Hnutí Allatra předpovídá zkázu lidstva a šíří pseudovědecké teorie o nanoplastech či zemském jádru. Přesto jeho zástupci v posledních dvou letech vystupovali v Evropském parlamentu, americkém Kongresu i na půdě OSN. Spolupracuje s nimi také europoslanec za ANO.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Na začátku tohoto roku se v Evropském parlamentu konala konference věnovaná nebezpečí spojenému s nanoplasty. Spolupořadatelem bylo náboženské hnutí Allatra, které šíří klimatické dezinformace o katastrofických přírodních jevech a předpovídá zkázu lidstva do roku 2036.

Novináři z OpenDemocracy nedávno publikovali zprávu o tom, kam všude se dostali zástupci tohoto náboženského hnutí šířící klimatické dezinformace.

Jedna z publikací, kterou Allatra zveřejnila na svém webu – a následně odstranila –, tvrdí, že nanoplasty ve světových oceánech brání ochlazování zemského jádra, což způsobuje aktivitu, která roztrhne Mariánský příkop v Tichém oceánu. To má vést k obrovské explozi, jež zničí zemskou atmosféru, oceány a magnetické pole.

Ačkoli vědci tuto teorii, stejně jako další dezinformace šířené Allatrou, označili za pseudovědu, v posledních letech se jejím členům podařilo získat přístup k vlivným politikům a veřejně činným osobám v Evropě i USA. Od roku 2024 zástupci tohoto hnutí vystupovali například v americkém Kapitolu, Evropském parlamentu, americkém Kongresu, na zasedání OSN i ve Vatikánu, kde šířili své „vědecké poznatky“.

Allatra pořádala v únoru letošního roku konferenci společně s českým europoslancem z pravicové frakce Patrioti pro Evropu Ondřejem Knotkem z ANO. Součástí akce byly panelové diskuze, kde vystupovali skuteční vědci i členové think-tanku Allatra Global Research Centre.

Podle serveru OpenDemocracy Allatra často používá skutečné vědce k tomu, aby svým aktivitám dodala legitimitu. Když však novináři mluvili s vědci, kteří ve videodokumentu tohoto hnutí vystupovali, shodovali se, že jejich tvrzení byla v dokumentu zkreslená. „Allatra selektivně zdůraznila studie zabývající se riziky, ale už opomněli výzkum, který vzbuzuje pochybnosti o těchto rizicích,“ řekl novinářům mořský biolog Sedat Gündoğdu s tím, že požádal o odstranění jeho rozhovoru z dokumentu.

Mluvčí Evropského parlamentu sdělil novinářům, že konference nebyla oficiální akcí Evropského parlamentu a že poslanci během roku pořádají různé akce. Podle serveru iRozhlas o akci diskutovalo vedení Evropského parlamentu – konkrétně zda Knotek „nenarušil důstojnost a demokratické hodnoty“ instituce.

Nebylo to poprvé, kdy byli zástupci Allatry v kontaktu s českými politiky. Jak upozornil server Seznam Zprávy, Allatra několikrát navštívila akce v Poslanecké sněmovně.

Přečtěte si

Všelidský projekt záchrany planety. Hnutí AllatRa je aktivní v Česku, v Ukrajině proti němu zasáhly bezpečnostní služby

Trumpův přítel

Jedním z řečníků na akci v Evropském parlamentu byl americký evangelický pastor Mark Burns, který se označuje za duchovního poradce prezidenta Donalda Trumpa. Burns se s představiteli Allatry setkal i v další politické instituci. Letos v lednu a únoru také uspořádali dvě konference v americkém Kapitolu. Jedné z nich se zúčastnili politici hnutí MAGA nebo také rumunský krajně pravicový poslanec George Simion.

Sám americký prezident dokonce natočil videopříspěvek pro konferenci, ve kterém ocenil Burnsovo úsilí.

„Chtěl bych jen poblahopřát a poděkovat pastoru Marku Burnsovi – je to můj dlouholetý přítel, který je se mnou od samého začátku, a my si ho velmi vážíme – za skvělou práci, kterou odvedl,“ řekl Trump ve videoklipu. „Tolik lidí v něj tak pevně věří, takže Bůh vám žehnej, pastore Burnsi, a pokračujte dál.“

Druhé konference se zúčastnili proukrajinští aktivisté a ukrajinští zákonodárci. Nesla název „Svoboda má jméno a jmenuje se Ukrajina“. Podpora ukrajinské svobody ze strany hnutí Allatra přišla poté, co ukrajinští představitelé obvinili její členy z ospravedlňování ruské války a prosazování snahy Kremlu o „unii slovanských národů“.

Zástupce pastora Burnse novinářům OpenDemocracy odpověděl, že v době své účasti na konferencích nevěděl o tom, že Allatra byla v tu dobu vyšetřovaná v Ukrajině.

