Uniklé dokumenty z několika kyperských právnických a konzultačních firem ukazují, jak tento evropský ostrov napomáhal ruským oligarchům v ukrývání jmění a obcházení evropských sankcí i po počátku ruské agrese vůči Ukrajině. Nadnárodní novinářský projekt ICIJ a Paper Trail Media nazvaný Cyprus Confidential odhaluje tajné převody majetků Romana Abramoviče nebo jeho bývalých byznys partnerů Alexandra Abramova a Alexandra Frolova, ale i tajné dohody syrské ropné společnosti o nákupu materiálu z USA nebo financování německého novináře šířícího proputinovský pohled na svět.

Středomořský ostrov Kypr je již dlouhá léta geopolitickou křižovatkou, o kterou se přetahují impéria a kde se setkávají různé národy, kultury, náboženství a především peníze. Po desetiletí na ostrov směřoval ohromující příliv peněz převážně z Ruska, což sice několika málo tamním lidem zajistilo bohatství, ale samotný Kypr poznamenalo pověstí pochybného finančního centra.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Ivo Rittig vlastní skrze offshorové schéma pozemky v Česku. Do března patřily odsouzenému Überallovi

Práce Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), Paper Trail Media a jejich partnerských médií včetně investigace.cz nyní odhaluje, že Kypr hraje daleko významnější roli, než bylo známo, při transakcích špinavých peněz pro autokratický režim ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i další diktátory a protidemokratické subjekty.

K těmto lidem a organizacím patří například syrští autokrati, jejichž státní ropná společnost se pokusila vyhnout obchodnímu embargu Spojených států tím, že k zamaskování nákupu produktů od dodavatele ropných zařízení z Houstonu využila kyperského prostředníka. Přes Kypr posílal peníze i Kreml, a to prominentnímu německému novináři známému proputinovskými texty.

Projekt Cyprus Confidential tak odhaluje dlouhodobou ruskou hegemonii nad hluboce provázaným světem kyperské politiky a financí. Zároveň vysvětluje, proč se Evropské centrální bance nepodařilo prosadit svou autoritu nad Kyprem, členským státem Evropské unie, ani zkrotit bankovní systém nafouknutý nelegálními penězi. A také ukazuje, jak poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, kyperská pobočka účetní a konzultační společnosti PwC pomáhala ruským oligarchům převádět jejich bohatství a podrývat západní sankce, jejichž cílem bylo přerušit financování Putinovy války. Vzhledem k tomu, že západní země stále častěji používají finanční sankce k zablokování toku peněz, které jiné vlády využívají k nepřátelským účelům, se Kypr stal skrytým finančním bojištěm.

ICIJ a jeho mediální partneři v rámci projektu prozkoumali 3,6 milionu uniklých dokumentů od šesti poskytovatelů finančních služeb se sídlem na Kypru a jedné lotyšské společnosti. Interní dokumenty, které tento únik obsahuje, se datují od půlky 90. let až do dubna loňského roku. Zahrnují důvěrné prověrky osob, organizační schémata, finanční výkazy, žádosti o bankovní účty a e-mailovou komunikaci. Dokumenty tak nabízejí komplexní vhled do tajnůstkářského finančního sytému.

Kritici kyperského netransparentního systému tvrdí, že závislost ostrova na ruských a dalších zahraničních penězích s sebou nese důsledky, které si uvědomujeme až nyní. „Když Rusové přišli na Kypr, přinesli s sebou nejen ruskou korupci, ale i ruský organizovaný zločin a agenty ruských zpravodajských služeb,“ říká Boris Demaš, ruský občan dlouhodobě žijící na Kypru a kritik vlivu Kremlu.

Přečtěte si

Cyprus Papers: kterak bohatí ke kyperskému občanství přišli 

Kyperský historik ekonomie Alexander Apostolides uvedl, že na politiku napojené ostrovní firmy, „které by měly být regulovány, zřejmě nacházejí způsoby, jak se tomu vyhnout a dělat věci, jež jsou buď nelegální, nebo přinejmenším neetické“.

