V září proběhla v pražském Hotelu Duo konference, kde vystoupil například blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina Fjodor Lukjanov. Na události promluvila také čínská akademička a odbornice na Česko Hu Liyan. Ta má vazby na čínské instituce spojené se státní bezpečností.
Akce kontroverzního Spolku Svatopluk v hotelu na pražském Střížkově se podle fotografií zúčastnily desítky posluchačů, na které čekaly čtyři panely s mluvčími z celého světa. Ti se vyjadřovali ke spolupráci střední Evropy, zemí v organizaci BRICS a globálního jihu. Jak již dříve upozornily Seznam Zprávy, mezi účastníky byl například Fjodor Lukjanov, který je kvůli svému napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina na sankčním seznamu Evropské unie a nesmí do ní vstoupit. Promluvil proto jen online.
Akce organizované Spolkem Svatopluk se zúčastnil také místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl nebo bývalý prezident Miloš Zeman. Jeho příspěvek se týkal sbližování s Čínou.
Co je Spolek Svatopluk?
Kontroverzní a národovecký Spolek Svatopluk založil politolog Petr Drulák, publicista Michal Semín a ekonomka Ilona Švihlíková, které s členy spolku podle jejich webových stránek „spojuje obava, že se naše země ocitla na scestí“. Na svět se dívají „očima kontroverzní pravice“ a hlásí se k „tradiční levici“. Spolek vyzývá ke změně režimu, je kritický k Evropské unii a mezi jeho členy jsou lidé, kteří kritizují české členství v EU a NATO nebo dříve zpochybnili odpovědnost Ruska za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích, upozornily Seznam Zprávy.
Asijská velmoc byla na konferenci na Střížkově také zastoupena, a to akademičkou Hu Liyan (v českém přepisu Chu Li-jen), specialistkou na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu. I její účast na konferenci však budí otázky. Hu, která strávila několik let v Česku, je členkou čínského think-tanku, před kterým varovala FBI, má vedoucí pozici v organizaci, která spolupracuje s čínskou vládou, a zároveň je dobře napojena na české akademické kruhy.
„Myslím, že tam je moc varovných signálů, aby to všechno byla nějaká náhoda,“ hodnotí pro redakci investigace.cz sinoložka a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.
Co Hu Liyan na konferenci říkala?
Hu na konferenci mluvila přibližně deset minut a dostala otázku na to, jak Česko vnímají čínská média. Moderátor Michal Semín ji vyzval také k tomu, aby Česku „nastavila zrcadlo“.
„Zkušenost nás naučila, že studujeme Evropskou unii nebo střední a východní Evropu nejen na vysoké úrovni. Také musíme znát lokální vlády, místní spolky a názory komunit. A na to se zaměřují naše média,“ uvedla, jakým tématům se věnují čínská média.
Akademička se vyjádřila také ke spolupráci Česka a Číny, která se měla rozvíjet hlavně za vlády prezidenta Miloše Zemana a měla do Česka přinést miliardy. Sliby však zůstaly nenaplněny. „Co se stalo s naší spoluprací? Dovolte mi být upřímná. Mohlo za to očekávání obou stran,“ pronesla. Česko se podle ní domnívalo, že uvidí rychlý příchod investic, zatímco Peking očekával, že „blízké ekonomické vztahy rychle vygenerují politickou důvěru“.
Vyjádřila se také k postavení tuzemska v Evropě. „Myslíme si, že střední a východní Evropa může být samostatný zahraniční hráč. Pokud si region bude přát rozvinout silné postavení, jeho země budou muset přesněji definovat, co chtějí pokrýt a co chtějí od spolupráce s Čínou a širšího světa,“ uvedla s tím, že vzájemná spolupráce je nyní „racionálnější než dřív“.
Kdo je Hu Liyan?
Od roku 2019 je letos 45letá akademička odbornou výzkumnou pracovnicí se zaměřením na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu v předním čínském think-tanku Shanghai Academy of Social Sciences (Šanghajská akademie sociálních věd, SASS). Ve stejné instituci působí také ve vedení centra pro výzkum V4. V roce 2023 jí vyšla monografie o České republice a o jejím vztahu k iniciativě Pás a stezka, což je projekt na propojení Číny a světa. Záštitu nad ním drží čínský prezident Si Ťin-pching.
O think-tank SASS se před pár lety zajímala i americká FBI při případu špionáže, které se ve prospěch Číny dopouštěl bývalý americký agent CIA. Člověk, který ho na práci najal, se představil jako pracovník tohoto think-tanku, uvádí britská stanice BBC. V trestním oznámení z roku 2017 cituje americký obvodní soud report výzkumné organizace Center of Naval Analysis z roku 2007, která popisuje SASS jako jeden ze dvou největších a nejproslulejších think-tanků v Šanghaji. „Všechny think-tanky na úrovni provincií a obcí jsou spojeny s vládou provincie nebo obce, které slouží. Vláda je jejich hlavní klient,“ stojí v trestním oznámení. Američan nakonec dostal 20letý trest za mřížemi.
Soud doplnil také hodnocení od FBI. „Čínští politici využívají publikace SASS. FBI již přinejmenším od roku 2014 uvádí, že Šanghajský úřad státní bezpečnosti (SSSB), který je součástí Ministerstva státní bezpečnosti, má úzké vztahy se SASS a využívá zaměstnance SASS jako informátory a hodnotitele. FBI dále vyhodnotila, že zpravodajští důstojníci SSSB rovněž využívali svou příslušnost k SASS jako krycí identitu,“ píše oznámení.
„Tito lidé mají za úkol zjišťovat, posuzovat, vyhledávat a shromažďovat zdroje či aktivy, které mají přístup k utajovaným, veřejně dostupným, důvěrným nebo citlivým informacím, a dále s nimi nakládat. Informace pak vláda Čínské lidové republiky může použít k ekonomickému, politickému nebo vojenskému rozhodování nebo k získání výhody,“ píše se dále v textu.
Působení Hu v Česku
Hu získala specializaci na Česko a na region díky svému studiu na Univerzitě Karlově. Na zdejší Fakultě sociálních věd absolvovala v roce 2006 magisterské studium, na které v roce 2014 navázala úspěšným ukončením doktorského studia.
Kontroverzní a národovecký Spolek Svatopluk založil politolog Petr Drulák, publicista Michal Semín a ekonomka Ilona Švihlíková, které s členy spolku podle jejich webových stránek „spojuje obava, že se naše země ocitla na scestí“. Na svět se dívají „očima kontroverzní pravice“ a hlásí se k „tradiční levici“. Spolek vyzývá ke změně režimu, je kritický k Evropské unii a mezi jeho členy jsou lidé, kteří kritizují české členství v EU a NATO nebo dříve zpochybnili odpovědnost Ruska za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích, upozornily Seznam Zprávy.
Disertační práce Hu Liyan
Hu dokončila své doktorské studium na Univerzitě Karlově úspěšnou obhajobou disertační práce, která se věnovala terénnímu výzkumu čínské komunity v Česku. Využívala k ní své lokální i čínské kontakty, jak uvádí ve své práci, kterou jí vedl politický geograf Michael Romancov.
Čínské skupiny jsou velmi uzavřené, sinoložka Fantová se proto domnívá, že Hu musela mít jejich plnou důvěru. V čele skupin zároveň často stojí lidé s podnikatelskými zájmy, které mohou prosazovat pouze díky dobrým vztahům s čínskou vládou. Podnikatelé jsou proto podle ní zpravidla napojeni na čínskou ambasádu.
Hu byla také stážistkou na Ústavu mezinárodních vztahů (IIR) v Praze, kde podle výročních zpráv působila nepřetržitě od srpna 2008 až do února 2011. V té době ústav vedl politolog Petr Drulák, který je zároveň jedním ze spoluzakladatelů Spolku Svatopluk, pořadatele zářijové konference.
Redakce s dotazy oslovila také Hu. Ta však ani po urgování na otázky o své přítomnosti na konferenci nereagovala.
Škola marxismu-leninismu
Ve vzdělání Hu pokračovala v Číně, postgraduální studium absolvovala na Fakultě marxismu-leninismu na šanghajské Tongji University. Tuto vysokou školu spolu s třiceti sedmi dalšími čínskými vysokými školami a společnostmi zařadilo v roce 2019 americké ministerstvo obchodu na seznam neověřených subjektů, do nichž je zakázáno vyvážet produkty a služby, které by mohly být využity v armádě. Dokument ministerstva, ze kterého cituje agentura Reuters, zároveň nabádá, aby se k těmto institucím přistupovalo s obezřetností.
Univerzita minimálně od roku 2022 po uchazečích o studium požaduje „dobrou ideologickou a politickou kvalitu a morální integritu“, jak stojí ve výzvě k přihláškám na postgraduální program Marxistické teorie. Výslovně ale nepožaduje členství v komunistické straně. Hu studovala na škole před zveřejněním této výzvy a zároveň se redakci ani v dalších zdrojích nepodařilo dohledat, zda je sama členkou komunistické strany.
