovolníci.

Americká internetová společnost Meta Platforms, která je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram, potvrdila, že musí neustále aktualizovat seznam nových domén, jež NewsFront používá k zrcadlení svého obsahu. Není však schopna hlídat odkazy na telegramové kanály, kde NewsFront svoje zprávy šíří. Právě na Telegramu našel NewsFront své nové útočišti a místo, kde lze propagandistický obsah sdílet.

Postupně se však ukázalo, že ani Telegram už není pro obsah NewsFrontu bezpečný. Na základě dotazů novinářů, kteří se na projektu mapování tohoto webu podíleli, Telegram přiznal, že zatímco v USA bylo zablokování prokremelského dezinformačního kanálu snadné, neboť spadal pod americké sankce, v Evropě to tak jasně nastavené nebylo. „V EU jsme o žádných sankcích proti NewsFront nevěděli a zástupci EU nás v této věci nekontaktovali. Nyní, když víme o sankcích proti šéfredaktorovi NewsFront, byl také zablokován, stejně jako předtím RT (Russia Today) a Sputnik,“ odpověděl nám Telegram.

Přečtěte si

NewsFront: Jak se šíří kremelská propaganda s koronavirovou příchutí

K zablokování některých kanálů Newsfront došlo krátce poté, co Telegram kontaktovali novináři. Dostupná tak již není česká, slovenská, ruská, bulharská, francouzská ani španělská mutace. Polská, srbská, německá a anglická však byly v době publikování první reportáže mezinárodního týmu novinářů stále přístupné, ať už v původní verzi, nebo pod novými názvy. Na Slovensku se pro změnu objevil úplně nový kanál.

Případ webu NewsFront proto ukazuje, že navzdory snahám Evropské unie, Spojených států i samotných internetových platforem není potlačení nebo regulace proruských propagandistických narativů v Evropě jednoduché a NewsFront zůstává i nadále jejich vlivným šiřitelem. Přestože na něj byly uvaleny sankce a některé jeho kanály byly zablokovány, stále nachází způsoby, jak tyto překážky obcházet – ať už prostřednictvím zrcadlových webů, migrací na Telegram, nebo zakládáním nových kanálů. Kauza NewsFront zkrátka odhaluje mezery v sankcích USA i EU proti internetovým projektům a dokládá, že ruské dezinformační operace dokážou využít nejednotný přístup firem a států ve svůj prospěch.

Lokální politik v ruských službách

Jednou z prvních mutací NewsFront byla německá verze, jejíž hlavní tváří byl až do uvalení sankcí Johannes Normann, člen německé pravicové populistické strany AFD. Členem hnutí je deset let, žádnou významnou funkci však nezastává. Na pravicově-populistické scéně je přesto velmi aktivní, zejména prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích, jež mají desítky tisíc sledujících. Často se chlubí, že se pravidelně stýká s osobnostmi německé, rakouské a švýcarské pravicové scény. Ve videích NewsFront se začal objevovat v roce 2016 jako respondent i autor článků německé verze. Normann o sobě tvrdí, že má přátelský vztah k Rusku a do NewsFront chtěl přispívat, poněvadž tam nebyl „cenzurován“.

Letos v květnu potvrdil na Twitteru své kontakty s Anastasií Škytinovou (podle Normanna je na Krymu). Jméno této aktivistky se objevilo v seznamu e-mailových adres lidí, kteří mají přístup do redakčního systému webu NewsFront, jejž novináři v rámci mezinárodního projektu analyzovali. Příspěvky Škytinové se pravidelně objevovaly na německé stránce webu, kde také vystupovala v rozhovorech s Normannem. V roce 2020 je však přestala poskytovat. Poté, co o rok později Spojené státy uvalily na NewsFront sankce, zanechal rozhovorů i Normann.

V roce 2020 se NewsFront rovněž živě zajímal o dění v Normannově rodném městě Mömbris a v nedalekém bavorském Aschaffenburgu. Na webu se o tomto jinak nevýrazném provinčním městě objevilo několik článků.

Ačkoli se Normann z článků na NewsFront vytratil, zprávy a informace z jeho rodného kraje se začaly objevovat v ruským státem vlastněné televizi Ruptly TV. Ta slouží jako další nástroj kremelské propagandy v Evropě. Normann tvrdí, že s Ruptly TV nemá žádné kontakty. Ruská televize tedy zřejmě považuje Aschaffenburg za velmi důležité místo v Německu, kde se odehrávají události celostátního významu. Letos již pětkrát odvysílala videa z protivládních shromáždění, která se tam konala.

Znepokojení a za peníz

Ne vždy ale pro NewsFront pracují lidé zadarmo. Například webové stránky Serbian NewsFront byly spuštěny v roce 2015, když jejich šéfa Konstantina Knyrika údajně kontaktovalo několik srbských dobrovolníků, „znepokojených rostoucím vlivem západních médií v Srbsku“, jak řekl Rádiu Svobodná Evropa. V roce 2016 vedl NewsFront Serbia ostrou kampaň proti tehdejšímu premiérovi Černé Hory Milovi Đukanovići, jenž se zasazoval o vstup země do NATO.

Šéfredaktorkou webu byla v té době Oksana Sazonova, ruská novinářka narozená v Oděse, odkud se přestěhovala do Rostova na Donu a později do Srbska. Ukrajinský web Myrotvorec zveřejnil snímky obrazovky z let 2015 a 2016, z nichž vyplývá, že Sazonova vedla rozhovor se zaměstnanci NewsFront ohledně platu pro srbský tým. Částka, o níž se diskutovalo, činila 400 eur (asi 259 eur pro ni a 141 eur pro tým, tedy zhruba 10 000 korun dohromady).

Podle vyšetřování organizace Bellingcat byla Sazonova v roce 2016 v kontaktu se srbským pravicovým aktivistou Nemanjou Ristićem. Krátce poté byl Ristić černohorskou prokuraturou obviněn, že je součástí skupiny lidí z Černé Hory, Srbska a Ruska, kteří plánovali provedení státního převratu v den voleb, aby se k moci dostaly proruské síly, jež by zabránily vstupu země do NATO. Mezi obviněnými byli vůdci Demokratické fronty a také dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Po několikaletém soudním procesu byli údajní osnovatelé převratu odsouzeni k trestu odnětí svobody a zmíněný Ristić dostal sedm let. Rozsudek byl však zrušen a probíhá nový proces.

Není známo, kdy přesně Sazonova opustila místo v NewsFront Serbia. V rozhovoru z roku 2019 hovořila o svém působení v Srbsku už v minulém čase. V záhlaví webu přesto zůstala uvedena jako šéfredaktorka až do roku 2022. Naše zdroje potvrzují, že z webu již dávno odešla a smazala své účty na sociálních sítích.