Kyperská vláda navzdory kritice a zjištění novinářů tvrdí, že se situace zlepšuje. Podle vyjádření kyperského ministerstva financí klesly ještě před invazí do Ukrajiny v únoru 2022 ruské vklady v kyperském bankovním systému na 4 %. “Kypr vyvíjí od roku 2013 vytrvalé úsilí a podařilo se mu stabilizovat svůj bankovní sektor a stát se špičkovou jurisdikcí v oblasti boje proti praní špinavých peněz i vymáhání sankcí,” reagovalo na otázky ICIJ tiskové oddělení kyperské vlády.

Pod vlivem Kremlu

Do kyperského finančního systému, který má v rámci Evropské unie jedny z nejslabších zákonů o zveřejňování finančních informací a také shovívavou Centrální banku, přitekly od 90. let ruské investice v přepočtu za více než 4,6 bilionu korun. To oligarchům nad ostrovem zajistilo obrovský vliv. Kypr byl tak podle dokumentů z Cyprus Confidential nezbytným nástrojem, jak peníze buďto dostat z Ruska a investovat například do realit či jachet, nebo je pomocí finančních machinací dostat do Ruska zpátky a tam skrytě investovat. Podle zjištění novinářů z ICIJ a OCCRP bylo toto ukrývání peněz navíc možné i díky pomoci ze strany kyperských vládních představitelů nebo finančních institucí.

Jedním z nich je i bývalý kyperský prezident Nikos Anastasiadis, jenž před nástupem do funkce v roce 2013 vybudoval právní a zprostředkovatelskou firmu, která pomáhala ruským klientům zakládat offshory a byla podezřelá z napomáhání praní peněz. Poté, co se stal prezidentem, přenechal Anastasiadis firmu svým dvěma dcerám a dalším partnerům. Často pak cestoval do Moskvy na setkání s Putinem a zajišťoval dohody podporující užší hospodářské a finanční vazby mezi oběma zeměmi. Na základě zjištění OCCRP byla firma vyšetřována kyperským úřadem pro boj proti praní špinavých peněz a následně zproštěna podezření.

Přečtěte si

Uniklé dokumenty ukazují na propojení firem kyperského prezidenta s ruskou pračkou peněz Troika

Mezi Rusy, kteří byli klienty kyperských finančních a právních firem, z nichž dokumenty unikly, se nachází 96 sankcionovaných osob. Zhruba polovina z nich jsou takzvané politicky exponované osoby, tedy veřejně činní funkcionáři nebo osoby napojené na politickou scénu. ICIJ v uniklých dokumentech identifikovalo téměř 800 společností a svěřenských fondů registrovaných v tajnůstkářských jurisdikcích, jež vlastnili nebo ovládali Rusové a na něž byly od roku 2014 uvaleny sankce. Zatímco mnohé z registrovaných subjektů jsou takzvané skořápkové společnosti bez zaměstnanců a provozoven, některé jsou dceřinými společnostmi průmyslových gigantů. Například výrobce oceli Evraz, který dodává většinu železničních kolejnic, po nichž jezdí ruské vlaky přepravující zbraně a munici vojskům v Ukrajině.

Dokumenty rovněž umožňují nahlédnout do opulentního životního stylu ruských oligarchů. Ať už se jedná o jejich superjachty, sbírky drahých obrazů od Matisse, Moneta a Luciana Freuda, nebo soukromé koncerty, na nichž vystupovali třeba Amy Winehouse, Red Hot Chili Peppers a další slavné rockové hvězdy.

Ochotní pomocníci

Uniklé dokumenty také ukazují, že peníze od sankcionovaných Rusů nejsou cizí ani velkým auditorským a konzultačním nadnárodním společnostem, jako je PwC. Cyprus Confidential například odhalují, že PwC pomohlo jednomu z nejbohatších ruských průmyslníků Alexeji Mordašovi převést podíl v jeho společnosti v přepočtu za více než 32 miliard korun v ten samý den, kdy na něho Západ uvalil sankce. Kyperské ministerstvo financí věc podle svého vyjádření z loňského listopadu vyšetřuje.

Přečtěte si

Pandora Papers: Oligarchové a bankéři

Přibližně ve stejné době pomohla kyperská pobočka PwC při transakci v přepočtu 2,3 miliardy korun dvojici ruských oligarchů, které Velká Británie krátce na to prohlásila za součást „spolku vybrané elity“, pomáhajícího Putinovi vést válku proti Ukrajině. Alexandr Abramov a Alexandr Frolov byli sankcionováni kvůli svému zapojení do těžebního, dopravního a stavebního odvětví.

