Před rokem, 26. září 2022, části plynovodu Nord Stream v Baltském moři zničil výbuch. Německo i další státy začaly případ vyšetřovat. Stranou nezůstali ani novináři. Výsledek jejich práce připomíná průběh akčního filmu: šestičlenné komando, nenápadná jachta, krádež identity, nebezpečný sestup do mořských hlubin, ale i nejisté následky celé operace, které by mohly pořádně zamíchat mezinárodní politikou. Stojí za útokem na německou energetickou infrastrukturu Rusové, Ukrajinci, nebo Američané? Mezinárodní tým novinářů nyní shrnul svá zjištění na serveru Der Spiegel.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
V září 2022 si skupina šesti osob pronajala v severoněmeckém Warnemünde jachtu. Andromeda, jak se plavidlo nazývá, má podle novinářů už své nejlepší roky za sebou. Rachot motoru připomíná opotřebovaný traktor, autopilot nefunguje a odřené boky vypovídají o letech nepříliš ohleduplného kotvení. V Baltském moři je ale podobných lodí k pronájmu nespočet. Pokud na sebe někdo nechce upoutat pozornost, sáhne zkrátka po plavidlu typu Andromeda.
Skupina, která si loď před více než rokem pronajala, se podle dosavadního šetření skládala z profesionálních potápěčů a odborníků na výbušniny i zkušeného námořníka. Tři ze čtyř plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, jež vedou z Ruska do Německa a byly důležitým zdrojem nejen německé energie, explodovaly 26. září.
Německý Spolkový soudní dvůr zničení plynovodů označil za ohrožení vnitřní bezpečnosti státu a zahájil vyšetřování ve věci bezprecedentního útoku na německou infrastrukturu formou sabotáže. Jenže kdo za operací v Baltském moři stojí, není ani po roce jasné. „Jedná se o nejdůležitější vyšetřování v německé poválečné historii, a to právě kvůli jeho možným následkům,“ uvedl pro Der Spiegel vysoce postavený zpravodajec.
Pokud za výbuchem stojí Ukrajina, mohlo by Německo ukončit její podporu – do Ruskem napadené země dodává například tanky nebo stíhačky. Jestliže má ale v explozi prsty Rusko, jde o útok na infrastrukturu členského státu NATO, což by mohlo vyvolat společnou obrannou reakci neboli aktivovat znění článku 5 Severoatlantické aliance. Pokud se ovšem na výbuchu podíleli Američané, nelze vyloučit možnost vážného zpochybnění pětasedmdesát let budovaných dobrých německo-amerických vztahů. Existuje ale i další varianta: co když se útočníci snažili celou věc narafičit tak, aby vina padla na někoho jiného?
Jeden závěr je přesto jasný: zničit strategicky důležitou součást energetické infrastruktury, v tomto případě plynovodu, není moc těžké. V budoucnu může obdobný útok mířit na internetové kabely, ropovody nebo jaderné elektrárny. Útoky na infrastrukturu pod vodou se podle šéfa britských tajných služeb MI6 nazývají „seabed warfare“ (válka na mořském dně) a k útoku například na internetové kabely není ani zapotřebí výbušnin.
Der Spiegel společně s německou televizí ZDF sestavil tým čítající více než 20 novinářů z několika evropských zemí. Cílem bylo prozkoumat všechna známá fakta i stopy vedoucí k tomuto případu. Zainteresovaní novináři ve svém textu ale předem upozorňují, že většinu svých zdrojů nemohou jmenovat, protože se jedná o agenty tajných služeb, policisty, vyšetřovatele, politiky nebo osoby přímo navázané na hlavní podezřelé.
Rumunsko moldavská stopa z Ukrajiny
Andromedu přijeli prozkoumat vyšetřovatelé z německé federální policie (BKA) letos v lednu. Loď už byla dávno zazimovaná a odstavená v jednom z hangárů společnosti Mola Yachting GmbH, sídlící v městě Dranske na výběžku ostrova Rügen v severní části Německa. Na povolení k prohlídce stálo: „Uskutečnění výbušné detonace, protiústavní sabotáž.“ Zkoumání lodi trvalo tři dny.
