Hospodářské noviny před několika týdny upozornily na to, že se české zbraně objevily na propagačním videu ázerbájdžánské armády. Česko přitom jako většina států EU dodržuje nezávazné zbrojní embargo vydané Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Evropskou unií, které nedoporučuje dodávky zbraní do Ázerbájdžánu ani do Arménie. Mezi oběma zeměmi panuje napětí od války o Náhorní Karabach z počátku 90. let, během které zahynulo zhruba 30 tisíc lidí. Posledním významným ozbrojeným střetem byla čtyřdenní válka z dubna loňského roku, ve které zahynulo zhruba 200 vojáků z obou stran.
Investigativní server Bellingcat minulý týden přinesl analýzu, v níž výzkumník Masis Ingilizian zkoumá další možný vývoj konfliktu v dané oblasti. Ázerbájdžán totiž v uplynulých letech výrazně posílil svou vojenskou přítomnost v oblasti Nachičevanské autonomní republiky, která je jeho exklávou.
Až do roku 2012 Ázerbájdžán v Nachičevanu žádné větší manévry nepodnikal. Důvodem zřejmě byla především geopolitická situace. Turecko oznámilo, že by v případě pokračování arménských expedic podél nachičevanské hranice vyhlásilo zemi válku, a Rusko zareagovalo prohlášením, že „bychom byli na pokraji další války“, pokud by jakákoliv země do sporu Ázerbájdžánu a Arménie zasáhla. Toto zastrašování mocnějších států tak podle Ingiliziana bylo jedním z hlavních faktorů, proč se obě země doposud držely zpátky. Neustále se měnící strategické cíle zainteresovaných stran však v uplynulých letech nasvědčují tomu, že další ozbrojený konflikt v budoucnosti je velmi pravděpodobný. Teoreticky pak i s použitím původem českého zbrojního arsenálu.
Oficiální ázerbájdžánské televizní přenosy ukazují, jak Ázerbájdžán v posledních letech posílil a modernizoval svou armádu. Satelitní snímky navíc potvrzují, že od roku 2012 Ázerbájdžán v Nachičevanu buduje vojenské objekty. V autonomní oblasti navíc probíhají rozsáhlá vojenská cvičení. V důsledku vyzbrojování, změny Ázerbájdžánského přístupu a čtyřdenní války z loňského roku tak je vypuknutí střetů na arménsko-nachičevanské hranici reálnou možností.
I v případě toho, že by Nachičevanská autonomní republika v budoucnu nebyla přímým účastníkem konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, bude exkláva podle Ingiliziana hrát zásadní roli jako potenciální ázerbájdžánský nástroj k odvedení pozornosti arménských vojsk od karabašské fronty. A jak říká Ingilizian, „země, která doposud v budoucnosti konfliktu žádnou větší roli nehrála, se teď stává součástí bitevního pole“.