Koupě občanství nebude tak snadná

Brusel si chce posvítit na státy Evropské unie, včetně Malty a Kypru, které udělují občanství bohatým lidem mimo členské státy EU. Jedná se zejména o tzv. špinavé peníze z Ruska, informuje deník Financial Times. Společný projekt OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a Transparency International, který se zabýval „zlatými vízy“ v březnu 2018, vidí v obchodování s pasy velké korupční riziko. Na projektu spolupracovala také investigace.cz a podívala se na problematiku „zlatých víz“ v České republice.

Věra Jourová, evropská komisařka pro spravedlnost, prohlásila pro Financial Times, že v osmi členských státech EU bude „občanství na prodej“ podrobeno důkladnější kontrole. Brusel tím usiluje o rozšíření boje proti praní špinavých peněz a korupci. Své obavy vyjádřila i v otázce dokazovaní původu majetku ruských žadatelů o maltské občanství.

„V případě jakýchkoli pochybností by člověk neměl mít privilegium o občanství zažádat,“ řekla Jourová pro Financial Times. „Nemáme žádnou pravomoc zakázat takovou praxi, ale máme povinnost klást vysoké nároky na to, aby byly členské státy opatrné. Poskytují totiž občanství pro celou Evropu.“

Mezi státy Evropské unie, které udělují „občanství na základě investic“, patří nejen Malta a Kypr, ale také Rakousko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Portugalsko. Tyhle státy mohou od svých žadatelů vyžadovat, aby investovali do nemovitostí nebo dluhopisů. Na oplátku umožňují novým držitelům evropských pasů žít a pracovat v jakékoli zemi EU a volně cestovat v rámci schengenského prostoru.

 

Zlatá víza a zlatá Visa

Členské státy EU si mohou stanovit vlastní kritéria pro udělení občanství. Evropská komise však na podzim zveřejní zprávu, která pravděpodobně zpochybní proces udělovaní víz, pokud nebude provedena dostatečná kontrola žadatelů a původu jejich majetku. Tento krok je součástí obecnějšího úsilí o boj proti praní špinavých peněz ve spolupráci s Evropskou centrální bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví, jehož cílem je řádné fungování tohoto finančního odvětví.

Ve schématech praní špinavých peněz často figurují maltské a lotyšské banky. Korupční skandály, do kterých byly během posledních let tyto banky zapleteny, přitáhly k udělování občanství výměnou za investice ještě větší pozornost. Zejména kvůli nedostatečné kontrole původu peněz, které v Evropě proinvestovali podnikatelé z postsovětských zemí.

Věra Jourová uvedla, že je obzvláště znepokojena maltským systémem, v němž jednotlivec může získat občanství výměnou za příspevek do rozvojového fondu země ve výši 650 tisíc eur, za nákup nebo pronájem nemovitosti, nebo investovat nejméně 150 tisíc eur do akcií a cenných papírů. Rodinní příslušníci takového investora mohou navíc získat pas za poplatek ve výši 25-50 000 eur na osobu.

„Je problematické, když ruský občan, jenž pracoval celý svůj život ve středním nebo vyšším managementu – kde nejsou platy příliš vysoké – má náhle peníze na nákup maltského občanství,“ uvedla komisařka Jourová.

Identity Malta – vládní instituce, která tento specifický vízový program iniciovala – uvedla, že od zavedení programu v roce 2014 přiteklo do země 590 milionů eur od více než 700 investorů.

Maltská vláda začala zveřejňovat jména osob, které nabyly občanství. V roce 2016 byl na seznamu uveden i Boris Minc, ruský miliardář a vlastník investiční společnosti O1 Group, nebo Arkadij Volož, zakladatel společnosti Yandex.

„Chceme, aby státy důkladně kontrolovaly žadatele a neumožnily zločincům, aby přišli do Evropy a měli stejná práva jako lidé, kteří přišli před lety, kteří pracují, platí daně, mají děti a stejně musí čekat na občanství,“ uvedla Věra Jourová.

„Zlatá víza“ představují jen malý podíl nově vydaných evropských pasů. V roce 2016 bylo podle údajů Eurostatu uděleno státní občanství 994 800 uchazečům, přičemž pouze 0,1 procenta z toho tvoří žádosti podané v rámci investičních programů.

Investiční migrační rada, instituce zastupující investory a vlády, které jsou součástí vízových programů, trvá na tom, že nejoblíbenější destinace, kde se schémata využívají – Rakousko, Malta a Kypr – nepředstavují pro Evropu bezpečnostní riziko.

„Významné množství času i peněz je vynaloženo na zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti a na kontroly, které jsou prováděny evropskými a globálními bezpečnostními agenturami,“ řekl Dmitrij Kočenov, předseda Investiční migrační rady. Věra Jourová uvedla, že komise bude také pracovat rychleji při aktualizaci svého blacklistu zemí s vysokým rizikem praní špinavých peněz. Rusko v současné době na seznamu není.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný