Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

The post Podcast Odposlech: „Vrátit zemi na správnou cestu trvá dlouho,“ komentuje situaci v Polsku šéfredaktor Frontstory.pl appeared first on investigace.cz.

Mladí muži jsou na Telegramu verbováni k provádění sabotážních útoků na evropském území. Za tyto činy bylo již několik lidí odsouzeno. Západní bezpečnostní aktéři v tomto směru poukazují na ruské tajné služby. Novináři z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard se v utajení vydali zjistit, jak probíhá nábor sabotérů. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tady je nabídka. Vyrob Molotovův koktejl, jdi do lesa a procvič si práci s ním. Pošli video. Začneme tímto.“

„A peníze, až to bude hotové?“

„Peníze po misi přes krypto.“

Citovaná konverzace – zjevně raná fáze náboru na sabotážní útok – se odehrála letošního 10. července na Telegramu, populární sociální a komunikační platformě.

Na jedné straně komunikace stál Valeri Ivanov, šestadvacetiletý rusky mluvící Estonec, který pracuje na částečný úvazek jako zeměměřič a chtěl si nějak přivydělat. Na druhé straně byl anonymní náborář skrývající se za telegramovým účtem nazvaným Privět Bot (což v překladu z ruštiny znamená „Ahoj Bot“).

Tento účet byl za poslední rok nejméně osmkrát propagován mezi 550 000 sledujícími z kanálu Grey Zone, což je největší proruský kanál na Telegramu, jenž je spojený s Wagnerovou žoldáckou skupinou. Reklamy na účet Privět Bot se objevovaly i v několika menších kanálech na Telegramu, ale také na Facebooku, VKontakte nebo na populární herní platformě Steam. Upoutávky vyzývaly obyvatele evropských zemí, aby se připojili k boji proti západním spojencům Ukrajiny, přičemž zobrazovaly záběry sabotáží. Ty však nebyly skutečné – všechny reklamní vizuály zachycovaly dřívější, se sabotážemi nesouvisející nehody.

Nicméně právě na jednu z těchto nabídek Ivanov reagoval. S náborářem si vyměnil pár úvodních zpráv, načež byl nabádán k páchání zločinů v Estonsku – například ke špionáži na vojenských základnách, zapalování vozidel NATO, a dokonce i k vraždě, za níž by dostal odměnu deset tisíc dolarů, v přepočtu 225 tisíc korun českých. Náborářův přístup byl naléhavý, místy až nezdvořilý, i když některé jeho zprávy byly paradoxně doprovázeny smajlíky.

Počet případů sabotáží narůstá

Valeri Ivanov ale ve skutečnosti neexistuje. Byl vytvořen v rámci projektu investigativních novinářů z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard. Cílem bylo zjistit informace o ruských pokusech, verbovat Evropany na sociálních sítích k páchání sabotáží v jejich domovských zemích. Bezpečnostní experti a zpravodajové tvrdí, že tyto snahy v poslední době zesílily. Vysvětlují je tím, že sofistikovanější ruské zpravodajské a bezpečnostní zdroje byly zaměstnány válkou v Ukrajině a snahou udržet kontrolu nad okupovanými územími.

„V posledních dvou letech došlo nejen k obrovskému nárůstu pokusů o sabotáže, ale i samotných sabotážních činů v Evropě,“ uvedl Indrek Kannik, ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Estonsku. „Jde o terorismus v jeho nejčistší podobě,“ dodal. Podle něj má však tento „lov sabotérů“ přes sociální sítě velmi malou úspěšnost, nicméně náklady na zdroje jsou také minimální.

I přesto se zdá, že v tomto odvětví Rusko zaznamenalo několik úspěchů. V posledních letech byli občané Estonska, Německa, Polska a dalších zemí zatčeni (a v některých případech dokonce odsouzeni) za špionáž nebo provádění útoků na žádost kremelského režimu. Někteří pachatelé, včetně skupiny v Estonsku, byli naverbováni právě prostřednictvím Telegramu a dalších sociálních sítí. A přestože se řada případů dostala k soudu, pravděpodobně existuje mnoho dalších pokusů o nábor, jež se nikdy neodhalí – zejména na platformě, jako je Telegram, který je hojně využíván ruskou armádou a státními strukturami.

Ostatně dopady těchto aktivit jsme zaznamenali i v Česku. Začátkem letošního června zadržela česká policie muže z Jižní Ameriky kvůli žhářskému útoku v autobusovém depu v Praze. Anonymní zdroje Deníku N uvedly, že byl naverbován přes Telegram uživatelem sídlícím v Rusku. Investigace.cz před několika měsíci také identifikovala telegramový kanál, přes který lze objednat například žhářský útok i na území České republiky.

