Nejnovější týdenní souhrn dění v investigativní žurnalistice zastřešuje téma voleb do Evropského parlamentu. Politické strany po celé Evropě využívají v kampaních i reklamy na sociálních sítích. Podle zjištění novinářů nejvíce utrácí maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Žurnalisté rozebírají také skandály jednotlivých kandidátů nebo to, jak vypadá financování stran po celé EU.
TikTok v Irsku schválil zveřejnění dezinformačních reklam týkajících se voleb do Evropského parlamentu. Zjistila to organizace Global Witness. Ta testovala, jak sociální média přistupují k volebním dezinformacím, proti nimž podle nových pravidel Evropské unie tyto platformy musí zasahovat. Organizace různým sociálním sítím předložila reklamy cílené na publikum v Irsku s obsahem, před nímž EU varuje a který zakazují i samotná pravidla určená jednotlivými sociálními sítěmi.
Platformy uvádějí, že obsah reklam před jejich spuštěním přezkoumávají. X/Twitter všechny reklamy s dezinformačním obsahem zastavil a neuveřejnil, YouTube odmítl všechny kromě dvou. TikToku však dezinformační obsah nevadil ani u jedné a jejich zveřejnění schválil. Obsah reklam zahrnoval nepravdivé informace o uzavření volebních místností, propagaci nesprávného způsobu hlasování a podněcování k násilí proti voličům z řad migrantů.
Volbám do EU dominují skandály, desítky kandidátů mají poskvrněnou minulost, rozebírá v analýze web Follow The Money (FTM). Podle novinářů z FTM umisťují zejména pravicové a krajně pravicové strany na kandidátní listiny kandidáty, kteří byli obviněni z podvodů s veřejnými prostředky nebo z přijímání úplatků od cizích mocností, či dokonce odsouzeni. Téměř každý pátý kandidát, jenž má reálnou šanci získat mandát, byl někdy ve své kariéře zapleten do nějakého skandálu. V rámci přeshraniční investigace byly shromážděny mediální výstupy z deseti zemí EU, které dohromady představují 413 ze 720 křesel v příštím Evropském parlamentu. Šlo o Německo, Francii, Španělsko, Polsko, Rumunsko, Nizozemsko, Belgii, Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko.
Ze 472 kandidátů z těchto deseti členských států EU se jich celkem 86 stalo aktéry nějaké aféry. Na středopravicové a pravicové evropské skupiny EPP (European People’s Party), ECR (European Conservatives and Reformists) a ID (Identity and Democracy) připadá dohromady 62 ze zmíněných 86 kandidátů zapletených do skandálů (popřípadě 56, pokud vezmeme v úvahu, že ze skupiny ID byla vyloučena německá strana AfD). Povaha popisovaných skandálů se velmi liší, od antisemitských výroků sahají až po zneužití veřejných prostředků.
Rozsáhlá analýza novinářů ze zmíněného webu Follow The Money popisuje financování politických stran v Evropské unii. Odhalit způsob financování stran přitom není snadné, protože všech 27 členských států EU má svá vlastní pravidla i vlastní způsob vykazování financí. Novináři z celé Evropy podílející se na citované analýze tak museli prozkoumat veškeré finance politických stran z let 2019 až 2022. Z jejich investigace vyplývá, že většina partají v EU je do značné míry závislá na státních dotacích, ne však v Německu, kde dostávají stovky milionů eur od soukromých osob a firem. Pouze u tří z každých deseti eur, které strany dostanou od jedinců či firem, je jméno dárce zveřejněno, takže až u 660 milionů eur není jasný dárce. Čtvrtinu všech soukromých finančních prostředků získávají populistické, krajně pravicové a krajně levicové politické strany.
Mezi těmi, kdo nejvíce utrácejí za internetovou politickou reklamu před volbami do EU, je strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Politické kampaně v Evropské unii analyzuje web Politico. Novináři prozkoumali veřejná úložiště reklamy společností Google a Meta a údaje neziskové organizace WhoTargetsMe, aby získali přehled o tom, co se děje v EU před volbami 6. až 9. června.
Zmíněná maďarská strana investuje víc než všichni ostatní do reklamy na platformách společnosti Google a na Facebooku a Instagramu. Podle webu Politico nákupy politické reklamy samotného Fideszu a Orbána v posledních týdnech předčily podobné výdaje celých zemí, například Španělska. Fidesz nakoupil na Googlu i sítích společnosti Meta nejvíce reklam (na utracená eura) ve srovnání s jakoukoli jinou politickou stranou v celé Unii.
Podle novinářů sázejí krajně pravicové národní strany na reklamy na YouTube a Google, kde prosazují potlačování nadměrné migrace do EU či útočí na své politické oponenty. Brojí taktéž proti bruselské podpoře Ukrajiny, bránící se ruské invazi.
„Jsou výsledky mexických prezidentských voleb vítězstvím pro organizovaný zločin?“ ptají se média. Druhý červnový den byla v Mexiku zvolena prezidentkou jednašedesátiletá vědkyně Claudia Sheinbaum. Ta je chráněnkou odstupujícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora (zkráceně AMLO). V předvolební kampani se mluvilo o tom, že pokud volby vyhraje žena, posílí to postavení tamních žen, jenže pohled na dění v Mexiku vykresluje jinou situaci. V roce 2019 například Sheinbaum slibovala, že jako starostka Mexiko City vymýtí násilí na ženách. Během jejího působení na radnici hlavního mexického města však počty zavražděných žen v Mexiko City i ve zbytku země dál narůstaly. V současnosti je v Mexiku denně zabito nejméně deset žen a dívek, desítky tisíc žen jsou navíc pohřešovány. Naprostá většina těchto vražd zůstává nepotrestaná.
Násilí současně přetéká i do politické sféry. Před samotnými prezidentskými volbami byly po celé zemi zavražděny více než dvě desítky kandidátů ucházejících se o posty ve federálních a místních volbách. Stovky dalších lidí se kandidatury vzdaly. Nárůst politických vražd je připisován hlavně drogovým kartelům a dalším organizovaným zločineckým skupinám.
Berlínský právník nejspíš obdržel statisíce eur z Moskvy, píše německý týdeník Der Spiegel. Ruský Pravfond (Fond pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí) zaplatil německému právníkovi Robertu Ungerovi, který obhajoval vraha Vadima Krasikova z ruské tajné služby FSB. Krasikov byl v Německu odsouzen za násilnou smrt bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Changošviliho.
Novináři z Ungerova účetnictví a dokumentů Pravfondu zjistili, že během posledních deseti dnů své práce u soudu advokát dostával šest tisíc eur denně. Soudní proces se konal v roce 2021 a trval 56 dní, advokát měl tedy za obhajobu Krasikova obdržet i s původním honorářem celkem 336 tisíc eur. Právník měl podle Der Spiegel posílat zprávy do Moskvy a informovat o tom, co se během procesu dělo, včetně jmen účastníků a obsahu jejich výpovědí.
Unger v jedné z takových zpráv zmiňuje také šéfredaktora deníku The Insider Romana Dobrochotova, který v Krasikovově případu vystupoval jako svědek. Samotný Pravfond měl být spojený s aktivitami Kremlu v Evropě a utrácet miliony eur na financování ruské propagandy a kampaní.
Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Pavlíček Luboš