PwC oznámila, že opouští Rusko až několik měsíců po ruské invazi do Ukrajiny a zároveň svým pobočkám nařídila, aby přestaly pracovat pro klienty, na něž byly uvaleny sankce. „Jakákoli sankce vůči konkrétním ruským subjektům nebo osobám, která bude přijata kdekoli na světě, bude uplatňována všude na světě,“ uvedla účetní firma na svých internetových stránkách.

Přečtěte si

Proč je tak těžké dohledat majetek ruských oligarchů

Auditorská firma se podle prohlášení sice přestala starat o ruské finance, to ale neplatí pro osoby, jež tuto společnost opustily a založily si vlastní poradenské firmy. Jednou z nich je Abacus Ltd., kterou britská policie vyšetřuje kvůli obcházení sankcí v souvislosti s převáděním financí pro ruského miliardáře Petra Avena. Aven byl mimo jiné u založení finančního konglomerátu Alfa Group, který měl poskytnout pojištění ruskému výrobci zbraní Kalašnikov.

Další ze společností napomáhajících sankcionovaným ruským oligarchům byla podle Cyprus Confidential firma MeritServus. Jedním z jejích klientů se stal i Roman Abramovič, miliardář známý svými luxusními jachtami a do roku 2022 také vlastnictvím anglického fotbalového klubu Chelsea. Abramovič patří mezi nejznámější a nejvýznamnější ruské oligarchy a od 90. let je členem Putinova okruhu nejbližších.

Přečtěte si

Ocel z Abramovičovy společnosti Evraz zřejmě slouží ruské armádě

Ze zjištění ICIJ vyplývá, že společnost MeritServus pomáhala spravovat nejméně 14 svěřenských fondů registrovaných na Kypru, jež vlastnil nebo ovládal Abramovič. Společnost rovněž poskytovala služby Abramovičovým firmám registrovaným v jurisdikcích s vysokou mírou korporátního tajemství, včetně ostrova Man, Jersey a hlavně Britských Panenských ostrovů, kde byla registrována většina jeho společností – téměř stovka.

Cyprus Confidential mimo to dokládají, že Abramovičem kontrolovaný subjekt prodal velmi výnosný podíl v reklamní společnosti subjektu kontrolovanému Sergejem Rolduginem, což je violoncellista a Putinův dlouholetý přítel, jenž byl v rámci kauzy Panama Papers odhalen jako hlavní postava sítě, která přes banky a fiktivní společnosti převedla v přepočtu více než 40 miliard korun. Americké ministerstvo financí na Roldugina v červnu 2022 uvalilo sankce a označilo jej za „správce offshorového bohatství prezidenta Putina“. Z těchto peněz mohly být tajně financovány i aktivity fotbalového klubu Chelsea. Tuto možnost nyní vyšetřuje i vedení Premier League, neboť klub po Abramovičově odchodu uvedl, že jeho zveřejněné finanční závěrky „nejsou kompletní“. Abramovič byl pod tlakem sankcí nucen Chelsea prodat brzy po začátku Ruské invaze do Ukrajiny.

Přečtěte si

Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku

Dodávky vybavení do Sýrie a proputinovský německý novinář

Cyprus Confidential rovněž odhalují rozhovory o nákupu amerického vrtného zařízení od houstonského výrobce NOV Inc. Jednalo se o komunikaci mezi syrskou státní ropnou společností a na Kypru registrovaným zprostředkovatelem. Článek předkládá důkazy o tom, že syrská ropná společnost a kyperský zprostředkovatel H. A. Cable Export se v letech 2014 až 2019 připravovaly provést nejméně pět transakcí s cílem získat zařízení NOV. V roce 2016 vznesla syrská společnost ohledně obstarání NOV dotaz na společnost H. A. Cable Export, a to „kvůli sankcím uvaleným na Sýrii ze strany USA“. V roce 2019 pak syrská společnost vyzvala H. A. Cable Export, aby od NOV nakoupila čerpadla a čerpací zařízení „co nejdříve“. Americké úřady přitom jakýkoli export do Sýrie zakázaly již v roce 2011 kvůli vládě autoritářského režimu Bašára al-Asada, přičemž zvlášť jmenovaly státem vlastněnou ropnou společnost. Společnost NOV popírá, že by s kyperským prostředníkem uzavřela jakýkoli obchod.

Mezi mnoha lidmi ze Západu, kteří si vybudovali kariéru na pozitivní prezentaci Ruska a jeho autokratického vůdce, je i Hubert Seipel, německý novinář, spisovatel a osobnost známá z televize. Své renomé si vybudoval díky bezkonkurenčnímu přístupu k ruskému prezidentovi, což dokládají jím zveřejňované snímky, na nichž společně loví jeleny na Sibiři a v limuzíně projíždějí Moskvou. Seipel tak vytvořil sympatický obraz Ruska a zemi vykreslil jinak než jako světovou hrozbu. Uniklé dokumenty nyní ukazují, že Seipel za tyto služby obdržel mezi lety 2018 a 2019 v přepočtu více než 16 milionů korun v podobě sponzorských darů. Peníze k novináři putovaly ze skořápkové firmy navázané na ruského sankcionovaného oligarchu a ocelářského magnáta Alexeje Mordašova.

Seipel byl v Německu dlouho považován za předního experta na Rusko. Ručně psaná poznámka na jednom z uniklých dokumentů z roku 2018 uvádí, že sponzorský dar byl určen na „napsání knihy o politickém prostředí v Ruské federaci“. Jiná poznámka na stejném záznamu odkazuje na dohodu z roku 2013 o „Putinově životopisu“. Autor vydal tuto německojazyčnou knihu od dva roky později pod názvem „Putin: Vnitřní pohledy na moc“.

The post Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím appeared first on investigace.cz.

Od Panama Papers uběhly čtyři roky, na vavřínech ale usnout nemůžeme. The International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ), kterého je investigace.cz součástí, ve svém článku vysvětluje, proč je důležité i nadále psát o daňových rájích a lidech, kteří je zneužívají.

Příjmy z daní jsou pro fungování států naprosto klíčové. Ne všichni ale daně platí, což se týká i obyčejných lidí. ICIJ se ale zaměřuje především na ty bohaté, kteří se s pomocí právníků, účetních, zavedených společností, dobrých kontaktů a dokonce i některých západních vlád často vyhýbají daním v řádu bilionů dolarů. V rozpočtech jednotlivých států tak vznikají díry, jež  by mohly financovat například vzdělání, boj proti klimatickým změnám nebo zdravotnictví. Jak takové peníze státům chybí se například aktuálně ukazuje za časů celosvětové pandemie. Podle studie francouzského profesora ekonomie z Univerzity v Berkley Gabriela Zucmana  je asi 10 procent celkové produkce všech ekonomik na světě převedeno do offshore finančních center. Tyto majetky mají v držení skořápkové společnosti existující pouze na papíře. Následkem toho vlády ročně přijdou o více než 800 miliard dolarů (20,39 bilionů Kč – pro představu, příjmy českého státního rozpočtu za rok 2019 byly 1,46 bilionů Kč). Tento fakt je kritický například pro chudé africké země, jejichž výnosy z těžby nerostného bohatství nebo z humanitární pomoci končí na offshorových účtech jejich vládnoucí elity.

Sestavili jsme pro vás průvodce světem offshore financí.

Co je to daňový ráj?

Univerzální definice neexistuje, ale daňové ráje nebo offshore finanční centra jsou obvykle země nebo místa s nízkými nebo žádnými daněmi z příjmu, které umožňují i osobám bez místního občanství v těchto zemích snadno zakládat firmy. Daňové ráje také obvykle striktně omezují zveřejňování informací o společnostech a jejich majitelích, takže velmi často zaručují úplnou anonymitu. 

Kde daňové ráje najdeme?

Po celém světě. Může se jednat o nezávislé země, jako například Panamu, Nizozemsko a Maltu. Některé se nacházejí v územních celcích, což platí třeba pro americký stát Delaware, nebo jsou součástmi teritorií, například Kajmanské ostrovy.