Podle přísně tajného vyšetřovacího spisu měli vyšetřovatelé štěstí – společnost, která Andromedu pronajímá, loď před zazimováním neuklidila. Posledním, kdo si ji před ukončením sezóny pronajal, byla zmíněná šestice lidí. Na palubě byly objeveny stopy po výbušnině oktogen, která funguje i pod vodou, a také láhev od polské vody a bota.
Do té doby vyšetřovatelé pracovali s teoriemi o ponorkách, specializovaných lodích nebo motorových člunech. Německý prokurátor, který se na vyšetřování podílel, zaměstnal i experta, jenž měl odpovědět na jednoduchou otázku: je tento typ útoku možné provést z normální jachty? Odpověď zněla: ano.
Andromedu si 6. září 2022 odpoledne pronajala skupina šesti osob. Pronájem údajně zaplatila cestovní kancelář sídlící ve Varšavě, která ale nemá žádné webové stránky, kontaktní údaje ani kancelář. Společnost patří padesátnici žijící v Kyjevě. Reportéři získali její telefonní číslo, jakmile ale žena uslyšela, že se jedná o novináře, zavěsila. O několik dní později ze stejného čísla zavolal muž, který se představil jako policista a vyhrožoval trestním stíháním za stalking.
Při pronájmu lodi se zájemce o plavidlo musí prokázat doklady. V případě Andromedy byl použit rumunský pas na jméno Ştefan Marcu. Novináři z německých médií se za ním spolu s kolegy z Rise Moldova a OCCRP vypravili do malé vesnice asi padesát kilometrů vzdálené od moldavského hlavního města Kišiněv. Kovovou bránu jim otevřel muž s výrazným knírem a tmavými, prošedivělými vlasy. Pracuje jako inženýr ve své vlastní společnosti. Když mu reportéři nadiktovali číslo pasu, kterým se někdo prokázal v severoněmeckém Warnemünde, Marcu doklad identifikoval. Šlo skutečně o jeho rumunský pas, jehož platnost vypršela loni v říjnu. Naposledy jej použil v roce 2019, když jel do Bulharska. Marcu, původem z Rumunska, je nyní občanem Moldavska, a má proto pas této země.
Nikdy ho nekontaktovala žádná policie, takže se o svém údajném zapletení do exploze na plynovodu Nord Stream dozvěděl až od novinářů.
Ştefan Marcu zřejmě s útokem opravdu neměl nic společného. V rumunském pasu totiž nebyla fotografie šedesátiletého muže s knírem, ale dvacetiletého mladíka, který se pravděpodobně jmenuje Valerij, pochází z ukrajinského Dnipra a slouží u 93. mechanizované brigády ukrajinské armády.
Ve třetím patře klasického paneláku na předměstí Dnipra se nachází byt napsaný na otce Valerije, který je také voják. Dveře novinářům ale nikdo neotevřel. Sousedi je proto navedli na jeho matku, babičku Valerije a správkyni vedlejšího paneláku. Žena s vlasy obarvenými načerveno vlasy novinářům řekla jen to, že její vnuk skutečně slouží v armádě. Nevěděla sice kde, ale byla si jistá, že nevlastní cestovní pas.
O Valerijovi se toho aktuálně moc zjistit nedá ani na sociálních sítích. Jeho bývalá partnerka žije s jejich společným dítětem ve Frankfurtu v budově, kde bydlí i další uprchlíci z Ukrajiny. Policie ženu navštívila již před nějakou dobou, aby Valerijovu synovi odebrala vzorek DNA. Ten se ale s genetickým materiálem, který vyšetřovatelé našli na palubě Andromedy, neshodoval.
Výbušná plavba Andromedy
Plynovody Nord Stream vedou po dně Baltského moře. Nord Stream 1 sestává ze dvou potrubí a směřuje z ruského Vyborgu přes Finský záliv až do německého Lubminu. Nord Stream 2, také složený ze dvou potrubí, začíná o něco severněji v ruské osadě Usť-Luga, jinak ale kopíruje stejnou trasu jako jednička. Stavbu obou z větší části financovalo Rusko. Budování plynovodů přitom kritizovaly nejen Spojené státy, ale například i Polsko a Ukrajina, protože vysokou energetickou závislost na Rusku vnímaly jako bezpečnostní riziko. Nord Stream 2 nebyl nikdy uveden do provozu.
K výbuchu došlo uprostřed rozlehlé mořské plochy mezi Švédskem a Polskem. Andromeda ale hned nemířila přímo na místo, kde se sabotáž uskutečnila. Nejprve plula podél pobřeží ostrova Rügen, kde se zastavila v malém přístavu, aby se zásobila palivem. Zaměstnanci přístavu s novináři příliš mluvit nechtěli, jeden z nich si přesto vzpomněl, že posádka sestávala z pěti mužů a jedné ženy a všichni hovořili pro něj neznámým jazykem. Údajně byli fyzicky zdatní a působili dojmem, že se dobře znají.
Loď poté na deset dní zmizela z radarů a znovu se objevila u maličkého ostrova jižně od Švédska. Nezakotvili tam náhodou, ostrov Christiansø je nejblíž od místa výbuchu a patří Dánsku. Správce tamního přístavu novinářům popsal, že přítomnost jachty, jako je Andromeda, není vůbec výjimečná. Během jednoho dne se tam vystřídá až padesát takových plavidel. Podobné zkušenosti mají i v dalším přístavu, tentokrát u polského pobřeží, kam Andromeda zamířila následně. Polská vláda vehementně odmítá jakékoli zapojení občanů země do sabotáže. Během dvanácti hodin, kdy Andromeda v polském Kołobrzegu kotvila, na loď nikdo nic nenaložil.
Posádka ale vzbudila podezření, a tak ji kontrolovali celníci a zapsali si osobní údaje jejích členů. Proč byla posádka podezřelá a co polští policisté zjistili, ale není jasné.
V době, kdy loď Polsko opustila, byly již výbušniny pravděpodobně na místě a vybavené elektronickými rozbuškami. Konkrétně na souřadnicích 55° 32′ 27″ severní šířky a 15° 46′ 28.2″ východní délky, ve vzdálenosti 44 kilometrů od dánského ostrova Christiansø a v hloubce 80 metrů pod hladinou. Čtyři trubky plynovodu, každá o průměru 1,15 metru a obalená vrstvou betonu, lze zaměřit sonarem. Perfektně umístěným malým množstvím výbušniny oktogen v nich pak lze udělat zhruba metr a půl velkou díru, kterou uvolněný a ven proudící plyn ještě mnohonásobně zvětší.
Právě to se stalo 26. září ve 14:03, kdy tlakovou vlnu z výbuchu na dně Baltského moře zaznamenali seismologové ve stovky kilometrů vzdáleném švédském středisku. Výbušnina roztrhla jednu z trubek Nord Streamu 2. O sedm hodin později otřásl mořským dnem ještě větší výbuch, jenž o sedmdesát kilometrů dál na sever zničil obě trubky Nord Streamu 1. Sedmnáct hodin poté vybuchla další část plynovodu Nord Stream 2. Podle vyšetřovatelů nepotřebovali útočníci na celou akci více než sto kilogramů výbušniny.
Video Der Fall Nord Stream: Die Spurensuche geht weiter I frontal o vyšetřování expolozí Nord Streamu od týmu magazínu Frontal německé veřejnoprávní televize ZDF a novinářů z Der Spiegel: Dvě ruské firmy, které potrubí provozují a spadají pod Gazprom, sice v potrubí zaznamenaly snížení tlaku, avšak jejich vedení přesně nevědělo, co se stalo. Druhého dne to zjistil dánský letoun, jenž nedaleko ostrova Bornholm objevil kilometr široký kruh bublin na mořské hladině.