Přečtěte si

Tvořivá společnost na mapě světa. Nepravdy o klimatu, lobbista v americkém Kongresu a návštěva u papeže

Přístup na klimatické konference

Allatra se dostala také k bývalému papeži Františkovi. Vatikánská nadace ji v roce 2024 pozvala na akci o umělé inteligenci, během níž předsedkyně Allatry Maryna Ovcynova předala Františkovi svůj report o klimatických změnách. Stejná nadace pak pozvala členy Allatry na akci i za úřadování nového papeže, Lva XIV.

Kromě toho členové hnutí Allatra navštívili dva poslední summity OSN zaměřené na klimatickou krizi – COP29 v Ázerbájdžánu a COP30 v Brazílii. Dále byli i na klimatické konferenci v Bonnu v roce 2025 a konferenci OSN o biologické rozmanitosti a desertifikaci.

V loňském roce se také zúčastnili zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě a akcí pořádaných OSN ve Vídni.

Na klimatickou konferenci se zástupci Allatry dostali jako delegáti nevládní organizace Egypt the Dream Foundation for Development and Innovation, jak vyplývá z dokumentů zveřejněných OSN. Tato organizace má na konferencích status pozorovatele a předkládá návrhy na projekty OSN, jako je například program týkající se financování opatření v oblasti klimatu.

Novináři se této organizace zeptali, proč umožnila členům hnutí Allatra účast na zasedání OSN. „Věřil jsem, že jde o skutečné vědce a řečníky, a proto jsem jim vydal průkazy k účasti jako součásti naší delegace na konferencích COP29, COP30 a klimatické konferenci v Bonnu v roce 2025,“ sdělil předseda Mohamed Haggag s tím, že nadále jim už přístup na konference zajišťovat nebude.

„Pro nezaujatého pozorovatele se jeví jako bizarní, že organizace s kořeny v ezoterice a blížící se apokalypse by klepala na dveře Evropského parlamentu nebo klimatických summitů OSN,“ řekla novinářům z OpenDemocracy Petra Mlejnková, odbornice na bezpečnost a radikalizaci na Masarykově univerzitě v Brně.

„Z pohledu radikalizace a vlivu však tato strategie slouží zásadnímu cíli. Takové organizace zoufale touží po uznání ze strany mainstreamu, aby se ochránily před nálepkou nebezpečných či sektářských organizací,“ podotkla Mlejnková.

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Náboženské hnutí Allatra proniká do politických institucí appeared first on investigace.cz.

Nejnovější týdenní souhrn dění v investigativní žurnalistice zastřešuje téma voleb do Evropského parlamentu. Politické strany po celé Evropě využívají v kampaních i reklamy na sociálních sítích. Podle zjištění novinářů nejvíce utrácí maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Žurnalisté rozebírají také skandály jednotlivých kandidátů nebo to, jak vypadá financování stran po celé EU.

TikTok v Irsku schválil zveřejnění dezinformačních reklam týkajících se voleb do Evropského parlamentu. Zjistila to organizace Global Witness. Ta testovala, jak sociální média přistupují k volebním dezinformacím, proti nimž podle nových pravidel Evropské unie tyto platformy musí zasahovat. Organizace různým sociálním sítím předložila reklamy cílené na publikum v Irsku s obsahem, před nímž EU varuje a který zakazují i samotná pravidla určená jednotlivými sociálními sítěmi.

Platformy uvádějí, že obsah reklam před jejich spuštěním přezkoumávají. X/Twitter všechny reklamy s dezinformačním obsahem zastavil a neuveřejnil, YouTube odmítl všechny kromě dvou. TikToku však dezinformační obsah nevadil ani u jedné a jejich zveřejnění schválil. Obsah reklam zahrnoval nepravdivé informace o uzavření volebních místností, propagaci nesprávného způsobu hlasování a podněcování k násilí proti voličům z řad migrantů.

Přečtěte si

Nerudová, Babiš a Okamura vévodí českému TikToku před eurovolbami

Volbám do EU dominují skandály, desítky kandidátů mají poskvrněnou minulost, rozebírá v analýze web Follow The Money (FTM). Podle novinářů z FTM umisťují zejména pravicové a krajně pravicové strany na kandidátní listiny kandidáty, kteří byli obviněni z podvodů s veřejnými prostředky nebo z přijímání úplatků od cizích mocností, či dokonce odsouzeni. Téměř každý pátý kandidát, jenž má reálnou šanci získat mandát, byl někdy ve své kariéře zapleten do nějakého skandálu. V rámci přeshraniční investigace byly shromážděny mediální výstupy z deseti zemí EU, které dohromady představují 413 ze 720 křesel v příštím Evropském parlamentu. Šlo o Německo, Francii, Španělsko, Polsko, Rumunsko, Nizozemsko, Belgii, Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko.

Ze 472 kandidátů z těchto deseti členských států EU se jich celkem 86 stalo aktéry nějaké aféry. Na středopravicové a pravicové evropské skupiny EPP (European People’s Party), ECR (European Conservatives and Reformists) a ID (Identity and Democracy) připadá dohromady 62 ze zmíněných 86 kandidátů zapletených do skandálů (popřípadě 56, pokud vezmeme v úvahu, že ze skupiny ID byla vyloučena německá strana AfD). Povaha popisovaných skandálů se velmi liší, od antisemitských výroků sahají až po zneužití veřejných prostředků.