Po odchodu Sazonovy chtěl Knyrik jako další redaktorku Draganu Trifković. Ta byla až do roku 2020 v srbských politických kruzích známá jako významná členka pravicových parlamentních stran. V současnosti pravidelně veřejně vystupuje v roli proruské analytičky a odbornice na geopolitické otázky a konflikty. Obhajuje separatismus Donbasu a Krymu a ukrajinské úřady ji zařadily na sankční seznam.

Podle naší analýzy dat byla Dragana Trifković jednou z osob, jež měly v Srbsku administrátorský přístup na webovou stránku NewsFront, což potvrdila v rozhovoru s reportérkou serveru Raskrikavanje, která se na mezinárodním projektu podílela.

Mimo to prohlásila, že si s Knyrikem vyměnila jen několik e-mailů: jednou ohledně organizace novinářské návštěvy Donbasu a podruhé, když jí nabídl práci. Domnívala se, že místo redaktorky v NewsFront jí navrhuje, protože mluvila rusky a srbsky.

Trifković také uvedla, že jí byl umožněn přístup do administrace webových stránek, i když jednání nebyla uzavřena. Dodnes prý neví, proč tomu tak bylo. Tuto možnost přesto využila a zveřejnila jeden ze svých rozhovorů o Kosovu. Podle jejích slov poté už s NewsFront neměla nic společného a v kontaktu nezůstala ani s Knyrikem.

Předtím však s webem hojně spolupracovala: srbský NewsFront pod vedením Oksany Sazonovy názory a aktivity Dragany Trifković široce propagoval, publikoval její články, rozhovory a reportáže z různých konferencí v Rusku a z Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trifković se nyní od webu, který považuje za „velmi neprofesionální“, distancuje, ale nevěří, že by měl být napojen na ruskou rozvědku.

Imám, komunista a tlumočník

V Maďarsku NewsFront působí od roku 2018. Autorem prvního textu vyzývajícího k „revoluci“ proti Kyjevu, EU a USA byl tatarský imám s vojenskou minulostí ze speciálních jednotek ruského námořnictva Tanaj Čolchanov, který projekt rovněž řídil a editoval. Čolchanov se o redakční povinnosti dělil se Sándorem Csikósem, komunistou a bývalým maďarským diplomatem. To se dělo až do října 2021, kdy web „usnul“.

Znovu ožil na konci léta 2022 pod vedením nového šéfredaktora Miklóse Keveházyho, bývalého stoupence a tlumočníka maďarské proruské krajně pravicové strany Jobbik a ruskou propagandou často citovaného jako experta na Maďarsko.

Přesto je tato pobočka NewsFront jednou z nejméně úspěšných ze všech jedenácti jazykových verzí agentury. Maďarská dezinformační scéna se od těch ze sousedních zemí totiž značně liší. V Maďarsku nejsou ruské dezinformační weby a šíření podezřelých propagandistických zpráv ruskými aktéry příliš typické a nemají tak velký prostor k ovlivňování. Jejich roli již zastává propaganda a média vlády Viktora Orbána, která sama šíří kremelské narativy a konspirace. Proto není třeba dezinformačních webů s potenciálním ruským pozadím, jako jsou ty, jež úspěšně působí v zemích napříč Evropou.

I když server NewsFront nemá českou verzi, neznamená to, že u nás nemá vliv. Jeho obsah je sdílen českými antisystémovými weby, například serverem nepodvoleni.cz, ale i různými telegramovými kanály. Samotná slovenská mutace pak má, dle dat serveru SimilarWeb, více než 30 % návštěv právě z České republiky.

The post Evropané ve službách prokremelské propagandy appeared first on investigace.cz.

Pátek se s pátkem sešel a na programu dne je opět #zesvěta, kde se podíváme na zoubek rozličným bizarním druhům zločinu. Digitální zloději dat utřeli, neboť se jim do spyware systému nabourali hackeři a veškerá data jejich obětí vyhodili do virtuálního koše. V Černé Hoře se pro změnu chystá soud, který snad rozhodne spor o opály zmizelé před více než dekádou. Rybáři z africké Sierry Leone se sice o nic nepřou, ale bezúhonní také nejsou, což zjistil jeden tamní kapitán, když je načapal in flagranti při protizákonném rybaření. A v Kyrgyzstánu na závěr nadále probíhá útlak svobodných médií – investigativní server Kloop se tam údajně provinil špatnou formulací ve svých stanovách a měl by pykat.

#1 #SpywarePorazenLOL

Špionážní software v portugalštině s názvem WebDetetive za posledních několik let napadl na území Jižní Ameriky téměř 80 tisíc telefonů, a to převážně v Brazílii. Počet postižených by býval možná ještě vyšší, nebýt nejmenovaných hackerů, kteří využili bezpečnostních chyb WebDetetive a veškeré informace ze spywarové databáze odstranili. Udatní hackeři zabránili i tomu, aby zařízení do databáze nahrávala nová data. Skupina provozující tento spyware tak přišla o všechny informace, mezi nimiž byly například IP adresy, e-mailové adresy nebo historie privátních nákupů. Hrdě to potvrdili zmínění hackeři, jejichž totožnost zůstává neznámá: „#fuckstalkerware“.

Více informací o tom, jak se hackeři dostali do systémů špionážních softwarů, naleznete na webu TechCrunch.

#2 Křišťálově jasná hádka o opály

Kotor je nejzachovalejší středověké město Černé Hory. Právě tady zasednou za soudní stolec ctihodní představitelé tamní justice a budou se pokoušet rozplést gordický uzel případu ztracených opálů z roku 2011. Tehdy dva muži s jihoafrickými pasy přiletěli ze Švýcarska do Černé hory s téměř třiceti kilogramy opálů, což je duhový mineraloid známý svými údajně léčivými vlastnostmi: například by měl do života svého majitele vnášet naději a harmonii. Fenjekovi a Strelenskému, tedy těm dvěma, co k břehům Jadranského moře připlachtili ze země bank, kvalitní čokolády a neméně dobrého ementálu, ale opály přinesly spíše vrásky na čele. Dle jejich tvrzení jim totiž drahocenné kameny neznámé hodnoty „podvodně odnesl“ černohorský podnikatel s nemovitostmi Branko Ćupić. Ten měl na opálovou dvojici čekat na letišti a provést je koridory tak, aby se vyhnuli všem kontrolám. Poté měl milý Branko opály uložil do bezpečí hotelového trezoru. Akce proběhla podle plánu, avšak zadrhla se o rok později, kdy Ćupić odmítl drahokamy dvojici vydat. Fenjek a Strelensky se proto obrátili na policii. Ta nakonec opály našla a nařídila jejich trvalé zabavení, neboť orgány činné v tomto řízení se domnívaly, že kameny byly do země přivezeny nelegálně. Soud v Kotoru má proto rozhodnout o tom, komu opály skutečně patří, a také o vině či nevině Ćupiće. Nad kotorskou soudní síní se tím pádem vznáší naděje pro opravdové majitele duhových mineraloidů a dlouho by na sebe nedala čekat ani harmonie, jestliže by soudci gordický uzel konečně rozetnuli. Mimochodem, jedna z dalších vlastností opálu je prý ta, že dokáže svého nositele přinutit, aby přijal odpovědnost za své činy. Zda jsou Fenjek, Strelensky či Ćupić nuceni nosit opálové náramky, nám ale není známo.