Přečtěte si

Deset tisíc korun za zapálení auta v Praze. Telegramový kanál nabízí útok na objednávku

Temná stránka Telegramu

Ruský podnikatel Pavel Durov, zakladatel a šéf Telegramu, byl v srpnu zatčen ve Francii na základě obvinění, že umožnil, aby byla platforma využívána pro dětskou pornografii, obchod s drogami a organizovaný zločin.

Durovův právník označil obvinění za absurdní a deklaroval, že Telegram dodržuje evropské zákony. Po svém zatčení vydal Durov prohlášení, v němž zmínil, že „bolesti růstu“ dovolily zneužití platformy zločinci, a přislíbil zlepšení služeb. Není známo, že by čelil obvinění spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb na Telegramu, ačkoli francouzští prokurátoři na otázky týkající se jeho případu neodpověděli.

Účet Privět Bot nebyl spojen s žádnou konkrétní sabotáží, které se již řešily u soudů. Když však novináři ukázali přepis konverzace mezi „Ivanovem“ a anonymním náborářem expertům z pěti bezpečnostních úřadů v Německu, Estonsku, Rakousku a Lotyšsku, čtyři z nich potvrdili, že tato interakce velmi připomíná případy Ruskem naverbovaných sabotérů přes sociální sítě. Pouze lotyšská Státní bezpečnostní služba se zdržela komentářů k účtu Privět Bot, avšak uvedla, že samotný Telegram byl ruskými zpravodajskými službami použit v několika případech.

„Takzvaní agenti nízké úrovně jsou levní, rychlí a bezpeční,“ prohlásil zdroj z jedné německé bezpečnostní agentury. „Často ani nevědí, pro koho pracují, zda jde o organizovaný zločin, nebo tajnou službu. Dlouhé řetězce zprostředkovatelů ztěžují přisoudit nábor konkrétním aktérům. Všechny tři ruské tajné služby by toho byly schopné.“

Marta Tuul, mluvčí estonské bezpečnostní služby KAPO, novinářům sdělila, že cílem těchto útoků je vytvářet strach, nespokojenost a zmatek ve společnosti. „Úspěch útoku se neměří množstvím zničeného majetku. Stačí, aby se společnost dostala do paniky a začala pochybovat o fungování státu,“ podotkla.

Bezpečnostní expert Indrek Kannik zdůraznil konkrétnější politický záměr. „Nejdůležitějším cílem Ruska při provádění sabotáží je vytvořit chaos a strach v západních společnostech – což by mělo přivést k moci politické síly, které jsou připraveny nepodporovat Ukrajinu,“ upozornil.

Novináři se obrátili přímo na účet Privět Bot s žádostí o komentář, odpověď před publikací článku ale nedorazila. Na žádost o komentář neodpověděla ani ruská prezidentská kancelář.

Zpřísnění pravidel

K tématu se nevyjádřil ani právník Pavla Durova. Avšak 23. září, ve stejný den, kdy novináři Durova i Telegram kontaktovali se svými zjištěními, zakladatel platformy oznámil nové, přísnější opatření na Telegramu. Uvedl, že platforma odstranila „problémový obsah“ a aktualizovala své zásady, aby bylo jasné, že na základě právních požadavků bude sdílet data s úřady.

Mezitím se kanál Grey Zone spolu s několika menšími kanály, kde byl účet Privět Bot inzerován – a které byly zmíněny v novinářských žádostech o komentář –, stal částečně nedostupným pro uživatele v několika zemích EU. Kanály byly sice stále přístupné prostřednictvím webové verze Telegramu, ale byly zablokovány pro uživatele mobilních nebo desktopových aplikací s telefonními čísly z EU. Ti, kteří se je pokusili otevřít, dostali zprávu, že je nelze zobrazit, protože „porušují místní zákony“.

V reakci na žádost o komentář zástupce Telegramu Remi Vaughn potvrdil, že Telegram tyto kanály zablokoval. „Obsah, jenž podněcuje k páchání trestných činů, porušuje podmínky používání Telegramu, a proto je odstraněn, jakmile je odhalen,“ napsal. „Telegram bohužel nikdy nebyl informován o těchto kanálech žádnými úřady EU prostřednictvím oficiálních komunikačních linek. Správně nahlášený obsah je obvykle odstraněn do hodiny.“ Podle jeho slov plánuje Telegram posílit své moderátorské týmy a více čelit zneužívání této platformy.

„Dobře platíme“

Každá žurnalistická práce zahrnující jednání pod falešnou identitou vyžaduje pečlivé zvážení etických aspektů. V tomto případě novináři vyhodnotili, že práce v utajení je ospravedlnitelná, protože se snaží odhalit potenciální ohrožení zahraničním kriminálním vlivem, což je ve veřejném zájmu.

Jelikož nebylo jasné, jak důkladně bude fiktivní Valeri Ivanov náborářem vyslýchán, novináři pro něj vytvořili vymyšlený životní příběh, který zahrnoval rodinu, práci, rodné město, a dokonce i jeho koníčky. Vznikl i důvěryhodný účet na ruské sociální síti VKontakte a následně také falešný sken dokladu totožnosti.

Poté se reportér obrátil na účet Privět Bot. Jakmile „Ivanov” otevřel chatovací okno, přednastavená nabídka jej požádala, aby si vybral jazyk, v němž chce komunikovat, a zemi, kde se nachází.

Nato okamžitě obdržel uvítací zprávu ve svém preferovaném jazyce, jímž byla ruština. „Vítej, můj příteli! Pokud čteš tuto zprávu, máme toho hodně společného. To znamená, že chceme být užiteční naší zemi a našim národům. Společně můžeme vzdorovat politikům, kteří s námi manipulují.“

Ivanov začal jednoduchým pozdravem: „Privět.“

„Privět,“ odpověděl účet.

„Všiml jsem si tvého příspěvku, a proto píšu,“ pokračoval Ivanov. „Chtěl jsem vědět, jestli si můžu vydělat nějaké peníze.“

„Pokud jsi připraven pracovat v Evropě, pak ano,“ odpověděl náborář a zeptal se, zda Ivanov jedná sám.

„Škoda, že jsi jen jeden,“ reagoval náborář na Ivanovovu odpověď. „Ve skupině toho můžeš udělat víc.“

Ivanov byl přesto požádán, aby poskytl své jméno, datum i místo narození a aktuální polohu. Po ověření totožnosti (poslal falešný doklad) se ho vyptávali na vojenské zkušenosti. Ivanov uvedl, že absolvoval povinnou vojenskou službu v pěchotě, kde se naučil střílet z různých zbraní.

„Z jakých typů granátometů?“ chtěl vědět náborář. Ivanov se však znovu zeptal na peníze.

„Dobře platíme. Od 10 000 dolarů za misi,“ odpověděl náborář a následně vyzval Ivanova, aby potvrdil, že rozumí „vážnosti aktivit“ a „nebezpečným věcem,“ které se od něj očekávají. „Už jsi někdy někoho zabil? Spáchal jsi nějaký zločin?“

Pak přešel k podrobnostem. „Který úkol bys zvládl: Spálit ukrajinské vojenské vozidlo? Zapálit kamion převážející vojenské vybavení? Zabít fašistu na území Pobaltí?“

„První dva jsou v pořádku,“ odpověděl Ivanov. Pro začátek jej náborář požádal, aby si vyzkoušel práci s Molotovovým koktejlem. Reportéři se poté pokusili konverzaci nasměrovat jiným směrem.

„Kolik za to, když zapálím auto?“ zeptal se Ivanov.

„Zajímají nás vojenské objekty a vojenská technika,“ upřesnil náborář. „Za civilní auto? To ani není mise… Pokud ale zapálíš tank nebo obrněné vozidlo nebo moderní zbraň, dám ti 10 000.“

„Podívej, pokud je někde nějaká radarová stanice, to by bylo taky dobré,“ dodal náborář. „Nejlepší (technika k likvidaci, pozn. red.) by byla od NATO. Ale obecně platí, že každá. Je to otázka ceny.“

Protože náborář zmínil i vraždu, Ivanov se zeptal, kolik by za ni dostal zaplaceno. „V Estonsku a v Pobaltí je spousta buzerantů, kteří znesvěcují hroby ruských vojáků,10 tisíc za hlavu,“ zněla odpověď.

Ivanov chtěl vědět, jestli existují i jiné způsoby, jak si vydělat peníze.

„Hledej sklady paliv,“ bylo mu řečeno. „Velké civilní ropné sklady. Ukrajinci tam mohou čerpat palivo. Těžké nákladní vozy s nádržemi.“

Když Ivanov řekl, že žádné takové zařízení nezná, náborář trval na tom, že je může najít: „Palivo se někde hromadí, aby se později distribuovalo na čerpací stanice. Není to žádné tajné místo.“

Avšak na Ivanovovu žádost o konkrétní adresu nereagoval a místo toho vyzval svého rekruta, aby si našel vlastní cíle. „Udělej návrh,“ byla poslední zpráva, než reportéři ukončili rozhovor.

Zájmy ruského náboráře

Otázky, jež Privět Bot kladl Ivanovovi, poskytují náhled na hlavní zájmy ruského náboráře ohledně potenciálního sabotéra. Důležité pro něj bylo, zda má zájemce vojenské zkušenosti a umí používat zbraně, jestli je samostatný a ochotný jednat nezávisle a zda je připraven podstoupit nebezpečnou práci.

Výhodou je i kriminální minulost. „Rusové se v zoufalství uchylují k najímání zločinců,“ uvedl Richard Moore, šéf britské zahraniční zpravodajské služby MI6, v září na veřejném panelu pořádaném Financial Times. „Nemohou použít své vlastní lidi, takže musejí pracovat s kriminálními prvky. Zločinci dělají věci za peníze. Nejsou spolehliví, nejsou příliš profesionální, a proto je obvykle dokážeme efektivně dopadnout,“ podotkl Moore.

Ačkoli „Ivanov” i jeho náborář používali protizápadní jazyk, nedošlo k žádné explicitní politické diskusi: proruský postoj potenciálního rekruta byl považován za samozřejmost nebo jako nepodstatný.

Případy sabotáží v Evropě

Vnitřní bezpečnostní služba Estonska (KAPO) má s proruskými sabotážemi již zkušenosti. Na začátku tohoto roku bylo zatčeno a obviněno několik lidí, kteří přijímali rozkazy od ruských speciálních jednotek a vandalizovali národní památky nebo auta ministra vnitra a jednoho novináře. Devět podezřelých bylo již odsouzeno, dalších osm je nyní souzeno.

Účet Privět Bot odmítli úředníci KAPO komentovat, ale uvedli, že Telegram je oblíbeným náborovým kanálem pro ruské speciální jednotky. „Sledujeme, co se tam děje, a věnujeme zvláštní pozornost aktivním lidem,“ prohlásila Marta Tuul, mluvčí KAPO. „Většina naverbovaných spolupracovníků jsou lidé s kriminální minulostí nebo žijící v obtížných podmínkách. Jsou motivováni penězi.“

Estonsko není jedinou zemí, která v posledních letech zažila vlnu útoků nařízených Ruskem.

V sousedním Lotyšsku byli v roce 2022 naverbováni mladí muži, aby špehovali základnu NATO, vandalizovali estonský vojenský komplex pomocí graffiti a údajně páchali žhářství v Ukrajině. V lednu byli tito muži odsouzeni za špionáž. Podle rozsudku pracovali pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu (GRU). Materiály k případu, jež novináři viděli, ukazují, že byli naverbováni na Telegramu.

Přečtěte si

Jak Rusko paralyzuje OBSE: Sabotáž, špioni a zatčení úředníci

V rámci jiného případu jsou nyní dva muži souzeni za údajný pokus zapálit Lotyšské muzeum okupace – instituci, která většinu svých expozic zaměřuje na dokumentování represí, jimž země čelila ze strany Moskvy během sovětské éry. Tito muži byli údajně také naverbováni prostřednictvím Telegramu. Podle lotyšské bezpečnostní služby jsou útoky tohoto typu určeny k rozdělení společnosti a „vytváření iluze, že v lotyšské společnosti existuje významná ilegální podpora Ruska“.

V Polsku byla minulý rok zatčena a obviněna skupina osob kvůli špehování pro Rusko a pokusům o sabotáž. Jejich cílem se staly vlaky přepravující zbraně a další materiální pomoc do Ukrajiny. Tato skupina byla údajně rovněž rekrutována přes Telegram.

V Německu zase letošního dubna oznámilo tamní Federální státní zastupitelství, že byli zatčeni dva německo-ruští občané podezřelí z plánování bombových a požárních útoků na průmyslové a vojenské objekty, včetně amerických vojenských základen, a také z udržování kontaktu s ruskou rozvědkou.

Úředníci v těchto případech neposkytli konkrétní důkazy o zapojení ruských bezpečnostních služeb. Nicméně nezávislý ruský mediální outlet Dossier Center získal v tomto roce dokumenty dokazující, že speciální jednotka ruské vojenské zpravodajské agentury GRU opakovaně organizovala sabotážní akce v Evropě, přičemž rekrutovala pachatele prostřednictvím sociálních sítí.

Zástupce lotyšské státní bezpečnostní služby novinářům řekl, že pokusy o sabotáže ze strany Ruska budou nadále pokračovat po celé Evropě – a Durovovo zatčení nebude mít žádný dopad na náborové aktivity na Telegramu. Ostatně zakladatel této platformy byl po zaplacení kauce z vazby již propuštěn.

The post „Platíme dobře.“ Jak probíhá nábor proruských sabotérů působících v Evropě? appeared first on investigace.cz.

Ruský špion Pablo González, rodným jménem Pavel Rubcov, se v Polsku vydával za novináře a navázal tam kontakty s žurnalisty i aktivisty, v čemž hrála důležitou roli také jeho partnerka, polská novinářka. González se vrátil do Ruska při srpnové výměně vězňů mezi Ruskem a USA. Web ProPublica odhaluje obsah vzdělávacích videí americké konzervativní iniciativy Project 2025. Na Slovensku propustili z vězení prokurátora odsouzeného za korupci.

Ruskému špionovi otevřel vztah s polskou novinářkou dveře do komunity tamních žurnalistů i zahraničních zpravodajů. Pablo González působil v Polsku jako důstojník ruské zpravodajské služby GRU, vydával se však za novináře. O jeho zatčení a vyhoštění se dozvědělo celé Polsko, v příběhu navíc měla důležitou úlohu také jeho tehdejší partnerka, polská novinářka. Ta je od zimy 2022 obviněná z trestného činu spoluúčasti na špionáži, což potvrdila polská prokuratura, může se však volně pohybovat. I nadále tedy navštěvuje jednání polského parlamentu a píše o situaci na polsko-běloruské hranici. Tato novinářka vyhrožovala ostatním reportérům žalobami, a tak se jí podařilo z článků o Pablovi vymazat své jméno.

Vztah Gonzáleze a novinářky trval přes dva roky a pomohl ruskému důstojníkovi vybudovat si ve Varšavě důležité kontakty v komunitě novinářů, zahraničních zpravodajů i aktivistů. Příběh ruského špiona v Polsku najdete na webu VSquare.org.

Přečtěte si

Příběh ruského špiona. Operoval v Maďarsku, ze Slovenska ho vyhostili

Jak vypadají školící videa americké iniciativy Project 2025? K materiálům se dostali novináři z webu ProPublica. Project 2025 popisuje politický program pro republikánskou prezidentskou administrativu v případě, že v listopadových prezidentských volbách zvítězí právě kandidát republikánů. Projekt sice nedávno přišel o svého ředitele a čelil ostré kritice ze strany demokratů i Donalda Trumpa, avšak iniciativa pokračuje dál. Jedním z ústředních bodů tohoto programu jsou desítky dosud nepublikovaných videí, vytvořených pro takzvanou Akademii prezidentské administrativy. Jde o vzdělávací program, který má připravit budoucí politické nominanty na novou konzervativní vládu USA.

Celkem 23 videí dlouhých dohromady přes 14 hodin školí budoucí státní úředníky o základních principech státní správy nebo jak přelstít byrokracii. Popisují strategie, jak se vyhnout nutnosti zveřejnit informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím i jak zajistit, aby konzervativní politiku nenarušovali „levicoví soudci“. Novináři z ProPublica upozorňují, že část obsahu popisuje běžné rady, jež by mohl dostat každý nově jmenovaný státní úředník, jiná videa naopak nabízejí návod, jak radikálně změnit fungování federální vlády a její činnost.

V jednom z videí například konzervativní aktivistka Bethany Kozma, která dříve působila v Agentuře pro mezinárodní rozvoj Trumpovy administrativy, bagatelizuje závažnost klimatické krize. Tvrdí, že hnutí za boj proti klimatickým změnám je ve skutečnosti součást triku, jak „ovládat lidi“. „Pokud si Američané zvolí konzervativního prezidenta, bude muset jeho administrativa vymýtit zmínky o klimatických změnách úplně všude,“ říká mimo jiné Kozma. Více se dočtete na webu ProPublica.

Přečtěte si

#zesvěta: Trump a Project 2025

Ficův zásah proti právnímu státu nadále pokračuje, zkorumpovaný prokurátor byl osvobozen, píše novinář Tomáš Madleňák z Investigatívného centra Jána Kuciaka. Bývalý slovenský elitní prokurátor Dušan Kováčik byl 7. srpna propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za korupci a vyzrazení utajovaných skutečností. Kováčik byl za tyto trestné činy v květnu 2022 odsouzen k osmi letům vězení.

Mimo to slovenská vláda minulý týden potvrdila, že rozpustí prokuraturu, která stíhala korupci. Jde o další z celé řady kontroverzních rozhodnutí, jež analytici označili za známky toho, že země pod vedením premiéra Roberta Fica upouští od boje proti organizovanému zločinu a korupci. Více o situaci na Slovensku se dočtete na webu VSquare.org.

Přečtěte si

Data Boutique: Nikdo neudělal v kampani velkou chybu. Proto Pellegrini vyhrál

V Chile roste obchod s ketaminem. Nebezpečný jev potvrdil i nedávný rekordní záchyt této látky na konci července, kdy tamní policie zabavila 96 kilogramů práškového ketaminu v regionu u hranic s Peru. Podle generální prokuratury se jedná o největší záchyt ketaminu v zemi. Deset osob zatčených během policejní operace využívalo k pašování zásilek drogy malé čluny, na nichž přeplouvali přes rybářskou zátoku u města Arica.

Ketamin je anestetikum často používané veterináři. Prodává se jako injekční roztok, z něhož lze získat i práškovou formu. Stejně jako jiné farmaceutické látky může být ukraden či odkloněn z legálního trhu. V Chile bylo zaznamenáno několik případů krádeží této látky z laboratoří a klinik.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie:  FRONTSTORY.PL / kremlin.ru

The post #zesvěta: Ruský špion a polská novinářka appeared first on investigace.cz.

Český expremiér Andrej Babiš nebo slovenský podnikatel Ján Sabol vydělávají velké peníze na řepce olejné a biopalivech. Evropská unie vědomě financuje zadržování a vyhošťování černošských komunit v nejméně třech zemích na severu Afriky. Německého armádního důstojníka odsoudili za špionáž pro Rusko. Europol slaví 25 let od zahájení činnosti.

Evropská unie financuje převozy lidí na severu Afriky a podílí se na nich, aby jim zabránila v migraci na své území. Evropa vědomě financuje a v některých případech se přímo podílí na systematickém rasovém profilování, zadržování a vyhošťování černošských komunit v nejméně třech severoafrických zemích. Při tajných operacích jsou každoročně desítky tisíc lidí převezeny do pouště či jiných odlehlých oblastí. To jim má zabránit v cestě do Evropské unie. Finanční prostředky na takové operace jsou vypláceny pod záminkou „řízené migrace“, přičemž EU tvrdí, že tyto peníze nepodporují porušování lidských práv afrických komunit. Rok trvající investigativní práci teď publikoval web Lighthouse Reports a podílela se na ní rovněž světová média v čele s Washington Post, Der Spiegel, El País či Le Monde.

Přečtěte si

„Nabídli mi hory zlata.“ Českem a Pobaltím se šíří nabídky práce na převoz migrantů

Z řepky olejné se stal výnosný byznys, na němž vydělávají biopalivoví baroni, mimo jiné i Andrej Babiš. O byznysu s biopalivy psalo slovenské Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK). Biopaliva jsou kvůli směrnicím Evropské unie důležitou součástí dopravy a povinně se přidávají do nafty i benzinu. Proto se kolem nich točí miliardový byznys, z něhož profitují velcí podnikatelé. Na Slovensku jde o Jána Sabola, v Česku pak prostřednictvím Agrofertu o expremiéra Babiše. Řepka olejná je zpracovávána na olej a ropné rafinérie ji následně přidávají do pohonných hmot. Celý proces od pole až k rafinérii je dotován Evropskou unií. Podle výpočtů ICJK jen loni zemědělci dostali více než 12 milionů eur.

Biopalivá z repky mali byť liekom na klimatickú krízu, no stal sa z nich obrovský biznis. Ťažia z toho biopalivoví barónihttps://t.co/XzDHKBTelZ@BerthaFN pic.twitter.com/t9xfMgI2gf

— INVESTIGATÍVNE CENTRUM JÁNA KUCIAKA (@ICJK_sk) May 27, 2024

Polský podnikatel vydělává miliony přes firmu, která obchoduje s Ruskem. Polák Andre Mankowski obdržel v posledních dvou letech od svých moskevských společností AMT Group a AMT Group Telecom platby v hodnotě téměř tří milionů dolarů. Po začátku ruské invaze do Ukrajiny přitom jméno Mankowského zmizelo z webových stránek moskevské IT firmy AMT Group, kde byl dříve uveden jako prezident. V posledních dvou desetiletích rodina Mankowských, která je původem z polské šlechty, investovala peníze do lázeňského střediska v horách na jihu Polska. Společnost, jež lázně spravuje, popírá, že by jakékoli prostředky pocházely od skupiny AMT. Společnost AMT Group pokračuje v obchodování s bankami a dalšími subjekty, na které se vztahují americké a evropské sankce.

Přečtěte si

Kremelský vliv v Polsku. Mateusz Piskorski a notičky od ruského politika

Jihoafrické novinářky jsou sexualizované, umlčované a označované za satana, odhaluje nová studie. Report vytvořený na základě velkého množství dat a zpracovaný organizací International Center for Journalists (ICFJ) ukazuje děsivou míru internetového násilí zaměřeného na žurnalistky z Jižní Afriky. Mezi útočníky převládají političtí aktéři, přičemž jedné z novinářek bylo vyhrožováno znásilněním nebo podříznutím a vůdce politické strany EFF (Economic Freedom Fighters) ji na sociální síti X nazval „satanem“.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Německý armádní důstojník podle soudu špehoval ve prospěch Ruska. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu odsoudil německého armádního důstojníka Thomase H. na tři a půl roku vězení za špionáž pro Kreml. Informovali o tom novináři z německé veřejnoprávní televize ZDF a deníku Bild. Čtyřiapadesátiletý důstojník byl shledán vinným za provádění „tajné agenturní činnosti“. Podle spisu předával od května 2023 informace ruským zpravodajským službám prostřednictvím ruského konzulátu v Bonnu a velvyslanectví v Berlíně.

Přečtěte si

Bývalý kontrarozvědčík Katrein: „Pokud chcete naverbovat ruského agenta, musíte nabídnout protiváhu.“

Europol slaví 25 let od oficiálního zahájení své činnosti. Historie této organizace však sahá až do let 1993 a 1994, kdy začínal jako Evropská protidrogová jednotka. Postupně se rozrostl v organizaci s více než 1 700 zaměstnanci a 295 styčnými důstojníky, jejichž cílem je chránit Evropu před organizovaným zločinem a terorismem.

Today @ EU Vs Crime:

„We reaffirm Europol’s driving force: every operation we undertake, every partnership we forge, & every innovation we embrace is to ensure the safety & security of our communities.” Executive Director De Bolle.

More⬇️https://t.co/yu9poRS2xe#EUROPOL25 pic.twitter.com/e1LN411wrG

— Europol (@Europol) May 28, 2024

Domácí spotřebiče určené pro ukrajinský trh se prodávají v Rusku. Spotřebiče značek Bosch, Delonghi a Phillips, vyráběné pro ukrajinský trh, začaly směřovat do Ruska a tamních obchodů s elektronikou. Podle listu Kommersant jdou dodávky přes turecké, polské a pobaltské zahraniční prodejce. Odborníci se domnívají, že zahraniční továrny přesměrovaly toky kvůli poklesu poptávky po vybavení v Ukrajině v souvislosti s vojenskými operacemi.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Pancer Václav

The post #zesvěta: Řepka olejná jako byznys. Ruský špeh v Německu. Europol slaví appeared first on investigace.cz.

Média ze zemí Visegrádské čtyřky a Rumunska shrnují nejdůležitější kauzy, kterým se jejich redakce za uplynulý půlrok věnovaly. A to od podvodů s dovozem obilí v zemích Evropské unie sousedících s Ukrajinou přes skandál s továrnou na odpad z lithiovo-iontových baterií v Maďarsku a neopatrného ruského špiona až po obrovské množství peněz, jež vydělávají dezinformace na Slovensku. 

V Maďarsku investigativní novináři zjistili, že závod na recyklaci lithiovo-iontových baterií ohrožuje zdraví zaměstnanců i okolních obyvatel špatnými provozními normami a také nezákonně nakládá s velkým množstvím toxického odpadu.

V České republice byli nemocniční pacienti zneužiti k mezinárodnímu podvodu, jehož cílem byl dovoz obilí z Ukrajiny. V Rumunsku místní podnikatel zajišťoval odběratele pro vývoz ruské ropy v rozporu s rozsáhlými sankcemi i poté, co Moskva provedla invazi svých vojsk do Ukrajiny. Na Slovensku dezinformační webové stránky vydělávaly na šíření falešných zpráv a útocích na nezávislá média, zatímco ruský špion tam působil pod krytím diplomatické mise.

Závod na výrobu bateriového odpadu v Maďarsku představuje ekologické a zdravotní riziko

Zaměstnanci továrny i obyvatelé žijící v blízkosti závodu na recyklaci lithiovo-iontových baterií v Maďarsku, který patří jihokorejské společnosti SungEel Hitech, jsou navzdory oficiální zprávě, jež odhalila četná pochybení, nadále ohroženi.

Závod Bátonyterenye, nacházející se v severním Maďarsku, zpracovává ročně přibližně 28 tisíc tun vadných baterií vyřazených z továrny Samsung SDI se sídlem ve městě Göd nedaleko Budapešti a továrny SK Battery z Komárna na slovensko-maďarských hranicích. Jak zjistili reportéři z Átlátszó, při poslední kontrole provedené příslušným okresním úřadem bylo zjištěno, že továrna ohrožuje zdraví nebezpečnými rozpouštědly. Samotní inspektoři utrpěli podráždění kůže s příznaky, jako je vyrážka, zarudnutí či svědění v krku, a nadto se jim objevily i vředy v ústech.

Podle úředních zpráv, které Átlátszó získalo, se zápach rozpouštědel šířil i do blízkých obytných budov. Inspekce také zjistila, že závod v areálu bez náležitého povolení skladuje více než tisíc sudů toxického odpadu.

Společnosti byla mimo jiné uložena pokuta za nezákonné nakládání s odpady a za nevedení aktuálních záznamů. Pokuty jsou však ve srovnání se zisky společnosti zanedbatelné.

Zločinci založili skořápkové společnosti, aby vydělali na vývozu ukrajinského obilí

I během rozsáhlé ruské vojenské invaze se z Ukrajiny daří podvodně vyvážet obilí, které pak putuje do evropských zemí. Největšími vývozci ukrajinských obilovin jsou stovky skořápkových společností, z nichž mnohé vznikly až po vypuknutí války.

Tento problém se v Kyjevě stal otázkou národní bezpečnosti, protože státní rozpočet již v důsledku války utrpěl obrovské ztráty a nelegálním vývozem přichází o zdroje financí. Sítě organizovaného zločinu v Ukrajině úspěšně infiltrovaly mamutí obilnářský byznys prostřednictvím skořápek, přičemž klíčové přepravní trasy zahrnují například Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a Polsko.

Zhruba polovina obilovin dovezených z Ukrajiny v loňském roce – v celkové hodnotě více než 10 miliard korun – byla vedena přes pochybné firmy, jež v Kyjevě čelí obviněním z podvodů. Mezi nimi byla i společnost Cofco International Romania, odnož předního čínského zemědělského konglomerátu, která těmito kanály nasměrovala export obilovin v hodnotě přes 820 milionů korun.

Ukrajinští dodavatelé zaslali značné množství obilí a slunečnicového oleje – rovněž v hodnotě miliard korun – také maďarským společnostem, jež byly po uskutečnění transakcí okamžitě zrušeny.

Překupníci v tomto byznysu rovněž zneužili pacienty brněnské nemocnice. Ti jim za úplatu poskytli svou identitu, aniž tušili, že se tak stanou řediteli českých společností, které s obilím „na černo“ obchodují. Obchodníci jsou v Ukrajině vyšetřováni z legalizace příjmů z trestné činnosti a daňových podvodů.

Přečtěte si

Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti

Lži a propaganda jsou na Slovensku velmi výnosné

Dezinformace, propaganda a lži dlouhodobě zaplavují slovenský informační prostor a podle odborníků představují pro zemi značnou hrozbu. Mohou ale být i vysoce ziskové.

Investigace ICJK zjistila, že šíření nenávisti a nepravd – pod rouškou ideologie – může být na Slovensku dobrým zdrojem příjmů. Například jeden takový zdroj, dezinformační online a tištěný časopis Zem a vek, měl v roce 2021 tržby ve výši v přepočtu 8,7 milionu korun.

Společnost, jež za konspiračním časopisem stojí, má dlouhodobě roční obrat mezi 7,5 až 10 miliony korun. Stovky tisíc korun jsou i na transparentním účtu, na nějž fanoušci tohoto média posílají peníze. Řada dalších propagandistických portálů, které často útočí na mainstreamová média a zejména na nevládní organizace jako na zahraniční agenty, přitom sama funguje jako nevládní organizace, především jako občanská sdružení.

Slovenský dezinformační systém je jedním z nejrozšířenějších v EU, přičemž narativy se často opakují i v dalších zemích.

Přečtěte si

Evropané ve službách prokremelské propagandy

Neopatrný ruský „diplomat“ byl v hledáčku úřadů již dlouho

Vyšetřování Szabolcse Panyiho z VSquare s přispěním ICJK sleduje kariéru důstojníka GRU Antona Gorjeva, který pracoval pod diplomatickým krytím v Maďarsku i na Slovensku.

V Maďarsku mu bylo umožněno působit a provádět tajné operace po celá léta, přestože tamní úřady údajně věděly o skutečném důvodu jeho pobytu v zemi. Gorjev se mimo jiné setkával s krajně pravicovými i krajně levicovými silami a podporoval je.

V roce 2021, kdy působil na Slovensku, přejel na parkovišti u supermarketu v Bratislavě 51letou ženu. Na rozdíl od jiných incidentů z předchozích let však zdaleka nešlo o promyšlený atentát ze strany ruské špionážní agentury, která je v posledních letech známá svými smrtícími útoky na evropské půdě. Gorjev byl opilý, a přestože ho přistihli při řízení pod vlivem alkoholu, incident jeho „diplomatickou“ misi neukončil. To se stalo až o několik měsíců později, na jaře 2022, kdy se octnul mezi desítkami ruských diplomatů oficiálně vyhoštěných ze Slovenska na základě obvinění ze špionáže, a to v důsledku ruské invaze do Ukrajiny.

Proč Polsko mlčí o jachtě zapletené do skandálu Nord Stream?

Novináři portálu Frontstory.pl se zabývali jachtou Andromeda, která je podle německých vyšetřovatelů potenciálně zapletena do pumového útoku na plynovod Nord Stream v září 2022.

Novináři zjistili, že jachta po incidentu zakotvila v polském Kolobřehu. Polská prokuratura nakonec přiznala, že posádku tam kontrolovali pohraničníci. Ale proč, ptají se novináři, o tomto tématu polské úřady mlčely?

Rumunský podnikatel

Context.ro odhalil, že rumunský podnikatel pomáhal při vývozu ruské ropy i poté, co Rusko zahájilo válku v Ukrajině. Gheorghe Bosinceanu byl jedním z evropských podnikatelů, kteří poskytovali Rusku lodě pro export ropy do celého světa, což pomohlo zvýšit příjmy Kremlu.

Ačkoli neexistují žádné důkazy, že by tyto dodávky porušovaly sankce zavedené proti Rusku, je zřejmé, že přispěly do rozpočtu Moskvy.

Bosinceanu skrýval své pochybné, ale lukrativní obchodní vztahy s Moskvou za labyrintem společností registrovaných v offshorových jurisdikcích. Jeho flotila lodí, jež ropu převážely, je sice registrovaná pod neprůhlednými společnostmi, našim rumunským kolegům se však podařilo prokázat, že konečným příjemcem výhod je právě bezskrupulózní podnikatel.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Největší kauzy I appeared first on investigace.cz.