Přečtěte si

Evropské instituce jako odrazový můstek nových lobbistů

Rozsáhlá analýza novinářů ze zmíněného webu Follow The Money popisuje financování politických stran v Evropské unii. Odhalit způsob financování stran přitom není snadné, protože všech 27 členských států EU má svá vlastní pravidla i vlastní způsob vykazování financí. Novináři z celé Evropy podílející se na citované analýze tak museli prozkoumat veškeré finance politických stran z let 2019 až 2022. Z jejich investigace vyplývá, že většina partají v EU je do značné míry závislá na státních dotacích, ne však v Německu, kde dostávají stovky milionů eur od soukromých osob a firem. Pouze u tří z každých deseti eur, které strany dostanou od jedinců či firem, je jméno dárce zveřejněno, takže až u 660 milionů eur není jasný dárce. Čtvrtinu všech soukromých finančních prostředků získávají populistické, krajně pravicové a krajně levicové politické strany.

Přečtěte si

Firmy spojené s protiimigrační stranou Fidesz vydělávají na náboru zahraničních pracovníků

Mezi těmi, kdo nejvíce utrácejí za internetovou politickou reklamu před volbami do EU, je strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Politické kampaně v Evropské unii analyzuje web Politico. Novináři prozkoumali veřejná úložiště reklamy společností Google a Meta a údaje neziskové organizace WhoTargetsMe, aby získali přehled o tom, co se děje v EU před volbami 6. až 9. června.

Zmíněná maďarská strana investuje víc než všichni ostatní do reklamy na platformách společnosti Google a na Facebooku a Instagramu. Podle webu Politico nákupy politické reklamy samotného Fideszu a Orbána v posledních týdnech předčily podobné výdaje celých zemí, například Španělska. Fidesz nakoupil na Googlu i sítích společnosti Meta nejvíce reklam (na utracená eura) ve srovnání s jakoukoli jinou politickou stranou v celé Unii.

Podle novinářů sázejí krajně pravicové národní strany na reklamy na YouTube a Google, kde prosazují potlačování nadměrné migrace do EU či útočí na své politické oponenty. Brojí taktéž proti bruselské podpoře Ukrajiny, bránící se ruské invazi.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

„Jsou výsledky mexických prezidentských voleb vítězstvím pro organizovaný zločin?“ ptají se média. Druhý červnový den byla v Mexiku zvolena prezidentkou jednašedesátiletá vědkyně Claudia Sheinbaum. Ta je chráněnkou odstupujícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora (zkráceně AMLO). V předvolební kampani se mluvilo o tom, že pokud volby vyhraje žena, posílí to postavení tamních žen, jenže pohled na dění v Mexiku vykresluje jinou situaci. V roce 2019 například Sheinbaum slibovala, že jako starostka Mexiko City vymýtí násilí na ženách. Během jejího působení na radnici hlavního mexického města však počty zavražděných žen v Mexiko City i ve zbytku země dál narůstaly. V současnosti je v Mexiku denně zabito nejméně deset žen a dívek, desítky tisíc žen jsou navíc pohřešovány. Naprostá většina těchto vražd zůstává nepotrestaná.

Násilí současně přetéká i do politické sféry. Před samotnými prezidentskými volbami byly po celé zemi zavražděny více než dvě desítky kandidátů ucházejících se o posty ve federálních a místních volbách. Stovky dalších lidí se kandidatury vzdaly. Nárůst politických vražd je připisován hlavně drogovým kartelům a dalším organizovaným zločineckým skupinám.

Přečtěte si

Vražda čečenského veterána v Berlíně: Cestovní pas údajného pachatele ukazuje na napojení vraha na ruské tajné služby

Berlínský právník nejspíš obdržel statisíce eur z Moskvy, píše německý týdeník Der Spiegel. Ruský Pravfond (Fond pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí) zaplatil německému právníkovi Robertu Ungerovi, který obhajoval vraha Vadima Krasikova z ruské tajné služby FSB. Krasikov byl v Německu odsouzen za násilnou smrt bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Changošviliho.

Novináři z Ungerova účetnictví a dokumentů Pravfondu zjistili, že během posledních deseti dnů své práce u soudu advokát dostával šest tisíc eur denně. Soudní proces se konal v roce 2021 a trval 56 dní, advokát měl tedy za obhajobu Krasikova obdržet i s původním honorářem celkem 336 tisíc eur. Právník měl podle Der Spiegel posílat zprávy do Moskvy a informovat o tom, co se během procesu dělo, včetně jmen účastníků a obsahu jejich výpovědí.

Unger v jedné z takových zpráv zmiňuje také šéfredaktora deníku The Insider Romana Dobrochotova, který v Krasikovově případu vystupoval jako svědek. Samotný Pravfond měl být spojený s aktivitami Kremlu v Evropě a utrácet miliony eur na financování ruské propagandy a kampaní.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Pavlíček Luboš

The post #zesvěta: Evropské volby a kandidáti s poskvrněnou minulostí appeared first on investigace.cz.

Evropský parlament v dubnu podal námitku proti vyškrtnutí Spojených arabských emirátů (SAE) z „šedého seznamu“ zemí ohrožených praním špinavých peněz a financováním terorismu. O několik týdnů později byl zveřejněn projekt Dubai Unlocked, který odhaluje, že mezi vlastníky tamních nemovitostí se nacházejí i obchodníci s drogami, tuneláři či osoby obcházející sankce. Europoslanci nyní reagují na publikovaná odhalení i na samotný status SAE. 

V polovině května vydala nadnárodní novinářská organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) společně s více než 70 médii z celého světa, včetně investigace.cz, projekt Dubai Unlocked, založený na uniklých údajích o tamních nemovitostech. Z informací vyplynulo, že zločinci a trestně stíhané osoby z celého světa se stahují do Dubaje, kde těží z nízkých daňových sazeb, finanční neprůhlednosti a luxusu nabízeného metropolí emirátu.

Společný projekt následoval po únorovém rozhodnutí Finančního akčního výboru (FATF), iniciativy G7 proti praní špinavých peněz, vyřadit SAE ze svého „šedého seznamu“.

Toto rozhodnutí se nelíbilo některým poslancům Evropského parlamentu (EP), včetně dánské europoslankyně Kiry Marie Peter-Hansen. Ta OCCRP řekla, že projekt Dubai Unlocked ukázal, že jsou oprávněně znepokojeni.

„Nyní vidíme, že naše kritika rozhodnutí FATF vyřadit SAE ze seznamu vysoce rizikových zemí, pokud jde o hospodářskou trestnou činnost včetně praní špinavých peněz, byla plně oprávněná,“ uvedla Peter-Hansen, zastávající funkci místopředsedkyně Evropské strany zelených.

Markus Ferber, německý poslanec Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu (EPP), její obavy podpořil.

„Vyšetřování Dubai Unlocked silně naznačuje, že tento krok byl předčasný,“ uvedl pro norské médium E24. „Bylo by dobré, aby se FATF velmi pečlivě podíval, zda SAE skutečně dostatečně řešily všechny praktiky, které odhalilo vyšetřování Dubai Unlocked.“

Mluvčí FATF posléze sdělil, že rozhodnutí organizace vyřadit SAE následovalo po provedení reforem v emirátech včetně tamních opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

„Upozorňujeme, že dokončení akčního plánu a vyřazení ze seznamu neznamená, že systém země je bezchybný,“ prohlásil mluvčí FATF s tím, že SAE budou i nadále sledovány nezávislým regionálním orgánem Financial Action Task Force pro Blízký východ a severní Afriku.

V návaznosti na vyřazení SAE ze seznamu FATF navrhla i Evropská komise vyřadit SAE ze svého vlastního seznamu vysoce rizikových zemí.

Evropský parlament však letošního 23. dubna ve formálním usnesení vznesl proti návrhu Komise námitku, v níž mimo jiné uvedl obavy z obcházení sankcí ze strany Rusů investujících v Dubaji.

„Jsem rád, že na posledním dubnovém zasedání (Evropského parlamentu) zazněl můj hlas proti vyřazení SAE ze seznamu rizikových zemí,“ řekl investigaci.cz Luděk Niedermayer, český europoslanec za EPP.

Jako důkaz „nedostatečné nebo přímo chybějící kontroly“ SAE pak citoval nedávné zjištění EU Tax Observatory, že ruské investice do rezidenčních nemovitostí v Dubaji dosáhly po invazi do Ukrajiny 6,3 miliardy USD (v přepočtu přes 143 miliard Kč).

„Za současných okolností se mi zdá naprosto oprávněné, aby SAE na tomto seznamu zůstaly,“ dodal Niedermayer.

Mluvčí Evropské komise sdělil, že tento orgán „v současné době uvažuje o dalších možných krocích v návaznosti na námitku Evropského parlamentu a je i nadále odhodlán plnit svou povinnost aktualizovat seznam EU v návaznosti na rozhodnutí FATF“.

Europoslankyně Peter-Hansen ale nesouhlasí s tím, že by se Komise musela řídit směrnicí FATF, a cituje usnesení ze 14. března, v němž se uvádí, že hodnocení je „autonomní proces, který by měl být prováděn komplexně a nestranně“.

Dne 24. dubna přijal Evropský parlament poslední složky 6. směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu (AMLD6). Jde o nařízení, jež Komisi dále tlačí k tomu, aby navzdory doporučení FATF činila samostatné závěry.

Zástupci SAE na žádost OCCRP o komentář nereagovali. Nejmenovaný vládní úředník však v reakci na projekt Dubai Unlocked sdělil deníku Khaleej Times, že vláda „bere svou roli při ochraně integrity globálního finančního systému mimořádně vážně“.

