Jeden z největších výrobců kolagenu, firma Rousselot, nakupuje produkty spojené s masivním odlesňováním oblasti Gran Chaco v Paraguayi. Ruská nezisková organizace Evrazia platila lidem v Moldavsku, aby hlasovali proti vstupu své země do Evropské unie. Gang v Kolumbii útočí na ženy, svou násilnou strategii pojmenoval „Plán Femicida“.

Výroba kolagenu ohrožuje paraguayské lesy a vede k porušování lidských práv. Nevládní organizace Global Witness zjistila, že jeden z největších prodejců kolagenu, firma Rousselot, využívá produkty od společností, jež stojí za masivním odlesňováním paraguayských lesních porostů.

Rousselot nakoupil od roku 2022 více než tři tisíce tun hovězích kůží pocházejících z Paraguaye. Tyto suroviny pocházejí od dobytkářských společností, které jsou za poslední tři roky podle odhadů zodpovědné za vykácení více než 75 tisíc hektarů paraguayské oblasti Gran Chaco. Právě tam se přitom nachází druhý největší prales v Jižní Americe, který je zásadní pro klima naší planety, jak upozorňuje organizace Global Witness.

V Gran Chaco se nachází jedinečný ekosystém, také tu ale žije jeden z posledních nekontaktovaných národů v Jižní Americe, kmen Ayoreo Totobiegosode. Tento kmen o svou půdu již mnoho let bojuje, odlesňování ohrožuje jeho způsob života.

Firma Rousselot vyrábí kolagenové peptidy, které jsou důležitou složkou kosmetiky nebo kolagenového doplňku stravy prodávaného pod značkou Peptan. Ten je možné si koupit i v Česku. Výrobky od Rousselotu nabízejí také mezinárodní prodejci Amazon a Costco. Kolagenový gigant rovněž sponzoruje olympijské sportovce a udržuje partnerství s profesionálními cyklistickými týmy.

Pokud bude současná míra odlesňování v Paraguayi pokračovat, podle analýzy organizace Global Witness Gran Chaco zanikne do roku 2080, což by mělo zničující důsledky pro paraguayské domorodé komunity i pro celosvětové klima.

Přečtěte si

Ekocidu je těžké trestat, její důsledky však přesahují hranice států, upozorňuje odbornice na klimatické právo

Ruská nezisková organizace Evrazia platila Moldavanům, aby hlasovali proti Evropské unii. Informoval o tom web OCCRP. Evrazia je podle novinářů součástí širšího ideologického projektu, jehož cílem je povzbudit občany zemí sousedících s Ruskem, aby se identifikovali jako Euroasijci, a nikoli jako Evropané. Reportéři z nezávislého moldavského média CU SENS zjistili, že Evrazia slouží jako prostředek protizápadní propagandy, skrze nějž tečou nelegální finance ve výši desítek milionů dolarů.

Na svých webových stránkách organizace Evrazia uvádí, že se věnuje „posilování vzájemně prospěšných integračních procesů v postsovětském prostoru“. Jedním z mnoha jejích projektů je také sponzorovaný výlet do Moskvy. Ve skutečnosti je tato „autonomní nekomerční organizace“ klíčovou součástí prokremelské vlivové operace, do níž je zapleten také proruský moldavský oligarcha Ilan Shor.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Násilí na ženách je v Kolumbii používáno jako válečná zbraň, píše web InSight Crime. V kolumbijském městě Quibdó zločinecké skupiny útočí na ženy kvůli jejich vazbám na konkurenční gangy. Genderově podmíněné násilí je tu nástrojem, jak získat kontrolu nad územím. Na ženy cílí hlavně gang Gaitanistů, známých také jako Gulf Clan či Urabeños, který vznikl z kolumbijského polovojenského hnutí a stal se v této oblasti dominantní zločineckou skupinou.

Na začátku září začali členové Gaitanistů posílat přes aplikaci WhatsApp seznamy se jmény a fotografiemi nejméně 27 žen. Všechny měly vazby na jiné zločinecké skupiny ve městě Quibdó. Gang tuto strategii nazval „Plan Feminicidio“, tedy „Plán Femicida“ (femicida je genderově podmíněná vražda ženy či dívky mužem, pozn.red.). „Máte 24 hodin na to, abyste opustila město, protože jste nyní na seznamu obětí,“ stálo ve výhružných zprávách od Gaitanistů.

„Plán Femicida“ podle webu InSight Crime ukazuje, že zločinecké skupiny v Latinské Americe používají násilí na ženách jako válečnou zbraň, zejména když gangy bojují o území a o kontrolu nad financemi získanými trestnou činností.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz / Canva

The post #zesvěta: Kolagen a mizející lesy v Paraguayi appeared first on investigace.cz.

V Gaze bylo od října minulého roku zabito 97 novinářů či pracovníků z médií. Kolumbijské bezpečnostní složky chtějí využívat tamní ženy jako informátorky, to však ohrožuje jejich životy. Kongo viní společnost Apple z používání „krvavých minerálů“ ve svých výrobcích. Západní banky stále působí v Rusku a odvádí tam na daních stovky milionů eur.

Od začátku konfliktu v Pásmu Gazy bylo zabito víc než 35 tisíc Palestinců, mezi nimi nejméně 97 novinářů či pracovníků médií. Informovala o tom novinářská organizace Committee to Protect Journalists (CPJ). Tato platforma prověřuje všechny zprávy o žurnalistech a zaměstnancích médií, kteří byli ve válce zraněni, zabiti nebo jsou pohřešováni. Izraelské obranné síly (IDF) podle zprávy agentury Reuters v říjnu 2023 tiskovým agenturám Reuters a Agence France Press oznámily, že nemohou zaručit bezpečnost jejich novinářů působících v Pásmu Gazy. Informovaly o tom poté, co agentury požadovaly ujištění, že jejich reportéři nebudou terčem izraelských útoků.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Kolumbie se už od roku 2021 potýká s femicidou, genderově podmíněným násilím namířeným proti ženám. Konkrétně jde především o obec Tibú, nacházející se nedaleko hranic mezi Kolumbií a Venezuelou. Vlna genderově podmíněného násilí postihla region před třemi lety. Více než tucet žen bylo zabito, další zmizely, mnoho jiných bylo ohroženo či dokonce vysídleno ze svých obydlí. Tragédie způsobil plán tamních bezpečnostních složek využít kolumbijské ženy k infiltraci kolumbijských povstaleckých skupin. Mediální organizace InSight Crime přináší příběhy několika žen, které bezpečnostní složky zkoušely naverbovat. Nabízely jim především peníze. Jedna z nich spolupráci odmítla, povstalecké skupiny ji přesto obvinily z kolaborace s bezpečnostními službami, následně jí vyhrožovaly a unesly ji. Kolumbijka nakonec musela odejít ze svého domova v Tibú.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Kongo obvinilo společnost Apple, že ve svých produktech využívá „krvavé minerály“ z východu země, zmítaného válkou. Má jít o „nezákonně vytěžené“ nerosty z regionu, kde se válčí, uvedli právníci zastupující tuto africkou zemi. Americké firmě poslali formální oznámení s varováním, že pokud bude Apple v činnosti pokračovat, budou následovat další právní kroky. Suroviny, jako je cín, tantal či kobalt, jež společnost potřebuje, neboť jsou klíčové pro výrobu jejich produktů, jsou často těženy ozbrojenými skupinami a v nestabilních oblastech, mnohdy za použití nucené práce.

Přečtěte si

Krvavé dřevo od vojenské junty. Západní firmy kupovaly teak z Myanmaru sankcím navzdory

Západní banky působící v Rusku loni zaplatily Kremlu na daních víc než 800 milionů eur (přibližně 20 miliard korun). Jde o čtyřnásobný nárůst oproti úrovni před válkou v Ukrajině. Banky se takto činily navzdory slibu, že po ruské invazi do Ukrajiny minimalizují své působení v Rusku, píše web Financial Times a dodává, že jde o příklad toho, jak zahraniční společnosti zůstávají v Rusku a pomáhají Kremlu udržovat finanční stabilitu navzdory západním sankcím. V případě bank se z těch evropských především jedná o rakouskou Raiffeisen Bank International, italskou UniCredit, nizozemskou ING a německé Commerzbank či Deutsche Bank.

Přečtěte si

Bývalý šéf Mezinárodní investiční banky byl přidán na sankční seznam. Banku poslal do bankrotu, své majetky ukryl v Dubaji

Energetické firmy v Evropě využívají technologii, která skrývá jimi vypouštěné emise. Novináři, aktivisté i výzkumníci díky satelitním snímkům dokáží sledovat emise ropných a plynárenských společností. Ty však začaly momentálně využívat novou technologii, která by sledování emisí mohla zkomplikovat a zabránila by vědcům najít místa, kde dochází ke spalování plynu, jež společnosti nemohou prodat či zachytit. Problém popisuje web Follow The Money. Při spalování zemního plynu se uvolňuje CO2 a toxické látky. Energetické podniky ale začaly kolem míst spalování stavět konstrukce bránící výzkumníkům identifikovat lokalitu, kde tento proces probíhá.

Přečtěte si

Inovátor a datový analytik Smári McCarthy: Písek ze Sahary ovlivní prales v Amazonii. Budoucnost ekoterorismu je v řízení ekologických katastrof

Pašování lidí přes Mexiko narůstá, v posledních letech tudy prošly desetitisíce Dominikánců putujících do USA. Organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) spolu s dalšími novináři z Latinské Ameriky, USA i Evropy dokumentovala osudy téměř 19 tisíc migrantů, cestujících na hranici Spojených států přes Mexiko za velmi nebezpečných podmínek. Jde hlavně o obyvatele Dominikánské republiky. Pašování lidí přes hranice se v této části světa už pár let věnují také kartely a skupiny organizovaného zločinu. Mexiko se navíc pokouší omezit rekordní počet osob procházejících přes jeho území. Migranti jsou tak nuceni hledat nebezpečné způsoby cestování přes Mexiko k americké hranici. Odhaduje se, že pašerácký byznys dnes kartelům přináší miliardy dolarů ročně.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia

The post #zesvěta: Novináři v Gaze. Apple využívá „krvavé minerály“. Západní banky v Rusku appeared first on investigace.cz.

