Na Slovensku probíhá volba generálního prokurátora, což je slovenská obdoba českého nejvyššího státního zástupce. Po sedmi letech skončil mandát Jaromíru Čižnárovi. Podle zákona ale mohl funkci zastávat až do jmenování nového šéfa prokurátorů. Čižnár však pár dní po vypršení mandátu požádal prezidentku o uvolnění z funkce. Zuzana Čaputová jeho žádost v létě akceptovala.
Jak je tato funkce v právním systému důležitá, dokládají nedávné policejní akce, při nichž skončili za mřížemi kdysi nedotknutelní lidé slovenského politického i společenského života. V úterý večer zatkla slovenská policie po obvinění z korupce a praní peněz třetího nejbohatšího Slováka a spolumajitele finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Tiskový mluvčí Penty si při té příležitosti položil řečnickou otázku, kterou lze volně parafrázovat takto: Co se změnilo v pět let starém případu obchodování s nahrávkami z kauzy Gorila, že se policie rozhodla jednat právě teď? Odpověď je jednoduchá – změnil se generální prokurátor a dozorující prokurátor případu v jedné osobě.
Hraje se o hodně
Důvěra v justici byla na Slovensku dlouhodobě jedna z nejnižších v Evropské unii. Bylo to dáno i tím, že na osobnosti, která stojí v čele generální prokuratury, do značné míry závisí důvěra veřejnosti v celou instituci. Přesněji řečeno schopnost usvědčit a vyvodit odpovědnost vůči pachatelům trestných činů je pro veřejnost rozhodujícím faktorem. Dušan Kováčik kvůli svému přístupu k právu získal přezdívku „61:0“. Z 61 případů, které dozoroval, totiž nedotáhnul k soudu ani jeden – tedy nepodal žádnou obžalobu.
Nebyl ale jediný prokurátor, jenž si právo a spravedlnost přizpůsoboval tak, jak se jemu a jeho přátelům hodilo. Od roku 2004 do 2011 stál v čele Generální prokuratury Dobroslav Trnka, který je v současnosti obviněn ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Obvinění padlo poté, co na veřejnost unikla nahrávka pořízená skrytou kamerou, kterou do Trnkovy kanceláře nainstaloval v současnosti vazebně stíhaný mafián Marian Kočner. Na nahrávce se Trnka velmi otevřeně baví s tehdejším ministrem financí Jánem Počiatkem o korupci vládních politiků. Počiatek přitom chce po Trnkovi i krytí v další korupční kauze.
Kromě této nahrávky Trnka sehrál i důležitou roli v kauze odposlechů nazvané Gorila. Mezi lety 2007 a 2014 měl totiž u sebe oficiálně nedohledatelné nahrávky. Důvod, proč Trnka zatajoval materiály z případu Gorila, byl podle policie následující: Úmysl opatřit sobě a Kočnerovi majetkový prospěch a zároveň zajistit neoprávněnou výhodu osobám, jejichž rozhovory obsahují skutečnosti, jež nasvědčují o spáchání trestného činu, a jsou zachyceny na předmětné zvukové nahrávce.
Mezi lety 2013 a 2020 vedl prokuraturu Jaromír Čižnár. Do čela úřadu se dostal po nestandardním rozhodnutí někdejšího prezidenta Ivana Gašparoviče. Národní radou (slovenský parlament) byl tehdy navržen jako kandidát na funkci generálního prokurátora Jozef Čentéš, avšak prezident Gašparovič ho odmítl jmenovat. Působení Čižnára vyvolávalo i jiné otazníky. Jeho syn měl jakožto čekatel na prokurátorské místo ze zákona absolvovat tříletou přípravnou praxi, kterou mu otec vlastním rozhodnutím zkrátil na 20 měsíců.
Nově zvolený generální prokurátor bude ve vedení prokuratury příštích sedm let. Tato volba přesahuje vládní období nynější koalice, která si za jednu z priorit vytkla změny ústavy, jež by měly zásadně reformovat justici. Záměr vlády je vzhledem k nedávné minulosti jasný – justici očistit a obnovit důvěru v právní stát.
Volba generálního prokurátora je poprvé v historii veřejná, což by mělo eliminovat zákulisní vyjednávání o hlasech a zvýšit důvěru v celý proces.
- Jak probíhá volba generálního prokurátora?
Jako první krok musí podat návrh na kandidáta jedna z následujících institucí:
- poslanci NR SR
- ministr spravedlnosti
- řada prokurátorů
- právnická fakulta vysoké školy na Slovensku
- profesní organizace právníků
- Ústav státu a práva Slovenské akademie věd
Po návrhu následuje veřejné slyšení, během kterého odpovídají kandidáti na otázky přítomných poslanců. Letos bylo slyšení naplánováno na dva dny, nakonec se ale protáhlo i na další den a trvalo dohromady 36 hodin.