The post Projekt Dubai Unlocked vyvolal v Evropském parlamentu otázky appeared first on investigace.cz.

Z bývalých asistentů europoslanců se stávají lobbisté komerčních společností. Jejich agendy se ale ve většině případů kříží a člověk z pozice poradce pro klimatickou politiku EU se může klidně stát lobbistou ropné společnosti Shell. I přes existenci pravidel, která mají chránit zájmy EU, je zřejmé, že kontrola není dostatečná a zákulisní hra mezi politikou a lobbisty pokračuje. 

V roce 2021 přijala čínská telekomunikační společnost Huawei, úzce provázaná s tamním komunistickým režimem, Valeria Otattiho, bývalého asistenta europoslance, jenž v Bruselu pracoval téměř deset let jako politický poradce. Blíže nespecifikovaný zdroj řekl investigativním novinářům z projektu Follow the Money (FTM), že Valerio byl najat kvůli vazbám, které si vytvořil na půdě Evropského parlamentu (EP). Dokázal zprostředkovat schůzky mezi zástupci společnosti Huawei a europoslanci a díky svému vlivu mohl na akce pořádané společností Huawei zvát vysoce postavené osoby Europarlamentu.

„Asistenti europoslanců jsou na poli bruselské politiky poměrně neprozkoumanou skupinou. Řada z nich má přitom detailní povědomí o dokumentech Evropského parlamentu, což je pro lobbistické firmy přínosné“, říká Vicky Cann, analytička organizace Corporate Europe Observatory, která sleduje lobbingové aktivity.

Pro větší efektivnost své práce mají poslanci EP k ruce asistenty, kteří se mohou podílet na široké škále činností. Přímo se zapojují i do legislativní práce Parlamentu, když svým poslancům například připravují pozměňovací návrhy k právním předpisům Unie, a často se podílejí i na jednání v Parlamentu. Tito asistenti tak mají na bruselské politické scéně poměrně velký vliv, disponují řadou informací z vnitřního fungování Unie a mají vybudovanou širokou síť potřebných kontaktů.

Co se ale stane, když vyprší volební období asistentova europoslance, nebo v případě, kdy se asistent rozhodne odejít? Právě o tyto vysoce exponované osoby má velký zájem soukromý sektor. Přechod z EP do lobbistické organizace není pro takové osoby ničím neobvyklým. Podle zjištění novinářů z FTM, které vychází z webových stránek LobbyFacts a PartTrack, jsou lobbistické firmy vysoce atraktivními zaměstnavateli. Můžeme mezi nimi nalézt například Twitter, Google nebo Uber. Někdejší lobbista Uberu Mark McGann v rozhovoru pro FTM potvrdil, že firmy o bývalé poradce v EP silně usilují. Uvedl, že čím víc kontaktů daný člověk má, tím víc si ho soukromý sektor cení a je schopen ho také náležitě zaplatit. 

Jak na to EU reaguje?

Evropská unie bere v potaz, že taková změna zaměstnání může poškozovat zájmy Evropského parlamentu, a pro odcházející zaměstnance proto vydala určitá pravidla. Funkčním příkladem mohou být úředníci Evropské komise (EK), kteří v průběhu dvou let po odchodu z pozice musí žádat o povolení EK pro výkon nové práce. Totéž pravidlo by měli dodržovat i bývalí asistenti europoslanců. Instituce EU mají možnost výkon nové práce zamítnout nebo uložit dočasný zákaz lobbování. 

Za posledních deset let se ale ani jednou nestalo, že by Evropský parlament někomu nové zaměstnání neschválil, zákaz lobbingu však dostalo šest bývalých asistentů. V případě Parlamentu problém spočívá i v tom, že o povolení musí žádat jen ti asistenti europoslanců, kteří ve svých funkcích byli minimálně pět let. Pokud tedy funkci zastávali například čtyři roky a jedenáct měsíců, kdy už lze předpokládat, že mají perfektní síť kontaktů a znají vnitřní mechanismus fungování Parlamentu, pravidlo se na ně nevztahuje. Kvůli tomu lze toto nařízení momentálně aplikovat jen na čtvrtinu z více než dvou tisíc asistentů europoslanců. 

Organizace Follow The Money navíc zjistila, že mnozí bývalí poradci novou práci nenahlašují a EP dodržování tohoto pravidla moc nekontroluje. Ze zjištění novinářů vyplývá, že pokud sledujeme období dvou let po odchodu poradců z EP, tak během posledního desetiletí se v této časově vymezené periodě 166 z nich stalo lobbisty v Bruselu, přičemž 120 z tohoto počtu začalo pracovat pro komerční poradenské firmy nebo společnosti.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Huawei najala na vysoké pozice takovýchto osob s konexemi více. Nedávno se ukázalo, že další bývalá asistentka, Despina Manousos Laurent, jež v současné době za tuto společnost lobbuje, se v březnu 2023 zúčastnila shromáždění absolventů školy London School of Economics and Political Science, aby měla možnost rozhovoru s řeckým eurokomisařem Margaretisem Schinasem. Sama Laurent svoje nabyté vědomosti o fungování vnitřního mechanismu EU prezentuje na svém profilu na sociální síti LinkedIn, kde si lidé vytvářejí své online životopisy. Na svém účtu také uvádí, že před nástupem do společnosti Huawei pracovala v Europarlamentu na tématech digitálního zaměření spojených s umělou inteligencí. Podle webu Politico Europe už se touto náborovu strategií Huawei zabývá Státní bezpečnostní služba v Belgii. Jejím cílem je především zjistit, zda bývalí asistenti Evropského parlamentu mají skrze společnost Huawei konexe na čínskou vládu. 