Byť není stále zcela zřejmé, jak sabotéři postupovali, je pravděpodobné, že výbušniny na předem určená místa umístili profesionální potápěči. Na mořském dně panuje v takové hloubce naprostá tma, a navíc je třeba počítat s mořskými proudy. Vyškolený potápěč se zařízením, které skenuje mořské dno, se ale v Baltském moři může potopit až do sta metrů. Když tedy útočníci lokalizovali potrubí, zakotvili a shodili lano, zhruba po třech hodinách mohli umístit výbušniny. Sestup do hloubky je totiž časově zdlouhavý, neboť je nutné ponor prokládat přestávkami, aby si tělo zvyklo na zvyšující se tlak.
Vyškolených a zkušených profesionálů by však kromě potápěčů muselo být na lodi více. Udržet loď na místě v drsném počasí, které na Baltském moři v září panuje, vyžaduje určitou zručnost. Jasné není ani to, zda měly být pomocí výbušnin zničena všechna potrubí Nord Streamu 1 a 2. Jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 totiž zůstalo netknuté – teoreticky by jej tedy bylo možné nadále používat. Na druhý tubus naopak zaútočili dvakrát. Není také jasné, proč byly mezi výbuchy takové časové rozestupy. Možným vysvětlením by byly problémy s dálkovým odpalovacím zařízením nebo s nastavením detonátoru na bombách.
V době výbuchu už byla Andromeda tři dny bezpečně zpátky ve svém domovském přístavu, kam ji skupina útočníků vrátila. Tím získali sabotéři čas. Vyšetřovatelé totiž nejprve hledali potopené nebo zmizelé lodě.
Přísně tajná zpráva z Nizozemska
Celému útoku však bylo možné předejít, poněvadž se o něm vědělo s předstihem. Loni v červnu totiž do sídla německých tajných služeb dorazila přísně tajná zpráva od kolegů z Nizozemska.
V důvěrné depeši byl nastíněn útok na plynovody Nord Stream. Plán předpokládal, že šest vojáků ukrajinského komanda, krytých falešnou identitou, si pronajme loď a se specializovaným vybavením se potopí na dno Baltského moře s cílem vyhodit potrubí plynovodu do povětří. Podle nizozemských informací to měli být muži pod velením ukrajinského vrchního velitele Valerije Zalužného. Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě o akci neměl být informován. Útok se měl odehrát během cvičení jednotek NATO v Baltském moři. O obsahu tajné depeše původně informoval deník Washington Post na začátku loňského června.
Německé tajné služby depeši přeposlaly do úřadu spolkového kancléře, kam ale dorazila až poté, co bylo cvičení ukončeno, a byla tak vyhodnocena jako irelevantní. O zprávě se proto nikdy nedozvěděly ani německé protiteroristické jednotky, federální policie, námořnictvo nebo společnost Cascade, která se o provoz Nord Streamu na německé straně stará. Když tedy šéf této firmy volal ministru hospodářství, že tlak v plynovodu najednou prudce klesl, byl tento politik prvním členem vlády, který se o výbuchu tři měsíce od varování dozvěděl.
Obsah nizozemské depeše byl ale znám americkým tajným službám. V létě 2022 vláda Spojených států údajně vyslala do Ukrajiny jasnou zprávu: nedělejte to.
Vyšetřování útoku na Nord Stream stále probíhá. Němečtí politici i vyšetřovatelé jsou s jakýmikoli závěry nanejvýše opatrní a zjištěné informace jsou poskytovány jen velmi úzkému okruhu lidí. Volodymyr Zelenskyj jakékoli zapojení Ukrajiny do explozí na Nord Streamu popřel. Podobně reagovaly i ruská a americká vláda.