Pro případ, že by třetí únorový víkend pršelo, přinášíme ke zpestření šedivých dnů několik zpráv ze světa zločinu a investigativní novinařiny. Maďarskou stezku v korunách stromů, kolem které však žádný les ve skutečnosti není, prošetřují tamní úřady. Naopak kolumbijští zločinci si dlouho a beztrestně prohlíželi kvalitu amerických dolarů, tištěných po domácku. Na internetu se zase objevily informace o tom, že někdo hacknul tři miliony zubních kartáčků, možná to ale bylo trochu jinak. A na konec nepříliš veselá zpráva: pokračující izraelské útoky na palestinské území ohrožují nejen Palestince, ale i novináře, kteří z Gazy informují svět o tamním dění.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Stromy nebyly podmínkou

Na jaře minulého roku přišel maďarský web Átlátszó se zvláštním případem. Starosta obce Nyírmártonfalva, jenž byl rovněž členem Orbánovy strany Fidesz-MPS, nechal postavit stezku určenou k pozorování korun stromů. Projekt financovala Evropská unie částkou 166 tisíc eur (asi 4,2 milionu korun) a stezka skutečně spatřila světlo světa. Jenže nejbližší strom se nacházel několik desítek metrů daleko. Kde se stala chyba? Starosta nechal okolní les vykácet. Maďarské úřady teď začaly celou záležitost prošetřovat kvůli podezření, že tu došlo k rozpočtovému podvodu, k dohodě omezující hospodářskou soutěž či k použití padělaných dokumentů. Starosta na svou obhajobu uvedl, že „podmínkou projektu přece nebylo, aby kolem stezky v korunách stromů stál les“. Ostatně když si s sebou návštěvník vezme dalekohled, nějakou korunu uvidí. „Projekt se stal symbolem plýtvání finančními prostředky EU v Maďarsku,“ uzavírá novinářka Katalin Erdélyi, která se případu věnovala.

Celý příběh najdete na investigativním webu Átlátszó.

Just your usual Hungarian EU money fraud.

This Hungarian treetop walk project was supported by €150K net from the EU’s budget. A bit overpriced, I’d say.

Not to mention that the trees have been cut down last year.

Story by @Atlatszo and @hadhazyakos: https://t.co/9KgMnvMlwR https://t.co/8TxRrr94Fk

— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) March 23, 2023

#2 Stroje na tisk dolarů

Kolumbijec Mauricio Bravo Escalante alias Caballo se rozhodl, že zahájí kuriózní řemeslo. Přesněji řečeno bude padělat dolarové bankovky. Na severu regionu Cauca si k tomu pronajal nemovitost, kde si zřídil dílnu na falešné peníze. Z příbytku navíc koordinoval zločineckou skupinu operující v mezinárodním měřítku. Avšak všeho do času, poněvadž spadla klec a Caballa zatkla kolumbijská generální prokuratura. Úřady jeho kriminálnímu společenství zabavily skoro 1,2 milionu padělaných dolarů (asi 28,3 milionu korun). Mimo to zkonfiskovaly tiskařské stroje a další vybavení živnosti. Majitel byl obviněn ze spiknutí za účelem spáchání trestného činu, padělání měny a obchodování s padělanými penězi. Caballo však veškerá obvinění směle odmítl.

Podrobnosti popisuje web OCCRP.

#3 Tři miliony zubních kartáčků

Lze hacknout tři miliony zubních kartáčků? Právě o tom nedávno informovaly švýcarské noviny Aargauer Zeitung. Někdo prý takové množství kartáčků připojených k internetu infikoval škodlivým malwarem a pak je využil k dalšímu kybernetickému útoku. „Tento příklad, který vypadá jako hollywoodský scénář, se skutečně stal,“ dušovaly se švýcarské noviny. Jenže to není pravda, jak odhalil technologický web Wired. Odborníci na kybernetickou bezpečnost totiž začali o věrohodnosti kauzy rychle pochybovat a poukazovali na to, že příběh není podložen žádnými důkazy, navíc ani technologicky příliš nedává smysl.

Kdo za touto hackerskou fabulací nejspíš stojí, zjistíte na webu Wired.

Hackers have, in the real world, caused blackouts, set fire to a steel mill, and released worms that took down medical record systems in hospitals, so it hardly seems necessary to invent new nightmares about them taking over our toothbrushes. Right?!https://t.co/JqYRFU75Td

— WIRED (@WIRED) February 10, 2024

#4 Informovat o válce

Od 7. října, kdy teroristické hnutí Hamás zabilo asi 1 200 lidí a zajalo přes dvě stovky rukojmích, odpovídal Izrael intenzivním bombardováním Gazy, jenž si vyžádalo už více než 27 800 mrtvých Palestinců. Podle předběžných zjištění Committee to Protect Journalists (CPJ) bylo v Gaze od října také zabito nejméně 85 novinářů a pracovníků médií. „Pracuji bez jakékoli ochrany. Žádná helma,“ svěřil se Mohammed Fayez Abo Oun, který zpracovává krizové zpravodajství pro International Center for Journalists (ICFJ). Reportéři pohybující se v Gaze a palestinští novináři popisují, s čím se musí vyrovnávat — smrt kolegů i členů rodiny, vysídlení, zničené vybavení, neustálý strach a hrozba útoku. „Mnoho novinářů z Gazy bylo vyhnáno ze svých domovů. Bojují o přežití, přesto statečně pokračují v pokrývání hrůz této války,“ uvedla prezidentka ICFJ Sharon Moshavi.

Více informací publikoval web neziskové organizace International Center for Journalists.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Les, který neexistuje appeared first on investigace.cz.

Kolumbijská policie v polovině července zatkla na žádost Nizozemska muže podezřelého z organizování obchodu s drogami. Jean Paul Hoyos Bohórquez alias Sodapuppy je obviněn z toho, že vedl mezinárodní síť pašeráků kokainu. Obstarával zasílání drog z Mexika do Evropy, zřizoval drogové laboratoře pro mexické kartely a vypral miliony špinavě vydělaných eur. Aktivní byl hlavně v Nizozemsku, které na něj vydalo zatykač.