Novináři z FTM objevili mnoho asistentů, jejichž témata z EP a současné praxe se protínají. Například Tsjerka Terpstru, bývalého asistenta nizozemského europoslance, jenž působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a nyní v Bruselu lobbuje za firmu LTO Nederland (nizozemská obchodní organizace pro farmáře a zahradníky). Nebo poradce Johannese Webera, který se v EP zapojoval do výboru pro bezpečnost potravin a po svém odchodu začal pracovat pro potravinářskou společnost Nestlé. 

„O žádných pravidlech jsem nevěděl“

Dalším příkladem může být Quentin Deschandelliers, jenž po dobu šesti let pracoval v Evropském parlamentu na pravidlech pro autorská práva. Půl roku po odchodu z EP ho zaměstnali ve Federaci evropských vydavatelů, avšak tuto práci nikdy nenahlásil. Novinářům řekl, že o takovém nařízení neměl ani tušení. Tuto informaci investigativcům potvrdilo dalších osm bývalých asistentů, kteří pracují na lobbistických pozicích. Jeden z nich jim zaslal intranetovou schránku s detailními informacemi pro všechny asistenty, kde se o žádné nutnosti hlásit nové zaměstnání opravdu nepíše. Přesto lze na webových stránkách Evropského parlamentu nalézt materiály, kde jsou tato pravidla přesně vymezena. 

Novinářům se ale podařilo najít i asistenty, kteří o povolení požádali a navzdory evidentnímu střetu zájmů jim EP nové zaměstnání povolil. Ostatně za posledních deset let žádný zákaz v tomto směru nevydal. Příkladem je bývalá politická poradkyně Claire Dilé, která zprvu pracovala pro výbor udržitelnosti a obchodu. Po odchodu z funkce ji zaměstnala sociální síť Facebook, po čase se však Dilé do EP opět vrátila a začala dělat poradkyni pro digitální záležitosti. Lobbistickou propustku od EP dostala i bývalá asistentka Judit Baumholczer, jež se zabývala tématy spojenými s Green Dealem a klimatickými ambicemi pro rok 2030. Rok po odchodu z Parlamentu se stala lobbistkou ropné společnosti Shell.

Autorka textu: Gabriela Jezberová
Zdroj úvodní fotografie: Canva

The post Evropské instituce jako odrazový můstek nových lobbistů appeared first on investigace.cz.

„Únik informací známý jako Pandora Papers ukazuje míru dopadu finanční kriminality na Evropskou unii,“ uvádí zpráva Europolu, která po dvou měsících reaguje na zjištění novinářů, jež začala poprvé vycházet v říjnu letošního roku. Ředitelka evropské policie Catherine De Bolle v rozhovoru pro belgické médium Knack vysvětluje, jak její organizace na tato zjištění reaguje, jaké jsou nové trendy v praní špinavých peněz a kam by se měly posunout zákony, abychom od dopadů zločineckých peněz na ekonomiku ochránili alespoň státy Evropy.

Jak Europol s odhaleními v kauze Pandora Papers nakládá?

Vydané články jsou pro Europol zdrojem informací, díky nim doplňujeme a rozšiřujeme své znalosti. Na celou věc se přitom nedíváme jako na otázku daňové problematiky, ale optikou boje proti závažnému a organizovanému zločinu. Uvědomujeme si, že zločinci v offshore destinacích z Pandora Papers vidí příležitost, protože v těchto lokalitách existuje jen velmi málo pravidel, na jejichž dodržování navíc nikdo nedohlíží. Je to paralelní finanční trh, který funguje pod povrchem. Podobného trendu jsme si všimli při některých nedávných operacích Europolu.

V červenci 2020 byla demontována platforma EncroChat, přes kterou šifrovaně komunikovali zločinci, v květnu 2021 zase Europol ukončil fungování šifrovací komunikační služby Sky ECC a v červnu dokázala FBI vyrušit 27 milionů zpráv, které si zločinci posílali skrze platformu Anom – tu na ně americký Federální úřad pro vyšetřování nastražil. Právě na základě informací z těchto tří zásahů jsme zjistili, že se Evropská unie potýká s reálným problémem. Abych uvedla příklad: když zločinecké organizace perou peníze způsobem, že v určitých evropských městech nakupují nemovitosti, dochází k erozi nejen ekonomiky, ale i celé společnosti a samozřejmě vlády práva. Běžná, legální ekonomika se totiž mísí se zločineckým podsvětím.