Vyšetřování ICIJ se zaměřilo na různé daňové ráje, často v závislosti na původu a obsahu dostupných dokumentů. Panama Papers například odhalily, jak společnost Mossack Fonseca, jedna z největších offshore advokátních kanceláří na světě, prodala klientům po celém světě tisíce skořápkových společností na britských Panenských ostrovech. Aféra Mauricius Leaks zase ukázala, jak společnosti využívají ostrov Mauricius k vyhýbání se daňovým povinnostem, zatímco Paradise Papers odhalily tajemství ostrova Bermudy, kde byla založena advokátní kancelář Appleby.

Některé daňové ráje, jako jsou Niue a Vanuatu, se pod mezinárodním tlakem očistily od nelegálních aktivit, zatímco jiné, třeba Dubaj, se stávají novými epicentry nezákonného bohatství.

Přečtěte si

Češi v Paradise Papers

Proč se státy rozhodnou, že chtějí být daňovými ráji?

Kvůli penězům. Daňové ráje vydělávají na poplatcích za vytváření a používání skořápkových společností. Navíc vytvářejí práci pro tamní právníky, účetní a nejrůznější asistenty. Například vláda Mauricia uvedla, že kdyby země přestala být daňovým rájem, minimálně 5 000 lidí by přišlo o práci.

Co je to skořápková společnost?

Jedná se o právnickou osobu vytvořenou v daňovém ráji. Tyto společnosti obvykle existují pouze na papíře, bez zaměstnanců a bez kanceláře.  I proto má v jedné kancelářské budově na Kajmanských ostrovech sídlo na 19 000 společností. Pravidla se liší, ale skuteční vlastníci mnoha fiktivních společností nejsou v zakládacích dokumentech vůbec uvedeni. Skořápkové společnosti se jim říká z toho důvodu, že jsou prázdné, nic v nich není. Existují jen na papíře.

Používání skořápkových společností nemusí být nelegální, záleží na tom, k čemu jsou využívány a kde byly založeny. Pokud máte dobrého právníka, jistě vám poradí, kdy ještě dodržujete zákon a co už je „přes čáru“.

Kdo používá daňové ráje?

Bohatí, ale jinak „běžní“ lidé, v daňových rájích například schovávají peníze před věřiteli nebo bývalou manželkou. Investice realizované prostřednictvím daňových rájů mohou být obzvláště výhodné také proto, že ušetří na daních.

Bob Geldof, Madonna nebo ministr obchodu USA Wilbur Ross patří mezi obecně známé osobnosti, které ICIJ propojilo se skořápkovými společnostmi.

Politici, jako je bývalý islandský premiér Sigmundur David Gunnlaugsson, a někdejší prezident Nigérie Bukola Saraki, skrývali investice nebo luxusní domy za pomoci skořápkových společností. A někdy v jejich šlépějích pokračují i jejich děti. Mezi pozoruhodné případy patří syn a dcera bývalého pákistánského premiéra Nawaza Šarífa nebo Isabel dos Santos, dcera bývalého angolského prezidenta José Eduarda dos Santos.

A pak jsou tu vládci drogového světa, mafiáni, bankovní lupiči a obchodníci se zbraněmi, uplácení a uplácející – ti všichni používají offshore k zametení stop, zakrytí vlastní identity a hlavně k ochraně peněz z nelegální činnosti.

Jaký je rozdíl mezi neplacením daní a vyhýbání se placení?

Podle slovníkové definice je neplacení daní protizákonné, zatímco vyhýbání se placení daní znamená vyhledávání mezer v pravidlech. Experti se shodují, že hranice mezi jedním a druhým jsou velmi nejasné a některé případy vyhýbání se placení by u soudu neobstály.

Jak založit skořápkovou společnost?

Většinou velmi jednoduše – stačí telefon nebo email. Nemusíte ani opustit dům. Nechceme vám radit, ale když si vygooglujte „založení offshore společnosti“, objeví se na obrazovce hned několik reklam na firmy, které tyto věci zprostředkovávají. Ve většině případů je ale najat někdo, kdo celou záležitost provede za skutečného majitele.

Pravidla se liší podle zákonů dané země, ale za normálních okolností by se vás při založení firmy mohli zeptat na identifikaci a na to, kde jste k penězům přišli. Offshore specialisté se na tyto otázky většinou neptají. V důsledku vyšetřování Panama Papers se například stalo, že se právníci velmi složitě pokoušeli zjistit totožnost svých vlastních klientů.

Potřebuje vaše kočka offshore společnost? Návod najdete v tomto videu.

Kdo se ještě podílí na vzniku skořápek a kolik to stojí?

Konzultanti, finanční poradci, daňoví právníci – ti všichni pomáhají efektivně a pokud možno v mezích zákona ukrývat bohatství. Pak jsou tu také účetní, kteří vzniku skořápek dávají zelenou.

Náklady závisí na tom, kde si společnost vytvoříte a kdo vám pomáhá. Někteří právníci, včetně Mossack Fonseca z Panama Papers, si za založení společnosti účtovali 350 dolarů (necelých 9 000 Kč). Firma Appleby z Paradise Papers účtovala v oblíbeném daňovém ráji, Isle of Man, paušální poplatek ve výši 2 000 dolarů (necelých 50 000 Kč). Jen pro představu, česká firma nalezená přes vyhledávač Google poskytuje nejlevnější skořápku na Belize za zhruba 20 000 Kč.

Vyzkoušeli jsme za vás: Praní peněz? V Česku žádný problém

Jaké existují skořápkové společnosti?

Skořápkové společnosti, korporace nebo „subjekty“ mají rozličné formy. Zatímco společnosti a korporace jsou nejběžnějším offshore nástrojem (v Delaware, na Britských Panenských ostrovech, na Bahamách a v Niue), mezi jiné offshore subjekty patří trusty nebo svěřenské fondy (Jersey, Lucembursko a Lichtenštejnsko) a nadace (Panama). Každý má jiná pravidla, v závislosti na místních zákonech. Trusty nebo svěřenské fondy jsou zvláště dobře zneužitelné, protože jsou většinou postaveny na zastaralých zákonech a nemusí uvádět jméno vlastníka. Navíc v nich hrají roli tři různé entity: ten, kdo fondy vlastní, ten, kdo je spravuje a ten, kdo z nich profituje a může je užívat.

Zmatení? To je účel. Složité finanční struktury matou i daňové úředníky, vyšetřovatele a novináře.

Každá společnost ale má, i když v mnohdy složité změti ředitelů a zástupců, nějakého původce – tomu se říká skutečný vlastník.

Zjistí stát, že vlastním skořápkovou společnost?

Záleží na tom, jaký stát. Obecně už ale utajování skořápkové společnosti není pro vlastníka tak jednoduché jako dřív. Například v České republice máme velmi dobrý Obchodní rejstřík, ale pokulháváme v uvádění skutečných majitelů firem – což nám vytýká i Evropská unie.

Co je to akcie na majitele?

Majitelem společnosti je ten, kdo má v ruce „papír“, společnost jako taková ale není zaregistrována pod žádným jménem – nelze tedy dohledat jejího skutečného majitele. Akcie na majitele byly v mnoha zemích zakázány právě kvůli své ohromné anonymitě, která nahrávala zločincům. V Česku je vydávání akcie na majitele zakázáno od roku 2012.

Co jsou převodní ceny?

Jedná se o obchodování mezi dvěma navzájem propojenými subjekty nebo propojenými osobami. V České republice se nesmí obchodovat ani  mezi osobami blízkými. Ve většině případů se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti.

Kolik peněz je ulitých v offshorech?

Zcela jistě to nikdo neví – jinak by to přece nebylo tajemství. Francouzský ekonom Gabriel Zucman ale odhaduje, že v offshorech je ulitý ekvivalent 10% globálního HDP, což je asi 8 bilionů dolarů (199,3 bilionů Kč). Americký ekonom James Henry odhaduje až 32 bilionů dolarů (798,2 bilionů Kč).

Proč je boj s daňovými ráji tak složitý?

Z jednoho prostého důvodu –  profitují z nich některé z nejmocnějších zemí světa. Podle Tax Justice Network, organizace, která pravidelně sestavuje žebříček nejméně transparentních zemí, jsou v první desítce USA, Nizozemsko či Japonsko a překvapivě jen dva karibské ostrovy.

Autoři článku: Ben Hallman, Will Fitzgibbon

Autor úvodní fotografie: Flickr

 

The post Co jsou to daňové ráje? Vysvětlíme! appeared first on investigace.cz.