Letošního 18. července kolumbijská policie a nizozemské úřady úspěšně ukončily společnou operaci Catarsis II. V okolí města Tuluá na západě Kolumbie se podařilo dopadnout jednoho z nejhledanějších obchodníků s drogami v Evropě. Pašerák Jean Paul Hoyos Bohórquez alias Sodapuppy je obviněn z vedení mezinárodní sítě obchodníků s kokainem. Skupina působila v Mexiku, Španělsku a Nizozemsku.

Na pátrání po Sodapuppym se podílely i zpravodajské služby a probíhalo ve čtyřech zemích. Na operaci spolupracovala nizozemská, španělská a kolumbijská policie, americký Úřad pro potírání drog (Drug Enforcement Administration) a Europol.

Přečtěte si

Jak šéfové čtyř kokainových kartelů naplánovali divoký útěk z vězení

Generál kolumbijské národní policie William René Salamanca Ramírez uvedl pro kolumbijský deník El Tiempo, že zadržení Hoyose zasadilo mezinárodnímu obchodu s drogami velkou ránu. Mafián měl totiž na starost zasílání kokainové pasty a hydrochloridu kokainu do Evropy a také zakládal laboratoře ke zpracování těchto látek do finální formy kokainového prášku.

Mafiánský modus operandi

Třiačtyřicetiletý Jean Paul Hoyos Bohórquez se narodil ve městě Cúcuta na severu Kolumbie, blízko hranic s Venezuelou. Jako mafián se často vydával za podnikatele a čile udržoval mezinárodní kontakty. Především ale obstarával zásilky drog do jiných zemí, hlavně do Evropy a Nizozemska.

Podle policie má za sebou více než patnáct let dlouhou kriminální kariéru zaměřenou hlavně na výrobu a prodávání drog. Sodapuppy si v Nizozemsku pronajímal domy, jež poté sloužily jako laboratoře. V těch probíhalo zpracovávání kokainové pasty do prášku a extrahování kokainu z oblečení či tekutin, jako je třeba šampon, tedy z předmětů, v nichž zločinci látku pašovali do Evropy. Hoyosovy laboratoře takto prý zvládaly vyprodukovat až tunu kokainu za měsíc.

En San Pedro (Valle) ubicamos a Jean Paul Hoyos ‘Sodapuppy’, requerido mediante Circular Roja como presunto responsable de liderar organización internacional de narcotráfico vía México-España-Países Bajos. En casas de este último país se producía una tonelada de cocaína mensual. pic.twitter.com/H4pUL891uD

— General William René Salamanca Ramírez (@DirectorPolicia) July 18, 2023

Mimoto Sodapuppy v Kolumbii a Mexiku vyhledával osoby, které uměly kokainovou pastu zpracovávat. Následně je přestěhoval do svých nizozemských domů s laboratořemi.

Jak informovaly úřady, kolumbijský mafián byl napojen na mexickou síť pašeráků. Údajně pracoval i pro Eduarda Fernanda „Boliqueso“ Giralda, vlivného kolumbijského pašeráka. Právě jeho zločinecká organizace Sodapuppyho nejspíše najala, aby dohlížel na produkci a prodej kokainu v Nizozemsku. Zmíněný Boliqueso byl dopaden minulý rok na jaře v Mexiku.

Hoyosova pašerácká skupina byla aktivní i v jeho rodné Cúcutě, odkud koordinovala přepravu hydrochloridu kokainu do Mexika. Vyšetřování nizozemských úřadů odhalilo, že Sodapuppy podle všeho stojí také za dodávkou dvou a půl tun metamfetaminu, jež byly v Nizozemsku objeveny v roce 2019.

Nelegální transakce

Jean Paul Hoyos se činil nejen v obchodu s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že mezi dubnem a květnem 2020 vypral až 8 500 000 eur (tehdy téměř 230 milionů korun) pomocí kryptoměn a důvěrné sítě zločinců. Postupně pak převedl z Nizozemska do Kolumbie a Mexika celkem až 20 milionů eur (tedy skoro 473 milionů korun).

Přečtěte si

Základy mafiánské komunikace. Jak italští zločinci využívají šifrované telefony?

K domluvě s mexickými a kolumbijskými pašeráky Hoyos využíval EncroChat, tedy jednu ze sítí poskytující šifrovanou komunikaci. Skrze tuto službu koordinoval nákup a přepravu základové kokainové pasty do Evropy.

Na operaci se podílel i Europol, jenž rozklíčoval šifrovanou komunikaci mezi zločinci, a získal tak informace o mexických a kolumbijských sítích obchodujících s drogami v Evropě.

The post Mafián Sodapuppy dopaden. Hledaného pašeráka drog zadrželi v Kolumbii appeared first on investigace.cz.

Aniž bychom to jakkoliv plánovali, dnešní #zesvěta je svým způsobem výjimečné, neboť se v něm sešly informace zaměřené na zvířata. Například se dozvíte, že se neperou jenom peníze, ale také dobytek, nebo o zvýšeném riziku pro ty z vás, kdo se rozhodnete pašovat želvy. V tomto byznysu byste měli být ještě více obezřetní než kdykoliv předtím. Ruskem vydržovaní žoldáci, tzv. Vágnerovci, sice možná nejsou zvířata, rozhodně se tak ale chovají a podmínky dnešního speciálu tedy splňují.

