O Mezinárodní investiční bance (MIB) se dlouho mluvilo jako o ruském trojském koni v Evropě a mnozí diplomaté i bezpečnostní experti ji považovali za bezpečnostní riziko. To bylo z velké části dáno osobou jejího šéfa Nikolaje Kosova, prominentního ruského bankéře s vazbami na tajné služby kremelského režimu. Nikolaj Kosov byl v půlce dubna přidán na sankční seznam USA. Své majetky mezitím stihl převést do Dubaje.
Až do 12. dubna 2023 se Nikolaji Kosovovi dařilo vyhýbat osudu, který potkal mnohé jeho vlivné a bohaté přátele, a sice zařazení na sankční seznam USA. Přesto mu bylo jasné, že situace se může rychle změnit, a koncem minulého roku proto učinil několik zásadních kroků k ochraně svého majetku v hodnotě 16 milionů eur (375 milionů korun).
Podle interních dokumentů uniklých z MIB, k nimž získali přístup kolegové z maďarského investigativního portálu Direkt36, se manželé Kosovovi rozhodli svůj majetek přesunout koncem loňského roku do Dubaje, kde si najali investičního poradce.
Německá politoložka Andrea Binder vysvětluje volbu této destinace tím, že Dubaj zatím nemá v plánu zohledňovat sankce uvalené na velké ruské investory a čile jim umožňuje přesouvat své majetky a investice právě do tohoto emirátu.
Banka hledá guvernéra, zn. tajně!
Přesun Kosovova majetku přitom probíhal v době, kdy se MIB propadala do nezvratné krize. Její počátky se datují do období prvních dnů po zahájení loňské ruské invaze do Ukrajiny. MIB ztratila jakoukoli podporu nejen západních zemí, ale i ruského státu.
V září 2022 nadto Nikolaji Kosovovi skončil mandát předsedy rady MIB a svou funkci neobhájil. Kdo, a jestli vůbec někdo jej v čele banky nahradil, dodnes není jasné. Informace o tom nelze dohledat na webu MIB ani v žádných prohlášeních banky a samotná finanční instituce na náš dotaz neodpověděla.
Uniklé dokumenty uvádějí, že MIB podnikla kroky k tomu, aby Kosov mohl zůstat v jejím čele, byť nebyl zvolen, nicméně všechny podobné pokusy selhaly. Kosov na zářijovém zasedání rady guvernérů banky sice dostal 68,5 procent hlasů, to ale podle interních stanov nestačilo, se znovuzvolením musí souhlasit tři čtvrtiny kvalifikované většiny. Proti jeho zvolení se postavili zástupci Česka, Bulharska, Rumunska a Slovenska, kteří navíc oznámili, že mají v plánu instituci opustit, a to hlavně kvůli ruské invazi do Ukrajiny.
Podle dokumentu z prosince 2022 tak zůstaly podporovateli MIB i Kosova v jejím čele jen Rusko, Maďarsko, Kuba, Mongolsko a Vietnam.
Uniklé e-maily ze září 2022, tedy z doby krátce po neúspěšné volbě, ukazují na paniku, kterou nová situace vyvolala. Zaměstnanci banky v korespondenci řeší, jestli mají výsledek volby vůbec zveřejnit. Vedení bylo podle e-mailů jasné, že zveřejnění informace o bankovním „bezvládí“ by mohlo mít silně negativní dopad na finanční vyhlídky MIB. „My jsme zdaleka jen nevyměnili CEO (výkonného ředitele), ale nepovedlo se nám zvolit jiného,“ píše jeden z vysoce postavených manažerů. „Z pohledu řízení korporátu bychom to měli považovat za důležitou událost. Nicméně já navrhuji, abychom o tom pomlčeli, pokud nás ke zveřejnění nic nenutí,“ dodává.
„Vypadá to pro nás mizerně. Pokud nemáme zákonnou povinnost to zveřejnit, tak jsem proti zveřejnění této informace. Pravděpodobně bychom tím vyvolali mediální bouři a v této náročné době by nám spadl rating. Naším úkolem není k přitahovat pozornost, ale tiše řešit problémy,“ napsal další z manažerů, Elliot Auckland.
Dopad války na banku
V polovině prosince 2022 tak Nikolaj Kosov, jehož mandát už sice vypršel, ale nikoho jiného se zvolit nepodařilo, nadále zůstával neformálním ředitelem banky. Právě tehdy dostal mimořádně závažnou zprávu. Belgický šéf veřejných financí bance oznamoval, že její finanční prostředky byly zmrazeny a jejich uvolnění se neplánuje. Důvodem zablokování majetku MIB byla provázanost několika členů řídících orgánů banky s ruskou vládou, zejména pak v případě náměstka ruského ministra financí, který je členem rady guvernérů MIB.
Dopad tohoto rozhodnutí se odrazil v interním dokumentu MIB adresovaném vedení banky. Zpráva uvádí, že v roce 2022 již instituce vyčerpala téměř veškeré své likvidní rezervy, takže pokud ztratí přístup i k těmto fondům, bude čelit insolvenci nebo bude muset restrukturalizovat dluhopisy, a to nejpozději do května 2023. V dokumentu se pak sděluje, že za těchto okolností se banka dostane do tak velkých finančních potíží, že by nepomohlo ani zpeněžit/přeprodat veškeré pohledávky.
Kam s 16 miliony eur?
Nikolaj Kosov měl tehdy už ale jiné starosti než problémy banky, kterou řídil od roku 2012. Dokumenty ukazují, že v době, kdy v MIB zavládla panika vyvolaná reálným ohrožením její existence, Kosov řešil osobní problém, a sice kam ukrýt své rozsáhlé majetky.
Kde vzal Nikolaj Kosov téměř 16 milionů eur (375 milionů korun), není úplně jasné. Faktem je, že vrcholní manažeři bank většinou bývají velmi dobře zaplaceni a Kosovova rodina byla a je bohatá, což dávala okatě najevo. Například v roce 2007 si ruský bulvár vychutnal Pavla Kosova, syna Nikolaje, v souvislosti s jeho opulentní svatbou, na kterou přijela zazpívat i Mariah Carey. Mezi čestnými hosty byl z dalších celebrit i hollywoodský herec Mickey Rourke, který však události příliš lesku nedodal, neboť se na svatbě opil a musel být ochrankou vyveden.
V interních dokumentech MIB se nachází i soukromá korespondence Nikolaje Kosova. Svoji bankovní e-mailovou adresu totiž používal rovněž k vyřizování privátních záležitostí. Kolegové z Direkt36 tak narazili na dokument s názvem KYC neboli Know Your Client, jenž mapuje finanční pozadí klientů bank a má zamezit zneužívání bank k praní peněz. V tomto dokumentu také stojí, že držitelkou majetku v Dubaji bude manželka Natalie Kosovová. Naskenovaný ručně psaný spis informuje o tom, že Kosovová má sice ruské občanství, ale zároveň je i švýcarskou rezidentkou se švýcarským daňovým domicilem. V dokumentu je také upřesněno, že bude majitelkou blíže nespecifikovaného jmění v hodnotě 14 milionů britských liber (CZK). Jako původ majetku se uvádí již existující svěřenský fond na britském ostrově Jersey.
KGB rodinka
Když ústředí MIB v roce 2019 přesídlilo z Moskvy do Budapešti, jedním z největších problémů byl pro evropské partnery fakt, že premiér Viktor Orbán nabídl všem zaměstnancům banky diplomatickou imunitu. Ta měla poskytovat mnoho výhod, mimo jiné i výjimku z placení daní nebo imunitu při vyšetřování a stíhání.
USA i další členské země NATO proto vyjádřily své obavy, že taková diplomatická imunita udělená bez výjimky všem zaměstnancům MIB může být Ruskem zneužita k rozmístění jejich tajných agentů v Evropě. Maďarsko nakonec podlehlo mezinárodnímu tlaku a výhody diplomatické imunity pro zaměstnance MIB omezilo. Ne tak pro Kosova, jenž se těmto výhodám těšil až do listopadu 2022, kdy mu došlo oficiální vyrozumění, že už není předsedou rady guvernérů banky.
Obava z možného Kosovova napojení na ruské tajné služby přitom byla do značné míry oprávněná. Jeho rodiče totiž patřili k sovětské špionážní elitě a v sedmdesátých letech minulého století sloužili mimo jiné i v USA.
Otec Nikolaj Kosov starší byl krátce po sovětském brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 vyslán do této země, aby zjistil, zda v Maďarsku nevzniká další prozápadní spiknutí. Od sedmdesátých let pak Kosov starší pracoval jako přidělenec KGB v Budapešti. Budoucí šéf MIB Nikolaj Kosov mladší měl proto možnost vyrůstat v Maďarsku jako syn sovětského prominenta. Do Budapešti se vrátil v roce 2019, aby zde řídil pochybnou mezinárodní investiční banku, k jejímž zakládajícím členům kdysi patřilo i komunistické Československo. Právě tato funkce mu oproti jiným bohatým Rusům podporujících Putinův režim pomohla nejen ukrýt svůj majetek na bezpečném místě, ale i unikat po dobu 14 měsíců od zahájení ruské agrese vůči Ukrajině před americkými sankcemi.
Autoři původního textu: Zsuzsanna Wirth a Szabolcs Panyi pro Direkt36
Autorka české verze: Pavla Holcová
Úvodní fotografie: Na úvodní fotografii zleva viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák, zástupce ředitele Evropského investičního fondu (EIF) Hubert Cottogni a prezident Mezinárodní investiční banky (MIB) Nikolaj Kosov. Zdroj: TASR/Profimedia