Ve své zprávě k Pandora Papers Europol uvádí, že „míra a komplexnost praní špinavých peněz ovlivňuje EU mnohem více, než bylo dříve chápáno“.

Komplexnost aktivit kolem praní špinavých peněz je velmi znepokojivá. Ve dvou ze tří případů se peníze vyperou jednoduše tak, že jsou investovány do legální ekonomiky. Jedná se o investice do hotelů, restaurací, nemovitostí, zlata, umění nebo dalšího luxusního zboží. Ale v tom třetím případě jsou operace mnohem složitější. Zde do hry vstupují offshore destinace. Zločinecké organizace si najímají finanční poradce, experty, kteří jim tyto struktury zprostředkují.

Podle Europolu jsou tito zprostředkovatelé – tedy společnosti, které se specializují na zakládání offshore firem a struktur – klíčovou součástí problému. Měly by být stíháni přísněji?

Přesně tak. Samozřejmě není naším cílem perzekuovat bohaté rodiny nebo společnosti, které offshore firmy používají. Naším cílem je závažný a organizovaný zločin. Offshore společnosti zločincům umožňují zůstat prakticky neviditelní díky statusu konečného vlastníka firmy. Jediné, co pro to musejí udělat, je zaplatit zprostředkovateli a ten se postará o zbytek. Ve výsledku dostane firmu se všemi náležitostmi – ředitelem, dokumenty o založení – a také příležitost podílet se na legální ekonomice.

Přečtěte si

Pandora Papers: O projektu

Bude tento systém fungovat, pokud bude třeba existovat pouze jedna země, která offshore anonymitu nabízí?

Zločinci budou vždycky hledat cesty, jak obejít systém. Bude velmi těžké nastavit mantinely tak, aby kolem nich žádná cestička nevedla, tím spíš toho dosáhnout po celém světě. My se musíme soustředit na to, abychom těchto cestiček uzavřeli co nejvíce v Evropě.

Jaké jsou nové trendy v praní špinavých peněz?

Vidíme trvalý nárůst v používání kryptoměn a lze očekávat, že to tak bude i do budoucna. Europol proto vynakládá ohromné prostředky na školení a experty v tomto oboru. Zároveň spolupracujeme s privátním finančním sektorem, což nám pomáhá držet krok s nejnovějším vývojem. Například se to týká virtuálních peněz, které používají čínské zločinecké syndikáty.

Podle Europolu je v offshorech celosvětově uloženo více než 7,5 bilionů eur (zhruba 190 bilionů korun).

To je samozřejmě jen odhad. Evropa má na této částce podíl 1,5 bilionu eur (zhruba 38 bilionů korun).

V říjnu na Europol apeloval v rezoluci Evropský parlament, aby zlepšil spolupráci s policiemi a dalšími institucemi jednotlivých členských států EU, a to konkrétně ve vyšetřování daňových zločinů.

Je velmi důležité, aby mezi sebou policie a finanční správy v otázkách zločinu efektivně sdílely informace. To by se mělo odehrávat skrze jednotlivé finanční správy členských států. V některých případech už se tak děje, bohužel ale ne ve všech.

Co reálně dokázal Europol udělat s minulými případy datových úniků, z nichž vzešly velké kauzy?

Zasahujeme pouze v případě, že jsou do problému zapojeny alespoň dva členské státy a někdo oficiálně požádá o naši pomoc. Ohledně Pandora Papers jsme od členských států zatím žádné dotazy neobdrželi. To je ale normální, vyšetřování finanční kriminality organizovaných zločineckých skupin je extrémně složité a může trvat roky. Pouze v případě, že mají členské státy už nějak zpracovaný konkrétní případ, se pak obrací na Europol pro další expertízu.

Poté, co byly v roce 2016 zveřejněny Panama Papers a Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů data publikovalo, jsme našli informace vedoucí do 20 členských zemí EU a několika partnerských zemí Europolu.

Přečtěte si

Mrzí mě, že praní špinavých peněz není v Česku téma

Europol zároveň uvádí, že je nutné se zaměřit na zabavování majetku.

Zabavování drog a zatýkání zločinců nestačí. Musíme se také zaměřit na majetky získané nelegální cestou. Ne každé vyšetřování zločineckých organizací má i finanční stránku. Proto zemím EU doporučujeme, aby se primárně zaměřily na zmrazování majetků zločinců.

To je sice dobrý plán, jenže 98 % majetků zločinců se v Evropské unii nepodaří zabavit.

Tento údaj pochází z roku 2016, je ale pravda, že žádný aktuálnější nemáme k dispozici. Je také pravda, že se nám tento plán nedaří realizovat. Je ale nutné podotknout, že během posledních tří velkých zásahů měl Europol velký úspěch i v zabavování majetků. Avšak proces mezi zabavením majetku a jeho propadnutím státu je velmi složitý a někdy trvá roky. Přesto je zmrazování majetků extrémně důležité.