#1 Praní špinavých krav

Podle odborníků se na odlesňování amazonského pralesa z velké části podepisuje i chov dobytka. To ale rozhodně netrápí brazilské farmáře, kteří podle zjištění OCCRP, brazilského časopisu piauí, datové agentury Fiquem Sabendo a Centra pro analýzu klimatické kriminality mezi lety 2018 a 2021 prostě nelegálně zabrali více než 213 tisíc hektarů půdy, aniž by si dělali starosti s tím, zda se náhodou nejedná o chráněnou přírodní rezervaci, kterou následně chovem dobytka zpustošili. Zvířectvo žijící na takových ilegálních farmách, kde spásá vegetaci z ukradené půdy, je pochopitelně chované zákonům navzdory. Což činí problém v okamžiku, kdy s ním chce majitel obchodovat, a proto je nutné nelegální kusy dobytka podobně jako špinavé peníze nejprve vyprat, přesněji řečeno zlegalizovat. Brazilští zemědělci to provádějí jednoduše, krávy a býky převezou na legální farmy, kde se abrakadabra takto zjeví nový dobytek, který pak už legálně putuje na jatka a jeho maso dál do světa. 

Že se neperou jen peníze, ale třeba také dobytek si můžete přečíst v textu OCCRP.

#2 Přidejte se k nám, vraždění a přátelství zaručujeme!

Nebaví vás vaše současná práce a přemýšlíte o změně? Ruská paramilitární skupina žoldáků vystupující pod jménem Vágnerovci poprvé pořádá otevřený nábor. V případě přijetí budete vysíláni na tajné bojové mise, kde budete pravděpodobně v zájmech Ruska vraždit jeho nepřátele. Vzhledem k pouhým dvěma týdnům výcviku lze ovšem předpokládat, že vaše mise asi dlouho nepotrvá. Na druhou stranu se před svou smrtí podíváte po světě, užijete si cestování, přátelství i dobrodružství, jako bonus lze brát i seznámení se s cizokrajnými jazyky a pobyt v přírodě, to vše slibuje náborové video publikované na Telegramu.

Jezdit po světě a dělat si kamarády, zní možná lákavě, avšak věřte nám, realita u Vágnerovců je diametrálně odlišná. Kromě nás to koneckonců tvrdí například i britský Telegraph.

#3 Želvobanka

Želvy karety jsou po staletí loveny pro své vzorované krunýře, z nichž se vyráběly želví šperky a ozdobné kuriozity, čímž se postupně některé její druhy (zejména kareta pravá a obrovská) staly kriticky ohrožené. Světový fond na ochranu přírody (WWF) spustil před měsícem, přesně na Světový den mořských želv, tzv. „ShellBank“, databázi želví DNA, jež má celosvětově pomoci orgánům činným v trestním řízení při potírání pytláků. Samice mořských želv se totiž vracejí do oblasti svého narození, aby zde porodily další potomstvo. Želvy pocházející ze stejné lokality mají proto tendenci mít stejné genetické znaky a DNA želvího krunýře tak může přiřadit želvu k určitému geografickému regionu.

Už po měsíci používání zmíněná databáze přinesla  první ovoce. WWF testovala vzorky krunýřů pašovaných želv zabavených v Austrálii v letech 2020 a 2021 a zjistila, že nejméně polovina z nich pochází z konkrétních želvích hnízdišť v Tichém a Indickém oceánu. Další čtvrtina byla původem z jihozápadního Tichomoří a menší skupiny z Japonska, Malajsie a Karibiku. Orgány činné v trestním řízení tak mají nově k dispozici stále se rozšiřující seznam oblíbených pytláckých center, díky čemuž budou lépe vybaveni vůči nelegálnímu obchodu se želvími krunýři.

Zda tato databáze opravdu pomůže v boji proti pytlákům, zatím samozřejmě nevíme, každopádně si o ní můžete přečíst více v textu organizace Mongabay.

#4 Z módních salonů až do soudní síně

Známá kolumbijská módní návrhářka Nancy González, mezi jejíž klienty patřily například herečka Salma Hayek nebo zpěvačka Britney Spears, bude vydána z Kolumbie do Spojených států, aby se před tamním soudem zpovídala z údajného obchodování s exotickými a ohroženými zvířaty. Návrhářka podle obžaloby uplácela spolu s dalšími kumpány obyčejné Kolumbijce částkami v hodnotě 600 dolarů, za což požadovala převezení některého ze svých módních doplňků vyrobených z kůže ohrožených zvířat z Kolumbie do Spojených států. Gangu tak hrozí až 25 let vězení a pokuta v přepočtu zhruba 12 milionů korun.

Jak se po skončení newyorského týdnu módy co nejrychleji dostanete do nejbližšího vězení se dozvíte v textu InSight Crime.

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Praní špinavých krav appeared first on investigace.cz.

Kdysi nejobávanější kolumbijský narkobaron Daniel Rendón Herrera, známý také jako „Don Mario“, se minulý týden v New Yorku u soudu přiznal k vedení jednoho z největších a nejnásilnějších drogových kartelů na světě a k zaplavení amerických ulic kokainem. Jeho impérium se výrazně rozšířilo po smrti drogového bosse Pabla Escobara v roce 1993, kdy Donu Mariovi připadla velká část Escobarem vybudovaných cest pro pašování drog.

Don Mario a jeho bratr Fredy se narodili v severovýchodním kolumbijském departementu Antioquie, kde vyrůstali spolu se svými pěti bratry. Všichni se později stali jedněmi z nejvýznamnějších gangsterů a drogových baronů v historii Kolumbie.

Mario i jeho bratr přezdívaný „El Aleman“ začali svou zločineckou kariéru v nižších funkcích medellínského kartelu Pabla Escobara, jenž v 80. letech ovládal prakticky celé kolumbijské podsvětí. Escobar byl za nejasných okolností zastřelen v prosinci 1993.

Po smrti šéfa největšího kolumbijského drogového gangu se aktivity Dona Maria postupem času rozšířily a vyústily až k založení organizace obchodující s drogami „Los Urabeños“ neboli kolumbijské pravicové paramilitantní skupiny, která je nástupcem jeho původní drogové skupiny Sjednocené síly sebeobrany Kolumbie (AUC).

Nesplněné sliby a chudoba: Proč Kolumbie prohrává boj s kokainem?

Tato transformace proběhla poté, kdy se v rámci kolumbijského procesu „Spravedlnost a mír“ měly polovojenské a guerillové skupiny vzdát nadvlády nad svým územím a výměnou za mírné tresty a imunitu proti vydání do Spojených států ukončit své činnosti. 

Don Mario se však odmítl návrhům podřídit, znovu mobilizoval své jednotky AUC, tentokrát pod vlajkou Los Urabeños, a v kriminálních aktivitách pokračoval.

Los Urabeños se tak staly nedílnou součástí 57 let trvající války mezi kolumbijskou armádou, krajně pravicovými paramilitantními skupinami a krajně levicovými partyzánskými skupinami.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti musela tato skupina uvalovat poplatky na všechny zásilky kokainu směřující přes různé země do Spojených států, aby tak mohla financovat své politické a teroristické cíle. Don Mario ve svém přiznání přijal odpovědnost za obchodování s nejméně 73 tunami a 645 kilogramy kokainu. Jako vůdce organizace se také podílel na únosech, mučení a vraždách svých obětí, kterými byli jak nevinní civilisté, tak i konkurenční obchodníci s drogami.

Právě na tyto zločiny zaměstnávali Los Urabeños takzvané „sicarios“ neboli nájemné vrahy specializující se na násilné činy všeho druhu od únosů až po vraždy a atentáty. Těmito způsoby se Los Urabeños dařilo posilovat kontrolu nad nezákonným obchodem s drogami, jeho rozšířením i posílením své pověsti i pozic na kolumbijském území.

Podle zprávy amerického ministerstva spravedlnosti Don Mario v době svého dopadení v roce 2009 údajně dohlížel až na šestnáct kolumbijských regionů a velel tisícům ozbrojených nájemných bojovníků.

„Teď čelí zakladatel a vůdce Los Urabeños následkům působení svého miliardového kokainového impéria, které šířilo strach, drogovou závislost a smrt po celé Kolumbii a ve Spojených státech.“ uvedl ve zprávě ministerstva Breon Peace, státní zástupce Spojených států pro východní okres New Yorku.

Herrerovi hrozí trest minimálně dvaceti let vězení nebo doživotí. Kromě pobytu za mřížemi by mu měl být zabaven i majetek přesahující částku 45 milionů USD (miliardu korun).

Mimo to Herrera čelí v Kolumbii trestům v návaznosti na četné vraždy a kriminální činy související s obchodováním se zbraněmi a s drogami. Podle amerického ministerstva spravedlnosti by ale čas na tyto tresty měl nastat až po skončení doby jeho uvěznění ve Spojených státech.

The post Escobarův nástupce promluvil appeared first on investigace.cz.

Turecko nikdy nebylo populární tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Kdysi dokonce patřilo ke státům, jež prováděly téměř největší počet razií na obchod s nelegálními drogami ročně. To se ale od nástupu Recepa Tayyipa Erdoğana do funkce prezidenta změnilo. Jako obranu proti možnému spiknutí proti vládě nechal v roce 2016 propustit a zavřít tisíce lidí včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce a obchodu s drogami. To se odrazilo i na proměně celosvětové obchodní sítě s kokainem. V minulém roce tak kolumbijská policie odhalila zásilku pěti tun kokainu, směřujících do Turecka.

Pozornost se na Turecko upřela v červnu 2020, kdy kolumbijská protidrogová policie zadržela téměř pět tun kokainu. Drogy byly schované ve dvou kontejnerech, které měly cestovat po moři z kolumbijského přístavu Buenaventura. Na černém trhu by zadržený objem kokainu měl pouliční hodnotu 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun).

Kolumbijský ředitel pro boj s narkotiky, generál Luis Ramírez, uvedl, že při prohlídce kontejnerů plných gumové drtě policejní pes odhalil kokain, který byl maskovaný v 1 733 bílých plachtách. Každá vážila 30 kilogramů, celkem tedy šlo o 4 928 kilogramů kokainu. Předběžné vyšetřování ukázalo, že drogy měly být přepravované podél kolumbijského tichomořského pobřeží do Střední Ameriky a odtud později do Turecka. Jejich přibližná hodnota na evropském trhu by byla 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun), což znamená ohromné ​​zisky pro nelegální kriminální organizace, dodal Ramírez.

