Slovensko volí šéfa prokurátorů. Hraje se o hodně

Na Slovensku probíhá volba generálního prokurátora, což je slovenská obdoba českého nejvyššího státního zástupce. Po sedmi letech skončil mandát Jaromíru Čižnárovi. Podle zákona ale mohl funkci zastávat až do jmenování nového šéfa prokurátorů. Čižnár však pár dní po vypršení mandátu požádal prezidentku o uvolnění z funkce. Zuzana Čaputová jeho žádost v létě akceptovala. 

Jak je tato funkce v právním systému důležitá, dokládají nedávné policejní akce, při nichž skončili za mřížemi kdysi nedotknutelní lidé slovenského politického i společenského života. V úterý večer zatkla slovenská policie po obvinění z korupce a praní peněz třetího nejbohatšího Slováka a spolumajitele finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Tiskový mluvčí Penty si při té příležitosti položil řečnickou otázku, kterou lze volně parafrázovat takto: Co se změnilo v pět let starém případu obchodování s nahrávkami z kauzy Gorila, že se policie rozhodla jednat právě teď? Odpověď je jednoduchá – změnil se generální prokurátor a dozorující prokurátor případu v jedné osobě. 

Hraje se o hodně

Důvěra v justici byla na Slovensku dlouhodobě jedna z nejnižších v Evropské unii. Bylo to dáno i tím, že na osobnosti, která stojí v čele generální prokuratury, do značné míry závisí důvěra veřejnosti v celou instituci. Přesněji řečeno schopnost usvědčit a vyvodit odpovědnost vůči pachatelům trestných činů je pro veřejnost rozhodujícím faktorem. Dušan Kováčik kvůli svému přístupu k právu získal přezdívku „61:0“. Z 61 případů, které dozoroval, totiž nedotáhnul k soudu ani jeden – tedy nepodal žádnou obžalobu. 

Nebyl ale jediný prokurátor, jenž si právo a spravedlnost přizpůsoboval tak, jak se jemu a jeho přátelům hodilo. Od roku 2004 do 2011 stál v čele Generální prokuratury Dobroslav Trnka, který je v současnosti obviněn ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Obvinění padlo poté, co na veřejnost unikla nahrávka pořízená skrytou kamerou, kterou do Trnkovy kanceláře nainstaloval v současnosti vazebně stíhaný mafián Marian Kočner. Na nahrávce se Trnka velmi otevřeně baví s tehdejším ministrem financí Jánem Počiatkem o korupci vládních politiků. Počiatek přitom chce po Trnkovi i krytí v další korupční kauze.

Kromě této nahrávky Trnka sehrál i důležitou roli v kauze odposlechů nazvané Gorila. Mezi lety 2007 a 2014 měl totiž u sebe oficiálně nedohledatelné nahrávky. Důvod, proč Trnka zatajoval materiály z případu Gorila, byl podle policie následující: Úmysl opatřit sobě a Kočnerovi majetkový prospěch a zároveň zajistit neoprávněnou výhodu osobám, jejichž rozhovory obsahují skutečnosti, jež nasvědčují o spáchání trestného činu, a jsou zachyceny na předmětné zvukové nahrávce. 

Mezi lety 2013 a 2020 vedl prokuraturu Jaromír Čižnár. Do čela úřadu se dostal po nestandardním rozhodnutí někdejšího prezidenta Ivana Gašparoviče. Národní radou (slovenský parlament) byl tehdy navržen jako kandidát na funkci generálního prokurátora Jozef Čentéš, avšak prezident Gašparovič ho odmítl jmenovat. Působení Čižnára vyvolávalo i jiné otazníky. Jeho syn měl jakožto čekatel na prokurátorské místo ze zákona absolvovat tříletou přípravnou praxi, kterou mu otec vlastním rozhodnutím zkrátil na 20 měsíců.

Nově zvolený generální prokurátor bude ve vedení prokuratury příštích sedm let. Tato volba přesahuje vládní období nynější koalice, která si za jednu z priorit vytkla změny ústavy, jež by měly zásadně reformovat justici. Záměr vlády je vzhledem k nedávné minulosti jasný – justici očistit a obnovit důvěru v právní stát.

Volba generálního prokurátora je poprvé v historii veřejná, což by mělo eliminovat zákulisní vyjednávání o hlasech a zvýšit důvěru v celý proces.

  • Jak probíhá volba generálního prokurátora?

Jako první krok musí podat návrh na kandidáta jedna z následujících institucí: 

  • poslanci NR SR
  • ministr spravedlnosti
  • řada prokurátorů
  • právnická fakulta vysoké školy na Slovensku
  • profesní organizace právníků
  • Ústav státu a práva Slovenské akademie věd

Po návrhu následuje veřejné slyšení, během kterého odpovídají kandidáti na otázky přítomných poslanců. Letos bylo slyšení naplánováno na dva dny, nakonec se ale protáhlo i na další den a trvalo dohromady 36 hodin.

Poslanci konfrontovali uchazeče i s tím, jak se postavili ke skandálům spojených s prokuraturou. Otázky byly často velmi detailní, kritické, nutily uchazeče, aby se důkladně vyrovnali se svými dosavadními životy. V mnoha případech šlo o detailní rozebrání témat týkajících se nejen samotných uchazečů či prokuratury, ale i jejich profesionálního života, individuálních a hodnotových postojů, schopnosti sebekritiky a vůbec kritického vnímání sebe či vnímání spravedlnosti, dobra a zla,“ zhodnotila slyšení nezisková organizace Via Iuris.

Po slyšení přichází samotná volba. Zvolen je ten z kandidátů, který získá v parlamentu nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Hlasování je veřejné.

Po hlasování jmenuje generálního prokurátora na návrh parlamentu prezidentka. Hlava státu má nicméně i právo parlamentem navrženou osobnost nejmenovat, a to za předpokladu, že k tomu má závažný důvod.

Kdo jsou kandidáti?

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal
Zdroj fotografií kandidátů: test.kimijan.com, tv.nrsr.sk
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.