Kompletní zprávu o komplikovaném hledání černohorských opálů najdete na stránkách Radio Free Europe.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Jak země EU špehují své občany

#3 Lovem ryb proti biodiverzitě

Už v roce 2003 jistý animovaný žralok Bruce z pohádky o klaunu očkatém, který zoufale hledá svého syna, prohlásil: „Ryba je kámoš, ne žrádlo.“ Těžko říct, co by řekl o průmyslovém lovu v chráněné mořské oblasti u břehů Sierry Leone. Kvůli místní rozmanitosti podmořské flóry i fauny a její zásadní roli při udržování zdravého ekosystému oceánu je zde lov traulery (loď s vlečnou sítí) zakázán. Povolení k rybaření zde mají jen drobní rybáři. Místní kapitán, který si přál zůstat v anonymitě, nicméně pořídil videozáznam, na němž jsou vidět dvě lodě, jež za sebou táhnou rybářské sítě právě v chráněné oblasti. K incidentu došlo jen několik dní poté, co novináři z OCCRP odhalili nedostatky ve sledování podobných plavidel, které se v pobřežních vodách Sierry Leone vyskytují. Z kapitánova videa je možné rozeznat část názvů inkriminovaných lodí, oba začínají slovem „Přátelství“. Zda by podobné přátelství naplnilo Bruceovy představy o tom, jak se kámošit s rybami, lze ovšem silně pochybovat.

Více informací o nezákonném lovu nabízejí webové stránky OCCRP.

#4 Děláš dobře svou práci? Půjdeš před soud

Médium Kloop, partnerská organizace OCCRP, podle kyrgyzské prokuratury nemá patřičnou licenci a svým zpravodajstvím znepokojuje veřejnost. Kyrgyzská prokuratura ve své žalobě nadto zdůrazňuje, že Kloop nemá šíření informací (což je hlavní funkce hromadných sdělovacích prostředků, pozn. red.) výslovně uvedeno ve svých stanovách. Na základě toho prokuratura žádá soud, aby Kloop zakázal. Stížnost prokuratury obsahuje celkem pět stran, z toho čtyři a půl kritizují údajnou manipulaci s veřejným míněním, kterou měli mít novináři z Kloop na svědomí. Podle šéfredaktorky tohoto média se jedná o další pokus omezit či přímo zakázat nezávislá média v zemi: „My ale budeme v naší práci pokračovat, dál budeme psát články a vytvářet obsah našeho webu.“

Jak se kyrgyzská prokuratura snaží potlačit nezávislá média v zemi, se detailněji dočtete na serveru OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

The post #zesvěta: Za opál ujít světa kraj appeared first on investigace.cz.

Válka soupeřících černohorských zločineckých klanů přinesla v roce 2020 další oběť – Alana Kožara, vysoce postaveného člena jednoho z nich. Díky materiálům, které našim kolegům ze srbského investigativního média KRIK poskytla policie, můžeme zrekonstruovat přípravu jeho vraždy. K té by nedošlo nebýt zrady a skvělé práce zločinců s otevřenými zdroji. Šéfa konkurenčního gangu totiž vystopovali pomocí satelitních snímků, nabídek pronájmů nebo půjčovny motorek.

Když černohorský mafiánský boss Alan Kožar v létě 2020 psal svým kolegům o strastech způsobených přemírou slunění, netušil, že se mu tyto zprávy stanou osudnými. O měsíc později jej a jeho společníka před vilou v Řecku, kde se ukrýval, zastřelili najatí zabijáci.

Alan Kožar byl jedním z vysoce postavených členů klanu Škaljari, černohorského gangu, mezi jehož hlavní činnosti patří dovážení kokainu z Latinské Ameriky. Zároveň je klan již od roku 2014 ve válce s dalším podobným uskupením – Kavač. Původně spolupracující skupiny, jež operují z černohorského přímořského města Kotor, se rozhádaly právě kvůli drogám a vedou krvavou válku nejen ve své domovině, ale po celé Evropě. Do konfliktu se postupně zapojily i další černohorské a srbské zločinecké gangy a doposud vedl k více než 70 vraždám.

Černohorský boss byl ve svém oboru uznávaným profesionálem. Proslul nejen kvalitní přípravou nových členů klanu, ale i dlouhým a pestrým rejstříkem trestů. V nultých letech si odseděl téměř 7 let za umístění výbušniny na stavbu, aby tak zastrašil jejího majitele. V létě 2020 se před zákonem skrýval proto, že byl stíhán za plánování vraždy.

Kožar měl k útěku do Řecka zkrátka pádné důvody. K těm lze přičíst i tehdy čerstvou vraždu kolegy, dalšího z vysoce postavených členů Škaljari. Třiačtyřicetiletý Černohorec byl proto velice opatrný i v komunikaci se svými parťáky, nikdy neodhalil, kde přesně se nachází, a komunikoval výhradně skrze šifrovací aplikaci Sky ECC. Tu zločinci z celé Evropy používali k osnování plánů až do chvíle, kdy se do aplikace v roce 2021 nabourala belgická policie, a dostala se tak k obrovskému množství informací o budoucích záměrech i minulých podnicích zločinců z celého světa.

Právě díky přístupu k těmto komunikacím, jejž policie poskytla našim srbským partnerům z média KRIK, nyní víme, jak probíhala příprava vraždy bosse Kožara. Jeden z jeho důvěryhodných spolupracovníků jej totiž zradil. O zbytek se pak postaraly otevřené zdroje.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

„Je na zatraceným Korfu“

Práce s otevřenými zdroji je třeba pro novináře naprosto běžná. Očividně ale není cizí ani zločincům. Vražda klanového bosse provedená i díky těmto informacím vyšla podle zjištění KRIKu na více než 33 milionů korun a podílelo se na ní přes 10 lidí. Nebyla by možná, kdyby se Kožar nespoléhal na šifrovanou chatovací aplikaci Sky ECC. Hlavní roli v celé operaci ale hrál zejména zrádce v řadách klanu Škaljari. Ten totiž rivalům přeposílal Kožarovy zprávy a fotky, které boss se svými kolegy sdílel. Zároveň měl věrolomný jidáš v arzenálu ještě jednu důležitou informaci – polohu telefonu. V konkurenčním gangu se tak dozvěděli, že hledaný boss je v Řecku. O zbytek se pak postarala právě důkladná investigativní práce členů skupiny Kavač.

„Dneska jsem vůbec nespal – včera jsem se spálil,“ začínala jedna z konverzací, jež zrádce Ratko Živković neboli „Zemo“ přeposlal soupeřovu klanu. Za podobné zprávy údajně dostal 100 tisíc eur (zhruba 2,3 milionu korun).

„Bratře, prý na to pomáhá jogurt,“ zněla odpověď jednoho z kolegů ve společném chatu. „Natři se jím, jestli ti to není nepříjemné.“ Kožar poslechl. Takto svým spolupracovníkům poskytoval další indicie o sobě a místě pobytu.

Mezitím si skupinový chat založili i členové Kavače. Jeden nesl název „Za čest a spravedlnost“, druhý „Akce“, cílem obou byla právě koordinace vraždy Kožara. Mezi červnem a prosincem 2020 si kolegové z Kavače vyměnili více než 12 tisíc zpráv. Patřily k nim i úvahy, jak ze Zema vytáhnout další informace a fotografie. „Pošli mu fotku nějaké drahé zbraně,“ radili kolegové, jak se dostat Zemovi na kobylku. „Nabídni mu kradené auto, nebo motorku… Tyhle věci ho zajímají.“

Kožar svým kolegům naštěstí posílal dovolenkové fotografie. Naštěstí pro znepřátelený gang. Na jedné vyfotil drinky v plážovém baru. Zároveň s pitím se však v záběru octnul i atypický ostrůvek uprostřed zátoky. Zemo fotku přeposlal a členům Kavače netrvalo dlouho, než ostrov vypátrali. „Je na zatraceným Korfu,“ napsal jeden z nich do skupinového chatu. „Nik a já jsme ten zatracenej bar shodně našli!“ Bylo tedy jasné, že se Kožar občerstvil v plážovém baru ve vesnici Perama, na východním pobřeží řeckého ostrova.

„To je nejlepší místo, kde se schovat,“ chválili výběr konkurenčního bosse. „Je tam teplo, hodně stromů. Byl jsem tam jen jednou, pluli jsme z Černé hory na jachtě.“

Zločinci začali okamžitě osnovat plán. Kontaktovali své kolegy, kteří už byli v Řecku, a sháněli vhodnou loď. „Když už víme, kde je, ukončíme to. Stačí prozkoumat celé Korfu na Googlu.“

Práci jim opět ulehčil Zemo. Nejprve fotkou motorky, kterou si jeho boss půjčil a na níž byl vidět název půjčovny, poté vůbec nejdůležitějším snímkem – bazénu u vily, kde Kožar přebýval. Ve skupinovém chatu se okamžitě strhla diskuse, zločinci procházeli nabídky ubytování na Korfu a porovnávali satelitní snímky z Google Maps. Podle skluzavky, stromů a skládací židle nakonec našli vilu, kde se Kožar ukrývá.

„Skvělá práce, kamaráde,“ napsal jeden z diskutujících. „A je to, bájendo. Udělal jsi mi velkou radost… Pamatujete, jak jsme říkali, že si ten ňouma po pár měsících přestane dávat pozor?“

Zbývalo už jen naplánovat samotnou vraždu. Situaci ovšem ztěžovala omezení ohledně pandemie viru Covid-19. I kdyby se zabijáci dostali přes hranice, museli by být v karanténě. Vykonavatele vraždy bylo proto potřeba dostat do Řecka nelegálně. „Jeden Makedonec z Gevgelije bere 1 500 eur (za osobu), předá ji Řekům a ti ji odvezou do Soluně,“ napsal člen chatovací skupiny. Nakonec klan najal makedonského převaděče a do Řecka se zabijáci dostali na motorkách.

Na konci června 2020 se tak úderné komando přidalo k členům týmu, kteří už na místě zkoumali terén. Kožarovu vilu sledovali tři dny. Motorky, jež měli vrahové použít k útěku, si dopředu pronajali. Zřejmě osudnou se Kožarovi stala záliba ve slunění. Bosse i jeho doprovod vrahové zastřelili, když se vraceli z pláže. Každý z mužů byl zasažen nejméně desetkrát.

Ačkoli policejní zpráva detailně popisuje plánování i průběh vraždy, a dokonce uvádí i jména pachatelů, v žádné z výše citovaných zemí nebyl nikdo zatčen.

The post K vraždě balkánského bosse pomohly i otevřené zdroje informací appeared first on investigace.cz.

Právě probíhající soudní proces s jedním z největších narkobaronů posledních dvaceti let Darkem Šarićem ukazuje, že o svoji moc nepřišel ani ve vězení. Z vazby, kde tráví už několikátý rok pro podezření z praní peněz a obchodu s kokainem, údajně plánoval vraždu svědka. V Česku měl tento Černohorec firmu, na Slovensku zase manželku. Soudní proces s Darkem Šarićem sledují kolegové ze srbského investigativního média KRIK.rs.

Na evropské drogové scéně se v roce 2007 začal objevovat kokain od nového dodavatele. Drogy byly baleny asi po kilogramových dávkách do dětských balónků. Za dodávkami stál balkánský kartel, jenž narkotika vozil do Evropy z Jižní Ameriky a přeprodával je italské mafii. Tato zločinecká organizace postupně ovládla trh s kokainem.

Kartelu velel Darko Šarić, rodák z černohorského města Pljevlja. V 90. letech páchal drobné zločiny, obvinili ho z nelegálního držení zbraní nebo z vloupání. Časem ale získal padělané dokumenty, díky nimž mohl cestovat, a také známosti mezi srbskými a černohorskými podnikateli a úředníky. V průběhu let se Šarić stal hlavou pašerácké sítě, která byla hlavním dodavatelem kokainu do západní Evropy. V roce 2015 nakonec přece jen skončil před soudem, a to hned kvůli několika obviněním. Na rozsudek však stále čeká.

Balkánská stopa v Česku

Narkobaron Šarić vlastnil několik pasů včetně slovenského. Na Slovensku získal v roce 2005 občanství díky sňatku s Veronikou Poláčikovou. Pár týdnů po nabytí pasu se ovšem dal rozvést. Tím jeho napojení na střední Evropu ale nekončí. Šarić totiž založil několik firem i v Česku.

V lednu 1998 vznikla firma Solimba Z. M., kterou Šarić vlastnil společně s dalšími lidmi z bývalé Jugoslávie. Společnost měla sídlo v Táborské ulici 22 v Praze. Jednatelkou byla Milka Štěpánková. Podle ní měl mafián podíl ve firmě jen proto, aby získal doklady k pobytu. „Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v půlce Evropy. Mířil hlavně na Západ.“ Tato skořápková firma nikdy nepodala žádné daňové přiznání. Šarićův bratr Arso míval v Česku zase firmu TIM Trade s adresou v Modřanech.