Když tedy zločinecké organizaci zabavíte majetky, omezuje ji to do budoucna?

Přesně tak. Právě proto, že se evropské země shodly na nedostatku finančních a ekonomických vyšetřování, zřídil Europol v červnu loňského roku speciální expertní centrum pro boj s finanční a ekonomickou kriminalitou European Financial and Economic Crime Centre (EFECC). Centrum sdílí své znalosti, ale také podporuje správné vyšetřovací postupy. Například existují evropské státy, kde může váš majetek propadnout státu, i když jste ještě nebyli odsouzeni (například Irsko – pozn. autora), a to v případě, že nejste schopni doložit jeho původ. Podobný systém by mohly zavést i ostatní státy, protože utvrzuje důvěru ve vládu práva i ve spravedlnost.

The post Pandora Papers: Zločinci budou vždy hledat cesty, jak obejít systém  appeared first on investigace.cz.

Evropská policie Europol varuje před environmentálními zločiny. Podle agentury se jedná o jednu z největších hrozeb, kterým Evropská unie čelí, a ročně přijde na miliardy eur. Rumunský poslanec Evropského parlamentu proto volá po založení speciálního úřadu „zeleného prokurátora“. Zločinem proti přírodě může být celá plejáda přečinů, nelegálními skládkami počínaje a obchodem se zvířaty konče. V Česku si za některý ze zločinů proti přírodě může viník odsedět až pět let.

„Evropského zeleného prokurátora potřebujeme ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé musíme chránit naši evropskou přírodu před vykořisťováním a zneužíváním a naše občany před klimatickými změnami, jejichž následkem se Evropané stávají oběťmi přírodních katastrof nebo nemocí plynoucích například ze znečištěného ovzduší.“ vysvětlil navrhovatel nového kontrolního orgánu Vlad Gheorghe pro server Euronews Green. „Druhým důvodem je boj s environmentálním zločinem, který je jedním z nejvýnosnějších forem organizovaného zločinu vůbec a negativně dopadá na evropskou ekonomiku.“ 

Následky environmentálních zločinů stojí Evropskou unii ročně miliardy eur (1 miliarda eur odpovídá zhruba 25,4 miliardám korun), přičemž celosvětově se škody napáchané těmito zločinci odhadují v přepočtu na zhruba 5,5 bilionu korun, což by například jedenáctkrát zaplatilo schodek českého státního rozpočtu. Otázka ochrany životního prostředí byla jedním z hlavních témat nedávného summitu států s celosvětově nejsilnějšími ekonomikami, tzv. skupiny G7. Podle kritiků ale politici přišli jen s „plánem, že je potřeba vymyslet plán“.   

Alarmující zpráva Europolu o evropském organizovaném zločinu

Mezi zločiny proti přírodě se řadí například nelegální těžba a obchod se dřevem, pytlačení a obchod s divokými zvířaty, vypouštění toxického odpadu mimo určené skládky, zamořování půdy, vzduchu nebo vody, lov chráněných druhů zvířat nebo nelegální převoz odpadu. Právě posledně jmenovaný přečin je podle Europolu jedním z nejnovějších zájmů zločineckých skupin, které jdou vždy s dobou, a tak se nyní snaží nabourat do recyklačního byznysu a obnovitelných zdrojů. Nelegální manipulace s odpadky přitom generuje celou řadu jiných zločinů: je třeba zfalšovat dokumenty, podplatit úředníky, z tohoto podnikání se samozřejmě neplatí daně a lze přes něj i prát peníze. Každý pofiderní nebo přímo nezákonný byznys využívá nezdaněných peněz, jež by se jinak díky daňové povinnosti mohly například dostat k lidem, kteří je potřebují. 

V Česku se mezi environmentální zločiny, kromě výše uvedených, řadí také týrání zvířat, za které si pachatel může odsedět od několika měsíců až po pět let, neoprávněné nakládání s léky pro zvířata a šíření nakažlivých nemocí zvířat nebo rostlin. 

Rumunský europoslanec navrhuje vytvoření jasných zákonů a definic jednotlivých zločinů a přísné tresty za jejich porušení. Evropská unie momentálně nemá žádný nástroj, jenž by mohl vyšetřovat organizovaný zločin přeshraničně (Europol sice sdružuje policejní složky z jednotlivých zemí, ale sám o sobě nemá žádné exekutivní pravomoci – tzn. například nemůže zatýkat). Podobné vakuum EU vykazuje i ohledně organizace specificky zaměřené na zločiny proti přírodě. Úřad zeleného prokurátora by podle Gheorgheho měl zřejmě fungovat podobně jako Europol: zajišťoval by podporu policejních složek jednotlivých států a přenos informací mezi nimi, upozorňoval by na rizikové chování nebo pomáhal inovovat vyšetřovací metody. Nový zelený úřad by měl také edukovat veřejnost a usnadnit nahlašování environmentálních přestupků a zločinů. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC

The post EU: Zelenáč skoncuje se zločiny proti přírodě appeared first on investigace.cz.