Kolumbijské ministerstvo obrany pak oficiálně oznámilo, že zadržený kokain směřoval do Turecka. Tato informace je sama o sobě důležitá, protože Turecko nikdy nebylo tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Během policejní akce nebyl nikdo zadržený; bylo však zahájeno vyšetřování s podporou Úřadu generálního prokurátora s cílem určit, komu drogy patří. Podle ministerstva obrany šlo o největší námořní kokainovou zásilku, jaká byla v poslední době v Kolumbii zabavena.

„Pět tun kokainu je neuvěřitelně velké množství pro Turecko jako cílovou i tranzitní zemi. Největší konfiskace kokainu, které jsme v Turecku měly, nikdy nepřesáhly několik set kilogramů,“ řekl v rozhovoru pro Nordic Monitor bývalý příslušník turecké protidrogové policie, který chtěl z bezpečnostních důvodů zůstat v anonymitě.

Nelegální drogy cestují různými způsoby a prostředky pod ochranou zločineckých organizací, přičemž kokain pochází především z latinskoamerických zemí, jako je Bolívie, Peru a Kolumbie. Statistiky Úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu UNODC ukazují, že do Evropy kokain obecně putuje lodí nebo letecky, pravděpodobně přes USA nebo Afriku. „Bez trhu, který je připraven k distribuci a spotřebě, by se bez všech potřebných spojení – domácích i zahraničních – žádný drogový boss, který to má v hlavě v pořádku, nepokusil přivést do Turecka tak velký objem drog,“ řekl bývalý příslušník turecké policie. Podle UNODC přitom Turecko nebylo až donedávna vůbec zmiňováno na světových trasách obchodu s kokainem. „Musí existovat něco, co vyvolalo změnu dynamiky systému, nebo se možná objevil nový silný hráč, který chce mít svůj vlastní podíl v zavedeném systému,“ varoval expolicista a naznačil, že nový systém a nový hráč musí mít v Turecku silné politické krytí, aby se odvážil do země přesunout takové množství kokainu.

Před rokem 2013 se Turecko pravidelně umísťovalo mezi zeměmi, které provádějí největší počet razií na obchod s nelegálními drogami. Turecké policejní složky se v tomto žebříčku dokonce dostaly na druhé místo poté, co Írán dosáhl nejvyššího počtu zadržení nelegálních drog ročně. V některých letech počet tureckých protidrogových razií překročil i počet těch íránských.

Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ale pod záminkou vyšetřování možných spiknutí proti vládě v roce 2016 propustila a zavřela tisíce lidí, včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce, radikálních skupin a obchodníků s drogami.

„Spiknutí proti vládě“ lze ovšem chápat i jako ohrožení v podobě série vyšetřování, jež proběhla v minulosti a s úkolem odhalit korupci. Výsledky těchto vyšetřování byly zveřejněny v roce 2013 a zahrnovaly i tehdejšího předsedu vlády Erdoğana, jeho rodinné příslušníky a blízký okruh lidí. Erdoğan, jenž vyšetřování označil jako pokus o převrat ze strany Gülenova hnutí a spiknutí proti své vládě, se tenkrát zbavil policejních šéfů a nahradil je kumpány, jejichž rejstříky trestů jsou naplněné různými záznamy a podle všeho jsou napojení i na syndikáty organizovaného zločinu. Erdoğan navíc jmenoval jako ministra vnitra Süleymana Soylu, který byl v minulosti zapleten do obchodování s drogami. Změnou tureckého postoje vůči obchodu s drogami byl zasažen i Americký protidrogový úřad (DEA), neboť Turecko zatklo a uvěznilo Metina Topuza, dlouholetého překladatele na americkém konzulátu v Istanbulu a pozdějšího asistenta v DEA. Turecká vláda vykonstruovala falešný případ a usvědčila Matina Topuza v červnu 2020 z vymyšlených obvinění z terorismu.

The post Turecko: Země nových kokainových možností appeared first on investigace.cz.

Kolumbie zásobuje světový trh kokainem téměř ze tří čtvrtin. Očekávalo se, že mír mezi vládou a rebely, kteří na kokainu ve velkém vydělávali, učiní výrobě a distribuci kokainu v této jihoamerické zemi alespoň částečně přítrž. Jak se ale ukazuje, řešení není ani zdaleka tak jednoduché.

Policisty na letišti v Barceloně minulý měsíc zaujal muž s nepřirozeně velkou parukou, kterou se snažil ukrýt pod čepicí. Byl očividně nervózní a celníci se ho proto rozhodli prohledat. K jejich překvapení muž ukrýval pod abnormálně velkým tupé balíček kokainu přilepený k pleši. Celkovou hodnotu drog policisté odhadli na něco přes milion korun. Plešatý  pašerák do Španělska přicestoval z kolumbijské Bogoty.

Tato poněkud úsměvná historka nicméně podtrhuje problém, s nímž se už několik let Kolumbie potýká. Přes četné snahy tamní vlády se rudodřev koka –  základní surovina k výrobě kokainu – pěstuje na více než 1 650 čtverečních kilometrech půdy. V roce 2017 dokonce výroba kokainu v Kolumbii dosáhla rekordní výše. Země je proto největším vývozcem bílého prášku na planetě.

Podle nových statistik americké vlády z roku 2018 množství vypěstované koky a výroba kokainu v Kolumbii mírně poklesly, přesto však tamní produkce drogy zůstává na rekordní úrovni. Washington přispívá této jihoamerické zemi miliardami dolarů na boj proti kokainu, avšak kolumbijský prezident Iván Duque své tažení proti droze nemůže ani zdaleka považovat za úspěšné.