Přesto požadavek na „ideologickou a politickou kvalitu“ znamená, že člověk musí souznít s politickou linií strany. Tedy například musí souhlasit s tím, že vedoucí pozici má Komunistické strany Číny, nebo s tím, jak vypadá čínské teritorium a co má být jeho součástí, líčí sinoložka Fantová. Zákony navíc mohou ovlivňovat i studium společenských věd, protože samy interpretují dějiny Číny. „To jde proti svobodě bádání,“ dodává.
U uchazečů o studium se může posuzovat také působení v určitých skupinách. Hu je podle čínských médií zástupkyní generálního tajemníka v Shanghai Wenzhou Youth Federation (Šanghajské federaci wenčouské mládeže), což je vlastenecká organizace pro mládež z města Wen-čou, kteří žijí v Šanghaji. Organizace je podle Fantové přímo napojena na vedení výboru Komunistického svazu mládeže ve Wen-čou a zároveň na Jednotnou frontu. Druhá jmenovaná organizace úzce spolupracuje s vládnoucí stranou na prosazování stranické agendy, a to hlavně v zahraničí.
Napojení na české akademiky
Akademička Hu si zároveň udělala za svého působení v Česku dobré kontakty na místní akademickou sféru a díky stáži na Ústavu mezinárodních vztahů se podívala i na ministerstvo zahraničních věcí.
Po dokončení studií udržovala kontakt i s dalšími akademiky, jak dokazuje příklad Petra Druláka ze Spolku Svatopluk, který byl oponentem Hu u její disertační práce a kterému v jejím úvodu děkuje za „neutuchající zájem o mé studium“. V roce 2013 se Drulák zúčastnil cesty a diskuze pořádané akademickou organizací Shanghai Institute for European Studies (Šanghajským institutem pro evropská studia), kde mezi řečníky byla také Hu, a loni v listopadu byl spolu s ní uveden jako účastník diskuze na SASS.
Na otázky redakce ohledně pozvání Hu na zářijovou konferenci, stejně jako na vlastní účast na akcích v Číně, včetně toho, kdo za jeho cesty platil, odmítl Drulák redakci odpovědět. „Na žádné otázky Vám odpovídat nebudu. Nejste investigativci, děláte špinavou práci na politickou objednávku,“ reagoval Drulák v sms zprávě.
S Hu je profesně spojen také Marek Hrubec, jelikož oba působí jako externí experti v Czech Research Center (Českém výzkumném centru) při Zhejiang Financial Vocational College (Finanční odborná škola v Č‘-ťiangu) a společně se zúčastnili i online konference pořádané SASS v červenci loňského roku.
Hrubec byl do listopadu 2011 šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd, ve kterém měli experti nezávisle zkoumat Rusko a Čínu. Zároveň byl však v akademické radě think-tanku China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, který podle dřívějšího zjištění serveru Aktuálně.cz podezřívali někteří experti ze špionáže.
„Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Zhongping (Feng Čung-pching) je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky,“ uvedl pro zpravodajský server tehdejší analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš.
Před možným zneužívání akademiků, které se může projevovat například právě ve spolupracích na akademických tématech nebo zvaním do Číny, varovala ve výroční zprávě z roku 2023 i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Čína využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k lepší orientaci v českém prostředí. (…) Pod záminkou navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny žádá od akademiků tvorbu zpráv a studií z oblastí odpovídajících politických zájmů Číny. Tyto studie představují předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací. Další kultivace zahrnuje mimo jiné pozvání do Číny, přičemž čínská strana hradí veškeré náklady,“ píše ve zprávě BIS.
Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?
Hodnocení
Nic z toho nedokazuje, že by se Hu Liyan sama zapojila do jakékoli potenciálně problematické činnosti. „Co se týče přítomnosti či online účasti některých osob, které zmiňujete – pokud bychom je vyhodnotili jako osoby ohrožující bezpečnostní zájmy České republiky, byli by o nich samozřejmě neprodleně informováni naši zákonní adresáti,“ uvedl pro investigaci.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Přesto Fantová hodnotí působení Hu jako zajímavé, jelikož mezi jejími kontakty v Česku jsou jak relevantní vědci, tak osoby s kontroverzními vazbami na Čínu. Hrubec byl například po odhalení své pozice v China-CEE institutu odvolán z vedení Filosofického ústavu Akademie věd.
„V kontaktech s lidmi, jejichž vztahy na ČLR jsou problematické, pokračuje i po návratu do Číny. Přijala pozici v think-tanku, který je relevantní, ale zároveň o něm západní zpravodajské služby mluví jako o tom, který je často používaný jako zástěrka pro agenty z ministerstva státní bezpečnosti. Když si tímhle způsobem dáme dohromady její profil, tak u ní můžeme mít minimálně důvodné podezření, že sama může být problematická,“ domnívá se sinoložka a analytička Fantová.
Autorka článku: Jana Václavíková