Praha se pro balkánské mafiány stala oblíbenou evropskou metropolí a postupně tu působilo nejméně šest skupin těchto zločinců. Česko pašerákům vyhovovalo, protože tu mohli snadno získat povolení k pobytu a založit obchodní společnosti, kde nemuseli vykazovat žádnou skutečnou obchodní činnost. Takové firmy pak byly jen zástěrkou či adresou, kam mohlo být dodáno zboží.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

„Žijí tu nebo přijíždějí do Prahy, aby dělali obchody nebo sledovali pohyb dodávek naložených jejich drogami po Evropě. Jestli jsou jejich oficiální firmy spící nebo ne, na tom zase tak často nezáleží,“ řekl policista z Generálního ředitelství cel investigaci.cz v roce 2016.

Česká republika byla a je pro balkánské zločince důležitým logistickým centrem. Vozí tudy drogy na západ a sever Evropy a ve skořápkových firmách tu perou špinavé peníze.

Podle novináře Stevana Dojčinoviće z KRIK mají balkánští zločinci rádi Česko i díky jeho geografické poloze. Snadno se mohou dostat do ostatních evropských zemí, hlavně do Rakouska a Německa. Mají také pocit, že tu zapadnou a jsou nenápadnější. Podle Dojčinoviće neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která by neměla vazby na Česko.

Operace Balkánský válečník

U argentinského pobřeží se v roce 2009 odehrála důležitá akce amerického Úřadu pro boj proti drogám (DEA), Srbské zpravodajské služby (BIA) a uruguayských a argentinských policistů. Zátah přezdívaný Balkánský válečník mířil na jachtu Maui, jež měla převážet obrovské množství kokainu. Našly se v ní dvě tuny této drogy. Úřady následně zatkly stovky členů balkánské mafie, Darko Šarić ale utekl.

O rok později Srbsko vydalo na tohoto narkobarona mezinárodní zatykač kvůli pašování kokainu a praní špinavých peněz. Zločinec se skrýval pět let neznámo kde. V březnu 2014 se však Šarić nečekaně a zcela dobrovolně vydal úřadům údajně poté, co zjistil, že byl v Latinské Americe vystopován. Chtěl prý zabránit násilí, které by jeho zatčení doprovázelo.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Srbský soud vinil Šariće z toho, že byl hlavou balkánského pašeráckého kartelu, Černohorec ale veškeré spojení s kokainem popřel. V roce 2015 ho odsoudili na 20 let vězení za to, že pašoval 5,7 tun kokainu a vypral více než 20 milionů eur. Šarić se však odvolal a srbský soud v roce 2018 vynesl rozhodnutí o trestu 15 let vězení. Narkobaron se znovu odvolal. V létě 2021 Nejvyšší kasační soud konečný verdikt nad Šarićem zrušil a vrátil případ k odvolacímu soudu.

Letos v dubnu narkobarona znovu zatkli. Tentokrát mimo jiné i kvůli podezření, že zosnoval vraždu svého spolupracovníka Milana Milovace, jenž pro něj zařizoval drogové obchody v Ekvádoru. Měl také plánovat likvidaci nepohodlného svědka Nebojši Joksoviće.

Zrada od kamaráda

Jak vyplývá z dokumentů, které nedávno získali kolegové ze srbské organizace KRIK, na skutečnosti, že byl Šarić obviněn z pašování drog, má výrazný podíl právě Nebojša Joksović, jeho bývalý dlouholetý přítel, jenž se rozhodl proti narkobaronovi vypovídat a stal se tak klíčovým svědkem. Úřadům prozradil, že ho Šarić požádal, aby najal někoho, kdo by získal kokain ukrytý v jednom z bytů pronajatých skupinou v Itálii.

Byl to tak první svědek, který o Šarićově obchodování s drogami promluvil. Právě proto je Joksovićovo svědectví pro celý proces důležité. Šarić a jeho právníci se ho dlouho snažili zdiskreditovat a zpochybnit jeho výpovědi například tvrzením o tom, že si pořídil velký majetek za Šarićovy peníze. Joksović vlastnil třeba tiskárnu nebo kavárnu a další nemovitosti.

Na druhou stranu měl nejspíš několik motivací, proč proti svému příteli vypovídat. Prý ho někteří ze Šarićových mužů zradili. Samotnému Šarićovi měl pak za zlé i to, že v roce 2009 při akci Balkánský válečník utekl, kdežto Joksović byl zatčen a putoval do vězení, kde si prošel peklem. Podíl na tom ale měli právě Šarićovi lidé.

Darko Šarić se podle nového vyšetřování několikrát pokoušel svého bývalého přítele zbavit. Jeho vraždu naposledy objednával v březnu 2020. Joksović přesto vyvázl, byť už byly připravené peníze, najatí vrazi i nachystané zbraně. Proč k vraždě nakonec nedošlo, není z vyšetřování jasné.

Od momentu, kdy Joksović vypovídal proti Šarićovi, zločinci několikrát zaútočili na jeho majetek — do jeho kavárny někdo hodil bombu, neznámí pachatelé mu zapálili dům. Spekuluje se o tom, že Šarić stojí i za smrtí jeho příbuzného, Radojici Joksoviće.

Šarićova skupina také neúspěšně zkoušela Joksoviće falešně obvinit z toho, že nechal explodovat auto svého bývalého obchodního partnera Gorana Nikolaševiće, s nímž měl neshody.

Joksovićovo svědectví je jedním z důvodů, proč byl Šarić odsouzen k 15 letům vězení.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće

Vražda v Ekvádoru

Od dubna 2022 je Šarić navíc vyšetřován kvůli podezření, že stojí za likvidací svého bývalého spolupracovníka a přítele Milana Milovace. Ten byl zabit před dvěma lety v Ekvádoru, kde se schovával před srbskou justicí kvůli pašování drog.

Dalším podezřelým je v tomto případě i Šarićův zločinecký spolupracovník Petar Ćosić. Podle zpráv, jež unikly ze šifrované komunikační sítě Sky, přes kterou měli oba muži komunikovat, to vypadalo, že vraždu Milovace navrhoval hlavně Ćosić a horlivě přesvědčoval Šariće, aby ji schválil a nechal provést najatými vrahy.

Oba mafiáni se báli toho, že se Milovac v Ekvádoru příliš sblížil se Šarićovým dodavatelem kokainu a že díky tomu převezme obchod s pašováním drog a vyřadí je ze hry. Milovac se schovával v Jižní Americe před zákonem a údajně byl naštvaný na Šariće, že ho nechal v Ekvádoru. Začal hodně pít a narkobaron k němu ztratil důvěru.

Na konci roku 2020 měl Šarić najmout gang, který by Milovace zabil. V té době si odpykával trest ve vězení a vraždu měl zosnovat přes telefon.

Vrazi nakonec Milovace sice postřelili, útok však přežil a v nemocnici se zotavoval pod policejní ochranou. Po propuštění z nemocniční péče ale na následky zranění náhle zemřel.

Šarićův právník tvrdí, že vyšetřování pokusu o vraždu doprovází řada nesrovnalostí a nejsou tu žádné jasné důkazy o tom, že by obviněný Balkánec skutečně z vězení ohledně vraždy Milovace posílal zprávy členům gangu.

Mafiánská síť

Oba případy spojuje právě paralelní síť Sky, která poskytuje uživatelům bezpečnou šifrovanou komunikaci. Šarić měl prostřednictvím této sítě komunikovat se svými pohůnky, když chystal jak vraždu Milovace, tak i likvidaci Joksoviće.

Podle obžaloby používal mafián po svém zatčení až sedm různých mobilních telefonů, ty se však u něj při prohlídce cely nenašly. Srbská prokuratura se přesto domnívá, že například telefony, z nichž chodily zprávy ohledně vraždy Milovace, byly Šarićovy.

Zprávy z aplikace Sky, které slouží jako klíčové důkazy, přišly od francouzské prokuratury, jež rozšifrovala komunikaci mezi uživateli této aplikace. To ale nahrává obhajobě Šariće.

„Je normální a pro někoho přijatelné, že jakákoli cizí země může odposlouchávat kteréhokoli srbského občana?“ vyjádřil se jeho právník Dalibor Katančević. Podle něj státní zástupce navíc nemůže prokázat, že Šarić skutečně aplikaci Sky používal, není totiž navázána na telefonní číslo ani na jiné identifikační údaje. Usvědčit obávaného narkobarona z jeho zločinů zkrátka nebude jednoduché.

Autoři textů: Stevan Dojčinović, Bojana Jovanović, Ana Adžić (KRIK); autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní grafiky: KRIK

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud můžete, podpořte naši práci.

 

The post Balkánský narkobaron Šarić plánoval z vazby vraždy. V Česku měl firmu, na Slovensku manželku appeared first on investigace.cz.

V 90. letech ovládl Evropu srbský organizovaný zločin, který se i díky vládní podpoře a konexím po celém světě stal jedním z globálně nejvýznamnějších. Šéfredaktor srbského média KRIK a regionální editor nadnárodní novinářské sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) Stevan Dojčinović vysvětluje, jak se balkánští mafiáni dostali k moci, proč je tak těžké předat je spravedlnosti a z čeho pramení jejich láska k Praze.

Jak je balkánský organizovaný zločin propojený s Českem a Slovenskem?

Obě země jsou pro balkánské gangy velmi důležité, Česká republika o něco více než Slovensko. Je to tak už po několik desetiletí, řekl bych, že od pádu komunismu. Jedním z důvodů, proč začala balkánská mafie na tomto území působit, je prodej drog, což ovšem dělají i například v Německu.

Česko je ale současně důležité i svou polohou, snadno se z něj dostanete do ostatních evropských zemí – pro balkánské gangy je v tomto směru zvláště důležité Rakousko a Německo. Zároveň mají zločinci pocit, že do Česka nějak zapadnou, jsou tam nenápadnější než ve zmíněných německy mluvících zemích. Existují i případy, kdy se v Česku ukrývali – například v Praze byl nedávno dopaden Slobodan Kašćelan, druhý nejdůležitější muž Kašćelanského klanu. V 90. letech bylo také jednoduché získat v Česku nejrůznější povolení – třeba založit společnost, obdržet povolení k pobytu. Bylo to snazší než v jiných zemích. Proto se členové zločineckých gangů do země stěhovali, žili tam, zakládali firmy, používali falešné identity. O balkánském organizovaném zločinu jsem toho napsal hodně a přibližně v polovině případů tam bylo nějaké propojení s Českem. 

I poslední text z média KRIK měl nějaké napojení na Česko.

Ano, asi před týdnem jsme publikovali článek o jednom z vysoce postavených spolupracovníků srbského narkobarona Darka Šariće. Dostali jsme tip, že to byl on, jehož tělo našli policisté před deseti lety v Paraguayi. Porovnali jsme tedy fotografie, s velkou pravděpodobností se skutečně jednalo o toho samého člověka. Když jsme příběh zkoumali, také jsme narazili na českou stopu. V České republice provozoval nejen byznys s drogami, měl tam i své firmy. 

Kvůli tomu jsme vlastně začali spolupracovat, posílal jsi mi jména a já je prověřovala.

Říkal jsem si, že v tom, jak je Česko přitahuje, je nějaký vzorec. Proto jsem se podíval na všechny podobné české stopy od roku 2013, ať už to byly české společnosti, cesty do Česka a tak dále. Pak jsem ti je začal posílat, abys je ověřovala, a tímto způsobem jsme postupně dali dohromady docela dlouhý seznam jmen a společností. Takto vyšlo najevo, jak je Česká republika pro balkánské zločince důležitá, což platí pořád. Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která nemá vazby na Česko. 

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Na čem pracujete teď? Je tam také česká stopa?

Ano, pracujeme na případu vraždy v Černé Hoře, jedná se o nějaké vyřizování účtů mezi gangy. Získali jsme přístup ke zprávám, které si zločinci posílali. Plánovali mimo jiné vraždu jednoho gangstera, ty zprávy jsou obecně velmi zajímavé. V jedné z nich byla fotografie čokolády, na obrázku je nějaká historická budova a nápis Praha. 

Šlo o Prašnou bránu.

Z toho jsme usoudili, že jeden z těch dopisovatelů je zrovna v Praze. Možná bychom měli vyšetřit, odkud ta čokoláda pochází. Nicméně pointa spočívá v tom, že Praha nebo Česká republika se při naší práci vždycky nějakým způsobem objeví. Našli jsme nějaké propojení také s Brnem, které se ale často týká především Albánců. 

Proč tolik milují Prahu? Je to kvůli jazyku?

Ne, balkánští kriminálníci jsou v jazycích velmi dobří, naprosto běžně mluví alespoň pěti jazyky a v rámci Evropy se mohu pohybovat prakticky kdekoli. Ano, v Praze prodávají drogy, ovšem není to jediné místo. Jejich kriminální aktivity pokrývají celý kontinent. Myslím, že za oblibou Prahy opravdu stojí logistika, z hlediska dopravy je to prostě výhodné místo. Víme, že například rakouská policie začíná velmi dobře chápat, kde a jak balkánské gangy působí, a to jak ve Vídni, tak i v Německu. A Německo, jak už jsem říkal, je pro ně extrémně důležitý trh. Proto si myslím, že pro tyto gangy je výhodné být sice velmi blízko těchto zemí, ale přece jen z dosahu tamní policie. Další důvod je možná ten, že česká policie je nevyšetřuje tak efektivně jako ty ostatní evropské. 

Organizovaný zločin je v Praze v podstatě neviditelný, a město proto působí bezpečným dojmem. Proč se tady gangy nechovají násilně? Nevidíme žádné vraždy, na pražských ulicích neexplodují auta… 

Máme na to takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně je to právě proto, že se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí.

Balkánský organizovaný zločin provozuje jeden z největších obchodů s kokainem na světě. Jak tento byznys vznikl a vyvíjel se?

Když to vezmeme úplně od začátku, musíme se v první řadě zaměřit na Srby a Černohorce – což už teď neplatí, neboť s kokainem obchodují všechny balkánské gangy. Dnes jsou všichni zločinci, kteří s tímto obchodem začínali, buď mrtví, nebo velmi staří. Tito staří bossové budovali síť vazeb a kontaktů už od konce druhé světové války, kdy spousta lidí z Jugoslávie emigrovala do různých zemí Evropy i do Ameriky. Pokud to hodně zjednoduším, byli to většinou nacionalisté, kteří museli utéct před vítěznými komunisty. Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace.

Úkladné vraždy prováděly jugoslávské tajné služby?

Právě že ne, vláda nechtěla, aby do toho byly přímo zapojeny tajné služby. Proto se rozhodla obrátit na zločince, což se stalo zhruba v 60. letech. Je ale důležité si uvědomit, že do té doby a také později, tedy až do 80. let, u nás neexistoval žádný organizovaný zločin. Do zahraničí tak odjížděli zločinci, třeba zloději, aby vládu zbavili nacionalistů, za což jim byla přislíbená ochrana. Jenže tito zabijáci tam páchali velmi brutální surové vraždy, čímž na sebe strhávali nechtěnou pozornost médií i veřejnosti. Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy se to dělo, ale byl to proces mezi 60. a 80. lety. Postupně se najatí zločinci začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout sledování. Na konci 80. let tak srbští zločinci ovládli části nejdůležitějších evropských měst, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli lépe vycvičení než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, měli falešné pasy, mohli bez problémů cestovat. 

Přečtěte si

Vůdce černohorského gangu zatčen v Praze

Když tedy srbská mafie převzala kontrolu nad evropskými městy, vznikl balkánský organizovaný zločin?

Ano, to bylo v 90. letech a funguje to dodnes. Jestli potřebuješ někoho kvalitně zavraždit, pošleš na to srbskou mafii. To platí nejen v Evropě, ale po celém světě. Jsou precizní, dobří střelci, mají dobrou logistiku, dají si s vraždou zkrátka práci a nedělají chyby. Dokonce existují zločinecké skupiny, které se specializují jen na úkladné vraždy – například mají své odstřelovače.

Jsou srbské tajné služby dodnes propojeny s organizovaným zločinem?

Samozřejmě. To propojení nikdy nezaniklo. Nedávno jsme například řešili případ, kdy se našlo velké pole marihuany, které chránili policisté a tajné služby. Jak fyzicky, tak i z pozice svých profesí. Na obchod s marihuanou dohlíželi například tím, že během své pracovní doby sledovali činnost nezasvěcených kolegů, aby mohli zločince včas varovat. Někteří už jsou za to odsouzení, ale jedná se o nízko postavené policisty, dokonce v tom jeli i vojáci, pravděpodobně jim to někdo nařídil. Kauza se otevřela v roce 2020, což ukazuje, že srbská vláda a organizovaný zločin jsou partneři. V tomto svazku není zapotřebí ani nikoho podplácet, spolupracují spolu dlouhodobě. Důkazy o tom máme už z dob komunistického vůdce Tita, tedy že jugoslávská vláda spolupracovala s italskou mafií na pašování cigaret. 

Jsou mezi policisty nějací kladní hrdinové?

Obecně je srbská policie velmi zkorumpovaná. Ale právě v případě toho pole s marihuanou se našel jeden poctivý policista, který celou kauzu vyšetřil a vynesl na světlo. V roce 2019 se mu podařilo pozatýkat své kolegy, co se zločinci spolupracovali. Jenže u toho neskončil a vyšetřoval dál, což se nelíbilo tajným službám, a tak se ho rozhodly zničit. Najednou se objevil na obálkách časopisů jako ten špatný, jako mafiánský policajt, je proti němu vedeno vyšetřování a pravděpodobně přijde o práci. Je těžké to sledovat. Navíc mu přidělili advokáta, který je členem parlamentu a má na starosti kontrolu a jmenování soudců. Ten policista je v háji. 

Co se týče organizovaného zločinu týče, Srbsko se tedy moc nezměnilo?

Ne, je to pořád stejné. A tím se vracíme k otázce, proč je srbská mafie tak mocná. Stojí za ní stát. Mají za sebou mocný systém a mají konexe po celém světě. 

Jakou tedy mají Balkánci roli v globálním obchodu s kokainem?

Abychom mohli mluvit o pašeráckých stezkách, musíme se vrátit k obchodu s cigaretami, který probíhal už za Jugoslávie. Jak jsem říkal, Titova vláda se tenkrát dohodla s italskou mafií, a to následujícím způsobem. Cigarety se nejprve vyvezou z jedné země, pak se do ní zase vrátí, ale už na černo, tedy bez placení daní. To se děje dodnes, dokonce se na pašování podílejí velké firmy, které najímají lidi, aby jim cigarety převáželi a ony tak na evropském trhu nemusely platit daně. Proč je tehdejší ilegální obchod s cigaretami ale důležitý? Jedná se o první případ, kdy vláda spolupracovala s mafií, jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly. 

Takže balkánský organizovaný zločin začínal s cigaretami?

Ano, to byl ten největší byznys. Pak se ti samí aktéři přesunuli k obchodu s kokainem. Používali dokonce stejné trasy. Kokain se stal výhodnějším zbožím, poněvadž zločinci pochopili, že tak mohou vydělat mnohem více peněz. A tady přichází na scénu Grupo America, kauza, kterou jsme vyšetřovali společně, o mocném balkánském zločineckém gangu, jenž patřil k nejdůležitějším obchodníkům s kokainem na světě. Z Grupo America například vzešel Darko Šarić, srbský narkoboss. Grupo America začínala s pašováním postupně, v 90. letech to byly malé dodávky, jež se postupně navyšovaly do obrovských rozměrů. Dnes jsou to desítky tun ročně. 

The post Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko appeared first on investigace.cz.

V druhém lednovém týdnu v Černé Hoře protékaly stovky tun kokainu. V Indii se mezitím dražily novinářky. Vítejte u tradičního pátečního #zesveta.

#1Policie v Los Angeles místo chytání zlodějů hrála Pokemon Go

Losangeleský soud zamítl odvolání dvou bývalých  policejních důstojníků, kteří dostali výpoveď, když místo zlodějů honili příšerky ve hře Pokemon Go. 

Případ se týká dvou policistů Louise Lozana a Erica Mitchella. V dubnu 2017 a během své služby dostali oznámení o loupeži v nákupním centru. Místo toho, aby se vydali na místo činu, honili po Los Angels příšerku Snorlaxe v mobilní aplikace. 

Celou událost zaznamenal monitorovacím systémem v jejich autě. Nahrávka posloužila jako hlavní důkaz během soudního procesu. Mimo jiné ukazuje, že oba muži krádež registrovali, ale vědomě se rozhodli honit Pokemony.

Na místo krádeže tak museli dorazit jejich kolegové, kteří zrovna vyšetřovali vraždu a byli proto nuceni opustit místo činu.

Zloděje sice Lozano s Mitchellem nechytili, naopak se jim podařilo dopadnout Snorlaxe, což je přesto stálo místo v policejním sboru. 

Celý článek najdete zde

#2 Půl tuny kokainu mezi banány

“Pokračujeme v boji proti drogovým kartelům. S odhodláním, statečností a bez kompromisů,” tweetoval místopředseda černohorské vlády Dritan Abazovic poté, co tamní policie zabavila víc než 400 kilo kokainu. Ten našla v kontejneru s banány v hlavním městě Podgorica. 

Není to poprvé, co tamní autority zasáhly proti drogovým kartelům. V červnu 2014 černohorské úřady zabavily 250 kilo kokainu v hodnotě 12.5 milionů EUR (cca 310 milionů korun). 

Černá Hora je součástí balkánské drogové cesty, kudy tečou drogy do západní a severní Evropy. 

Boj proti organizovanému zločinu je jedním z hlavních cílů černohorské vlády a podmínkou pro vstup této země do EU. 

Více v článku na Balkaninsight. 

#3 Tajný projekt google: Odbory smrdí!

V rámci super-tajné anti-odborové kampaně se firma Google snažila přesvědčit své zaměstnance, že odbory nejsou to pravé ořechové. Kampaň se jmenovala “projekt Vivian” a běžela od roku 2018 do roku 2020. Cílem kampaně bylo zamezit aktivizaci zaměstnanců googlu a zabránit jim, aby se organizovali v rámci odborů. 

V roce 2019 si google najal firmu IRI, známou  organizováním proti-odborových kampaní a to sběrem informací o povaze, motivaci a pracovní nátuře zaměstnanců.

Firmu IRI najal Google poté, co se zaměstnanci začali bouřit kvůli sexuálnímu obtěžování v rámci společnosti.  

Více zde.

#4 Dražba indických novinářek 

Na Nový rok se objevily ukradené fotky více než stovky muslimských žen v nové kontroverzní aplikaci “BulliBai” hostované pod Githubem. V aplikaci byly publikované  snímky z osobních sociálních sítí veřejně známých žen. 

Kolovaly tam fotky indických novinářek, političek, aktivistek i hereček.

Po otevření aplikace se uživatelům objevila fotka jedné z těchto žen se slovy “Your BulliBai of the day”.

Slovo “BulliBai” je přitom urážkou pro muslimky po celé Indii. Na jihu země znamená penis, zatímco na severu se jím označuje žena služka. 

Termín často používají hinduiští internetoví trollové hlásící se k politické pravici. Veřejné pobouření nakonec přimělo platformu GitHub, vlastněnou Microsoftem, aby aplikaci smazala. 

Celý článek k přečtení na BBC.

The post #zesvěta: Když policie loví Pokemony místo zlodějů appeared first on investigace.cz.

Balkánský organizovaný zločin se za posledních 20 let proměnil. Ačkoli je Balkán stále prezentován jako jedno z ohnisek organizovaného zločinu, podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je také Česká republika.

Zpráva s názvem Nadnárodní chapadla – globální centra balkánského organizovaného zločinu sleduje rozpínání zločineckých skupin z šesti balkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Zaměřuje se na jejich šíření v západní Evropě, Latinské Americe, jižní Africe, Turecku a v Austrálii.

Report popisuje zejména důvody celosvětové expanze a sleduje, jak se z gangů drobných podvodníků a kurýrů, typických pro 90. léta, postupně staly hlavní světové skupiny distributorů drog se sítí sahající z Jižní Ameriky přes jižní Afriku až do Evropy. V poslední zmíněné oblasti se zpráva zaměřuje téměř výhradně na Itálii, Španělsko, Nizozemí a Českou republiku jakožto na země s nejvýraznější aktivitou balkánských gangů.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Důvodem k přesunu do těchto zemí byla jednak přítomnost větších diaspor ze zmiňovaných balkánských států, které se v zahraničí utvářely v průběhu 90. let poté, co v Jugoslávii propukla válka a lidé z ní začali utíkat. Na druhou stranu je západní Evropa zároveň největším odbytištěm pašovaných drog, což přitahuje pozornost gangů.

Skupiny pašují zejména kokain, heroin, marihuanu a syntetické drogy. Kokain z Jižní Ameriky nebo heroin z Blízkého a Středního východu putují nejdříve do jednoho z přístavů v Jaderském moři. Zpráva konkrétně zmiňuje italské přístavy Bari a Ancona, albánský Drač a španělskou Valencii. Odtud pak drogy putují dále na trhy v západní a severní Evropě.

Gangy se ale podle všeho neomezují pouze na drogy. Z Turecka do Evropy pašují také cigarety a lidi.

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Přestože je i Česko součástí tzv. balkánské drogové cesty, na Českou republiku se report zaměřuje zejména kvůli finančním zločinům. Balkánský organizovaný zločin k nám podle něj pronikl v průběhu 90. let kvůli chaosu způsobenému náhlou ekonomickou a politickou transformací. Česko mělo být pro zločince z bývalého Sovětského svazu a z Jugoslávie lákavé hned z několika důvodů – je blízko západním zemím, daří se tu korupci, velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného a až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard. Oproti sovětským zločincům ale měli ti balkánští výhodu v tom, že je české policejní složky nepovažovaly za takové nebezpečí, a tak zde mohli víceméně nerušeně operovat, budovat si síť kontaktů na místní správy a zapouštět kořeny.

Toho využilo hned několik zvučných jmen balkánského organizovaného zločinu, konkrétně například Darko Šarić, Andrija Drašković, Milan Narančić, Ismet a Qazim Osmani, Borislav Plavšić nebo třeba Princ Dobroshi, a samozřejmě i další členové jejich klanů. Česká republika jim jednak sloužila jako logistické centrum, přes které posílali drogy do západní a severní Evropy, ale měli zde (a někteří z citovaných stále ještě mají) desítky firem, jež sloužily k praní špinavých peněz.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Balkánci vládnou světovému pašeráckému byznysu appeared first on investigace.cz.