Za nechvalnou tradicí výroby kokainu stojí do velké míry boj kolumbijské vlády proti frakci marxistických rebelů známé jako Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Boje mezi vládou a FARCem se v zemi vlekly už od poloviny šedesátých let a ukončila je teprve přelomová dohoda mezi zástupci FARCu a vládou Ivana Duqueho v roce 2017. FARC tak poprvé od roku 1964 složil zbraně a dokonce vstoupil do oficiální politiky.

Kakao místo kokainu

Jedním z problémů, jejž měla dohoda vyřešit, bylo i kokainové prvenství Kolumbie. FARC totiž velkou část svých příjmů získával právě z pěstování a prodeje kokainu na kontrolovaných územích. Rebelové ještě v roce 2013 de facto ovládali téměř třetinu území Kolumbie. Změna pořádků však ani zdaleka neznamenala změnu životního stylu místních zemědělců.

Deník The Economist popisuje život zemědělců v odlehlých oblastech Kolumbie na příkladu Efraína Silvy, padesátiletého farmáře z oblasti Uribe ve střední Kolumbii. Na patnácti hektarech půdy kdysi pěstoval koku. Po podepsání míru však armáda všechny rostliny vytrhala. Dnes Silva pěstuje především kakao, avokádo a banány. Legální plodiny mu ale  ani zdaleka nepřinášejí tolik jako kokainová plodina.

Farma Efraína Silvy leží v odlehlé lokalitě, šest hodin od nejbližší asfaltové cesty, což v kokainových zlatých časech představovalo ideální polohu. „Narcos nás naučili, jak s tím pracovat,“ vzpomíná Silva na stránkách The Economist. 

Kokain se vyrábí smícháním surové koky s benzínem a následně s kyselinou sírovou. Z jednoho hektaru koky tak lze vyrobit asi kilogram kokainové pasty, kterou je snadné přenést v batohu do nejbližšího města. Sklizeň z hektaru avokáda ale už tak jednoduše odnést nelze.

Kolumbijská vláda nabídla zemědělcům v rámci boje proti kokainu dotace, ty však nestačí. Farmáři navíc mají pramálo možností, jak nahradit kokain stejně výdělečnou alternativou. Silva, jenž pěstoval koku třicet let, se k jejímu pěstování nechce vracet a byl by raději, kdyby vláda splnila svoje sliby. Mezi ně patřila kromě dotací také ekonomická podpora rozvoje  oblastí, které ji zoufale potřebují. Silva proto před novináři z The Economist suše konstatuje, že pokud tak vláda neučiní, kilo kokainové pasty snadno prodá za tři miliony kolumbijských pesos…

Poptávka na západě roste

Svědectví reportáže deníku The Economist potvrdila pro německou stanici Deutsche Welle rovněž Isabel Pereira z kolumbijské organizace Dejusticia. Podle ní jsou nesplněné sliby vlády jedním z hlavních důvodů, proč se pěstitelé nadále spoléhají na koku.

Faktory jako propad kolumbijské měny činí vývoz drogy výdělečnou variantou obchodu. Taktéž pokles ceny zlata přiměl některé Kolumbijce k tomu, aby investice do zlata, pořízeného za kokainové peníze, opět vyměnili za pěstování a výrobu drogy. 

Podle Pereiry byla navíc očekávání spojená s mírovou smlouvou s FARCem, kdysi jednou z hlavních autorit kolumbijského drogového průmyslu, přehnaná. „Oblasti, v nichž se kokain pěstuje, se nacházejí na chudém venkově, který většinou není pod kontrolou centrální vlády,“ uvedla pro DW s tím, že „i v regionech, kam ruka vlády dosáhne, se kabinetu nedaří plnit svoje závazky a předsevzetí“. 

„A pak je tu i neustálá poptávka po kokainu ve Spojených státech a v Evropě,“ dodává Pereirová.

Americké úřady zajistily největší zásilku kokainu v dějinách USA

To jednoznačně potvrzuje například nedávný rekordní zátah na dodávku kokainu z  východního pobřeží Spojených států, zásilka měla namířeno do Nizozemska. Úřady i experti tehdy uvedli, že za stoupající výrobou drog a jejich vývozem jednoznačně stojí poptávka v bohatých západních zemích.

Kolumbijský prezident Duque se kokainový problém snažil řešit i „po zlém“. Do roku 2015 shazovala kolumbijská vláda stovky litrů likvidačních prostředků obsahujících glyfosát po kolumbijské půdě, aby zničila lány kokových polí. Prezident Duque se k tomuto kroku odhodlal i na nátlak americké diplomacie, jejíž prioritou bylo učinit přítrž dodávkám kokainu do Spojených států. Ostatně sprejování rostliny označil za důležitý prostředek boje proti kokainu i americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Kolumbijský ústavní soud však v roce 2015 rozhodl, že vláda musí sprejování ukončit,   mimo jiné i kvůli obavám, že glyfosát způsobuje rakovinu. Isabel Pereira sice pro The Economist uvedla, že vláda za určitých podmínek stanovených soudem může se sprejováním pokračovat. Avšak riziku, že lidé zasažení sprejováním mohou v budoucnu požadovat po státu odškodné, se vláda nevyhne.

Vládě tak nejspíš nezbývá nic jiného, než se nadále spoléhat na manuální ničení vypěstované koky armádou.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Nesplněné sliby a chudoba: Proč Kolumbie prohrává boj s kokainem? appeared first on investigace.cz.