Spolupráce sedmnácti médií z různých zemí světa v rámci Projektu Pegasus vynesla minulý týden na světlo zjištění připomínající děj orwellovského románu. Podle uniklých dat měla izraelská soukromá firma NSO Group se souhlasem tamního ministerstva obrany prodávat sofistikovaný špionážní systém různým vládám, aniž by prověřovala, k čemu jej následně využívají. Systém Pegasus, jak se spyware nazývá, má být určen výhradně ke sledování teroristů a zločinců. Podle zjištění novinářů se však jeho terčem stali nejen oni, tedy nezávislí novináři, ale i opoziční politici, nebo dokonce hlavy států. Odhalení vyvolalo bouřlivé reakce a rozhořčení. Jaké byly první následky Projektu Pegasus?
Podle OSN stojí za zatýkáním, zastrašováním, nebo dokonce vraždami novinářů a obránců lidských práv právě sledovací softwary. „Pakliže jsou obvinění vznesená proti tvůrcům Pegasu byť jen zčásti pravdivá, jedná se o překročení veškerých mezí,“ uvedla šéfka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet. Společnosti, jež špionážní technologie vyvíjejí, jsou podle OSN zodpovědné za kontrolu jejich užívání – a tedy zabraňování zneužívání. Stejně tak by jednotlivé země měly chránit své občany před komerčními společnostmi, které ohrožují jejich právo na soukromí.
Již na začátku února loňského roku upozornil britský deník Guardian na vztahy tamní vlády s izraelskou firmou NSO Group. Tehdy se společnost vyvíjející špionážní softwary zúčastnila tajného veletrhu Security and Policing, pořádaného britskou vládou, kde NSO Group a jiné podobné společnosti prezentovaly nabídky svých služeb. O veletrh se zajímá policie a jiné bezpečnostní složky z různých zemí světa, neboť si tam mohou prohlédnout nové sledovací technologie a nástroje pro kontrolu davů. Už tenkrát Guardian hovořil o tom, že technologii NSO Group využívají autoritářské režimy ke sledování novinářů a aktivistů. Izraelskou společnost například zažalovala americká firma WhatsApp za to, že se skrze její komunikační aplikaci nabourala do více než 1 400 telefonů převážně aktivistů, právníků a novinářů z 20 zemí světa. Technologie NSO Group a její potenciální použití na americké občany vyšetřovala i FBI.
Někteří členové britské vlády si na sledování ze strany izraelské firmy stěžovali ještě před tím, než byly zveřejněny články o Projektu Pegasus neboli o uniklém seznamu 50 tisíc telefonních čísel, která se měla stát terčem špehování ze strany různých vlád. „Již několikrát jsme upozorňovali a stěžovali si izraelské vládě na aktivity NSO Group,“ uvádí záznam z diskuze britské Sněmovny lordů věnované speciálně novým informacím o spywaru. Na seznamu čísel, jež z NSO Group unikla a jejichž majitelé měli být sledováni, je i jedna z členek Sněmovny lordů. „Hledáme cesty, jak lépe zabezpečit kontrolu a legální, proporcionální a správný způsob používání těchto technologií a jejich exportu,“ uvedl další člen Sněmovny během diskuze.
Promptní reakcí na samotnou kauzu zveřejněnou minulý týden pak byla i výměna osobního telefonu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. O záležitosti informoval jeho tiskový mluvčí Gabriel Attal. „Prezident má několik telefonních čísel. Výměna telefonu nutně neznamená, že byl odposloucháván. Jedná se prostě o další zabezpečení,“ uvedl mluvčí pro agenturu Reuters. Gabriel Attal pak přiznal, že na základě odhalení novinářů se přizpůsobí Macronův bezpečnostní protokol.
Francouzská vláda rovněž oznámila, že zahájila vyšetřování kauzy Pegasus. V reakci na odhalení také svolala mimořádnou schůzi, kde se projednávaly otázky kybernetické bezpečnosti země a jejích představitelů. NSO Group prohlásila, že prezident Macron rozhodně nebyl terčem sledování jejím softwarem. Pařížská prokuratura přesto zahájila vyšetřování 10 různých trestných činů, od porušení soukromí po nezákonný přístup k elektronickým zařízením.