„Poslanci konfrontovali uchazeče i s tím, jak se postavili ke skandálům spojených s prokuraturou. Otázky byly často velmi detailní, kritické, nutily uchazeče, aby se důkladně vyrovnali se svými dosavadními životy. V mnoha případech šlo o detailní rozebrání témat týkajících se nejen samotných uchazečů či prokuratury, ale i jejich profesionálního života, individuálních a hodnotových postojů, schopnosti sebekritiky a vůbec kritického vnímání sebe či vnímání spravedlnosti, dobra a zla,“ zhodnotila slyšení nezisková organizace Via Iuris.
Po slyšení přichází samotná volba. Zvolen je ten z kandidátů, který získá v parlamentu nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Hlasování je veřejné.
Po hlasování jmenuje generálního prokurátora na návrh parlamentu prezidentka. Hlava státu má nicméně i právo parlamentem navrženou osobnost nejmenovat, a to za předpokladu, že k tomu má závažný důvod.
Kdo jsou kandidáti?
Jozef Čentéš
Jozef Čentéš
Jozef Čentéš má největší podporu akademických a odborných kruhů. Kromě zástupců samotné prokuratury – Rady prokurátorů – ho jako kandidáta na generálního prokurátora navrhli i veřejná ochránkyně práv, komora exekutorů a téměř všechny právnické fakulty na Slovensku.
Jozef Čentéš je prokurátor a vysokoškolský pedagog. V roce 1991 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2014 byl jmenován profesorem na Masarykově univerzitě v Brně, protože tehdejší prezident Ivan Gašparovič nechtěl v té době Čentéše za profesora jmenovat.
Na Generální prokuratuře SR pracuje od roku 1999, od roku 2004 ve funkci zástupce ředitele trestního odboru. Kromě toho působí i jako vedoucí katedry trestního práva, kriminologie a kriminalistiky na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
Čentéšovi post generálního prokurátora už jednou unikl. Národní rada SR (slovenský parlament) ho v roce 2012 zvolila za šéfa prokuratury, ale tehdejší prezident Gašparovič odmítl jeho jmenování. Zdůvodnil to pochybnostmi, které provázely parlamentní volbu, jakož i tím, že jako prokurátor skartoval výpověď někdejšího poslance Igora Matoviče (OĽaNO) o korupci v politice. Podle Čentéše šlo o omyl. Ústavní soud SR v Košicích koncem roku 2014 konstatoval, že nejmenováním do funkce došlo k porušení základních práv Čentéše, prezidentovo rozhodnutí zrušil a Čentéšovi přiznal odškodné 60 tisíc eur, z něhož Čentéš většinu daroval dětskému hospici.
Tomáš Honz
Tomáš Honz Tomáše Honze jako kandidáta na generálního prokurátora navrhli poslanci.
Prokurátor Tomáš Honz vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Momentálně působí na Úřadu speciální prokuratury, kde vede oddělení kriminality spojené s pravicovým extremismem.
Veřejnost si ho začala všímat díky kauzám, ve kterých řešil kontroverzní šeky na 1 488 eur poslance Mariana Kotleby, nebo díky obvinění novináře Tibora Eliota Rostasa ze šíření extremistických materiálů. Jméno Honz se objevilo v médiích i v souvislosti s obviněním bývalého premiéra Roberta Fica z trestných činů hanobení národa, rasy a přesvědčení, podněcování k národnostní, rasové a etnické nenávisti v souběhu s trestným činem schvalování trestného činu.
Juraj Kliment
Juraj Kliment
Kliment byl na pozici generálního prokurátora nominován Ústavem státu a práva Slovenské akademie věd. Je jediným, kdo kandiduje, aniž by sám byl prokurátorem. V současné době působí jako soudce Nejvyššího soudu.
Vládní koalice zdůrazňovala, že ve vedení prokuratury by chtěla někoho, kdo v této instituci nemá vytvořené žádné personální vazby. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že Kliment tuto podmínku splňuje, není tomu tak. Jeho manželka Vladimíra Klimentová je jako náměstkyně Generální prokuratury pro mimotrestní obor jednou z nejvyšších představitelů prokuratury na Slovensku.
Mezi nejvýraznější kauzy Juraje Klimenta patří takzvaný „Nástěnkový tender“ neboli případ, kdy byli poprvé v historii Slovenska odsouzeni dva ministři za předražené zakázky.
Kliment také patřil ke kritikům bývalého předsedy Nejvyššího soudu Štefana Harabina. Byl jedním ze soudců, které měl Harabin šikanovat účelovými disciplinárními řízeními. Kvůli nim Kliment přišel o kancelář i odměny, a navíc byl předvolán před Soudní radu, kde musel vysvětlovat své majetkové poměry. Na základě anonymního oznámení byla otevřena jeho bezpečnostní prověrka.
Juraj Kliment vystudoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, působil jako předseda senátu u Městského soudu v Bratislavě. V současnosti je členem Soudní rady SR a aktivním soudcem Nejvyššího soudu SR. Do pozornosti médií a veřejnosti se dostal především díky kauze Cervanová, ve které jeho rozsudek dodnes vyvolává otázky a spekulace. O této kauze následně napsal knihu s kontroverzním bývalým zpravodajcem Petrem Tóthem, který sehrál důležitou úlohu v kauze vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
Rastislav Remeta
Rastislav Remeta
Remetu jako kandidáta na generálního prokurátora navrhli poslanci.
Rastislav Remeta vystudoval právo na univerzitě v Bratislavě a je prokurátorem Krajské prokuratury v Banské Bystrici. Kdysi pracoval na generální prokuratuře na odboru, jenž měl na starosti organizovaný zločin a mafii. Z tohoto odboru se následně stal Úřad speciální prokuratury.
V současnosti působí jako předseda Etické komise prokuratury. Ta konstatovala, že bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka porušil pravidla prokurátorské etiky ve věci nahrané konverzace s Marianem Kočnerem a také propuštěním Josefa Majského z vazby. Nejvíce se Remeta zviditelnil v roce 2010 v kauze policistů, které žaloval za týrání a šikanování romských chlapců v Košicích.
Ján Šanta
Ján Šanta
Ján Šanta je mediálně nejvýraznější kandidát s výraznými sympatiemi veřejnosti.
V současnoti je zaměstnán jako prokurátor Úřadu speciální prokuratury, kde řešil mediálně známé kauzy jako například Kočnerovy směnky. A právě kvůli směnkám skončil Marian Kočner ve vazbě.
Tak jako většina kandidátů ani on v minulosti nepatřil mezi ty, kteří se otevřeně a kriticky vyjadřovali k poměrům v prokuratuře, ani se nezastal kolegů šikanovaných za své kritické hlasy.
K úspěchům Jána Šanty patří odsouzení „krále Zemplína“ Mikuláše Varehy za daňové podvody, v prvním stupni uspěl i v obžalobě Mariana Kočnera a Pavla Ruska v kauze padělání směnek TV Markíza. V posledních měsících také dozoroval vleklou a náročnou kauzu tunelování nebankovních institucí Horizont Slovakia a BMG Invest, za kterým stál podnikatel Jozef Majský.
Ján Šanta ukončil v roce 1990 Právnickou fakultu v Košicích, titul JUDr. získal na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v roce 1998. Od roku 2004 je prokurátorem Úřadu speciální prokuratury.
Maroš Žilinka
Maroš Žilinka
Žilinka byl na post kandidáta na generálního prokurátora navržen Slovenskou advokátní komorou. Je zkušeným vedoucím prokurátorem Úřadu speciální prokuratury. Vede odbor zabývající se ekonomickou kriminalitou. V současnosti je tato sekce považována za jednu z nejlépe fungujících. V minulosti byl státním tajemníkem Daniela Lipšice na ministerstvu spravedlnosti.
Zoltán Andruskó, odsouzený za vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, ve své policejní výpovědi uvedl, že připravovali i vraždu Maroše Žilinky. Z plánované akce nakonec sešlo kvůli strachu z toho, že je Žilinka odposloucháván.
Žilinka aktivně řeší zejména daňové podvody, přičemž významně přispěl k vyšetření ekonomické kriminality Mariana Kočnera.
Z kandidátů na generálního prokurátora je tím nejvýkonnějším – za posledních pět let podal celkem 30 žalob, které pro něj jako žalobce byly téměř všechny úspěšné.
Žilinka dotáhl v minulosti do úspěšného konce případ tunelování nebankovní instituce Drukos a jako první postavil před soud Mariana Kočnera v kauze Donovaly.
V roce 1993 ukončil studium na Právnické fakultě v Košicích. V letech 2005 až 2010 působil jako zástupce ředitele odboru ekonomické kriminality Úřadu speciální prokuratury SR.
Ján Hrivnák
Ján Hrivnák
Ján Hrivnák den před volbou generálního prokurátora z kandidatury odstoupil. Pro akuatlity.sk uvedl, že důvodem k odstoupení je zjednodušit poslancům rozhodování.
Návrh na volbu kandidáta Jana Hrivnáka předložila Právnická fakulta Trnavské univerzity. Vystudoval právnickou fakultu v Košicích a většinu své 35leté pracovní kariéry působil Hrivnák ve funkcí prokurátora. V roce 2004 stál u zrodu Úřadu speciální prokuratury. Ta má řešit ty nejzávažnější formy kriminality, jakými jsou korupce, úkladné vraždy nebo zločinecké skupiny.
Ján Hrivnák mimo prokurátorskou praxi přednáší soudcům a prokurátorům k tématům korupce, organizovaného zločinu či zneužívání eurofondů.
Opatření, která Hrivnák navrhuje ke zlepšení činnosti prokuratury, se týkají především lepší kontroly a důkladnějšího prověřování nových prokurátorů.
V minulosti patřil k malému počtu prokurátorů, kteří kritizovali speciálního prokurátora Dušana Kováčika, jenž je obviněn z účasti v organizované zločinecké skupině. Kováčik dal Hrivnáka disciplinárně stíhat za to, že se veřejně vyjádřil k činnosti některých svých kolegů. Disciplinární jednání sice dopadlo ve prospěch Hrivnáka, nicméně z vedoucí funkce na prokuratuře byl stejně odvolán. V kariéře tak pokračoval jen jako řadový prokurátor.