Dvě francouzská média – deník Le Monde a Radio France – uvedla, že telefonní číslo prezidenta Macrona bylo na seznamu čísel potenciálně sledovaných systémem Pegasus. Nejasnost, zda byl či nebyl Macronův mobil skutečně špehován, vyplývá z toho, že specialisté neměli přístup k samotnému telefonu a nemohli tak provést jeho analýzu. Přístup však měli k ostatním telefonům z uniklého seznamu, jež se podle analýzy opravdu staly terčem sledování. Za špionáží francouzského prezidenta měla stát marocká vláda, která si špionážní technologii měla objednat i ke sledování vlastního krále a marockých disidentů. Právník marocké vlády v reakci oznámil, že chystají žalobu za pomluvu na Amnesty International a Forbidden Stories, organizace zaštiťující Projekt Pegasus.
Speciální útvar pro prošetření kauzy vytvořila i izraelská vláda. Tým zkušených profesionálů by podle Reuters měla vést Národní rada bezpečnosti, která se zodpovídá přímo premiérovi země a má širší pravomoci než ministerstvo obrany, jenž schvaluje, komu mohou soukromé firmy – a tedy i NSO Group – špionážní technologie prodávat.
Německá kancléřka Angela Merkel pro změnu uvedla, že špionážní technologie, jako je Pegasus, by měly být zakázány v zemích, kde pro jejich používání není jasně stanovená legislativa, a tedy nikdo nekontroluje, zda nejsou zneužívány. Podle německé NDTV kancléřka na tiskové konferenci zdůraznila, že „podobný software se nikdy nesmí dostat do špatných rukou“, a podpořila nadnárodní regulaci a kontrolu obchodu se špionážními technologiemi.
Maďarská prokuratura naopak vyšetřuje několik stížností vznesených po zveřejnění informací o zneužívání systému Pegasus. Na seznamu telefonních čísel uniklých z NSO Group totiž byla čísla nejen odpůrců Orbánovy vlády, ale i nezávislých novinářů, právníků nebo podnikatelů. Úřad prokurátora uvedl, že „případ zvaný Pegasus bude vyšetřovat pro podezření z neopodstatněného sběru tajných informací“. Úřad prezidenta země ovšem rychle kontroval tím, že informace o činnosti maďarských tajných služeb nejsou veřejné. „V tomto případě je proto důležité objasnit, zda byl sběr informací prováděn v mezích zákona,“ prohlásil na tiskové konferenci zástupce prezidentské kanceláře a dodal: „My prohlašujeme, že veškerá sledovací činnost tajných služeb probíhala legálně.“
V reakci na zjištění, že maďarská vláda používala špionážní technologii ke sledování svých odpůrců, sdělila Evropská komise, že zapojí „veškeré možné prostředky“ k prošetření celé záležitosti. Člen Komise, který má na starost agendu spojenou s ochranou dat, uvedl, že „jakékoli odposlouchávání médií – pokud se prokáže jako pravdivé – je naprosto neakceptovatelné, takže budeme vyšetřování důkladně sledovat“.
Mexická vláda popřela, že by s NSO Group uzavřela jakékoli smlouvy, údajně to učinila předchozí vláda a systém Pegasus používala jako nástroj ke „kontrole, zastrašování a manipulaci“. Na seznamu uniklých telefonních čísel přitom byla i ta, jež patří rodině, lékaři a poradcům současného mexického prezidenta.
Další reakcí na kauzu zneužívání špionážního programu Pegasus bylo naprosté ukončení spolupráce americké firmy Amazon s NSO Group. Amazon Web Services (AWS), poskytující prostředí pro online služby a související infrastrukturu, vypnutí serverů NSO Group oznámila v pondělí 19. července. „Jakmile jsme se o těch (špionážních) aktivitách dozvěděli, okamžitě jsme ukončili provoz veškeré relevantní infrastruktury a uživatelských účtů,“ uvedla tisková kancelář AWS.
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková